Vlákno názorů k článku Sdílíte veřejně běhání a jízdu na kole? Zkuste trochu přemýšlet od Karel - Mě spíš zajímá ten fenomén sdílení. Proč má...
-
Karel (neregistrovaný)
Mě spíš zajímá ten fenomén sdílení. Proč má někdo potřebu veřejně něco sdělovat a sdílet? Že chodím běhat? Že jsem na výletě na rozhledně? Že se nám andulka koupe v novém koupátku?
Že z uveřejněných informací jde poskládat solidní obrázek o jedinci, rodině apod. je jasný. To přehrabáním jejich odpadků rovněž.
Co ale lidi nutí exhibovat podstatnou část svýho soukromí, to nevím. Pochopil bych, že v rámci komunity zaměřené na hubnutí si navzájem všichni sdílejí, kolik kdo za den uběhne. Proč to ale sdílet na internet, kde to stejně nikdo pořádně nečte...
-
tom (neregistrovaný)
protože 99% těch zdílečů to sdílí s kamaráry a pro kamarády jen si neuvědomují/nevědí že to může většinou vidět každý! A tvůrci těch aplikací to naopak moc dobře vědí a sanží se aby si tím dělali reklamu co nejvíce proto v defaultním nastavení je to sdílení vždy co nejvíce otevřené....
-
Ivan Nový (neregistrovaný)
Je to důsledek antikoncepce, přemíra ženských hormonů dělá i z mužů tak trochu ženy, a ony takovou potřebu díky hormonům mají přirozeně, nekonají, ale sdělují své pocity a tak se s nimi vyrovnávají.
Co je nepřirozené, že tu potřebu sdělovat ostatním své pocity dnes mají i muži. Díky příjmu ženských hormonů z okolního prostředí, přestali myslet dlouhodobě a zajímá je více, co se děje v jejich bezprostředním okolí no a s tím souvisí potřeba informovat okolí o svých pocitech. Odtud je už jen krok k podobným stránkám.
-
Snow (neregistrovaný)
Jenze nikdo nic nesdeluje. Ja mam napriklad hodinky od garmina, kdyz si du zabehat a vratim se domu automaticky se me trasa nahraje ke garminu a k endomondu, proc? Mam to jako bezeckej denik, drive si to lide psali na papir, v dnesni dobe proc to nemit treba na tom endomondu. To je to cele sdileni se svetem, to ze sou ty vysledky verejme a mnohdy i s mapkou je vlivem spatneho nastaveni profilu.
-
Ivan Nový (neregistrovaný)
Neberte si to osobně, ono to tak trochu byl vtip :-) Ale zase na druhé straně viz zde http://www.jenprozeny.cz/duse/24365-muj-mily-denickuaneb-proc-si-psat-denik
-
krakonoš (neregistrovaný)
Nikdy jsem si deník nepsal. Necítím potřebu své konání archivovat. I když znám jedince, kteří jsou schopni si každý den zapisovat, kdy byli na WC a jakou barvu a konzistenci stolice měla. A kdyby mohli sehnat hajzlmísu s vestavěnou váhou, aby věděli, kolik toho bylo, byli by nejspíš nejšťastnějšími tvory ve vesmíru.
-
Skřetík (neregistrovaný)
Tak si zajděte na nějaký maraton, a zkuste se tam pár 60+letých zeptat kolik let běhají, kolik z toho bylo po asfaltu, a zda mají endoprotézy. A zjistíte, že spousta z nich toho po asfaltu naběhala víc než spousta z nás najezdí autem, a přesto jsou schopni ten maraton dokončit v čase, o němž se 99 % populace může leda zdát bez ohledu na to o kolik jsou mladší.
-
krakonoš (neregistrovaný)
A jaký smysl má se pro nic za nic honit? Mne ke zrychlení pohybu nepřinutí ani dopravní prostředek, chystající se k odjezdu. Než se štvát s davem stejně postižených, raději si sednu v parku na lavičku a přečtu si nějakou klasickou, nikoli elektronickou, knížku. A uštvat se neustálým překonáváním jakýchsi pomyslných bariér k smrti, není žádné umění, to dokáže každý idiot. A nejhorší na tom je, že tito idioti považují takovýto styl života za normální a pokud se dostanou do nějaké manažerské funkce, nutí k tomu i podřízené, což by mělo být trestné, (minimálně deset let natvrdo).
-
Jasně. A dříve se muži nechlubili, kdo doběhl dál, nikomu neřekli, že dnes doběhli dál než včera, nevyprávěly se legendy o těch, kteří doběhli nejdál. Prostě takový ekvivalent dnešního sdílení neexistoval, každý si běhal tajně jen tak pro sebe a společnost naprosto netušila, kdo na tom jak je.
Byť nepopírám vliv ženských hormonů na vývoj společnosti, zrovna tenhle příklad se nepovedl.
-
Skřetík (neregistrovaný)
Patláte dohromady dvě různé věci:
1) vedení deníku - které je smysluplné kvůli systematičnosti tréninku. Jakkoli se tomu člověk může vzpírat, udržet "vše" v hlavě nejde, a nějaké regenerace, plány atd. smysl mají. A to i u hobíka který nemá jiné ambice než ten půlmaraton doběhnout někde kolem 4 hodin (nedejbože když se k tomu přidají specifické problémy, jako že při běhu nad 2 hodiny se nadýmáte, a kde může být na vině například snídaně když vybíháte k večeru - tohle prostě bez nějaké formy zaznamenávání odhalíte vážně těžko protože to v hlavě neudržíte)
2) exhibování, že 6krát týdně musíte dát na všechny sociální sítě, že jste vyběhl.Tyhle dvě věci spolu nemusí souviset.
-
Protože člověk je tvor společenský a sdílení k němu tak nějak patří. Ono by se dalo stejně tak ptát, co někoho nutí anonymně sdělovat své názory v internetové diskusi na Lupě (a argumentovat, že kdyby si dal někdo tu práci, dalo by se o leckom pravidelně přispívajícím poskládat více, než si uvědomuje), odpověď by byla stejná, člověk prostě tu potřebu vztahovat se ke světu a druhým má.
Možná se ale spíše ptáte, co někoho nutí sdělovat konkrétní informace, který byste sám nesdělil. Pravděpodobně to, že jim ve svém chápání světa přidělují jiný status, to, že pro Vás je nějaká informace citlivá a chráníte si ji, neznamená, že to tak musí mít každý (a neznamená to ani to, že je "objektivně správné" ji chránit).
-
Míra (neregistrovaný)
Tohle je bohužel velice snadné. Protože je to "cool" a dělají to "všichni".
Jestli to dává smysl to dotyčný neřeší. Největší starost má o to, aby nebyl "out".Znám to bohužel i ze svého okolí. Používám klasický foťák (digitální zrcadlovku). Už několikrát jsem si vyslechnul, že všichni dneska fotí mobilem. Foťák prý dneska používají jenom důchodci a blbci co jsou totálně "out", protože foťák nemá automatický upload fotek na Facebook.
Stejně nesmyslné kecy jsem si musel vyslechnout i o firemní e-mailové adrese končící ".cz". Moderní firma údajně používá adresy ".com".
-
krakonoš (neregistrovaný)
Když jsem byl malý a chtěl to, co ostatní, (abych se nelišil), táta mi vždy řekl: Když se ta banda blbců půjde utopit, půjdeš také? Takže jsem se lišil a naučil se být nezávislý, což se mi v pozdějším životě bohatě vyplatilo. Dnešní populace má dvě závažné chyby: Neumí říkat NE a nedokáže se od ostatní masy odlišit, což ovšem velmi vyhovuje té bandě darebáků, co nám ,,demokraticky" vládne, protože zhovadilá masa se ovládá mnohem snadněji, než množina samostatně uvažujících a konajících jedinců.
-
ml (neregistrovaný)
Proč vlastně sdílet - to by mě také zajímalo. Sdílecí funkce jsou ale hluboko zabudované snad už ve všem a dost blbě se některým programům vysvětluje, že opravdu nechci posílat fotografie nebo trasy na twitter ani google (a i přestože není můj počítač připojený k internetu, pořád se o to pokouší).
Nejsem si jistý, jestli stádní chování je to, co se po nás chce - no asi tak jak kdy se to hodí, ale v dětství nás učily (samé ženy, pana učitele jsme měli až na učňáku) něco jiného. Mám na to zážitky z dětství, kdy poznámka, že to tak přece dělali všichni se setkávala s odezvou: "kdyby všichni skákali z okna, skočil bys také." Jasně že většina dětí odpoví ne a na to se tazatelky spoléhají. Já šokoval soudružku učitelku tím, že jsem řekl ano (to úplně stačilo, takže jsem ani nemohl nic dodat ... třeba kdyby hořelo nebo tak). Potom později (o pár let), když se ta samá soudružka ptala, jaktože všichni něco (už nevim co a určitě to nebylo jen jednou) jenom já ne, tak jsem ji připoměl, že mám vlastní rozum a tak jako se čeká, že nebudu s ostatními skákat z okna, nemůže čekat, že budu nutně dělat jiné věci jako to dělají ostatní (zvláště když tuto průpovídku před pár dny použila na někoho jiného). Prostě rád jsem odporoval i soudružkám učitelkám a družinářkám, někdo by řekl (resp. říkaly to), že jsem drzý, ale já si myslím, že jsem dělal přesně to, k čemu mě nabádaly.
ČLÁNKY DO MAILU