Geniální byl článek Smutného (možná to jen někde opsal, ale to se z toho nedalo poznat) v AR počátku 80tých let, kde popisoval práci procesoru 8080 jako práci úředníka v kanceláři (s krásným obrázkem), jak tam má kalkulačku=ALU, odkládá papíry na hromadu=Stack a má položné pravítko=ProgramCounter na roli papíru s instrukcemi=paměť. Na konec byla krásná věta "do teď jste mi možná věřili, ale teď když vám řeknu, že úředník udělá milion operací za vteřinu a kancelář je velká 2x2 mm, budete si myslet, že si z vás dělám legraci". Jako dítě jsem ten článek četl snad stokrát a dodneška (mám obavu) na tu představu spoléhám, když vidím počítač.
V Didaktiku zákaznický obvod použitý samozřejmě byl - šlo o originální ULA od Feranti. Ve Skalici je prý získali tak, že se vydávali za servisní firmu pro Sinclairy ve východní Evropě a nakupovali je tedy jako náhradní díly.
Jestli si dobře pamatuju, v Ondrovi byla nedostupnost podobných obvodů mj. pro video vyřešena geniální metodou pomocí PIT 8253. Bratři Smutní byli skvělí konstruktéři... Mikro Basic pro SAPI-1 opensource nebyl - tedy nevzpomínám si, že bych kdy viděl jeho zdrojáky. Pěkně jsem si pořídil čtverečkovaný sešit a podle tabulky instrukcí 8080 jsem jej disassembloval. Vlastně jsem se od Smutných tenkrát naučil, jak takový jednoduchý interpreter uvnitř vypadá.
Úplně poprvé jsem se s nimi jako dítě setkal(aniž bych to tehdy tušil) v časopise aBc v článku o panu Procesorovi. Šlo o vysvětlení principu činnosti CPU dětem přístupnou formou. Kdybych to tenkrát nečetl, bůhví, co bych dnes dělal. Vlastně jim hodně dlužím..
Mimochodem - měli sestru, která je známá herečka a dodnes ji je možné vidět v TV a filmech. Ale to je jen taková perlička na kterou mě kdysi upozornila manželka, když kdesi četla nějaký rozhovor, kde se o nich zmiňovala.
Mnohem geniálnější, a troufám si říci mnohem vlivnější byla kniha od Ladislava Zajíčka Bity do bitu. Vyšla sice až někdy 1987-1988, tak nějak - ale měl ji fakticky úplně každý, kdo se učil tehdy dělat s 8080/Z80. A bylo to popsáno velice lidsky, jak to celé funguje.
Ondra byl hlavně jen jakási první verze(cosi jako proof of concept), která postrádala následný vývoj. Já byl tenkrát pravděpodobně na stejné výstavě jako zdejší brouk Pytlík a je pravda, že grafika byla příšerně pomalá a navíc bez barvy. Dost jsem se tomu divil a porovnával to pořád se ZX-Spectrem.
Brali jsme to tak, že Tesla na vývoji dál zapracuje a snad i věřili, že se to - vylepšené - bude prodávat. Prostě "naše" cosi mezi ZX-81 a Spectrem, co by se tady dalo vyrábět velkosériově. Nakonec vyrobili myslím jen asi 1000ks.
Význam Ondry tkví v tom, že je na něm vidět Smutného, nebojím se říci, genialita(srovnatelná s Wozniakem). Neměl tady šanci použít v levné konstrukci zákaznický obvod a tak to prostě obešel s tím, co měl k dispozici, aby se vyhnul většímu množství TTL obvodů a tím složitější desce a vyšší ceně. Tady u nás ho prostě byla škoda. U Commodore nebo Atari by ho v 80. letech platili ... no asi hodně dobře :-)
Pamatuji si na to podobně. Tenkrát byla oblíbená stavebnice ZX80, později i ZX81. Dalo se to zbastlit i na univerzální desce (ano, vypadalo to strašně, ale kupodivu fungovalo).
ZX Spectrum se pak časem dalo koupit za nějakých 5000 Kčs což nebylo zase o tolik dražší než Ondra. První pašované kusy v bazaru v Amaterském Radiu ovšem za 38000 Kčs, to stálo tehdy pomalu auto.
Faktom je, ze by nikoho normalneho nenapadlo znasilnovat casovace 8253 na vyrobu grafickeho signalu.. a dost idiotsky sa kvoli tomu programovala grafika na Ondrovi v assembleri! Povrava sa, ze ked to neskor videli ludia z Intelu, tak len krutili hlavami..
Ina vec je, ze v tych casoch obycajny clovek (nie socialisticka organizacia) kaslal na Ondru a zhanal aspon ZX Spectrum v Tuzexe (boli obcas) alebo cez vekslakov a paserakov..
Spoluziak na VS si vtedy postavil klon ZX Spectra z ruskych IO (LS verzie, tie boli kvalitne a spolahlive), ULA navrhol z LS TTL obvodov - a fungovalo to dobre!
Jenomže nostalgici Ondru milují. Proč, to nevím, protože Ondru nikdo nechtěl. A byly k tomu pádné důvody, ten počítač byl prostě strašně špatný. Možná jeden z nejhorších mikropočítačů, které u nás kdy vznikly.
Ale když to jako paměťník napíši, rozdávají mi mínusy, protože pravda se psát nesmí! Pravda je ošklivá, lež je růžovoučká, pozitivní a krásná.
Vůbec je sranda, když čtu několik nostalgiků, jako je Pavel Tronner na zive.cz, nebo pana Malého tady - a porovnám to se skutečností, kterou jsem sám prožíval a zažíval - mám dojem, že všechno bylo o dost jinak, než pan Malý, Tronner a další píší. Oni si prostě vysnili něco, co nebylo či bylo jinak. A protože jsou aktivní psavci, tak předají mladším generacím vylhanou verzi historie, jak to bylo se začátky elektroniky a počítačů.
Ondra byl nesmyslný štěk, který žádnou historii nepsal. Prostě Smutný ho vyrobil, ukázal na výstavě - a nikdo o něho neměl ve skutečnosti zájem. Ondra vůbec do historie nezasáhl, byl to fail a totální neúspěch. Nic nezměnil, když ho z historie vynecháte, vůbec tam chybět nebude.
Mikro Basic pro SAPI-1 sice opensource nebyl, protože ten pojem byl tenkrát neznámý. Ale komentovaný zdroják v assembleru zveřejněný byl, vyšlo to jako brožurka formátu A5. Dala se koupit v technických knihkupectvích, mám ji ještě někde doma v šuplíku. Mimochodem pár věcí z toho zdrojáku jsem použil ve vlastní praxi. Autor byl tuším Jan Mercl, velmi šikovný programátor.
jo, přesně tohle pamatuju, a taky na papírový počítač s ABC a přistání na Měsíci :) a ano, ona dvě amára s JPR-1 to byla lahůdka, já si dokonce kreslil tenkrát co nejmenší škatuli do které by se vešla alespoň deska cpu a grafiky + ta membranova klavesnice (určitě by se to přehřívalo, to jsem tenkrát jako 13 letej kluk nějak neřešil :-)) ... co ale bylo pro mne ještě víc cool to byla jedna zelená příloha s přetiskem článku z Elektoru o 6502 JuniorComputer SBC, to se mi líbilo děsně moc, a moc jsem to chtěl ... a záviděl jsem bulharům, že oni zase bastlí spíš tuhle větev :-) .. ale nakonec první strojovej kód běžel na PMI-80; mělo to přehrávat melodii a na první pokus vzalo omylem jako data romku, takže vyloženě zvuky z vesmíru :-)
Iná geometria obrazu nemá s vyšším taktom CPU nič spoločné. Dôvodom je ruská ULA, ktorá vnútorne funguje trocha inak ako tá originálna. Na svedomí mala aj problémy s kompatibilitou, pretože veľa softvéru, hlavne hier, detekovalo lúč spôsobom (in #FF), ktorý na ruskej variante nie je funkčný. Napríklad aj z dôvodu, že RAM je k ruskej ule pripojená celá a je celá rovnako rýchla (resp. spomalená), zatiaľ čo v origináloch je k ule pripojená len video RAM, ktorá je tým spomalená a horná časť je už pripojená priamo k CPU. Ale CPU musí vidieť aj na oblasť VRAM, preto sú dátovky spojené odpormi a tým sa dajú "čítať presluchy", čo na eMku vďaka ule nie je možné. Kompatibilite nepridávala ani pozmenená ROM, ale inak to bol na tú dobu relatívne dobrý a odolný počítač.
Inspirace Tiny Basic tam urcite je, ale ten kod neni totozny. Napriklad si vzpominam, jak MICROBASIC v SAPI koduje retezce prikazu v ROM "lookup" tabulce, treba LIST byl ulozen jako
DB 'LIST', 0
DW CODE_LIST
z meho pohledu zbytecne neefektivni, retezec je ukoncen bytem s hodnout 0. Kdyz se podivate do zdrojoveho kodu TinyBasic, tam se to resi rafinovaneji, byte s 0 neni potreba
DB 'LIST'
DWL CODE_LIST
DWL je makro, ktere k prvnimu byte adresy pricte 0x80, lze tak jednoznacne identifikovat zacatek adresy. Toto je reseni, ktere jsem v ROM pocitacu vyrabenych v CSR nikdy nevidel; obcas se pouzivala finta, ze 0x80 se pricetlo k poslednimu bytu retezce, to ano, ale to je jiny trik...
https://retrocip.cz/arduino-emulator-8080-tinybasic/
https://en.wikipedia.org/wiki/Tiny_BASIC
Vypis zdrojoveho kodu pro SAPI vysel v AR, ale ten nemohu na Internetu najit. Tady je jiny vypis
http://www.sapi.cz/sapi/data/mb_24_asm.php
Tady je manual