Vlákno názorů k článku Senzory Martina Malého: O fenoménu „kurvítek“ od Trident - Při první letech sputnik / Mercury se používaly...

Při první letech sputnik / Mercury se používaly tyto mechanické sekvencery. Dokonce nekolik. Nicméně ještě rádi Američani přešli na elektronické řízení u projektu Gemini. Šla tam docela dobře udělat soucastkova redundance (tehdy nebyly tranzistory zas až tak spolehlive). A krom toho jak sekvencerum, tak elektronkam vadí "gecka" a vibrace.

A "štempl" (UL, ETL, FCC, ČTÚ, whatever) si na to namalujeme fixou. Pojišťovna gratuluje...

Krakonoši správně, termostat je do domácích ledniček ideální, vydrží dlouho a především je levný ( nakupuji za cca 120,- kč do všech druhů a typů lednic) a pokud se pokazí, vymění ho kdekdo za půl hodiny - odmontovat, strčit tykavku a zapojit znovu dva kabely s fastonama. Kdežto pokud Vám odejde Vaše tři roky stará moderní super úsporná AAAA++++ lednice Samsung, přijede opravář, zkonstatuje že je v prdeli elektronika, ta většinou není skladem ( ano věřte že ti blbci nevedou na skladě pár dílů navíc od každého modelu ale všechno objednávaj a to platí o takových servisech a dodavatelů nd jako iebherr,Samsung, Whirlpool,Siemens aj.) Přístup ke všemu na hovno, rozebrání půlky lednice a cena bratru lidových 2490,- ( hodnota panelu je samozřejmě pár korun) plus práce a doprava a jsme na pěti litrech, no nekup to. To že tam odešel nějaký kondenzátor, nebo je tam studenak to nikdo neresi - neni cas ani vedomosti - dneska jsou jenom výměnkáři, navíc práce je tak drahá, že by to stálo stejně jako ten blbej panel, který alespoň bude nový. Takže asi tak, proč říkám že v jednoduchosti je síla a pokud to nekdo nedokaze pochopit, jeho smůla.
Jinak k těm svárům - celkem se mi místo toho ve špatných podmínkách osvědčili spojky lokring namísto sváření, zatím nebyl problem - jediné mínus je pořizovací cena kleští a samotné spojky jsou taky drahé.Video zde https://www.youtube.com/watch?v=bTLQxiFryVw
Jinak kdyby výrobci nešetřili a táhli trubky co jdou do okruhu vně mrazáku (v izolaci, kolem dveří) mědí a ne železem, byl by klid a už jsme u toho - ne přímo kurvítko ale ošizení materiálu, takže výsledek stejný.

Jo a jeste neco. 1kW/m2 okna myslite vazne? Trojsko ma 0.5 W/m2K (cele okno nejen sklo, to ma samo o sobe mene). Fasadu nechame hypoteticky ohrat na 70st, uvnitr je 20, prostup tepla 1m2 okna je tedy 25W. Solarni "zisk" okna muzete vyresit zastinenim, nebo date kuchyni na severni stranu.
Dokonce i predpotopni okna v havarijnim stavu stavu nepujdou pod 10 W/m2K. Dokonce i jednoduche zaskleni ma vypoctovou ztratu 5.2 W/m2K.

Ja tomu mozna nerozumim, ale Vy sirite naproste blbosti. Ten odhad Vam nesedi cca o 2 rady.

Nejsou to promile ale vyssi jednotky procent. A hlavne je pouze cast ztratoveho tepla na samotnem motoru a cast na elektronice. A ta cast tepla z motoru je totiz prictena na misto kde jej vubec nechcete. Na chladici lednice. Vysoka tepolota chladice totiz vadi, viz Carnotuv cyklus a jeho maximalni teoreticka ucinnost.
A nizsi ucinost kompresoru pri nizsich otackach? Z pohledu hluku vas zajima predevsim start/stop kompresoru. Nemusite regulovat neustale.

JD (dnes 10:02)
Motor v ledničce pohání kompresor, který má při nižších otáčkách hanebnou účinnost, takže lednička sice odebírá menší proud, ale po delší dobu, takže spotřebovaný výkon je stejný; jediným ,,bonusem" je choulostivá elektronika. Pokud budu mít takovouto ledničku na chatě, přívod vrchním vedením, v neděli odjedu a v pondělí tam bude bouřka, čeká mne další víkend velice ,,příjemné" překvapení. Klasika s mechanickým termostatem mi v tomto případě poskytne jistotu, že takovýto děj ustojí a výdaje za energii jednak vyšší nebudou a jednak ušetřím za novou ledničku a obsah té zničené.

O kolik promile mene energie to spotrebuje? A o kolik let to ma kratsi zivotnost?

1m^2 okna generuje v lete neco kolem 1kW tepla. I hodne spatna(pripadne hodne vykona) lednice mnohem mene nez 1/10.

Tudiz souhlasim s predrecnikem, nerozumite tomu ani trochu.

NE nesouhlasim. PMSM motory jsou vyznamne ucinejsi, nez asynchronni. To v pripade lednice znamena mene tepla vyrobeneho ztratami motoru a vyssi ucinnost. Muzete klidne rict, ze vas par KC za elektrinu nezajima, ale co by vas zajimat melo je teplo vyzarene do mistrnosti z chladice lednice, specielne v lete, kdyz se snazite mistnost ochladit. A PMSM motor v teto velikosti bez elektroniky nerozbehate.
Krome toho elektronika rizeni PMSM motoru uplne bezne umoznuje rizeni otacek podle potreby. To znamena mensi hlucnost. Vyznamne mensi hlucnost.
Cemu ze to nerozumim?

JD: Pěknou kravinu jste napsal, vůbec tomu zřejmě nerozumíte. Elektronika navíc v lednici znamená jediné a to je menší životnost - plus je jedině na straně výrobce a to v ušetření a jistotu odbytu.

Tak to už bohužiaľ bez nezmyselnej námahy nezistím, lebo ju rodičia dali preč pred viac ako 10 rokmi a jej fotky nemáme, keďže v tých časoch (a pri vtedajšom veku a vtedajšej aj súčasnej príčetnosti mojich sestier) pochopiteľne nebolo zvykom robiť si selfie v kúpeľni...

hefo:
Který typ konkrétně máš na mysli? Já jsem do těch velkých Tatramatek dával programátory z jugoslávských Gorenje PS 664, které byly o něco levnější, než originály a ty běžně přežívaly s bohatou rezervou zbytek. Takže když se TM po 15 -20 letech služby rozsypala, vyndal jsem programátor, zrepasoval ho a šel znovu do služby. A občas jsem opravoval i originály, většinou stačilo opálené kontakty opilovat, vyměnit kondenzátory pro pomocnou fázi, které v Tatramatkách nebyly nic moc, za kondíky z Goreny, nebo Filcky a bylo po problému.

F03K.
Dost se toho dá sehnat přes net, (Já jsem se bez problémů dostal ke kompletní dokumentaci magnetofonu Grundig TS 1000 - třímotorový čtyřhlavový poloprofesionální stroj elektronicky řízený) a během několika minut ho zprovoznil. (Za socíku stál víc, než Š 105/120 a byl k mání jen v Tuzexu přes známé). A když není schéma, dá se to udělat tak, že identifikuji komponenty, co to má dělat majitel ví a schema si upravím tak, aby to fungovalo přes relátka, nebo nějaký analogový bastl. Většinou to i v takovém případě vyjde levněji, než výměna za originální sestavu a v každém případě, pokud kutil umí, jde o dlouhoživotnostní a mnohem trvanlivější řešení.

Naopak! Všechno má být elektronika a ideálně software!

Elektronika je dnes ukrutně levná, takže v daném open hardwaru by mělo být co nejméně mechanických částí a co nejvíce elektroniky.

Rozhodně nesmíme přijmout nápad výrobců, že elektronika je nějaký drahý luxus. Naopak. Smartphone stojí pár korun, tak proč by deska programátoru do pračky měla stát 10 000?!

A to jsem jeste zapomel na moznost pracky bez pohonu bubnu remenem. Technologie, kdy je motor postaveny primo na bubnu. Bez elektroniky nepredstavitelne. A to nemluvim o moznosti nelinearniho otaceni bubnu za ucelem presypani pradla kvuli vyvazeni pred zdimanim.
Mimochodem tuto technologii z vlastni zkusenosti doporucuji. (Zadnemu vyrobci ale delat reklamu nebudu, s prackou jsem sice spokojen, ale s vyhradou vzhledm k vymene tlumicu po 4 letech)

Kompresorova lednice obsahuje motor co pohani nen kompresor (pro rejpaly a jako zajimavost: nemusi byt rotacni). A prave okolo rizeni motoru udelal eletronika posledni dobou neuveritelny pokrok. Napriklad motor s permanentnim magnetem je ucinejsi nez asynchronni. Jenze bez elektroniky jej ani nerozbehnete. Krome toho lze elektronikou ovlivnit napriklad hlucnost (slow-start nebo rovnou plynule rizeni vykonu)
Takze s nejakym "elektroniku v lednici rozhodne ne" bych byl opatrny. Ano funguje to, viz doba pred-elektronicka, ale uzivatelsky konfort byl mensi.

Ono však ten mechanický programátor bol súčiastkou, ktorá dobrou životnosťou tiež neoplývala. Tuším, že tatramatka, ktorú sme mali v mojom detstve doma, vydržala aj 20 rokov a jedinou časťou (alebo ešte asi nejaké tesnenia), čo sa tam menila bol programátor. Zato však trikrát.

Martin Šoch:
Položme si otázku, zda je opravdu nezbytně nutné, aby v něčem tak technicky primitivním, jako je lednička, nebo pračka, musel být nějaká elektronika. V ledničce rozhodně ne a automatické pračky s čistě mechanickými programátory pamatuji také. A pamatuji také doby, kdy schema zapojení bylo součástí zákaznické dokumentace.

To by se mi také líbilo, dost věcí si umím opravit sám (prostě mě baví se ve věcech vrtat), ale shánět schemata je pain in the ars. Bohužel se obávám, že takový trh je příliš malý, a ve spojitosti s tím, že by si lidé věci opravovali sami se do toho nikdo moc nepohrne. Jak je vidět u SW tak to nějak fungovat může, a dá se na tom i nějak vydělat, ale snadné to není... Kéž by se někdo do open source ledničky nebo pračky pustil, to jsou zrovna výrobky, kde je koncept dost starý a odzkoušený...

Žádný zákon kurvítka nezničí.

Jedině OPEN HARDWARE!

Pokud bude existovat verzovaný návrh zařízení s veškerou výrobní dokumentací, můžou jednotlivé díly vyrábět libovolní výrobci, případně individuální 3D tisk.

Pak je zaručená opravitelnost, rozebiratelnost, dostupnost náhradních dílů.

Ideální pro výrobky, které se již léta nemění a jsou z principu extrémně jednoduché - lednička, pračka, mixér, rádio, televize, vysavač... V budoucnosti třeba i auto a cokoliv dalšího.