je samozřejmě také trochu marketingový počin, nicméně některá řešení dnes již generují docela zajímavý zisk. Namátkou mne napadá řízení vodovodních sítí přes internet (plus návazná predikce), tak jak to předvádí řešení izraelské společnosti Takadu (takadu.com). Nasazeno v reálném provozu v Londýně, Melbourne atd.
Jinak load balancing se pouziva uz co je vodovodni potrubi stare. To uz maji vsechny vodarny a mesta na svete, i s tema "predikcema". Jenze oni na to narozdil od priteplenych linuxacku co vylezli zrovna ze skoly, nepotrebuji internetove veci a neuronove site, jim staci vedet, ze Londyn si v 6:00 rano bere 100 milionu litru a v 8:00 uz jen 30 milionu litru a ze to takhle je kazdy den uz 200 let. Nemusi na to jit odspodu, protoze jim staci selsky rozum seshora.
To, ze se pak nasadi hyper kool appka ve vodarne v Londyne, je spis proto, ze se jim zlelelo nepouzitelnejch noumu z IT skol a tak se vytvori umela poptavka, aby nebyla nezamestnanost a meli si deti kde hrat.
Spotřeba kolísá kolem 100 +- 1%, takže když to dokážete dopředu odhadnout, o to upravíte méně vody, dlouhodobě přesněji naplánujete kapacity, které k tomu budete potřebovat, méně vody ohřejete, uvolněné peníze použijete na opravu sítě a tím na snížení ztrát v potrubí, atp.
Ano, ovšem, ale ke spotřebitelům doputuje jen 80% té vody co se vyrobí. 20% jsou ztráty způsobené zbytečným ohřevem vody, co spotřebitelé neodeberou, nebo co se ztratí po cestě. Aby jste zvládl ranní špičku, musíte mít rezervoáry, které to zvládnou, jejich naplnění taky něco stojí. A nejde o plánování spotřeby, ale o její odhad.
Navíc budete-li měřit spotřebu i na hlavních vodovodních řádech, tak rychle lokalizujete místa, kde voda nejvíce uniká z potrubí, poruchu odhalíte dříve, než se projeví podemletím vozovky a propadem a podobně. Dokonce časem budete vědět, kde potrubí eroduje rychleji, než jinde a můžete účinněji předcházet ztrátám a optimálněji investovat do údržby vodovodní sítě.
Doporučuji vyhledat články na téma Industrial Internet a GE. Tam rozhodně nejde o žádný hipe. Podle jejich stratégů v budoucím průmyslu uspějí pouze firmy, které budou zároveň HW a SW. Kdo bude pouze vyrábět "perfektní" stroje, tak vyklidí pozice. Platí i obráceně. Nová "disruptive" hodnota vzniká pravé jejich kombinací. Např komunikace větrných elektráren mezi sebou zvýší výrobu kWh až o 10%. Nebo kontinuální diagnostika leteckých motorů sníží spotřebu o 2-4% a náklady na údržbu o dalších 5%.
Tak v přírodě endogenní vir, který opicím zvýšil intelekt, byl hodně úspěšný, populace tohoto komplexního organismu atakuje 7 miliard. A to přesto, že výsledný organismus je méně odolný, výkonný, má méně svalové hmoty, ztratil srst a trpí dalšími neduhy oproti opicím.
A to je něco podobného.
Tak technická civilizace je ve Vesmíru unikát, patří k tomu nejcennějšímu co existuje, život samotný tak cenný není, ten přežije kde co, a vypadá to, že je dost rozšířený, alespoň na bakteriální úrovni, ale teprve budoucnost naší civilizace ukáže, zda se může dostat dále. Když se to nepodaří, bude mít příroda spoustu času, aby se o to pokusila znovu. Například Římská říše skončila ještě před vynálezem parního stroje, který měla na dosah. Kdyby se jí to podařilo, byli bychom někde úplně jinde. Rozmach techniky by přišel o 2000 let dříve.
"Tak technická civilizace je ve Vesmíru unikát"
Fakt? A projel jste ten Vesmír opravdu celý?
"Například Římská říše skončila ještě před vynálezem parního stroje, který měla na dosah. Kdyby se jí to podařilo, byli bychom někde úplně jinde. Rozmach techniky by přišel o 2000 let dříve."
Parní stroj by zániku Římské říše nezabránil. Na naši civilizaci by jeho vynález neměl žádný vliv.
Velmi dobrá poznámka. V Německu teď hodně jede průmyslová standardizace pro „Industry 4“, v Plzni Openmatics vyvíjí celkem úspěšné (řada komerčních implementací) vlastní platformu pro „Smart truck“ či před pár dny zveřejněná zpráva o vzniku konsorcia pro implementaci IoT ve smyslu „Smart City“ pro Prahu 4 (pokud si to správně pamatuji). Tyhle technologie dokážou zajímavě hýbnout OPEXEM a to už „corporatus cifrspionen“ dokáže, zaujmou také. Business si vždy cestu najde, pokud tam něco je. :-)
Konečně to někdo napsal otevřeně :-)
Průmyslové měření a regulace je hrozně stará disciplína. Řízení průmyslových věcí pomocí PCček je zhruba tak staré, jako samo PC - ale popravdě asi populárnější jsou v oboru automaty označované jako PLC... Relativní novinkou je komunikace přes TCP/IP, průmyslová branže je dost konzervativní a popravdě některé vrozené vlastnosti "internetu" nemusí být zrovna vhodné... ona to není otázka nějakého "ze dne na den", vybavenost krabiček různé velikosti a "úrovně v hierarchii" IP stackem se v průběhu let šíří pozvolna. Ono taky nacpat IP stack do kdejakého čidla nebo lokálního malého PLC stojí nějaké peníze: lepší procesor, vývojové práce, standardizace komunikačních rozhraní a související "ověřovací" procesy...
Je třeba si uvědomit, že samotné TCP/IP je ještě dost nízká vrstva. Při skládání konkrétního systému (pro konkrétní nasazení) je výhodou "skládačkovost" => nad TCP/IP potřebujete pár dalších vrstev komunikačních rozhraní, standardizované logiky a modulárního softwaru, aby to celé dávalo smysl z hlediska dodavatelsky-obchodního i z hlediska dlouhodobé údržby a udržitelnosti.
Tradičně se v digitálním MaR používá přehršel všelijakých průmyslových sběrnic (fieldbusů), které mají různé svoje zajímavé nápady a "průmyslové" vlastnosti a navzájem jsou převážně nekompatibilní. Bohužel pouhý transport over IP tuhle nekompatibilitu moc neřeší.
V průmyslovém MaR existuje velký počet výrobců čidel, PLC, SCADA SW apod. - a vyskytují se některé "uzavřené kluby" vyznavačů konkrétního fieldbusu, které si nechají platit za členství a od členů vyžadují určitou úroveň kvality a kompatibility... jedna taková parta funguje kolem výrobců Rockwell / Allen Bradley, další kolem německého Siemensu... Ale je spousta dalších důležitých výrobců (ABB, GE, Schneider, Mitsubishi, Yokogawa...) z nichž každý je do značné míry "svůj".
Kdo se v téhle branži pohybuje delší dobu, musí nad buzzwordem IoT a touhle debatou trochu s úsměvem vrtět hlavou. Je pravda, že zrovna tady u nás moderní digitální MaR odstartovalo zhruba po revoluci v r.89, ale obecně ve všech síťově-infrastrukturních odvětvích funguje nějaký centrální dohled a řízení už hrozně dávno. TCP/IP je v mnoha případech vítaná vrstva jednotné konektivity, ale když potřebujete determinismus a krátké latence, tak je spíš pro zlost. A rozhodně je nesmysl, připojovat systémy MaR bezhlavě do divokého internetu - naopak, pravidlem jsou privátní sítě, do kterých se případně dá z internetu dostat skrz nějaký firewall, pokud je zájem a "politická vůle" na straně provozovatele dotyčného MaR systémku.
Ona si příroda nějak pomůže. Lidé jsou vynalézaví, realita časem předčí spoustu dobových sci-fi nápadů. Jenom mi zatím nepřipadá, že by univerzálně dostupná IP konektivita vedla k nějaké zvýšené "komunikační promiskuitě" strojů a krabiček všeho druhu. Jedna věc je publicistický povrchní pohled obecných novinářů a bloggerů, trochu jiná věc je MaR v praxi.
A nakonec... doba analogové (a nejlíp ne-elektrické) regulace měla taky cosi do sebe. Třeba samotížné ústřední topení. Nebo vodárna s vodojemem na svahu nad městem, do kterého se sbíhají pramínky z kopců kolem a přebytek při plné nádrži odtéká přepadem...
Pravda je, že třeba městské systémy ústředního vytápění (z teplárny na kraji města) byly historicky konstruovány do značné míry jako feed-forward systém, teplárna víceméně dodnes řídí svůj výstupní výkon podle počasí, když přijde mráz tak "natopí" vodu do rozvodu na vyšší teplotu... Pravda je, že porevoluční termostatické hlavice na domácích radiátorech tomu jdou naproti jakousi lokální zpětnovazební regulací (často na úrovni jednotlivých radiátorů, spíš než celých domů) a celé dohromady se to může chovat všelijak zajímavě, třeba když se fakt jenom vymění hlavice a zbytek rozvodu zůstane "starý"... termohydraulika je věda. Ke stabilitě celku možná přispívají nemalé ztráty na venkovním rozvodu a setrvačnost teplárny a rozvodů. Mimochodem... ohřev TUV na sídlišti, které vytápí městská teplárna, bývá zařízen lokálními výměníky vždycky pro pár bytovek v nejbližším okolí. Lokální výměník je napájen studenou pitnou vodou a je to vlastně průtokáč, nemá žádnou akumulační kapacitu.
Vybavuju si "historky z natáčení" jednoho českého dodavatele systémů pro řízení kanalizačních čerpaček, čistíren apod. Že co se dřív řídilo ručně z velínu 24h denně, to dnes hlídá a řídí automatika. A na velíně ani nemusí být stálá obsluha - lze snadno zařídit, že mimo všední pracovní dobu je na velíně zhasnuto a službu konající dispečer sedí doma na mobilu, možná s otevřeným notebookem s trvalým připojením do SCADA systému... To bylo někdy okolo 2005. (Zmíněná firma dělá i do "čisté" vody = úpravny/vodárny a tak, ale tuším říkali že ve "špinavé" vodě je víc příležitostí = kšeftu.)
Jo jasně. IoT není o měření a regulaci. Je to o té ledničce, co sama vede "skladovou evidenci" a objedná doplnění z e-shopu...
Tak telefony existovaly taky docela dlouho předtím, než mobily a přesto ten evoluční boj prohrály. IoT je především personalizace měření, tak jak mobily byly personalizací volání a PC personalizací výpočtů, Obojí přineslo nový pohled na používání jak mobilů, tak počítačů. Totéž nyní čeká MaR. Jinak je to docela logický trend, i buňky v organickém těle navzájem komunikují mimo nervovou soustavu. Technická evoluce zřejmě nenajde o mnoho více postupů, či principů kolektivního chování, než evoluce biologická.
Když se podívám na zařízení IoT, která lze dnes koupit, tak mám pocit, že je jen pár gadgetů, takové ty blbůstky do šuplíku. Koupil jsem si internetové rádio a je to super. Jen bych to nezařadit do IoT, protože to o sobě nikam nepředává data a umí to jen přehrát rádio.
IoT je hype, protože nejde nic pořádného koupit a velcí hráči Amazon, IBM, Google, Apple, Cisco... vytváření servery, cloudy a platformy pro existující zařízení, ale pro hobby - koníčkáře, kteří u nich možná něco udělají.
O IoT v průmyslu se nedá mluvit. Tam se tomu říká MaR a ASŘTP. Měření a Regulace a Automatizovaný Systém Řízení Technologických Procesů.
Není to zlehčení, ale jen přibarvení situace s IoT. :-)
Bájěčný článek. Úžasné komentáře. Jako bych se viděl na exkurzi ve vodárně před třiceti lety:
A tady mají službu naši vodárníci, kteří hlídají dnem i nocí dodávky vody do vaší domácnosti.Tohle je telekomunikační rozvaděč, odkud jsou natažené linky do ostatních městských vodáren a intercom linka na centrální dispečink. Tam se podává jednou za hodinu hlášení a podle údajů na centrální tabuli předává hlavní dispečer přes intercom pokyny vodárníkům, jak mají regulovat dodávky.
Samozřejmě, nikdo by se nezeptal "O internetu a o počítačích jste uvažovali?" Sice to už dávno existovalo, ale často chyběla jména a představy o využití měli jen snílci.
A pokud už by se zeptal, odpověď by byla jasná:
Ale my tady nic nepočítáme. Samozřejmě, že mají vodárny výpočetní středisko, zajděte si tam na exkurzi. A nahradit naše linky je nemožné, jak by mohli mít pracovníci na hlavním dispečinku přehled a jak by předávali informace vodárníkům?
S internetem věcí jsme v úplně stejné situaci. Vždyť nám nefunguje pořádně ještě ani ten internet - vše je za devatero naty a nic se nedá pořádně automaticky nastavit (ipv4 fungující mechanismy pro automatické nastavení sítě postrádá). Jděte se podívat na root.cz do debat o ipv6, jaké mají o internetu představy lidi, kteří se sítěmi pracují!
Pro pisálka, kterému posílají firmy tiskové zprávy o blbostech z oblasti IoT je to hype. Pro dnešního snílka je to Cortana či Siri napojená na vrata od garáže, domovní alarm, každičká žárovka a kávovar:
Siri, za deset minut jsem doma, uvař mi kafe, prosím (vrata, alarm, světlo... očekáváte od asistentky, že bude tak blbá a nevzpomene si na to sama?)
Zítra realita.
Všechno už to existuje, ale málo lidí si to dovede byť i jen představit a nikdo to za rozumné peníze nedovede poskládat dohromady.