Jen pro pořádek, nejsem ten první diskutující, jen jsem mu ukradl diskusní vlákno. Proč ta odpověď podle mě nemusela být v duchu keep smiling? Protože na mě působila neupřímně (použiji-li oblíbené slovo našeho prezidenta, “falešně“).
Jinak svůj příspěvek jsem nemyslel negativně, teď ale vidím, že tak celkem snadno mohl vyznít, omlouvám se za to. Já vám ale upřímně závidím (opět ale za předpokladu, že jste vaši poznámku o tom, že jste šťastná, myslela upřímně a nikoliv v duchu keep smiling). A docela by mě i zajímalo, jak se vám toto štěstí podařilo najít, a jestli jste vždy věděla, co chcete, nebo zda to přicházelo postupně.
Jo a děkuji, že v diskusi odpovídáte i na nepříjemné příspěvky.
A proc by to nemuselo byt? Mohla jsem na Vas komentar zareagovat agresivneji, ale vubec Vas neznam a nevim z jakeho stanoviska vychazite, takze proto "keep smiling".
A v tom samem tonu "keep smiling" jen pro vyjasneni, ja tvrde pracuji jiz od 16 let a cislo 40 hodin tydne ani snad neznam. Nikdo mi nikdy nic zadarmo nedal. A protoze vy vubec neznate me a jak pracuji, jedine Vam muzu odpoved tim, ze je mi lito, ze nejste v praci stastny. Je trochu skoda, ze lide se takhle na konsultanty divaji (coz ani neni muj full-time job ;)). Vsude jen sama negativita a pak se mame posouvat dopredu. Nevim, nekdy je mi z toho smutno...
Tohle je debata na dlouho, napiste mi email, kdyz budete chtit pokracovat :). Rada s Vami to "stesti" proberu :).
Jaj, tak tohle byla na můj vkus taková až moc americká reakce typu "keep smiling", to nemuselo být (a za můj příspěvek mi děkovat nemusíte ;-))
Jinak ale přijde mi zajímavé, že nejčastěji o sobě prohlašují, že jsou šťastní, právě konzultanti a obecně lidi, co si můžou dovolit nepracovat 40 hodin v týdnu. Snad se mezi ně taky jednou přidám, rád bych totiž taky byl šťastný v práci...