Vlákno názorů k článku Senzory Martina Malého: O fenoménu „kurvítek“ od Petr M - No ony ty rozhodnutí při vývoji jdou často...
-
Petr M (neregistrovaný)
No ony ty rozhodnutí při vývoji jdou často proti sobě. Spotřeba vs. výkon, kvalita vs. cena,...
Schválně, klasická situace:
Spínaný zdroj. Výkonový prvek v něm topí (to je vlastnost, kterou nejde změnit). A současně je výstup "nasekaný" a musím ho vyfiltrovat dostatečně velkým kondenzátorem (velký = elektrolytický, teplo mu nedělá dobře). A mám dvě možnosti:
a) Dát to hned vedle sebe a mít třeba o 20% menší životnost.
b) Dát to dál od sebe s tím, že díky delším přívodům ke kondenzátoru si vyrobím vysílací anténu a neprojdu na zkušebně na EMC. A nesmím prodávat.S ROHS bych s dovolením souhlasil, tam je větší než malý množství rizik a krátká životnost je skoro jistota. Bohužel, vynucená legislativně.
-
krakonoš (neregistrovaný)
Petr M:
V případě B pomůže stínění, nebo dvojice kondenzátorů, kdy bezprostředně k místu vzniku rušení dám tepovzdorný foliový s menší kapacitou a ellyt pak až o kus dál, nebo změním topologii zařízení; ono když se chce, tak jde udělat ledasco, jenže ono se nechce, protože to stojí čas a peníze při vývoji. -
Petr M (neregistrovaný)
Jo, když se chce, jde to zmršit ještě víc. Delší přívody znamenají i větší impedanci a tím vzroste ESR kondíku a ripple zdroje. Stíněním si tam nepomůžeš. Další věc je, že stínění způsobuje ztráty výřivým proudem a prodražuje konstrukci, takže ani to neprojde... :/
Ono nejde jenom o to, aby zařízení fungovalo elektricky, ale ještě musí fungovat magneticky, tepelně a splnit požadavky na EMC, bezpečnost,... A navíc do toho začne kafrat designér, že tam ty chladící otvory být nemůžou, protože by to nemělo tak čistý linie.
-
krakonoš (neregistrovaný)
Petr M:
Asi neumíš číst. Uniklo ti, že než ten nový ellyt posadím na cca 3 cm dlouhé cancoury dostatečně tlustého drátu, tak do těch děr po tom původním ellytu vrazím svitkový kondík, který odfiltruje, i když částečně, tu nejhorší část rušivého signálu a tím zároveň snížím vf. zatížení toho ellytu, který pak vydrží o něco déle. A pokud takto opravím už jednou certifikované zařízení, nikdo ho nebude dávat znovu měřit, už jen pro to, že to nedělám pro výrobce, ale pro zákazníka a ten je rád, že má zařízení levně a kvalitně opravené. A ten proud, o kterém mluvíš, není z výra,ale je vířivý. -
Mard (neregistrovaný)
Proboha spíše vy nečtete to co vám píše kolega. 3cm dlouhé cancourky je nonsens, který funguje někde do 100 kHz ale když budete mít flyback na stovkách kiloherz tak cancourky nemůžou být. A svitkový kondíky dneska už nikdo nepoužívá jedině snad v nějakém RF PA. Běžné jsou keramiky.
-
Petr M (neregistrovaný)
Svitkáč = vinutí = indukčnost. Není to kondík, je to rezonanční obvod. V napájení nemá co dělat. Ani na výstupu zdroje, ani na blokování napájení. Ten parametry jenom zhoršuje za cenu prodražení konstrukce...
"Cancoury" jsou nesmysl. Vedle tlumivek ve zdrojích je to jako další závit té tlumivky a indukuje se v nich proud, který se může chovat jakkoliv - v ideálním případě jenom zvýší zvlnění na výstupu, většinou je výsledkem impulsní přepětí, který ten kondík zabije rychlej, než teplo a podepíše se i na životnosti napájenýho zařízení. Uvědom si, že když je tam třeba 5 závitů na 1,5MHz (i takový zdroj jsem dělal), tak 0,5z navíc ke kondíku je sakra poznat.
-
OH (neregistrovaný)
Však proto je také v 11 případech z deseti zvoleno řešení A, navíc zdokonalené tím nejméně kvalitním elytem s nejnižší možnou kapacitou a provozní teplotou, jaký se podaří sehnat v dostatečném množství. Sice nemáte anténu, ale na průběh napětí za filtračním kondenzátorem se na osciloskopu raději nedívejte.. a životnost výrobku se příjemně zkrátí, což se projeví zvýšeným odbytem nových spínaných zdrojů, zvlášť když pouzdro zdroje uděláme nerozebiratelné.. šrouby jsou drahý ;-)
-
krakonoš (neregistrovaný)
OH:
Co jde složit, jde i rozebrat, je jen potřeba vědět, jak, eventuelně pak vědět, co s tím, aby ten kryt zase dělal to, co má. Ale stále platila, platí a bude platit zásada, že všechno jde, jen malé děti se musejí nosit, nebo vozit v kočárku. A také platí: Neříkej, že to nejde, řekni, že to neumíš. Zrovna včera ukazovali ve Víkendu, (TV Nova) auto, vyrobené v Pragovce z monopostu F1, které je technicky způsobilé (má veškeré homologace) pro běžný silniční provoz. A na Slovensku vyrobil domácí kutil auto, které umí létat. (Fantomas by byl spokojen). -
Tak ten vodič určitě bude problém, když je zdroj v kovovém obalu a výkonové prvky obyčejně pod chladičem -> dobře stíněné. Navíc délka vodiče musí nějak odpovídat frekvenci, aby to byla dobrá anténa. To se dá spočítat na ubrousku a věřím, že dobrý software to udělá za Vás/ dá se to jistě jako skript doprogramovat, když je to v mé branži problém.
Hodně tepla/ tok vzduchu se taky obyčejně reguluje plechem či folií v ceně max 1 kč na zdroj. Proudění vzduchu se dá u zdroje za 3000-5000 kč klidně nasimulovat, když je třeba problém kouknout na prototyp s průhlednými bočnicemi a dýmem. Na hodně věcí taky stačí intuice. Není to raketové inženýrství a overengineering, který na materiálu a práci vyjde třeba 50 korun extra fakt není při ceně 3000 kč katastrofa. Proto hodně zdrojů běží na 50-70% klidně i 5 let a není to problém. -
Petr M (neregistrovaný)
Chjo, zase jeden socan, co myslí, že jednou radou spasí svět.
1) Není zdroj jako zdroj. Podívej se na motherboard nebo na grafiku, jak se napájí jádro CPU nebo pamětí. Řada menších, nestíněných zdrojů přímo na desce. Takže zdroj nemusí být vždycky oddělená plechová škatule se svazkem kabeláže.
2) Problém je v tom, že zdroj nefunguje na jedné frekvenci. Ok, má základní frekvenci třeba 250kHz, ale reguluje se pomocí PWM od řekněme 5% do 95% DC. Spočítej si spektrum, když jede takový zdroj na 10% DC a na 70% DC. Bude stejný? A fakt u obdélníku nebudou harmonický? A zaručíš, že v celým rozsahu regulace nebude frekvence, pro kterou to bude krásná anténa? Chci to vidět.
3) Fólií ne nevyřeší nic. Chci vidět, jak s ní zlepšíš chlazení MOSFETu přes power planes. Tudy cesta fakt v 99% případů nevede.
ČLÁNKY DO MAILU