ano, o to prave ide, kedy a ako casto tie zrave senzory pustat, ak maju v zariadeni akcelerometer, tak samozrejme budu zistovat polohu len ak sa vagon pohne, rozumnym power managementom sa da hodne usetrit. Na druhej strane, ak sa to bude spustat kazdu chvilu napr. pri posune (co to zariadenie nevie odlisit), to moze byt aj dost tragicke. Sigfox vie aj komunikaciu od providera ku krabicke, tak sa da poloha napr. vyziadat, ak to budem robit len raz za cas, tak budem vediet, kde vagon je, ale nebudem vediet, ako sa tam dostal .. Cely ten problem je hodne komplexny - od technickeho riesenia po logistiku, jedna vec je, ak cosi beha na stole, druha je v realnom nasadeni, v surovych pracovnych podmienkach, v mraze, horucave, otrasoch, spine ...
Nejako sa mi to nezdá, tá baterka by mala mať 17Ah (17000 mAh). Štandardné GPS moduly sú strašne žravé, v trackingu si potiahnu aj 70mA, okrem toho na palube majú aj kopu kadejakých iných senzorov (akcelerometer, vibrácie, teplomer)... Vysielač Sigfoxu potrebuje pri vysielaní krátkodobo okolo 60mA, pri príjme 15mA. Aj ked sa to celé totálne uspí a spustí sa to počas dňa pár krát len na celkovú dobu cca 10min (GPS sa musí po vypnutí vždy znova chytiť - čo niekedy trvá aj dosť dlho), nejako mi z toho tie roky prevádzky na jednu baterku nevychádzajú ... Ak to má byť krḿené z akumulátora, tak ten skape po nejakej dobe aj sám, okrem toho si neviem celkom dobre predstaviť, ako niekto behá po nádraží a dobíja akumulátory v krabičkách polepených na nákladných vagónoch ...
Viete pocitat ?
> Baterie v zařízení má 17 tisíc mAh a systém je nastaven tak, aby zařízení pokud možno na jedno nabití fungovalo několik let.
> Není to akumulátor ale primární lithiový článek = není nabíjecí.
Tak co to potom je - baterka alebo akumulator ??? 1,7Ah LioN baterka vyzera takto nejako
http://www.batteriesinaflash.com/saft-ls33600ba-size-d-3-6v-1700mah-primary-lithium-battery
a potrebuju ich potom (objemovo) 10, nie ako 3AA baterky na obrazku.
> Spotřeba v řádu desítek mA je při přenosu dat ve zlomcích sekundy.
Netarajte a overte si to. Mam tu na stole vsetky mozne moduly od 433MHz po 3.5 GHz, o zlomkoch sekundy sa neda hovorit ani nahodou. Sigfox vysiela data v pakete tusim 27byte vratane servisu (preambula) rychlostou 100 byte/sec a opakuje vysielanie 3x (tusim aj na roznych kanaloch), ak posle data za den 50x, tak to uz je aspon jedna minuta / 70mA.
> Nejdůležitější poloha u nákladu je v okamžiku, kdy se náklad přestane pohybovat.
Mas predstavu, kolko krat nakladny vlak zastavi a pohne sa na trase napr. 100km ? A kolkokrat sa pohne vagon pri posune ? Na to denny limit u Sigfoxu stacit urcite nebude.
> Pokud se vlak nehýbe a do cloudu dorazila data ze stejného nebo i více stejných přístupových bodů SIGFOX sítě, je zbytečné startovat GPS
A to tie krabicky maju vediet odkial, ze su v dosahu pristupoveho bod Sigfoxu??? U Sigfoxu su asi radi, ked im data ako tak dorazia aspon na jeden pristupovy bod (volne pasmo, rusenie, hustota pristupovych bodov). U vodomerov to nevadi, pri lokalizacii urcite ano.
> Pokud budu mít více senzorů na jednom vlaku (což je cílově velmi pravděpodobné) ... a můžu tak data z GPSky žádat jen od některých čidel .
Tak to ani nahodou - to sa ako budu tie krabicky dohadovat medzi sebou, ze sa vezu na jednom vlaku ?. Ak chcete opacnu komunikaciu od Sigfoxu, potrebujete trvaly odber min 15mA na prijme, pripadne im mozete poslat postou telegram alebo potrubnu postu, ze im budete vysielat. Mate vobec predstavu, ako dlho trva GPS obnovenie poloh satelitov po jej vypnuti/zapnuti (nie sleep, ktory aj aj sam o sebe dost zravy)??? To su minuty (70-130mA)- a to este musi byt dobra konfiguracia s vyhladom na oblohu a nie kdesi pod vagonom s kopou zeleza okolo!
A melem do veci, o ktorych viem celkom dost a v diskusii nikoho neurazam.
Tato vize se jen těžko někdy uskuteční.
Možná tehdy, až někdo vynalezne způsob, jak koordinovat pohyb těchto bezpilotních prostředku spolu s pilotovanými lety v jednom vzdušném prostoru.
Je to totiž otázka ne jen technická, ale taky otázka odpovědnosti za případné kolize.
Každý letecký odborník vám vysvětlí, že autonomní provoz dronů v takovém měřítku je sice teoreticky možný (drony mohou navzájem hlídat svůj pohyb), ale v praxi není realizovatelný, pokud byste veškerou ostatní leteckou techniku (včetně větroňů rogal, padákových kluzáků, klasických padáků a pokud možno i ptactvo) nevybavil nějakými vysílači aktuálního vektoru pohybu (něco jako je ve velkém letectví protisrážkový systém TCAS).
Vemte si, jak velký problém je a kolik prostředků už stál vývoj inteligentních automobilů, které by měly jezdit bez řidiče. A to se pohybujete "jen" v dvourozměrném prostoru, po konkrétní straně vozovky, a výrazně nižšími rychlostmi.
Proč melete do věcí, o kterých víte pramálo ??
Není to akumulátor ale primární lithiový článek = není nabíjecí. Má naprosto minimální samovybíjení a funguje dobře i při nízkých teplotách. Nevýhoda je (zde to ale nevadí), že je schopen dodat jen poměrně malé proudy (na výkonově náročné operace jako je vysílání se musí udělat zásoba v kondenzátoru...).
Akcelerometry a podobná jednoduchá čidla jsou schopna fungovat mnoho let i s mnohem menší baterie (viz různé senzory k zabezpečovačkám), takže zde problém se spotřebou není.
Spotřeba v řádu desítek mA je při přenosu dat ve zlomcích sekundy.
Senzor jistě musí mít nějakou "inteligenci". Nejdůležitější poloha u nákladu je v okamžiku, kdy se náklad přestane pohybovat (tzn. vlak zastavil). Pokud se vlak nehýbe nebo naopak pokud je v pohybu, mohou být intervaly odesílání dat o dost delší. V mnoha případech bude zbytečné zapínat GPSku. Pokud se vlak nehýbe a do cloudu dorazila data ze stejného nebo i více stejných přístupových bodů SIGFOX sítě, je zbytečné startovat GPS. GPS se naopak může nastartovat třeba v případě, že si o to cíleně požádám z cloudu (při přenosu si zařízení nasosá i případné příkazy).
Pokud budu mít více senzorů na jednom vlaku (což je cílově velmi pravděpodobné), mohu jen z dat z akcelerometru celkem spolehlivě poznat, že určitá skupina čidel je na jednom vlaku (do pohybu se daly ve stejný okamžik) a můžu tak data z GPSky žádat jen od některých čidel (mám na vlaku 24 čidel, každé posílá info co 10 minut ovšem GPS poloha jde vždy jen 2 z nich. Průměrně tedy každé čidlo posílá svou GPS polohu jen jednou za 2 hodiny)
Pokud se nemýlím, tak ČD mají svůj systém tuším že ČD CEVIS. Do něj se může dopravce zalogovat a sledovat pohyb zásilky na svém vagónu. CEVIS myslím vyhovuje i normám pro sousední státy. Nevím, jestli to spadá pro mezinárodní železniční unii. To sice nebrání, aby si třeba nějaký dopravce dal na svou zásilku nějaká senzor s anténkou o velikosti průměrného pindíka a koukal, se kudy mu to jede. Divím se, že vám dávají tolik mínusů. Ale to je jejich věc.
ano, teoreticky to ide. Len pre urcenie polohy potrebujem nejaku velicinu, ktora nejako suvisi s presnostou urcenia polohy. V principe sa na triangulaciu daju pouzit dve zakladne metody - meranie intenzity (amplitudy) a casu (existuju aj dalsie). S amplitudou to bude trocha problem (Lora, Sigfox a pod. musia lovit signaly zo sumu na urovni az -130dBm, vo volnom pasme s rizikom rusenia, interferencii), pri case musim mat prijate pakety oznackovane minimalne umerne pozadovanej presnosti (100ns <-> 30m), lepsie o rad-dva presnejsie (sum, jitter, spracovanie). Funguje to napr. na blitzortung.org, tam na detekciu bleskov pouzivaju prijimace casove znacky odvodene od GPS (<ns). Lora, Sigfox tusim nejake znacky maju tiez, ale kdesi na urovni sec ...
Pěkné, až na tu příšernou a nesmyslnou železniční terminologii. Já jako příznivec železnice i IT jen tiše úpím. Na začátek by úplně stačilo se někoho znalejšího zeptat, poté nahradit všechny výrazy " vlakové" za výraz "železniční" a hlavně - žádné vlaky se prostě nemůžou zatoulat, může dojít k závlekům železničních vozů, ale ne vlaků, proboha! :-)
Dokonce mikrokontejner balíčku může obsahovat i energii potřebnou k doručení, odpadne problém s dobíjením, vznikne samostatný oběh prázdných mikrokontejnerů dobíjených za jízdy, to sníží hmotnost dronu a dron bude provozuschopný stále, nebude muset nést baterie s energií potřebnou na dopravu nejtěžšího balíčku do nejvzádálenějšího místa regionu.
Mikrokontejnery mohou být kvantovány podle předpokládané hmotnosti a vzdálenosti doručení.
Význam podobných zařízení vzroste, když staniční drony budou z kontejnerů z jedoucího vlaku doručovat balíčky zákazníkům. Kontejnery budou křižovat sítí, drony budou soustředěny ve stanicích a regionálně zaměřeny. Aby kontejner měl vlastní drony na doručování, by nebylo optimální, vlak by se musel zastavit, aby čekal na návrat dronů po doručení.