Vlákno názorů k článku Senzory Martina Malého: Chcete chytrou domácnost? Opravdu, ruku na srdce: chcete ji? od Jirka - Chytrá domácnost smysl má, jde o to aby...

Jasně, ale kolik lidí takovou místnost má? Kolik lidí bydlí v paneláku a tam jsou rozměrově úplně jinde. 50m² je někde plocha celýho bytu. Takže tohle nebude rozhodně masovka.

Btw, takhle velký obývák mám, včetně manželčina šicího koutu 9 světel ze tří míst, ovládáno klasicky i bez tabletu a stačilo na to šest vypínačů celkem. A to jdou ovládat kombinace dle užití místnosti, který se za pět let, co tam bydlíme, měnilo 2x. Chce to jenom při práci myslet a připravit si, co je potřeba.

A klidový spotřeba celáho řešní je 0,2W (kapacitní ztráty v kabelech)

Toto je bohužel jeden z příkladů, které se realitě neblíží a slouží to spíš jen jako konstrukce pro obhájení názoru. Mj. častá chyba prognostiků IoT.
U místnosti o 50 metrech a 16 světelných zdrojích, vychází jeden zdroj na 3 metry. To je koncetrace svítidel jak v oddělení žárovek v OBI, nebo na diskotéce.

Konstrukce k obhájení jakého názoru? Já žádný názor typu ano/ne nemám. Tyhle věci rozhodně neprosazuju jako super řešení pro každého. Myslím si, že do většiny běžných bytů je to zbytečnost, tendenci cpát ovládání každé lampičky do cloudu považuju za praštěnou. Ale taky z vlastních zkušeností vím, že u určitých domů či bytů to smysl dávat může.

Místnost je 7,5 x 7. 12 LEDek (à 9 Wattů tuším) zapuštěných ve stropě po obvodu místnosti ca metr ode zdi plus dva lustry uprostřed. Pouštět to vždy naplno je nesmysl pochopitelně - a právě proto se hodí to inteligentnější ovládání.

Souhlasím s tím, že u světel je to spíš doplněk. Ale třeba u řízení ohřevu TUV a různých protizámrzových systémů už se inteligentní ovládání může poznat docela dost. Konkrétně u nás je to zařízeno tak, že topné k abely u vodovodních trubek nečekají na pokles teploty k nule, ale začnou topit při nízkém tarifu když řídící počítač usoudí, že to k nule spadne (čidla uvnitř, meteostanice, předpověď počasí z netu). Podobně ta TUV - pokud je v domě pár lidí, ohřívá se v nízké sazbě, pokud přijede 20 lidí na návštěvu, logika ohřívání se mění.

Já tvrdím, že u domácího používání je toto, jako doplněk vše, ne jen pouze u světel, jak píšete. Pokud je dům postaven logicky (myšleno selským rozumem našich předků), nejsou většinou všelikajé dodatečné "chytré" pomůcky vůbec potřeba.

- protizámrzný systém - vždyť to lze řešit hloupým čidlem s hloupým termostatem nastaveným např. na 1°C. Mrzne = topí. Nemrzne = netopí. Proč připojovat meteostanici, předpovědi z internetu... V tom není žádná úspora. Dobrý pocit majitele z naprogramování chování, to ano. Praktický posun někam ale žádný. Ponechávám stranou, že někdo postaví dům a nechá vodovodní trubky nezaizolované, přístupné mrazu. Pokud jde o často neobývanou chalupu v zimě, tak "hloupý" termostat spíná při nastavené teplotě.

U TUV má být standardně nastaveno ohřívání pouze při nízkém tarifu. Pokud někdo mívá běžně na návštěvě 20 lidí a má bojler upravený, aby ohříval i při silném proudu, tak asi úsporu neočekává (upřednostňuje výkon).

Přijde na to, jaký máte ten dům, kde stojí apod.

Čidlem s hloupým termostatem to samozřejmě řešit lze. Ale je dost velký rozdíl zda se ten systém (s výkonem ve vyšších stovkách wattů) pustí v době nízkého nebo vysokého tarifu. Hloupý termostat vidí teplotu 1 °C a začne topit. Třeba deset minut poté, co skončila platnost nízkého tarifu. Termostat chytrý vidí, že mu posledních 8 hodin padá teplota na trubce, padá i teplota venku, v předpovědi je, že bude mrznout. Tak zatopí na dvě hodiny v době, kdy je proud levnější, natopí trubky na mírně vyšší teplotu a v době VT topit nemusí. Podobně když mu ta teplota spadne k 1 °C a ví, že za hodinu půjde levnější proud, tak s topením počká (protože je experimentálně ověřeno, že za tu hodinu to nezamrzne).

20 lidí na návštěvě míváme poměrně často, ale zase ne každý den. Pokud je to nutné, tak na vysoký tarif klidně ohřev pustím, ale pokud to nutné není, tak proč bych utrácel zbytečně? Mimochodem, proti režimu „boilery jedou bez ohledu na tarif“ se tak ušetřila ca 1/3 peněz při stejném uživatelském komfortu, takže náklady na to Raspberry a spínací moduly byly zpátky za necelý rok. Ona ta logika je trochu složitější, protože když je v domě extra málo lidí, tak se i snižuje teplota té vody, ale úspora je opravdu velmi výrazná.

O tom, jaké problémy řeši někdo s trochu větší nemovitostí zjevně moc dobrý přehled nemáte...

"Mimochodem, proti režimu „boilery jedou bez ohledu na tarif“ se tak ušetřila ca 1/3 peněz při stejném uživatelském komfortu, takže náklady na to Raspberry a spínací moduly byly zpátky za necelý rok."

Jo? Já tam mám stykač s páčkou - trvale vypnuto, cívka, zapnuto. Stál 350Kč. Přebij to cenou RPi + HW na spínání 2kW + cenou práce s naprogramováním.

Btw, komplet domácí automatizaci (teplá voda kdy chci, protizámrz, zónovka,...) jsem se dostal včetně silovky na cenu holýho RPi bez zdroje, karty a dalších blbin kolem. Konektivitu nepotřebuju.

A barák - 8 místností, v části podlahovka, ve zbytku radiátory, dvě koupelny, plynový topení, nahřívání vody v kombinaci plyn/elektrika, dvě akumulační nádrže, tři silový rozvaděče. Komplet řízení přes 12 relátek. A fčíl machruj.

Petr M:
Souhlas. Levná sazba pro bojlery je, tak, jako tak vyvedena z elektroměrové desky nulákem, takže stačí stykač a řídítko se třemi polohami, (automat/trvale vypnuto/trvale zapnuto) a dostatečná obsahová kapacita bojleru to jistí. A na vše ostatní stačí pár analogových komponent, přičemž spotřeba je nižší, než u číslicové techniky, je to blbuvzdorné i při blízké bouřce, není nutno to po výpadku proudu restartovat a hlavně: nikam to nic nehlásí, nedá se to zarušit a nejde to hacknout.

Mám doma bezdrátový termostat TP60 z Jablotronu. Funguje jak má, jeho konstrukce a funkce je asi poplatná době, kdy vznikl (před více než deseti lety a asi tam hrála roli i cena). Kdybych si pořizoval něco takového teď (doufám, že nebudu muset, že mi to ještě dlouho bude sloužit i v době, kdy se machruje s povolenými kmitočty, třeba jak se vyhrožuje, že skončí současné televizory pro příjem pozemního vysílání nebo třeba tady
http://www.aeroweb.cz/clanky/5326-druha-vlna-preladovani-na-8-33-uz-za-mesic#diskuse_konec ), čekal bych jednak, že se to bude programovat jednoduššeji než tlačítky a displejíčkem na tom termostatu - třeba připojením PC a že se to nebude muset programovat pokaždé znovu, když se budou měnit baterky. A jako komfort bych uvítal, kdyby byla možnost naprogramovat nějakou vlastnost co tam standardně není. Napadá mne, že by to nemuselo zapínat a vypínat při dosažení nastavené teploty, ale že by to mohlo sledovat, jak rychle se teplota blíží k nastavené mezi a zapínat podle toho buď dřív nebo později. A aby se to programovalo jednoduše v nějakém BASICu.

jj:
Nejsou složité problémy, jsou jen hlupáci, kteří z jednoduchého problému složitý udělají. Samozřejmě, že lze udělat jednoduchý analogový, čili blbuvzdorný, regulátor, který bere u elektrického topení v úvahu, zda je zapnuta nízká, nebo vysoká sazba a v době vysoké sazby a nutnosti přitopit zapne elektrický systém na mnohem nižší, než jmenovitý, výkon, takže teplota uvnitř klesne jen nepatrně a vyšší náklady na energii, spálenou při vysoké sazbě se do značné míry kompenzují tím, že po znovuzapnutí nízké sazby není nutno zase až tak moc ,,dotápět" A tarif ro přímotopné systémy je nastaven tak, že nízká sazba jede 20 hodin a zbylé čtyři hodiny jsou rozděleny do dvou dvouhodinových bloků, kdy je zapnutá vysoká sazba. Tam, kde je HDO se ty dvouhodinové bloky mohou aktivovat kdykoli během dne, ale vždy mezi nimi musí být aspoň dvouhodinová pauza. Takže optimalizovat spotřebu lze velice snadno, když se ví jak a umí se to. Vyrobit přímotopný elektrokotel také není žádný velký problém, pokud vlastníš instalatérskou závitnici, stačí pár fitinek a jeden až několik, podle požadovaného výkonu, kusů dvoucoulových pozinkovaných trubek, životnost takovéhoto výrobku je minimálně 50 let a když se budeš hodně flákat, tak to máš za půl dne hotové.

Karel: Já mám na chatě venkovní čidlo nastavené raději na +4°C, ono sichr je sichr. (při 3,9 st. sepne, při 4,1 st. vypne). Čidlo je polovodičové, pár odpůrků, jeden uA 1458 a relátko s jedním přepínacím kontaktem, napájení 24 V DC přes 2W trafíčko ze sítě. (když nejde proud, tak se netopí, tudíž není nutno, aby termostat něco dělal).

2JJ: Smysl to ale nema vubec nikde, osobne jsem krome podobne nesmyslnych napadu jeste nevidel ani jeden jediny, kde by neco takoveho melo nejaky realny prinos. Naopak, vzdy to stav zhorsovalo.

Nebot zatimco (zustaneme-li u zarovek) klasicky rozvod ma zivnostnost 30let a vice, a klasicke zarovky (cimz minim vlakno) tech 30let namnoze bez potizi preziji take, tak cim "modernejsi" instalace tim kratsi zivotnost. "Usporne" vybojky nevydrzi prakticky nic, jejich cena je o rad vyssi, ekologie jejich vyroby narozdil od trochy skla a kovu obsahuje hromady toxickych latek. LED jsou jeste drazsi a o zivotnosti zatim tezko rici, protoze je ma nejakou rozumnou dobu (5+let) malo kdo. O elektronice a bezdratovem zapinani nemluve, protoze to znamena jednak neustale drzet zasoby vsemoznych baterii, a po par letech to cele demontovat a zahodit, protoze vyrobce zacal vyrabet novou radu ktera se s tou starou nebavi.

A pokud si myslite ze to neni pravda, tak pro zajimavost, zakaznik ma wifi sit, starou aktualne neco kolem 10 let. Porizovaci cena neco kolem 2M. Tudiz se rozhodne nebavime k korunovych polozkach, u kterych bude situace radove horsi. A ted to krasne. Pokud by mu umrelo byt jedno jedine AP, tak (pokud pominu nakup nekde z bazaru) musi vymenit tu sit celou. Protoze nova AP se nebavi s jeho switchem, a novy switch prozmenu nekomunikuje se starymi AP.

V domacnosti se do exaktne stejne situace dostanete klidne i nekolik tydnu po instalaci rozvodu.