Uvědomme si, že ještě nedávno měli někteří lidé domy plné sluhů anebo otroků. U souložení jim držel svícen sluha. Někdo cizí je oblékal nebo umýval.
Dnes se lidi ošívají, když na ně má "koukat" kamera. Přitom nemají problém cpát i nejintimnější údaje na stránku soukromého provozovatele a vůbec jim nevadí, že soukromá zpráva a fotka nemusí být zdaleka soukromá (moje několikagigabajtová sbírka leaknutých fotek z libimseti by mohla vyprávět)
Je tedy zřejmé, že nejde jen o to, aby existovala správná technologie. Ale také musí být přítomna ve vhodném čase a na vhodném místě.
Dle mého názoru je IoT něco jako virtuální realita (nebo 3D - vzpomeňme VRML) před 20 lety. Technologie už cosi zvládne, ale doba na to ještě nenastala.
Jo, tohle bude zajímavé, jak bude vnímáno soukromí za nějakých dvacet třicet let, až se ekonomicky nejaktivnější generací stanou ti, kteří mají od narození profil na Facebooku a (v některých případech doslova) o každém jejich prdu ví široké okolí.
Argumenty pro soukromí (v současném chápání) jsou jen jakýsi nepřirozený stud (máme vnitřní potřebu skrývat věci, které lidstvo historicky vzato skrývá jen chvíli) a obavy ze zneužití "citlivých" informací "Velkým bratrem", jenže i to může fungovat jen díky tomu studu, kdyby se všeobecně vědělo a hlavně přiznávalo, že "to dělá každý", už by nešlo o páku na jednotlivce.
Jenže jak to souvisí s IoT? Dá se z toho odvodit leda to, že za pár desítek let budou lidé možná ochotni do cloudu posílat jakákoliv data. Ovšem to pořád neodpovídá na otázku, k čemu to bude dobré, kde je ta killer feature?