„Nikomu neslibuji, že digitální dovednosti jsou něco jednoduchého. Mají velký práh bolesti, ale řekla bych, že žena, která je ambiciózní, inteligentní a má nějak postaráno o děti, aspoň třeba o víkendech nebo po večerech, může začít a oťukávat možnosti, které nabízíme,“ říká čerstvá výkonná ředitelka vzdělávací organizace Czechitas Senta Čermáková.
Jaké IT trendy podle ní v blízké budoucnosti změní trh práce? Proč podle Čermákové dává nástup generativní AI velkou příležitost právě ženám? A čeho by chtěla v čele Czechitas dosáhnout?
Část rozhovoru jsme přepsali do textu, celý si jej můžete poslechnout ve formě podcastu na službách Spotify, Apple Podcast, Google Podcast nebo přímo zde:
Máte za sebou 25letou kariéru ve velké korporaci Hewlett-Packard, posléze HP. Pak jste pracovala také v poradenské firmě Deloitte. Bylo pro vás v rámci vaší kariéry složité se jako žena v IT firmách prosadit a změnila se za ty roky nějakým způsobem role žen v IT?
Pro mě to obtížné nebylo a bylo to tím, že jsem hned zamlada šla studovat počítače, konkrétně kybernetiku, biokybernetiku a těch pět let života v mužském světě na univerzitě pro mě bylo dobrou průpravou. Studovalo tam tehdy málo žen, jestli si dobře pamatuji, v naší paralelce bylo dvě stě lidí a z toho jsme byly čtyři ženy. Naučila jsem se s tím žít. V současné době máme v České republice jenom v IT jen deset procent žen, kdežto třeba v Estonsku mají 44 procent, v Saúdské Arábii 37 procent, v americkém Silicon Valley 22 procent.
Myslím, že žen v IT bychom potřebovali mnohem víc, ale nehrnou se sem, protože je to takové mystické odvětví, kde se ženy možná ani necítí vítány. Přitom je to blbost. Ženy do IT přinášejí fantastické schopnosti, jednou z nich je spolupráce, týmovost, ale taky cit pro detail, pro design, pro zákaznickou službu, pro to, jak programování souvisí s celkem. Máme fantastické datové analytičky i programátorky. V IT je spousta profesí, kde může chytrá a ambiciózní žena zazářit.
Navíc je obklopená velmi chytrými lidmi, kteří se v IT pohybují. Jako mentorka často ženám a holkám vysvětluji, že jít do chytrého technologického světa je fantastická záležitost. Navíc nám práce v IT dává flexibilitu, je možné ji skloubit třeba s mateřskou dovolenou nebo s výchovou několika dětí a nadto jsou v tomto oboru dobré platy. Myslím, že to je jenom o nastavení mysli.
No a v čem je tedy jádro problému? Za chvilku se dostanu k číslům o tom, kolik žen a dívek v České republice studuje IT obory…
To jsou asi tristní čísla.
Ano, ale hlavně se v průběhu let moc nemění. Na IT oborech se zvyšuje podíl studentek, ale je to hlavně díky tomu, že stoupá počet zahraničních studentek, zejména ze Slovenska. Proč se to podle vás nelepší?
Měla jsem spolu se svou sestrou štěstí, že jsme měly tatínka, který nás na technické obory hodně připravoval. Když jsme už jako mladé holky chtěly tatínkovi udělat radost, počítaly jsme matematickou olympiádu nebo jsme musely mít jedničku z matematiky. Také jsme šly na gymnázium, které bylo na matematiku speciálně zaměřené. Nebraly jsme to jako něco výjimečného. Problém podle mě je, že stereotypizujeme děti a chlapečky posíláme víc do technologií a ženy spíš do humanitních oborů. To je ale hloupost, jako společnost se tím obíráme o talentový potenciál žen. Myslím si, že se to sice mění, ale strašně pomalu.
Tady jsou slíbená čísla. Pocházejí z publikace Českého statistického úřadu Ženy, muži a digitalizace, podle které v roce 2022 studovalo IT obory na českých vysokých školách celkem 4173 žen, což samo o sobě vypadá jako slušné číslo. Zároveň ale stejné obory studovalo 19 315 mužů. Nepoměr je opravdu velký. Oproti předchozím letům je to v absolutních číslech zvýšení, ale muži pořád výrazně převažují a ženy tvoří asi osmnáct procent ze studentů a studentek vysokých škol v IT oborech. Czechitas už fungují devět let a podle čísel by se dalo říct, že se vám ta osvěta zatím moc nevede.
To bych netvrdila. Myslím, že naše organizace má obrovské pozitivní výsledky a že ženy nejenom učíme digitálním dovednostem, ale že jim dáváme sílu komunity. Když k nám přijdou, vlastně už neodejdou. Buď studují dál, nebo se stávají mentorkami, koučkami. Vlastně jsou pak součástí komunity, kterou samozřejmě netvoří jenom ženy, ale i velmi důležití jsou v roli mentorů a lektorů muži – a často pro nás pracují úplně zadarmo. Ale samozřejmě potřebujeme ještě lepší výsledky, abychom zaplňovali propast mezi ženami a muži v IT nebo digitálních oborech. A myslím si, že budeme spokojení, až prostě ten poměr bude půl na půl.
Rozhovor vyšel v papírovém časopisu Lupa 3.0, který si můžete stáhnout zdarma ve formátu PDF. Stačí vyplnit tyto údaje:
Odesláním informací souhlasím se Zásadami zpracování osobních údajů
Když jsem o číslech ČSÚ přemýšlel, napadlo mě ještě jedno možné vysvětlení. Nemůže to být tím, že se vzdělávání v IT přesouvá z vysokých škol někam jinam? Neklesá zájem o studium IT na vysokých školách, protože existuje možnost si to vzdělání doplnit mimo ně?
Myslím, že je důležité obojí. Záleží na tom, v jakém momentě se třeba v pubertě rozhodujete o svém budoucím povolání, v jakém momentě vám jako ženě, když se teď zaměříme na ně, dojde, že jste chytrá, strategická a analytická žena a že vás baví technologie. Pokud vám to dojde, většinou jdete na vysokou školu IT studovat a jste velmi úspěšná a aktivní.
Ženy, které to napadne později, myslím, právě zachytáváme v Czechitas. Říkáme jim, on vám neujel vlak, pořád jste stejně chytré, i když se třeba vracíte po mateřské dovolené a myslíte, že jste všechno zapomněla, že na tu expertizu už nemáte. Základní chytrost ve vás zůstala a vlastně jste právě dodělala projekt svého života – stvořila a vyslala jste do světa nový život. To je opravdu obrovský, složitý projekt a spousta chytrých žen jej zvládne a pak jim klesne sebevědomí na bod nula, což je strašná škoda.
Právě ženám na mateřské radíme, aby se zamyslely, jestli by jim digitální dovednosti nemohly umožnit plynulý návrat na trh práce. Rádi s těmito ženami pracujeme a motivujeme je, protože v nich je opravdu obrovský potenciál, síla a energie.
Technologie se hodně rychle vyvíjejí. Lze do IT opravdu takhle naskočit, třeba i když uchazečka má těch mateřských za sebou několik, takže z práce vypadla třeba na deset let?
Samozřejmě bych lhala, kdybych tvrdila, že v IT může pracovat každá žena. Může to udělat žena, která má inteligenční předpoklady, to znamená, že je analytická, bavila ji matematika, fyzika a podobné obory. Navíc to může udělat žena, jež má během studia postaráno o děti, protože bez toho to bude mít hodně těžké. Nikomu neslibuji, že digitální dovednosti jsou něco jednoduchého. Je tam velký práh bolesti, ale řekla bych, že žena, která je ambiciózní, inteligentní a má nějak postaráno o děti, aspoň třeba o víkendech nebo po večerech, může začít a oťukávat možnosti, jež v Czechitas nabízíme.
V současné době máme jedenáct profesních cest, od testování až po kybernetickou bezpečnost. Jsou tam obory, které mají blízko k datové analytice nebo k navrhování takzvaných UX, to znamená uživatelských rozhraní, nebo nabízíme třeba webdesign. Na tyto IT obory jsou ženy opravdu přirozeně talentované a stačí studiu věnovat čas a opravdu si na trhu práce vytvoříte unikátní výhodu.
Vidím také jeden velký trend, který je možná jednou z velkých motivací, proč jsem Czechitas na roli CEO kývla. Trh digitálních dovedností se momentálně dramaticky mění. Způsobila to loni v listopadu společnost OpenAI, která spustila lavinu takzvané generativní umělé inteligence a velkých jazykových modelů. Všem holkám a ženám všech generací teď říkám, že generativní AI je pro ně příležitost, jak si s malým prahem bolesti zlepšit svou situaci na trhu práce, protože obor, který předtím vystudovaly, mohou tou umělou inteligencí akcelerovat.
Týká se to samozřejmě obou pohlaví, ale u žen vidím velké talentové předpoklady, protože generativní umělá inteligence je hodně nepředvídatelná. A kdo umí lépe zacházet s nepředvídatelným světem než ženy, které pracují ve své profesi, a do toho ještě vychovávají rodinu a starají se navíc třeba o své rodiče nebo prarodiče? Generativní AI jsme na trhu potřebovali, abychom do digitálního světa vtáhli více chytrých žen.
Některé předpovědi ale mluví spíš o tom, že generativní umělá inteligence řadu programátorů nahradí.
Samozřejmě, s tím souhlasím, ale ona nahradí jen programátory, kteří jsou standardní. Nenahradí ty, již jsou kreativní a dovedou programování propojit s nějakou další profesí. Čím víc budete mezioborový, tím víc vás trh bude potřebovat. Souhlasím s tím, že generativní umělá inteligence spousty profesí zhruba do pěti až deseti let úplně vygumuje. Ale zároveň vzniknou profese, které budou úplně nové, o nichž dnes nemáme vůbec tušení. Správný přístup je mít unikátní dovednosti a s těmi pak být připraven na to, co trh práce sám udělá. A to my ještě moc nevíme.
Říkala jste, že o kariéře v IT může uvažovat žena, která má analytické myšlení a podobné předpoklady. Jak se to pozná? Jak má poznat, že ty předpoklady pro informatické myšlení, jak se dnes říká, nebo analytickou práci má?
Jednoduše se to pozná tak, že ji baví čísla a že ji baví v číslech hledat jisté vzorce chování nebo podobnosti. To třeba byl můj případ. Strašně mě bavilo počítat slovní úlohy, příklady, přemýšlet, číst, analyzovat, logicky myslet. Pokud tohle v sobě, holky a ženy, cítíte, je to dobrý indikátor toho, že se budete hodit na techničtější obory. Dalším ukazatelem je, když třeba hrajete videohry, ale ne střílečky, spíš strategické hry. Když vás baví přemýšlet, co kde postavit, co kde vybudovat, to je, myslím, také velmi dobrý indikátor toho, že se budete do technologií hodit.
Ale pokud se vrátíme ke generativní umělé inteligenci, tam jsou ty předpoklady v podstatě velmi malé, protože generativní AI začne různá odvětví našich lidských činností propojovat. Kdo se chce stát odborníkem na velmi dobré nasazení generativní umělé inteligence, vůbec nemusí být matematik. Může to spíš být člověk, kterého baví lidské bádání, něco se nového učit, něco nového objevovat, cestovat.
Je důležité uvědomit si, na co je člověk opravdu dobrý. U každého jde o něco jiného. Já jsem třeba dobrá na tvoření strategií. A zjistila jsem, že tvořit strategie s použitím generativní umělé inteligence mi zabere třeba o dvě třetiny méně času, než když to dělám sama. Samozřejmě musím vědět, co to ty strategie jsou, a musím vědět, jak se vytvářejí, ale AI mi dá křídla a odpich, abych je tvořila rychleji, lépe, kvalitněji, abych jich třeba nasadila víc a pak zjistila, který model nejlépe funguje. Je to taky fantastický nástroj pro rozhodování o čemkoliv – třeba o tom, kam chcete cestovat, kam chcete jít studovat, kde chcete bydlet. Nedívám se na AI jen jako na software, ale spíš jako na svého asistenta, možná i kouče. A stejně tak, jak funguje v mých strategiích, může fungovat ve všech lidských profesích. Stačí jen do toho trochu vniknout.
Nabídnu ještě dvě čísla ze statistik Českého statistického úřadu. Podle něj byla průměrná hrubá měsíční mzda ICT odborníků v roce 2022 v Česku 71 690 Kč u mužů, ale u žen jen 61 992 Kč. Osobně mě napadají dvě možná vysvětlení. Jedno je, že ženy v ICT oboru působí na nižších, juniornějších pozicích, tím pádem by ten průměr asi odpovídal. Nebo berou za stejnou práci méně peněz než muži. Jaké máte v tomto ohledu zkušenosti?
Myslím, že pravda bude v obou vysvětleních. Ženy v České republice jsou pořád méně finančně kompenzované než muži a myslím si, že to je dané historicky a také našimi stereotypy. Na digitálních technologických místech pořád raději vidíme muže, který tam vždycky byl, a ženy se tam teď postupně dostávají. Takže to je první věc, stereotyp.
A druhá věc je, že ta juniorita může být dána ne tím, že by ženy neměly na IT obory takové předpoklady, ale tím, že se tam dostávají později. A potom, když už v oboru pracují, je tam většina velmi spokojená a jde kariérou dál a dál, ale potom přicházejí profesní propady, když žena má děti. Muži ji pak v kariéře předběhnou. To se bude srovnávat ještě dlouhá léta, ale myslím si, že ještě předtím přijde nějaké vládní nařízení, aby se platy mužů a žen na stejných místech srovnaly, což je, myslím, velmi férový přístup.
Czechitas vznikla jako organizace na podporu vstupu žen do IT. Později ale svůj záběr rozšířila a pomáhala také třeba s rekvalifikacemi horníků z Ostravska a podobně. Jak je to dnes? Jsou ženy pořád vaším hlavním cílem?
Ano, rozšířili jsme se na různé další cílové skupiny, ale bylo to v souvislosti s granty, které jsme dostávali. Zůstáváme však primárně strategicky zaměření na ženy všech věkových skupin. Pokud však na kurzu nebo na digitální akademii zbývají nějaká místa, nabízíme je volně do společnosti.
Vaše organizace je financována převážně z darů. Za rok 2022 Czechitas od dárců získala celkem 35 milionů korun a mezi největšími dárci jsou samozřejmě IT firmy, jako jsou Google, IBM, Microsoft, AT&T nebo SAP. Zaujalo mě ale, že nejštědřejším dárcem byla se skoro patnácti miliony korun nadace dánské firmy na výrobu oken Velux. Jak se okna rýmují s IT?
Selský rozum říká, že bychom měli mít nejvíc partnerů v IT firmách, ale zdaleka tomu tak není. Naši partneři se nyní rekrutují ze všech možných oblastí a odvětví a průmyslů. Jde o firmy, které jsou pokrokové a pokročilé z hlediska diverzity, inkluze a rovnoprávnosti. To je vlastně také případ Veluxu. Takové společnosti se na nás obracejí a žádají, abychom jim připravili třeba speciální programy pro nástup žen po mateřské.
Jde o celospolečenský problém, protože v Česku jsou mateřské hodně dlouhé, a čím delší jsou, tím se maminkám obtížněji vrací na trh práce, zejména do kvalifikovaných míst. Zdaleka už nejde jen o IT profese. Obracejí se na nás firmy z finančního světa, z výrobního světa, z biotechnologií, všechny pokrokové firmy, které pochopily, že pokud diverzita nebude jejich strategií, bude odrazovat nejenom ženy, ale i muže.
Navíc nemáme pouze partnery, máme i osobní dárce, kteří podporují myšlenku, že když svět bude spravedlivější a bude v něm více žen, rozjede se česká ekonomika a bude se nám dýchat lépe a radostněji. Loni jsme také založili nadaci Czechitas, ve které sbíráme peníze pro ženy a dívky, jež by si naše kurzy jinak nemohly dovolit. Nabízíme jim stoprocentní stipendia. Každopádně máme řadu fantastických partnerů a já jim moc děkuji.
To je nejspíš vaše hlavní role jako CEO, komunikovat s partnery a shánět nové firmy, které by vás podpořily.
Mám jako CEO hodně rolí. První je dát společnosti vizi do budoucna. Vidím ji v tom, že by Czechitas měla být organizací, která bude určovat trendy ve vzdělávání žen. Chci k nám přivést i nové ženy, jež jsou ambiciózní a chtějí být neustále relevantní pro trh práce, který se nám velmi rychle mění pod rukama. Moje hlavní mise pro Czechitas je být silnou CEO v oblasti strategie a vedení firmy správným směrem. Mou další rolí je samozřejmě přinést peníze, aby se tato strategie dala uskutečnit. A třetí důležitou rolí je vychovávat naše manažery a lídry, aby se stále zlepšovali a abychom zvládali stále větší úkoly.
Až se třeba za tři, za pět let ohlídnete za svým působením v Czechitas, co byste ráda viděla, abyste mohla říct „ano, uspěla jsem“?
Chtěla bych vidět armády spokojených žen, které s námi nejenom studují IT, ale pracují i jako naše mentorky a lektorky. Chtěla bych, abychom učili také v angličtině, abychom naši misi rozšířili i tam, kde může být čeština bariérou, a chtěla bych, abychom zachycovali trendy, které budou na trh postupně přicházet. Od loňského roku je to generativní umělá inteligence, ale brzy přijdou také kvantové technologie a biotechnologie.
Chtěla bych být vyhodnocená jako šéfka vzdělávací organizace, která věděla, jaké trendy přicházejí, a rychle v nich začala vychovávat ženy, jež pak budou pohánět českou ekonomiku na dlouhé roky dopředu. Neomezila bych to také jenom na tři až pět let, v Czechitas plánuji být dalších 25 let, jako jsem byla v Hewlett-Packard (smích).
Celý rozhovor si můžete poslechnout ve formě podcastu i na našem youtubovém kanálu:
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU