Vlákno názorů k článku Senzory Martina Malého: Arduino není neužitečná hračka od JJ - Já se přiznám, že jsem smysl Arduina pro...
-
JJ (neregistrovaný)
Já se přiznám, že jsem smysl Arduina pro reálnou práci či jen vývoj moc nepochopil. Možná mám jen nestandardní potřeby, ale v situacích, kdy Raspberry (nebo BeagleBone Black) nejsou to pravé, a takových je opravdu dost, si prostě koupím AVRko, navrhnu k němu dps a naprogramuju si ho v C.
Arduino IDE se mi vyloženě ekluje, takže jedinou výhodou Arduina pro mne by asi bylo to, že si koupím už hotový board. Jenže u většiny projektů je potřeba i nějaká další bižuterie okolo. Výrobě boardu tedy stejně neuniknu a jestli mám řešit propojení s Arduinem nebo tam prostě udělat plošky na připájení AVRka, v tom nevidím zásadní rozdíl. Možná mám u té druhé varianty o něco větší volnost při navrhování layoutu.
-
Ford (neregistrovaný)
Moc to nechápu. Já bych řekl že všechno funguje na stejném principu. Rasp,PC Arduino. Mám vstup a na základě toho zpracuji výstup. A to to dělá. Arduino je vlatně jen IDE, které je jednoduché a asi někomu nestačí a k čipu od Atmelu jsou připájeny vývody , regulátor napětí a usb čip. Komu neyhovuje velikost, tak jsou i menší desky .A komu nevyhovuje ani to tak si prostě koupí jen Atmel čip,krystal atd a udělá si to jak potřebuje.
-
Já (neregistrovaný)
Možná vy, ale většina lidí navrhovat desky neumí a nechce, sestavovat obvod také ne, natož zapojovat programátor a řešit programovací toolchain...
...ale rozblikat ledku s arduinem za pět minut zvládne každej, žejo? Že jich u toho spousta skončí, ale mnoho taky arduino přeroste je druhá věc. Nicméně díky bohu za něj...
-
JJ (neregistrovaný)
Pokud někdo potřebuje něco, na co jsou už hotové moduly a ty i hardwarově vyhovují, takže stačí fakt jen programovat, tak pak asi ano.
Na první seznámení s embedded věcmi to asi špatné není (i když na to blikání s LEDkami jsem osobně dětem koupil nepájivé pole a nějaké ATTiny procesůrky po tuším padesáti centech). Ale měl jsem za to, že článek je o využití při „vážnějším“ vývoji a tam mi to právě uniká ten přínos (resp. přijde mi zanedbatelně malý).
-
Ford (neregistrovaný)
Řekl bych že klima, kotel mají už nějaké řízení teploty.
Mně napadla termostatická hlavice s nastavením přes síť. Programovat všechny je pakárna. Zase na druhou stranu když už je naprogramovaná, tak se to zase moc nemění. A bylo by jednodušší všechny hromadně ovládat, třeba když nikdo není v domě tak všechny stáhnou teplotu nemusí se to obíhat. Nebo případně by to dělalo automaticky přes pohybové senzory. Hlavice je o mechanice a určitě existuje nějaký systém který tak funguje. Je otázka ceny jestli to stojí za to . Kromě komfortu to zase asi moc nepřinese. -
Tomáš2 (neregistrovaný)
ano, ovládat je dohromady, ednotlivá ovládání jsou dost nepohodlná.
Udělal jsem si jednoduchou mobilní appku, na zdi v každé místnosti visí tablet a na detekci pohybu/infra po pokusech jsem se vykašlal. Přítomnost detekuji podle bluetooth mobilu nebo připojeném mobilu na wifi.
Pro mě to je zábava, nečekám ekonomický zisk.
-
Řekl bych, že to právě má vliv i na úspory. U programovatelných hlavic se uvádí, že uspoří díky tomu, že se samy v určeném období stahnou na menší teplotu – když se to ale nechá na tom, aby to člověk udělal ručně, často na to zapomene. V případě možnosti dálkového ovládání je pak úspora hlavně při nepravidelném režimu. Když jsou hlavice programovatelné, nastaví tam kdy se tak asi nejdříve vrací, aby už doma určitě bylo teplo. Když to dokáže snadno na dálku změnit, zvýší teplotu až před návratem domů.
-
JJ (neregistrovaný)
Ale jo, nám tyhle legrácky šetří docela dost peněz a zvyšují komfort - zatápění na dálku, sledování teplot a inteligentní řízení ohřevu TUV, protizámrzové vytápění trubek, sledování hladiny topné nafty a tak. Bez vyloženě mechanické části se lze často obejít - například tu hladinu nesledujeme přes plovák, ale přes ultrazvukový sensor vzdálenosti.
Na spínání kde čeho se dají použít solid state relé nebo MOSFETy. To IMHO potvrzuje, co jsem napsal - že často/většinou je potřeba nějaká bižuterie okolo a když už páchám plošňák pro ni, mohu na něj hodit i vlastní microcontroller. A v úvodním stadiu vývoje, kdy ještě nemám jasno ohledně těch součástek okolo, nevidím velký rozdíl mezi tím, když si k tomu na breadboardu píchnu microcontroller samotný nebo arduino.
-
JJ (neregistrovaný)
Bydlím v normálním domě s plynovým topením, ale na chaloupce nám horkovzduch na naftu vyšel jako ideální řešení pro část domu, hlavně když je potřeba mít možnost bezobslužného provozu, vytopení objektu před příjezdem apod.
(Já vím, že správně by tam mělo být služebnictvo, topící dřevem v krbech a kachlových kamnech s přikládáním z chodby, ale doba je těžká... ;-) )
-
fd (neregistrovaný)
Ani vynadat uz mu nemuzete ... http://www.novinky.cz/domaci/389520-za-urazku-policisty-nebo-urednika-bude-pokuta-10-tisic-rozhodli-poslanci.html
-
AAA (neregistrovaný)
Tak zkapalněný ZEMNÍ plyn asi nebude jestě dlouho ta vhodná technologie pro domácnost :) Pokud myslíte ropný plyn alias normální propan butan, to taky vychází o něco levněji než elektrika a zhruba je to srovnatelné s LTO. Drahý je zásobník který musí být mimo objekt, což znamená další trubky, i když se zásobník dá i pronajmout. Opět, u nás to nemá moc tradici, možná to bude zajímavá alternativa až bude omezeno domácí topení uhlím.
-
Tomáš2 (neregistrovaný)
ty kvalitní mají přesnost i do mm, já na hraní používám tuhle věcičku, u ní uvádějí přesnost 3 mm - http://arduino-shop.cz/arduino/846-arduino-meric-vzdalenosti-ultrazvukovy.html
-
Za těch pár korun by to stálo zato aspoň zkusit. (neregistrovaný)
Dosah 450 cm je pravděpodobně ve volném prostoru, ve studni se zvuk nemá kam ztratit, tak by to mohlo fungovat mnohem dále.
A jestli je k tomu i připravená knihovna, tak k tomu jsou zdrojáky a omezení se určitě dá změnit.Chystám se řešit totéž. Zatím zjišťuji hladinu ve vrtu manuálně akusticky - na vrtu mám obrácenej kýbl a dle rezonančního zvuku, když bouchnu do dna kýblu odhaduju, kolik tam mám. Uvažoval jsem, že na tom principu to budu měřit, ale napřed zkusím tento ultrazvuk.
-
JJ (neregistrovaný)
Ve studni bude ale taky spousta odrazů od stěn apod. - ano, i ty by měly být nějak závislé na výšce volného prostoru nad hladinou, ale je otázka, zda si s tím sensor při výpočtu poradí.
Je to docela blbá úloha - na tu délku by se asi nejvíc hodil kapacitní sensor z PVC trubek a dvou kovových trubek uvnitř, ale ten zase nebude mít požadovanou přesnost. Určitě by to fungovalo s laserovým dálkoměrem, který se dá pořídit jako OEM modul, ale stojí majlant.
-
Tomáš2 (neregistrovaný)
tohle ti bude fungovat tak max. na 7, 8m, pak se bude výrazně snižovat přesnost nebo musíš sehnat výkonnější kousek.
Spíše bych doporučil sehnat nějaký IR, namátkou jsem objevil http://www.dx.com/cs/p/diy-ir-infrared-distance-measuring-obstacle-avoidance-photoelectric-sensor-yellow-orange-386758
Ale určitě bude něco i v ČR.
-
JJ (neregistrovaný)
Infrasensory s dosahem vyšším než pár decimetrů jsou velmi vzácné a dost nepřesné - většinou je to určeno k detekci stylem „něco tam je“ vs „nic tam není“.
Já osobně bych dal do té studně kapacitní sensor a spokojil se s menší přesností měření. Případně k té vyšší úrovni hladiny ještě ultrazvukové čidlo, takže při vyšší hladině by byl údaj přesnější. Pokud je vysoká přesnost potřeba v celém rozsahu, tak buď nějaký plovák s encoderem, nebo laserový dálkoměrný modul.
Ale těžko radit, když nevíme k čemu by se ten údaj používal a jak přesný tedy musí opravdu být.
