Ilustrace: Nenad Vitas
Můj známý je vášnivý sázkař a před časem byl nadšený asi jako malé dítě pod vánočním stromečkem, když si vyzkoušel internetové kurzové sázení. Jednoho dne mi ale zavolal velmi rozrušený, že se právě dozvěděl v televizi o tom, že toto sázení je v České republice nelegální. Už se viděl v pruhovaném obleku, jak lepí pytlíky. Samotné legálnosti či nelegálnosti internetového kurzového sázení se budeme na Lupě zanedlouho věnovat podrobněji.
Ať už však snahy politiků a ministerských úředníků byly a jsou jakékoliv, internetové kurzové sázení v České republice prostě funguje. Sázkové kanceláře se alespoň papírově přesunuly daleko za hranice České republiky a jako čert kříži se vyhýbají české národní doméně. Však top-level domén je dost a dost, stačí si jen vybrat.
Jelikož tyto „zahraniční“ sázkové kanceláře akceptují českou měnu a komunikují se zákazníky v češtině, v praxi nic nebrání ulehčit peněžence či při troše štěstí ji naopak doplnit…
Tuto absurdní situaci dokresluje všudypřítomná reklama na zmíněné sázkové kanceláře. Otevřete si český sportovní zpravodajský server a je tam. Sledujete český sportovní televizní kanál a je tam (dokonce několikrát během jednoho přímého přenosu sportovního klání). Chcete si vybrat dopisy ze schránky a vypadne na vás letáček nějaké internetové sázkové kanceláře.
Ale to ještě není vše. Logo těchto sázkových kanceláří nosí na svých dresech řada prvoligových fotbalistů. Úřadující český mistr si dokonce změnil barevnou kombinaci dresů, aby odpovídala „stájovým barvám“ jedné nejmenované sázkové kanceláře, která jej sponzoruje.
Nelze se tedy divit, že obliba kurzového sázení po Internetu stoupá, když na něj sportovní fanoušek narazí na každém kroku. Teď je otázka, co na to do budoucna české zákony a jak dlouho budou zákonodárci strkat hlavu do písku, či jak dlouho bude ještě trvat, než sázkařům zazvoní u dveří policie s povolením k domovní prohlídce.
ČLÁNKY DO MAILU