Vlákno názorů k článku Senzory Martina Malého: Co by nemělo chybět v kufříku bastlíře-začátečníka? od Miloslav Ponkrác - Navrhnout kvalitní analogový zesilovač je docela věda. Docela...

Navrhnout kvalitní analogový zesilovač je docela věda. Docela bych si vsadil, že dokonce i spousta elektroniků, kteří si myslí, že to dokáží - si to jen myslí. A jak se jde od vyšších frekvencí až mikrovln, pak už je to věda tuplem.

Takže spojení "ani analogový zesilovač" příliš nechápu. Je nesrovnatelně jednodušší pochopit funkci základních hradel a digitální logiky, než postavit ten kvalitní analogový zesilovač.

Nemohu se než připojit k mnoha příspěvkům zde, že by se mělo začít s pochopením základních věcí.

I ten kabel lze vyrobit dvěma způsoby:
1) Spájíš to dohromady bez krytek a s X studeňáky. První kdo za ten kabel zatáhne ho rozloží na atomy.
2) Všechno zastřihneš tak aby to sedělo v konektoru bez pnutí, kabel ukotvíš v krytce / zařízení a pořádně to sešroubuješ dohromady.

Začátečník volí možnost 1, protože je rychlejší a pak se začátečník diví, proč mu to nefunguje, když to má přece správně zapojený a má tam správný kód.

Ono to tvrzení "nejlépe z Číny" poměrně často zhořkne. Ty obvody jsou často navržené tak, že už v normálním provozu jsou přetížené součástky. I tak jsou použity součástky nekvalitní výroby.

Pokud chcete použít nekvalitní součástky, o to více se hodí dobrá znalosti teorie. Já bych začátečníkovi doporučil stavět na kvalitních součástkách, protože začátečník není schopen najít příčinu problému nebo dokonce vůbec pochopit, proč čínský obvod/součástka nefunguje jak má.

Nadšení z Číny mám za sebou, a pochopil jsem, že nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné věci. K těm cenám je dobré uvádt také kvalitu a životnost koupeného.

Je zvláštní, že dokonce i našinci pochopili, co znamená třeba počítač se základní deskou s levnými čínskými kondenzátory - a že se rychle nafouknou a počítač pak jaksi nepremáva, někdy dokonce hoří. Ale jo, ušetřilo se, a Čína je levná.

A třeba audio předzesilovač/vý­konový zesilovač si mnoho lidí staví jednoduše proto, že si ho poměrně levně postavíte v kvalitě, jakou na trhu vůbec nedostanete (a pokud ano, tak budou začínat na statisících korunách). A ta kvalita je slyšet, a slyší to i tetřev hlušec.

Pak také přijdete na to, že není výrobce jako výrobce. Např. si koupíte operační zesilovač NE5532 od 5 různých výrobců a pokaždé má jiné parametry. A že dokonce i ten levný TL071 za pár šupů se jinak chová, když ho koupíte od Texas instrument a nebo od STM. Dokonce i vnitřní schéma je jiné a mají jiné výstupní odpory.

V článku je psáno "na ebay koupíte balíček rezistorů". Jenže ono těch rezistorů je mnoho druhů - a když splácáte zesilovač s těmi levnými uhlíkovými rezistory z ebay doporučenými v článku na vstupu zesilovače, bude vám to krásně šumět, a budete slyšet hlasitě moře v každé skladbě, kterou tím zesilovač přehrajete.

Zkrátka, až vám ten zdroj za 17 Kč odpálí elektroniku třeba za pár tisíc, kterou tím napájíte - protože přetížené a nekvalitní čínské součástky v tom zdroji už si řekly dost, a pustily do obvodu něco, co tam být nemá .- tak to pochopíte.

Zeptam se .... a vy programujete ci nikoliv ? Kazdy nejak zacal a neni to jen o osvojeni spatnych programatorskych navyku.Pokud programujete a ucil jste se tak kazdy programator si najde sve zpusoby reseni jedne a te same veci.Nekdo napise stejny kod kratsi nekdo jiny ho napise zase slozitejsi kdyz to budeme zohlednovat pro zacatecniky.V clanku bylo podotknuto pokud nekoho zajima cislicova technika.Nepopiram ,ze analogova technika neni soucasti.Vzdyt i v mikrokontroleru jsou tranzistory a zacatecnik by mel vedet predevsim i zakladni prvky typu co je dioda,co je rezistor atd.... spoustu cidel sice k aarduinu je a jsou na nej knihovny,ale k cemu to kdyz programator nebude vedet jak cidlo funguje... o tom zadna ,kdyz programator vi jak zarizeni funguje neni problem pro nej napsat efektivni kod.A elektronika je siroky pojem pokud to budeme brat v oblasti elektroniky analogove nebo digitalni ... to jen pro doplneni autora.asi tak velmi zjednodusene ve zkratce receno.

To vidím úplně stejně. Nebezpečí Arduina je v tom, že "elektronik" neřeší triviální věci elektronicky.

Porovná napětí pomocí dvou ADC, ale to funguje na pomalý děj s nevelkou přesností. Když je potřeba něco přesnějšího, nebo rychlá reakce (řádově us), je MCU v koncích... A kdo nezná analogový komparátor, shání procesor s 16b ADC (u kterýho tak jako tak nezapojí korektně vstupy, protože tam už je to alchymie s přeslechama) a/nebo externí ADC s 20Msps s výkonným jádrem... Přitom kolikrát stačí třeba LM339 a doladit offset.

Porovnává shodu binárních čísel tak, že tam cpe MCU v DIP40 a píše nesmyslný program místo kaskády dvou 74HC85 (<, ==, >) nebo jedné 74HC688 (==) a zase řeší rychlost odezvy...

Návrh galvanickýho oddělení vstupu s natavením prahové úrovně je pro normálního "arduinaře" mimo, i když na to stačí čtyři součástky...

thr:
Souhlas. Ono spousta věcí lze řešit mnohem jednodušeji a blbuvzdorněji analogovou cestou, nebo jednoduchou releovou logikou.

"Když už jsme u těch součástek, to co koupíte zde u prodejců součástek i když je na tom napsáno Ti je také z číny, jen ta cena je 10 násobná."

A takový obchod bez milosti opustit. Právě proto se nakupuje na farnellu, digi-key, mouseru, v České republice třeba na ecom, atd. - protože tam si (alespoň prozatím) nedovolí falšovat výrobce.

To je všude samých rad pro začátečníky, ale to nejdůležitější jim neporadí: svět je plný klumpovitých součástek. Tedy první rada by měla být, kde koupit kvalitní součástky, nikoli nejlevnější součástky. Protože součástky z Číny, na ebayi, nebo třeba v GESu, GME, TME, a řadě jiných obchodů - jsou často zadarmo drahé.

Naprosto kritická situace je u kondenzátorů a u polovodičových součástek, kde kvalitní výrobce a záruka kvalitního výrobce je alfa a omega úspěchu - a také zárukou, že nebudete potřebovat hasicí přístroj, nebo vám součástka nevystřelí oko.

Řada elektronických obchodů se neštítí toho, prodat vám asijskou součástku s tím, že jde o součástku kvalitního výrobce. A zde by měla být první rada pro začátečníky: seznam a reklama na kvalitní prodejce elektronických součástek. To je podle mého první naprosto nezbytná rada, kterou začátečník potřebuje. Více, než jakoukoli jinou radu.

Na rezistorech pro LEDku nejde asi nic podstatného zkazit, navíc změřit odpor zvládne i ten nejhorší multimetr. Ale tím asi tak balada končí - u rezistorů pro LEDku. Všude dále je džungle.

Tady na lupě je nadšení tu pro čínská tržiště, tu pro zdroje součástek z Číny, tu pro ebay - jenže do součástek nevidíte. Profesionální elektronici mají z kvality součástek bolehlavy, a přes to, že mají vyšší znalosti, zkušenosti - a na rozdíl od začátečníka umí leccos změřit a zjistit - i těm se nevyhne, že jsou občas napálení a přinesou nějaký klump, který je donutí je v lepším případě vyhodit do kontejneru, v horším nutnost řešit odpájení v hotovém plošňáku a nahrazování kvalitnějším.

Jenom bych dodal, že kvalita je základ a prvním varováním je chybějící dokumentace. Pokud je u zboží jenom popis a nějaký výrobce, ale není tam ke stažení datasheet, STEP model a IBIS model, je to výrazná červená kontrolka.

Za sebe, prakticky u všeho mám tři nebo čtyři výrobce, kterým důvěřuju a se kterýma mám pozitivní zkušenost. Nic jinýho nepoužívám a žádný z nich není z číny. Ať už jde o silnoproud (Moeller, Schneider Electric, OEZ), IO pro zdroje (TI, AD, LT), analogařinu (TI, AD, LT, Microchip),... a beru od autorizovaných distributorů.

Pak samo existuje i black list, kde je třeba Atmel (teď už Microchip), kde je úplně jedno, kde to nekoupím.

To je samozrejme pravda, ale pokud potrebuje pro zacatek jen par "blbinek", tak je mnohem jednodussi tam proste vrazit jedno arduino, par tlacitek, par diod s odporema repracek a pak uz si napise, co chce aby to delalo.

Samozrejme muze zacit tim, ze si spravne spocita transformator z 220 na cosi bezpecneho, posklada z plechu, navine lakovanym dratem, pak prida usmernovac a nejake to fitrovani napajeni a muze zacit hledat jak spocitat pracovni body tranzistoru pro jednoduchy oscilator, jenze s arduinem mu to tou dobou uz davno blika, hraje nekolik ruznych siren a reaguje na radu tlacitek.

Samozrejme to nebude v kvalite pro velkoseriovou vyrobu a stalete pouzivani, ale rozhodne je zabavnejsi vrazit drat do USB, vrazit tam arduino, vrazit tam reprak, par trapnych soucastek pofiderni kvality a mit behem par minut neco, co uz blika a hraje a neco dela, nez nejdriv vystudovat prumyslovku, aby clovek zjistil, ze ho to zas tolik nebavi, protoze po prvnich dvou letech se dostal konecne k tomu, ze ma poresene napajeni (tedy ekvivalent vrazeni USB do pocitace).

A ze to dokaze merit jen trapne v 10bitove sirce a jen do par tic vzorku za sekundu ho nijak netrapi, kdyz ty tlacitka macka rucne a staci mu osm hodnot desetkrat za sekundu. A ze to je priserny overkill a MCU zustane na 99.99% nevyuzite? A co jako, stoji to par kacek a hned to neco dela.

Az jestli to dotycneho chytne, tak se zacne zajimat trochu vic a prihodi hrst "spinacich tranzistoru" a az to prestane stacit, tak uz bude delat natolik zajimave hracky, ze mu trocha stidia bude stat za to, aby tam rozbehal i I2C a projil radu "predvarenych periferii" a postupne zjistil, ze mu to sice jezdi a ukazuje vzdalenost a sviti a blika a houka a meri teplotu, ale ze by rad mel dvourozmernou mapu okoli a uz mu bude stat za to venovat nejake usili tomu, jak to zrychlit a zpresnit natolik, ze se to slozitosti zacne blizit tomu "kvalitnimu analogovemu zesilovaci".

A pak ma smysl zacit resit "elektronicke veci elektronicky", kdyz to nejde jednoduse s dostatecnou presnosti a rychlosti.

Ted jsem treba resil, jak udelat "blby casovac" pro osvecovani PCB - samozrejme jde vzit 555 a spocitat nejake kondiky a odpory a mit tam jednu hodnotu. Nebo tam dat nejaky slozitejsi prepinac a mit tech hodnot nekolik. A nebo tu 555 nahradit par tranzistorama at je to vic elektrotechnicke. A nekolik dni to pocitat a pak ladit.

A nebo tam vrazit jedno pitome arduino, 4 tlacitka, 8 diod s odporama jako indikator a nastavovat si to v rozsahu 1-60 minut po minute s indikaci zbyvajiciho casu a moznosti ulozeni (a nasledne editace) nekolika vyzkousenych hodnot s jednoduchym prepinanim.

A mit to hotove za odpoledne s tim, ze pokud casem zatouzim po rozsahu od sekund po dny, tak tam proste nahraju upraveny program. A usetreny cas venovat cemu se mi zachce.

Takze pokud si da nekdo jako velky cil "pochopit komplet celou elektrotechniku od zakladu a az to budu po par letech castecne ovladat, tak mozna udelat i neco fyzicky", tak je samozrejme Arduino koncentrovane zlo a mel by zacit temi nekolika lety studia, kdy krome popsanych sesitu nema nic, nez zacne delat neco "skutecne spravne".

Ale pokud nekoho napadne "nebylo by marne si udelat nejake elektricke udelatko", tak prave to blbe Arduino s trapnyma knihovnama je nejrychlejsi cesta, jak neco skutecne funkcniho mit a pokud zjistim, ze me to bavi, tak se muzu zacit ucit vic. A kdyz mi dojde, ze nejake blikadlo je mi ukradene, tak neztratim par let zivota zbytecnym studiem, ale jen par odpoledni.

pod to se podepisuji, z Ebaye mi přišel original výkonový VF transistor až na 3tí pokus , ale i tak to vyšlo na třetinu zdejší ceny

Osobně vidím u "začínáme s elektronikou" problém v tom, že se tak nějak zapomíná, že máme analogové a digitální obvody. Tam, kde se tlačí Arduino, pak potkáváte začátečníky, kteří netuší nic o analogové elektronice. Všude cpou 0 nebo 1, případně ještě znají PWM. To pak opravdu končí u "k LED dám rezistor 330 ohmů" nebo "když to nesvítí, tak tam dát 2k2 rezistor a libovolný NPN tranzistor". Navíc se pak komplikovaně řeší triviální věci typu "chci tam připojit reproduktor a aby to chvílema pískalo". S vámi zmíněným NE555 trivialita a za pár korun máte "periferii", co se stará o pískání a stačí jí jen na nějakém GPIO dát 0 nebo 1, bez nějakého starání se o přerušení nebo zjišťování, na jaké frekvenci to MCU vlastně běží a smyčky, co bude generovat obdélníkový signál slyšitelné frekvence.

Bylo by fajn, kdyby se začátečníkům vysvětlily i ty analogové obvody. Ohmův zákon, přechodové jevy, charakteristiky analogových součástek (tedy alespoň vědět, že na diodě je úbytek napětí a tranzistor sepne až při určitém napětí na bázi, přestože je zapojený jako zesilovač proudu). Nemusí umět konstruovat zesilovače, ale měli by chápat, kdy použít tranzistor jako spínač nebo že když k žárovce dám paralelně velký kondenzátor, tak sice bude pomalu zhasínat, ale i se bude pomalu rozsvěcet za velké nelibosti napájecího zdroje. Chápat, co se signálem udělá 30cm dlouhý drát a nepájivé kontaktní pole, už by byla třešiňka na dortu.

Navíc jsem staromódní a já si za mladých let nejvíce vyhrál se všelijakýma sirénama. To se dá postavit na nepájivém kontaktním poli za chvilku. A funguje to a nemusím se učit co v počítači spustit a kde co zmáčknout. Navíc se s tím dá dost vyhrát: udělat tam více stupňů, takže výstupní signál je modulovaný (trilkování); připojit tam někam dlouhý kus drátu, který bude ovlivňovat kapacitu - jak s ním mávám nebo na něj šahám, tak se mění frekvence; použít fotorezistor nebo fototranzistor a hrát si s tím, jak se mění frekvence podle toho, jak moc na to svítím baterkou. Nebo si tam připojit nějaký modul s pár klávesama a udělat si "klavír". Prostě mi to přijde pro začátek zajímavější, než si naklikat blikání LED nebo z internetu stáhnout knihovnu, co umí vydat zvuk zadané frekvence po zadanou dobu. Na to nepotřebuju elektroniku, na to mi stačí PC, Python a winsound.Beep.

"pod to se podepisuji, z Ebaye mi přišel original výkonový VF transistor až na 3tí pokus , ale i tak to vyšlo na třetinu zdejší ceny"

A teď si představte, že začátečník se začne řídit článkem a vše objednávat na ebayi. Protože je to levnější, jak tvrdil Martin Malý v článku na lupě. A až mu nepůjdou často ani triviální zapojení, tak s tím sekne a o elektronice nebude chtít ani slyšet.

Držím se taktiky, že je lépe udělat základní seznam často používaných součástek, a ty nekoupit v mnohokrát prověřeném seriózním obchodě ve velkém počtu kusů (100, 300, 1000 kusů, apod.). To platí třeba pro ty často používané rezistory, pro základní hodnoty kondenzátorů, pro několik druhů operačních zesilovačů, pro základní digitální obvody, nějakou tu 555, nějakou tu TL431, několik základních typů tranzistorů, základní konektory, atd. atd. atd. Ty ceny za kus jsou pak opravdu zlomkové proti běžným cenám, a člověk má jistotu, že tam cpe kvalitní součástky.

U těch věcí, kde člověk potřebuje jen pár kusů jednou za čas se snažím koupit buď kvalitu - a nebo když se to cenově vyplatí risknout, tak to ve schématu obestavím ochranami. A důkladně součástku proměřím, co je to jen možné.

Takže ať VF tranzistor slouží.

Když už jsme u těch součástek, to co koupíte zde u prodejců součástek i když je na tom napsáno Ti je také z číny, jen ta cena je 10 násobná. co si myslet o FETech které mají svod kolem 30k ohm, a to třeba 6ks z 10ti , připadá mi že jistý obchod v Karlíně kupuje druhou jakost aby se ještě více nakapsoval.,, ani nemluvě o tranzistorech které maji snést 20A a chrupnou při 7A bez překročení max. výkonového zatížení , takové součástky téměř nejde úspěšně ani reklamovat. P.S. ty zdroje jsou dokonce vybaveny zpětnou vazbou - stabilizací , nicméně není problém doplnit třeba transil.

děkuji za přání , už slouží , k tomu jen poznámku, u vysílače je pouzdro tranzistoru spojeno vodive chladicem se zemí (so 30) jinak to technicky nejde - original transistor má kolektor vyveden izolovaně, první co dorazilo z číny mělo kolektor společný s pouzdrem tranzistoru - jak říkáte součástky je třeba měřit a měřit, kdybych to býval neudělal, mohlo být veselo.

"spoustu lidi by dnes nedokazalo ani navrhnout kvalitni analogovy zesilovac" - řekl bych, že tak tomu bylo vždycky; skutečně tvůrčích lidí je pomálu. A potřebujete přístroje, které ne každý má; Avomet, vf/nf generátor a osciloskop BM370 nebo Křižík oproti minulosti zdaleka nestačí ani na oživení ověřené konstrukce.

V konkrétní aplikaci může být procák výhodou - flexibilní změny, komplexnější chování, náhrada paklíku součástek za několikrát vyšší cenu... Taky bych v té situaci bral jednočip, a to ze zcela racionálních důvodů.

Jenomže člájnek je o učení. Ne o cílené konstrukci nějakýho udělátka. Když se někdo učí, tak nedělá ani konkrétní aplikaci, ani nemá páru o možnostech řešení. Když se učí elektroniku, tak by se měl učit tu elektroniku. Když se učí digítální obvody, měl by se učit digitální obvody (to je další stupeň elektroniky - musí už vědět, jak to napájet, jak ošetřit vstupy a výstupy, ...). A začínat s číslicovkou na 74xx je nesporná výhoda. Můžu napsat X=A&B (po tom, co se naučím navíc napsat program a nahrát ho do procesoru) a snažit se z knížky pochopit, co to dělá / vypsat si A, B, Y na UART. Nebo můžu vzít 74HC08, zkoušet přepojovat vstupy mezi Gnd a Vcc a s pomocí logické sondy si "odměřit pravdivostní tabulku". Hádej, co je efektivnější...

A sorry. Stejně, jako nefunguje "dneska máme krásný ráno, co kdybych vzal nůž a tchýni vyoperoval žlučník", "dneska si zajedu na letiště a půjčím si vrtulník, ať se můžu pokochat výhledem", nefunguje ani "dneska by se hodilo tohle udělátko, splácám si ho". Když o tom nic nevím a nemám vybavení, jsou některý věci pitomost a hodí se oslovit nějakýho profesionála...

Co takhle poradit literaturu, kde si toto nastudovat a to tak, že mě to jakžtakž povede? Jistě je zatím elektrotechnické vzdělání, ale pro většinu lidí je možné pouze samostudium.

Arduino je programovatelny microcontroller (resp pouzita atmega328) - t.j. naprogramujem si co to ma delat
- na vela uloh je mozne (a lepsie) pouzit zakladne integrovane obvody. https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_logick%C3%BDch_integrovan%C3%BDch_obvod%C5%AF_%C5%99ady_7400
Tie maju fixne dane ako sa budu chovat (podobne ako NE555) a suhlas, je vhodne trochu sa naucit zaklady (AND, NAND, OR, NOR - https://cs.wikipedia.org/wiki/Booleova_logika ) a pak prejst na MCU

Dobry priklad na zaciatok je skusit "nahradit" 555ku pomocou 7400 - da sa na tom pekne pochopit princip http://www.elektroportal.xf.cz/index.php?p=blikac-s-astabilnim-klopnym-obvodem

Vidím, že jsme už dva, kdo má Atmel na blacklistu. :-)

Mám v seznamu výrobců, co akceptuji ještě STM, OnSemiconductor, Fairschild.

No jak na co... Atmel relativně zvládl digitální věci, jako třeba FLASH/EEPROM (řada 24, 25, 28 a 49). Ale třeb ajednočipy, díky tomu, že mají ADC/DAC, brownout, RC oscilátory,... jsou pro kočku. Navíc u složitějších věcí nedávají testování.

Microchip, no od těch jsem ještě neviděl použitelný digitální obvod (vlastně viděl, ale to získali koupí SMSC). Ale třeba operáky MCP60x jsou na úrovni výrobků od AD nebo TI...

Ale Atmel byl koupen Microchipem. Týmy se pomíchají a v reálu neudělají ani dobrou čísliccovku, ani dobrou analogařinu... A dokumentace bude stát za psí pšouk.

Ale to je to o cem jsem mluvil na zacatku ... kazdy programator musi vedet i jak ten hardware funguje ... arduino je jen prototypova deska s mcu a ten kdo nezna architekturu toho daneho mcu take nedokaze ten mikrokontroler plnohodnotne vyuzit.Kazdy se setkal se spousty problemu at uz je to treba i s celkem hloupe resenym napajenim arduina ikdyz jsme u toho.Ten kdo nema skolu a je ciste jen samouk se musi nejprve rozhodnout co vlastne chce delat ... jestli delat elektroniku jako takovou a nebo vylozene programovat.ono od programovani arduina k programovani treba programu ve visual studiu neni daleko... kazdy jazyk je necim odlisny ale syntaxe zustava vice mene podobna. Je to otazka uhlu pohledu kazdeho individualne ten kdo bude chtit delat neco jineho at dela vylozene analogovou techniku atd .... spoustu lidi by dnes nedokazalo ani navrhnout kvalitni analogovy zesilovac ,ponevadz koupit hotovy IC osadit par pasivnich soucastek je jednoduzsi nez ho navrhnout spocitat postavit atd atd .... tohle nejde resit vseobecne.

"ne s osvojováním špatných programátorských návyků."

Miluji tyto borce!

Klidně si programuj profesionálně jak chceš, klidně si i vyráběj kabely opředením žíly látkou (jako před 50-ti lety).
Nějak se začít musí. Tak prosím nečti články jak začít a nekomentuj.

Už roky se jednočipama živím. HW, SW (i mechanika, když a věc přijde).

Za tu dobu jsem potkal hodně mladších. Arduino OK, ale jak přijde na praxi, konec.
- dostanou schéma s hradlama a jsou v pr...
- když se jich zeptáš, proč je před LEDkou rezistor, tak netuší, jenom si pamatují 330R.
- když mají navrhnout výstupní filtr 4. řádu pro PWM, omdlí
- když po nich člověk chce, aby zrychlili vypnutí tranzistoru Schottkynou, nechytnou se (hint: 74S)
- na hradlo s hysterezí čumí jak tele na vypínač
- posledně jsem jedné bastlířce vysvětlovat, že logika nemusí být jenom 0 a 1, ale i třetí stav a furt nechápala, jak s ním ty hradla pracují na vstupu.
- navrhnout front end i pro blbý měření U/I je nad jejich síly
- znalosti zdrojů končí u lineárního stabilíku

A když se člověk podívá do kódu, tak samozřejmě katastrofa, ale to není jejich chyba - knihovny pro Arduino jsou zprzněný samy o sobě a ukázku, jak na to, nikde nenajdou...

Asi 70 procent bych dal. Ale je fakt že jsem začínal na 8mi bitovych mikropočítačích a tam člověk musel něco o elektronice i znát pokud chtěl dělat hacky. Zbytek nachytano praxi a z indiánských kourovych signálu ( kdo nic nespalil, ten ví h.... o elektronice). A to elektronika nikdy nebyl můj obor.
Hradla snad zůstala v pameti kdyz ještě jsme řešili simulaci logických obvodu a VHDL. Neučí se to náhodou dnes na VŠ? K čemu tedy VŠ je když si nepamatujou ani zaklady...

Btw, ten odkaz je záměrně dvakrát stejný?

Jo, není nad to začít s Voltíkem :-)

Například toto https://www.levneucebnice.cz/p/elektronika-i-ucebnice-3-vydani/?gclid=EAIaIQobChMI76qf8IzF1gIVQZ8bCh2_AwDsEAQYAyABEgL3RfD_BwE

Díky.

Omylem, obsáhlejší učebnice je tato https://www.levneucebnice.cz/p/prirucka-pro-elektrotechnika-2-vydani/

Tak na tom se konecne zcela shodneme.

"K čemu tedy VŠ je když si nepamatujou ani zaklady..."

Tam se řeší problémy konvejorů. A zbytek je Arduino :-)

Nebo https://www.levneucebnice.cz/p/elektronika-i-ucebnice-3-vydani/?gclid=EAIaIQobChMI76qf8IzF1gIVQZ8bCh2_AwDsEAQYAyABEgL3RfD_BwE

Elektronika je, jek známo, věda o vedení el. proudu v tom, co nejsou vodiče (polovodiče, izolanty, vakuum,...).

Arduino rozhodně nepatří do minima. Řeč byla o tom, jak začít s ELEKTRONIKOU, ne s osvojováním špatných programátorských návyků.

Takže spíš bych doporučil tranzistory, pole DIP switchů a pár potenciometrů. Na rozblikání ledky totiž není potřeba mikrokontrolér, stačí dva tranzistory, čtyři rezistory a dva kondenzátory.

Pokud vim tak jsme spolu husy nepasli.Neurazel jsem vas, tak si prosim odpuste ty narazky.A pokud jste vy takovy vseved co vse vi a zna dokonale tak take nectete tyto clanky.

Zesilovač jako hromada dalšich věcí dnes bouhžel opět vyjde nejlépe z číny, už jako hotový výrobek., postavený na osvedčeném io, vyjde i s dopravou a hotový levněji než u nás samotný obvod. Ted jsem kupoval za 17kč zdroje 12v/300mA , cena za kterou zde nekoupím ani tu prázdnou krabičku. ( po doplnění jednou tlumivkou a 100n kondíkem jsou i použitelné - rušení do sítě )