Názory k článku Senzory Martina Malého: Co najdete uvnitř kosmické sondy

Kdyby nebylo statniho financovani, tak neni ani internet (DARPA), ani web (CERN)

Byli bychom ochuzeni o hluboke mysleeeeenky dusevnich velikanu jako Ivan Nový ... Coz by zajiste byla kakastrofa :-)

Krásný technický článek, pod ním opět ideologické žvásty Ivana Nového.

tlak na rychlost zpracování v kosmu není, protože ho nevytváří v podstatě statické prostředí a na výsledky nečeká bezprostředně vědomí nějakého člověka, který by je měl zpracovat ve svém mozku. V kosmu je času dost, to jen člověk díky svému jepičímu životu spěchá.

Tedy i dobývání surovin v kosmu, nemusí být rychloobrátkové, ale pomalý a dlouhodbý proces, něco jako pěstování lesa.

Jestli je něco na spadnutí, pak třetí světová válka. Anebo kompletní rozvrácení ekosystému naší planety.

Bohužel si myslím, že s kosmickým výzkumem jsme začali pozdě a prchnout už nestihneme.

Informace o počítačích na kosmických sondách se shání hrozně špatně. Kosmické agentury v tomto směru většinou mlčí.

A co na těch sondách běží za sw? Nějaká obdoba operačního systému tak jak ho známe z PC?

Americké sondy a třeba vozítko Curiosity používaly tento https://en.wikipedia.org/wiki/VxWorks#Aerospace_and_defense

Nebo tento https://www.rtems.org/

Dokonce si ho můžete vyzkoušet nejenom ve VirtualBoxu https://devel.rtems.org/wiki/Developer/VirtualMachines

Pokud je otazka myslena vazne, tak vez ze tam temer vsude bezi embedded C. V nem je napsany jednoduchy predikovatelny scheduler ktery ma 5ms, 20ms a nasobky 5ms tasky ktere se periodicky pousti s prioritou od nejrychlejsich. To je tim ze NASA pouziva obdobu DO-178C ktere pozaduje alespon 50% margin na pameti a vykonu procesoru. A to se velmi tezko dokazuje s off the shelve RTOS.

Vim, protoze jsem delal na par vecech co jsou urceny do vysokych vysek a na ISS.

Amen k vyvoji. Vetsina veci co se posila nahoru je obsolete uz kdyz to vybirame do vyvoje a ten trva aspon 5 let.

A co navigacni vypocty a zpracovani optickych dat v navaznosti na navigaci? Sondy uz davno nejsou jen prodlouzene ruce operatoru. Maji vysokou miru autonomie a musi se treba sami zamerovat a korigovat smerovani trysek v zavislosti na optickych vstupnich datech. Ono neni takovy slagr obletat sutr jak hora tvaru zmutovane brambory.Takovou sondou ktera musela resit offline navigaci byla treba rosetta.
Kdyz zmarite navigaci tak budto se vam rozflaka o kamen a nebo

Každá válka vývoj urychlila. Hybridní boje infrastrukturu příliš neničí a neničí ani příliš populaci, rozvrací důvěru lidí ve stát.

To, že u něčeho, když to vznikalo, byl stát, neplyne, že by to bez něj nebylo. A to prosím není žádná ideologie, ale prostá logika.

Rozhodně je fajn, že exploataci kosmu nyní převezmou komerční firmy a rozběhne se tak, jako se rozběhl internet, když se začal komercializovat.

No státy to financují proto, aby nás mohly okrádat pomocí daní. A vytvořily si záminky k tomu. A hodí se úplně všechno. Kosmos, nemoci, uprchlíci, žárovky, vzduch, sny, ...

Ale pokud se máme dostat dále, musí využívání kosmu být komerční záležitost, stejně jak to probíhalo u internetu.

V době, kdy lidstvo udělalo největší skok, v 19. století, které položilo základy všeho, stát toho dotoval minimálně, ale mnoho lidí se snažilo komerčně uplatnit své nápady, aby zbohatli. A k tomu je se třeba vrátit.

nemylte se, těžba surovin v kosmu je prakticky na spadnutí. Těžit rudy na Titanu za nás mohou například umělé geneticky vytvořené bakterie s metanovým metabolismem.

Vas fakt nezajima svet mimo zemekouli ?

To je možné, ale nechápu proč lidstvo a daňový poplatníci mají financovat takové projekty na výzkum, který potom nakonec využijí jen soukromé subjekty. Ať si na to dávají peníze samy. My z toho budeme mít ho-no. Já si o části svých daní chci rozhodnout sám. Ale to už jsme jinde.

Díky oběma. Zajímavý článek.

Článek je to opravdu hezký a zajímavý ale o něco horší vybrané téma. Konkrétně kosmický výzkum si myslím je černá díra na peníze. Dávat peníze do takových naprosto zbytečných a rozmařilých projektů je asi jako ruská svatba za 300 mil. Rozmnožování a sexuální praktiky prvoků ve stavu beztíže na jupiteru nás opravdu nikdy nebude muset zajímat.

Jediné užitečné zjištění je, jakou zátěž snese elektronika v plném zatížení v takových podmínkách. Ty se ale dají nasimulovat daleko levněji i na zemi.
Daleko zajímavější by bylo povídání o tom jak taková družice komunikuje na takové ukrutné vzdálenosti ve vztahu k jiným zářením a kosmickému odpadu. Ale to nemusí zase zajímat někoho jiného.