Vlákno názorů k článku Senzory Martina Malého: Eduard Smutný, hrdina českých počítačových 80. let od Jirka - Geniální byl článek Smutného (možná to jen někde...
-
Jirka (neregistrovaný)
Geniální byl článek Smutného (možná to jen někde opsal, ale to se z toho nedalo poznat) v AR počátku 80tých let, kde popisoval práci procesoru 8080 jako práci úředníka v kanceláři (s krásným obrázkem), jak tam má kalkulačku=ALU, odkládá papíry na hromadu=Stack a má položné pravítko=ProgramCounter na roli papíru s instrukcemi=paměť. Na konec byla krásná věta "do teď jste mi možná věřili, ale teď když vám řeknu, že úředník udělá milion operací za vteřinu a kancelář je velká 2x2 mm, budete si myslet, že si z vás dělám legraci". Jako dítě jsem ten článek četl snad stokrát a dodneška (mám obavu) na tu představu spoléhám, když vidím počítač.
-
muf (neregistrovaný)
V Didaktiku zákaznický obvod použitý samozřejmě byl - šlo o originální ULA od Feranti. Ve Skalici je prý získali tak, že se vydávali za servisní firmu pro Sinclairy ve východní Evropě a nakupovali je tedy jako náhradní díly.
Jestli si dobře pamatuju, v Ondrovi byla nedostupnost podobných obvodů mj. pro video vyřešena geniální metodou pomocí PIT 8253. Bratři Smutní byli skvělí konstruktéři... Mikro Basic pro SAPI-1 opensource nebyl - tedy nevzpomínám si, že bych kdy viděl jeho zdrojáky. Pěkně jsem si pořídil čtverečkovaný sešit a podle tabulky instrukcí 8080 jsem jej disassembloval. Vlastně jsem se od Smutných tenkrát naučil, jak takový jednoduchý interpreter uvnitř vypadá.
Úplně poprvé jsem se s nimi jako dítě setkal(aniž bych to tehdy tušil) v časopise aBc v článku o panu Procesorovi. Šlo o vysvětlení principu činnosti CPU dětem přístupnou formou. Kdybych to tenkrát nečetl, bůhví, co bych dnes dělal. Vlastně jim hodně dlužím..Mimochodem - měli sestru, která je známá herečka a dodnes ji je možné vidět v TV a filmech. Ale to je jen taková perlička na kterou mě kdysi upozornila manželka, když kdesi četla nějaký rozhovor, kde se o nich zmiňovala.
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Mnohem geniálnější, a troufám si říci mnohem vlivnější byla kniha od Ladislava Zajíčka Bity do bitu. Vyšla sice až někdy 1987-1988, tak nějak - ale měl ji fakticky úplně každý, kdo se učil tehdy dělat s 8080/Z80. A bylo to popsáno velice lidsky, jak to celé funguje.
-
muf (neregistrovaný)
Ondra byl hlavně jen jakási první verze(cosi jako proof of concept), která postrádala následný vývoj. Já byl tenkrát pravděpodobně na stejné výstavě jako zdejší brouk Pytlík a je pravda, že grafika byla příšerně pomalá a navíc bez barvy. Dost jsem se tomu divil a porovnával to pořád se ZX-Spectrem.
Brali jsme to tak, že Tesla na vývoji dál zapracuje a snad i věřili, že se to - vylepšené - bude prodávat. Prostě "naše" cosi mezi ZX-81 a Spectrem, co by se tady dalo vyrábět velkosériově. Nakonec vyrobili myslím jen asi 1000ks.
Význam Ondry tkví v tom, že je na něm vidět Smutného, nebojím se říci, genialita(srovnatelná s Wozniakem). Neměl tady šanci použít v levné konstrukci zákaznický obvod a tak to prostě obešel s tím, co měl k dispozici, aby se vyhnul většímu množství TTL obvodů a tím složitější desce a vyšší ceně. Tady u nás ho prostě byla škoda. U Commodore nebo Atari by ho v 80. letech platili ... no asi hodně dobře :-) -
P2010 (neregistrovaný)
Pamatuji si na to podobně. Tenkrát byla oblíbená stavebnice ZX80, později i ZX81. Dalo se to zbastlit i na univerzální desce (ano, vypadalo to strašně, ale kupodivu fungovalo).
ZX Spectrum se pak časem dalo koupit za nějakých 5000 Kčs což nebylo zase o tolik dražší než Ondra. První pašované kusy v bazaru v Amaterském Radiu ovšem za 38000 Kčs, to stálo tehdy pomalu auto.
-
noone (neregistrovaný)
Faktom je, ze by nikoho normalneho nenapadlo znasilnovat casovace 8253 na vyrobu grafickeho signalu.. a dost idiotsky sa kvoli tomu programovala grafika na Ondrovi v assembleri! Povrava sa, ze ked to neskor videli ludia z Intelu, tak len krutili hlavami..
Ina vec je, ze v tych casoch obycajny clovek (nie socialisticka organizacia) kaslal na Ondru a zhanal aspon ZX Spectrum v Tuzexe (boli obcas) alebo cez vekslakov a paserakov..
Spoluziak na VS si vtedy postavil klon ZX Spectra z ruskych IO (LS verzie, tie boli kvalitne a spolahlive), ULA navrhol z LS TTL obvodov - a fungovalo to dobre!
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Jenomže nostalgici Ondru milují. Proč, to nevím, protože Ondru nikdo nechtěl. A byly k tomu pádné důvody, ten počítač byl prostě strašně špatný. Možná jeden z nejhorších mikropočítačů, které u nás kdy vznikly.
Ale když to jako paměťník napíši, rozdávají mi mínusy, protože pravda se psát nesmí! Pravda je ošklivá, lež je růžovoučká, pozitivní a krásná.
Vůbec je sranda, když čtu několik nostalgiků, jako je Pavel Tronner na zive.cz, nebo pana Malého tady - a porovnám to se skutečností, kterou jsem sám prožíval a zažíval - mám dojem, že všechno bylo o dost jinak, než pan Malý, Tronner a další píší. Oni si prostě vysnili něco, co nebylo či bylo jinak. A protože jsou aktivní psavci, tak předají mladším generacím vylhanou verzi historie, jak to bylo se začátky elektroniky a počítačů.
Ondra byl nesmyslný štěk, který žádnou historii nepsal. Prostě Smutný ho vyrobil, ukázal na výstavě - a nikdo o něho neměl ve skutečnosti zájem. Ondra vůbec do historie nezasáhl, byl to fail a totální neúspěch. Nic nezměnil, když ho z historie vynecháte, vůbec tam chybět nebude.
-
CMA (neregistrovaný)
Mikro Basic pro SAPI-1 sice opensource nebyl, protože ten pojem byl tenkrát neznámý. Ale komentovaný zdroják v assembleru zveřejněný byl, vyšlo to jako brožurka formátu A5. Dala se koupit v technických knihkupectvích, mám ji ještě někde doma v šuplíku. Mimochodem pár věcí z toho zdrojáku jsem použil ve vlastní praxi. Autor byl tuším Jan Mercl, velmi šikovný programátor.
-
falken (neregistrovaný)
jo, přesně tohle pamatuju, a taky na papírový počítač s ABC a přistání na Měsíci :) a ano, ona dvě amára s JPR-1 to byla lahůdka, já si dokonce kreslil tenkrát co nejmenší škatuli do které by se vešla alespoň deska cpu a grafiky + ta membranova klavesnice (určitě by se to přehřívalo, to jsem tenkrát jako 13 letej kluk nějak neřešil :-)) ... co ale bylo pro mne ještě víc cool to byla jedna zelená příloha s přetiskem článku z Elektoru o 6502 JuniorComputer SBC, to se mi líbilo děsně moc, a moc jsem to chtěl ... a záviděl jsem bulharům, že oni zase bastlí spíš tuhle větev :-) .. ale nakonec první strojovej kód běžel na PMI-80; mělo to přehrávat melodii a na první pokus vzalo omylem jako data romku, takže vyloženě zvuky z vesmíru :-)
-
z00m (neregistrovaný)
Iná geometria obrazu nemá s vyšším taktom CPU nič spoločné. Dôvodom je ruská ULA, ktorá vnútorne funguje trocha inak ako tá originálna. Na svedomí mala aj problémy s kompatibilitou, pretože veľa softvéru, hlavne hier, detekovalo lúč spôsobom (in #FF), ktorý na ruskej variante nie je funkčný. Napríklad aj z dôvodu, že RAM je k ruskej ule pripojená celá a je celá rovnako rýchla (resp. spomalená), zatiaľ čo v origináloch je k ule pripojená len video RAM, ktorá je tým spomalená a horná časť je už pripojená priamo k CPU. Ale CPU musí vidieť aj na oblasť VRAM, preto sú dátovky spojené odpormi a tým sa dajú "čítať presluchy", čo na eMku vďaka ule nie je možné. Kompatibilite nepridávala ani pozmenená ROM, ale inak to bol na tú dobu relatívne dobrý a odolný počítač.
-
me (neregistrovaný)
Inspirace Tiny Basic tam urcite je, ale ten kod neni totozny. Napriklad si vzpominam, jak MICROBASIC v SAPI koduje retezce prikazu v ROM "lookup" tabulce, treba LIST byl ulozen jako
DB 'LIST', 0
DW CODE_LISTz meho pohledu zbytecne neefektivni, retezec je ukoncen bytem s hodnout 0. Kdyz se podivate do zdrojoveho kodu TinyBasic, tam se to resi rafinovaneji, byte s 0 neni potreba
DB 'LIST'
DWL CODE_LISTDWL je makro, ktere k prvnimu byte adresy pricte 0x80, lze tak jednoznacne identifikovat zacatek adresy. Toto je reseni, ktere jsem v ROM pocitacu vyrabenych v CSR nikdy nevidel; obcas se pouzivala finta, ze 0x80 se pricetlo k poslednimu bytu retezce, to ano, ale to je jiny trik...
https://retrocip.cz/arduino-emulator-8080-tinybasic/
https://en.wikipedia.org/wiki/Tiny_BASICVypis zdrojoveho kodu pro SAPI vysel v AR, ale ten nemohu na Internetu najit. Tady je jiny vypis
http://www.sapi.cz/sapi/data/mb_24_asm.phpTady je manual
ČLÁNKY DO MAILU