Vlákno názorů k článku Senzory Martina Malého: Arduino není neužitečná hračka od AAA - Tak zkapalněný ZEMNÍ plyn asi nebude jestě dlouho...

Tak zkapalněný ZEMNÍ plyn asi nebude jestě dlouho ta vhodná technologie pro domácnost :) Pokud myslíte ropný plyn alias normální propan butan, to taky vychází o něco levněji než elektrika a zhruba je to srovnatelné s LTO. Drahý je zásobník který musí být mimo objekt, což znamená další trubky, i když se zásobník dá i pronajmout. Opět, u nás to nemá moc tradici, možná to bude zajímavá alternativa až bude omezeno domácí topení uhlím.

Co treba tenzometr a nadrz vazit?

Infrasensory s dosahem vyšším než pár decimetrů jsou velmi vzácné a dost nepřesné - většinou je to určeno k detekci stylem „něco tam je“ vs „nic tam není“.

Já osobně bych dal do té studně kapacitní sensor a spokojil se s menší přesností měření. Případně k té vyšší úrovni hladiny ještě ultrazvukové čidlo, takže při vyšší hladině by byl údaj přesnější. Pokud je vysoká přesnost potřeba v celém rozsahu, tak buď nějaký plovák s encoderem, nebo laserový dálkoměrný modul.

Ale těžko radit, když nevíme k čemu by se ten údaj používal a jak přesný tedy musí opravdu být.

tohle ti bude fungovat tak max. na 7, 8m, pak se bude výrazně snižovat přesnost nebo musíš sehnat výkonnější kousek.

Spíše bych doporučil sehnat nějaký IR, namátkou jsem objevil http://www.dx.com/cs/p/diy-ir-infrared-distance-measuring-obstacle-avoidance-photoelectric-sensor-yellow-orange-386758

Ale určitě bude něco i v ČR.

Ve studni bude ale taky spousta odrazů od stěn apod. - ano, i ty by měly být nějak závislé na výšce volného prostoru nad hladinou, ale je otázka, zda si s tím sensor při výpočtu poradí.

Je to docela blbá úloha - na tu délku by se asi nejvíc hodil kapacitní sensor z PVC trubek a dvou kovových trubek uvnitř, ale ten zase nebude mít požadovanou přesnost. Určitě by to fungovalo s laserovým dálkoměrem, který se dá pořídit jako OEM modul, ale stojí majlant.

Dosah 450 cm je pravděpodobně ve volném prostoru, ve studni se zvuk nemá kam ztratit, tak by to mohlo fungovat mnohem dále.
A jestli je k tomu i připravená knihovna, tak k tomu jsou zdrojáky a omezení se určitě dá změnit.

Chystám se řešit totéž. Zatím zjišťuji hladinu ve vrtu manuálně akusticky - na vrtu mám obrácenej kýbl a dle rezonančního zvuku, když bouchnu do dna kýblu odhaduju, kolik tam mám. Uvažoval jsem, že na tom principu to budu měřit, ale napřed zkusím tento ultrazvuk.

U nás se zase s topnými oleji mnohem více kšeftuje :-). Asi máte pravdu, vzpomínám si na německé reklamní stavební plánky z jakéhosi časopisu, bylo to ještě před plyšákem; ve sklepě měli nádrže (Öllager). Co se týče ceny - není lepší zkapalněný zemní plyn?

Ani vynadat uz mu nemuzete ... http://www.novinky.cz/domaci/389520-za-urazku-policisty-nebo-urednika-bude-pokuta-10-tisic-rozhodli-poslanci.html

Doba je vážně těžká. Vezměme si příklad - služebník špatně zatopí, a ...? Ani do klády jej nemůžete zavřít!

Výška nádrže je jen ca 2 metry, potřebuju tedy měřit ca 10 cm až ty dva metry s přesností na centimetr. Sensory, které používám, mají dosah ca 3 metry.

Těch 9 metrů už je poměrně dost, ale zkuste kouknout k firmě MaxBotix, možná něco mít budou.

"Měření od 2cm do 450cm" - tak to budu muset najít jiný, kritické je měření hlavně při nízké hladině, takže na vzdálenost 8-9m.

ty kvalitní mají přesnost i do mm, já na hraní používám tuhle věcičku, u ní uvádějí přesnost 3 mm - http://arduino-shop.cz/arduino/846-arduino-meric-vzdalenosti-ultrazvukovy.html

ano, ovládat je dohromady, ednotlivá ovládání jsou dost nepohodlná.

Udělal jsem si jednoduchou mobilní appku, na zdi v každé místnosti visí tablet a na detekci pohybu/infra po pokusech jsem se vykašlal. Přítomnost detekuji podle bluetooth mobilu nebo připojeném mobilu na wifi.

Pro mě to je zábava, nečekám ekonomický zisk.

S jakou přesností funguje ten ultrazvuk a na jakou vzdálenost? Potřeboval bych měřit hladinu ve studni ideálně s přesností centimetr s hladinou 3-9m od měřáku. Vůbec netuším, jestli moje požadavky jsou reálné.

Tak na zapade se topnym olejem topi mnohem vic nez u nas. Tam kde neni plyn to muze byt zajimava varianta i u nas. Je to levnejsi nez topeni elektrikou, spolehlivejsi a mene narocne na prostor nez pelety a pochopitelne ekologictejsi nez uhli.

Bydlím v normálním domě s plynovým topením, ale na chaloupce nám horkovzduch na naftu vyšel jako ideální řešení pro část domu, hlavně když je potřeba mít možnost bezobslužného provozu, vytopení objektu před příjezdem apod.

(Já vím, že správně by tam mělo být služebnictvo, topící dřevem v krbech a kachlových kamnech s přikládáním z chodby, ale doba je těžká... ;-) )

Třeba na lodi

Řekl bych že klima, kotel mají už nějaké řízení teploty.
Mně napadla termostatická hlavice s nastavením přes síť. Programovat všechny je pakárna. Zase na druhou stranu když už je naprogramovaná, tak se to zase moc nemění. A bylo by jednodušší všechny hromadně ovládat, třeba když nikdo není v domě tak všechny stáhnou teplotu nemusí se to obíhat. Nebo případně by to dělalo automaticky přes pohybové senzory. Hlavice je o mechanice a určitě existuje nějaký systém který tak funguje. Je otázka ceny jestli to stojí za to . Kromě komfortu to zase asi moc nepřinese.

Kdepak to žijete, že topíte naftou :-)?

Ale jo, nám tyhle legrácky šetří docela dost peněz a zvyšují komfort - zatápění na dálku, sledování teplot a inteligentní řízení ohřevu TUV, protizámrzové vytápění trubek, sledování hladiny topné nafty a tak. Bez vyloženě mechanické části se lze často obejít - například tu hladinu nesledujeme přes plovák, ale přes ultrazvukový sensor vzdálenosti.

Na spínání kde čeho se dají použít solid state relé nebo MOSFETy. To IMHO potvrzuje, co jsem napsal - že často/většinou je potřeba nějaká bižuterie okolo a když už páchám plošňák pro ni, mohu na něj hodit i vlastní microcontroller. A v úvodním stadiu vývoje, kdy ještě nemám jasno ohledně těch součástek okolo, nevidím velký rozdíl mezi tím, když si k tomu na breadboardu píchnu microcontroller samotný nebo arduino.

klimatizace, kotel, světla je pár běžně dostupných mechanických částí :-)

Je otázka jak vlastně doma využijete automatizaci? A druhá fatalnější věc. Bez mechanické části to fakt jen bliká nebo něco píše. A mechanická část už je přece jen dost náročná.

Pokud někdo potřebuje něco, na co jsou už hotové moduly a ty i hardwarově vyhovují, takže stačí fakt jen programovat, tak pak asi ano.

Na první seznámení s embedded věcmi to asi špatné není (i když na to blikání s LEDkami jsem osobně dětem koupil nepájivé pole a nějaké ATTiny procesůrky po tuším padesáti centech). Ale měl jsem za to, že článek je o využití při „vážnějším“ vývoji a tam mi to právě uniká ten přínos (resp. přijde mi zanedbatelně malý).

Možná vy, ale většina lidí navrhovat desky neumí a nechce, sestavovat obvod také ne, natož zapojovat programátor a řešit programovací toolchain...

...ale rozblikat ledku s arduinem za pět minut zvládne každej, žejo? Že jich u toho spousta skončí, ale mnoho taky arduino přeroste je druhá věc. Nicméně díky bohu za něj...

Moc to nechápu. Já bych řekl že všechno funguje na stejném principu. Rasp,PC Arduino. Mám vstup a na základě toho zpracuji výstup. A to to dělá. Arduino je vlatně jen IDE, které je jednoduché a asi někomu nestačí a k čipu od Atmelu jsou připájeny vývody , regulátor napětí a usb čip. Komu neyhovuje velikost, tak jsou i menší desky .A komu nevyhovuje ani to tak si prostě koupí jen Atmel čip,krystal atd a udělá si to jak potřebuje.

Nepoužívej Aruduino IDE (taky se mi ekluje), ale plugin do Visual Studia.

Já se přiznám, že jsem smysl Arduina pro reálnou práci či jen vývoj moc nepochopil. Možná mám jen nestandardní potřeby, ale v situacích, kdy Raspberry (nebo BeagleBone Black) nejsou to pravé, a takových je opravdu dost, si prostě koupím AVRko, navrhnu k němu dps a naprogramuju si ho v C.

Arduino IDE se mi vyloženě ekluje, takže jedinou výhodou Arduina pro mne by asi bylo to, že si koupím už hotový board. Jenže u většiny projektů je potřeba i nějaká další bižuterie okolo. Výrobě boardu tedy stejně neuniknu a jestli mám řešit propojení s Arduinem nebo tam prostě udělat plošky na připájení AVRka, v tom nevidím zásadní rozdíl. Možná mám u té druhé varianty o něco větší volnost při navrhování layoutu.