Názory k článku Senzory Martina Malého: Ukažme základy elektroniky dětem

Asi něco dělám špatně ale ty moje děti se nějak ne a ne chytit.

Syn povídá - až budu velkej budu programovat hry. Tak jsem mu ukázal Scratch, prošli jsme pár příkladů a on že je to nuda, že to není "opravdický" programování a šel čučet na Youtube jak někdo jinej hraje nějakou hru (ani ne že by on hrál, jen čumí jak to hraje někdo jinej).

Za čas zase - takovýhle hry bych chtěl programovat. Scratch neuspěl tak jsem mu ukázal CodeCombat ať se trochu naučí Python. To se mu líbilo že se tam panáčkové mlátili, ale že by ho to programování nějak vtáhlo a nepustilo to teda ne. Radši nějakou míň přemýšlecí zábavu.

Druhý syn zase že by chtěl dělat elektroniku jako já. Ok teda, RPi mu sice hned nedám ale dal jsem mu breadboard a pár součástek a chvíli jsme s tím blikali a pípali. Vysvětlil jsem mu základy schemat a ať teda podle toho něco postaví. Za minutu toho nechal že to je nuda.

Nedávno jsem koupil mBot (trochu pro ně, trochu pro sebe) - robot je určitě chytne! Dali jsme dohromady ve Scratchi program aby objel židli, zablikal, zahrál melodii, nenaboural do zdi. Chvíli ho trápili, ale zase se ukázalo že na ně je to zase moc přemýšlení a radši tím mBotem jen jezdí jak autíčkem na dálkové ovládání.

"To za mých mladých časů" (ha ha ha) jsem měl hromadu součástek, hromadu Amatérských radií a nějak jsem se s tím popral. Občas se z něčeho zakouřilo ale co už. Hlavně mě zajímalo se s tím všechno dá dělat. Stejně tak s programováním třeba jednočipů - tý radosti když mi poprvé začala blikat ledka!

Ale "ta dnešní mládež" (ha ha ha podruhé) se mi zdá že o takovéhle primitivní úspěchy vůbec nemá zájem. Buď rovnou programovat hry nebo je to nuda. Ale dost možná ty moje děti jsou ještě buď moc malé nebo málo technicky zaměřené nebo jsem špatný učitel. Každopádně jim nějak nedokážu vysvětlit že aby mohli dělat něco složitýho musí začít něčím jednoduchým a sami zkoumat a učit se víc a víc. Něco dělám špatně.

Je na nás dát našim dětem ten nejlepší možný příklad a alespoň se pokusit z nich vychovat trochu lepší a slušnější lidi, než jsme my sami. Děti si zvolí svůj cíl a osud, protože není naším úkolem jim vnucovat naše cíle a nesplněné sny. My jim můžeme jen ukázat cestu.

Nemůžeme změnit svět a možná nezabráníme civilizaci v tom, aby se zničila sama. Jediné co můžeme od života chtít je ohlédnout se na jeho konci a říci si, že tento život měl smysl, měl svůj cíl a že byl prožit slušně a poctivě. Svůj obraz uvidíme v našich dětech.

Ne neděláš nic špatně ...

Jaké bylo moje nadšení když jsem rozblikal pomocí dvou tranzistorů malou žárovku...a pak i ledku, nakonec jsem zjistil že rozblikat ledku jde i s jedním tranzistorem (třeba lavinovým průrazem). Pak přišly nekonečné hrátky s obvody 74XX, mikroprocesory nebyly dostupné, musel být programátor..tak jsem vše řešil logickými 74..
Dokázal jsem se s něčím zabavit na celé hodiny...dnes díky tomu rozumím elektronice na součástkové úrovni.
Když vidím jak patlalové připojují výstupy arduin k čemukoliv a diví se že to nejde, neutáhne, shoří a opakují stejné chyby stále dokola... je mi z otho smutno.

A místo aby vzali voltmetr nebo pitomou zkoušečku, tak hledají na internetu a ptají se na fórech. Rady typu "když dáš u NPN tranzistoru zátěž do emitoru, tak je to napěťový sledovač a nikdy proto do zátěže nepůjde větší napětí, než kolik je na bázi" nechtějí, chtějí rady typu "místo BC547 použij BC557, prohoď tyhle dráty a v programu řádek XY přepiš na ABC". Ono to pak funguje, ale ten člověk prostě netuší proč.

Internet je v tomhle zabiják. My se tyhle věci naučili vlastně hlavně proto, že nebyla jiná možnost. V roce 1990 byl člověk odkázán jen na učebnice, časopisy a vlastní pokusy. Dnes máte na internetu věci hotové, což nemotivuje. A když už něco nefunguje, tak se vždy najde dost lidí, co to za vás opraví. Prostě chybí motivace. O to víc si vážím těch, co i dnes ještě tráví čas základy a kupříkladu ví, proč na NPN tranzistoru na emitoru nikdy nebude větší napětí než na bázi, ať už na kolektor přivedou cokoliv (poměrně stálice dotazů lidí, co za arduino připojí "výkonový člen" v podobě tranzistoru (a nejčastější rada je, ať místo tranzistoru použijí relé, že jsou levná (bez ohledu na to, co borec vlastně dělá. Při zmínce o PWM jen oponují, že SSR jsou dnes rychlá, ach jo))).

Bohužel ne, zřejmě jsou takové všechny, je to dílo evoluce, kdy se tímto připravují na nový svět ovládaný automaty. Lidem se stane to samé co psům, zmenší se jim mozek, když své starosti předají strojům. To samé se stalo vlkům, když začali lovit s lidmi, lidé se od nich naučili sociální dovednosti a ulovili toho tolik, že vlci už lovit nemuseli, zmenšil se jim mozek a stali se psy, ze sociálních dovedností jim zůstalo jen lísání. To je optimální rozdělení zdrojů v této situaci.

Jinak jakákoliv hra dětem dodá adrenalin rychleji a s menší námahou, než programování, z hlediska optimalizace si tedy vyberou hru bez přemýšlení ale s adrenalinem.

Ne nadarmo je každé náboženství založeno na askezi. Občas je se třeba chovat neoptimálně, aby se systém mohl dostat do vlivu jiného atraktoru.

Mimochodem to je taky důvod, proč AI nedospěje k singularitě a exponenciálnímu rozvoji. To proto, že je odvozeno z našeho myšlení, tedy může ho jen zdokonalovat a blížit se k atraktoru, který za ním ve stavovém prostoru stojí. A možnosti tohoto způsobu jsme z velké míry už možná vyčerpali, proto AI toho moc na zdokonalování nezbývá.

Aby AI dospěla k exponenciálnímu rozvoji, musela by najít ve stavovém prostoru správný atraktor, tedy zcela odlišný způsob myšlení, než je naše, a k němu cesta vede jen náhodnými pokusy a vzhledem k předpokládané rozsáhlosti stavového prostoru, je jeho nalezení málo pravděpodobné, proto autonomní AI se tímto směrem nevydá, protože by to nebylo optimální, půjde optimálnější cestou, vylepšování našeho způsobu myšlení, ale to má svá omezení, nevede to na exponenciální rozvoj sama sebe.

Desítky neuronů řeší určité úlohy stejně efektivně jako miliardy neuronů ve vašem mozku, více neuronů jen zvyšuje kapacitu, nepřináší efektivnější způsob řešení.

AI je postavena k obrazu našemu a našeho tvůrce, pohyb evolučního algoritmu ve stavovém prostoru je pro ně i pro nás svázán se stejným atraktorem :-)

Psi nepochází z vlků, aspoň tenhle jeden vyvrácený mýtus už by mohl dorazit i k nenormálním lidem, kteří jinak evidentně vědí všechno.

Čerpal jsem odtud: http://www.osel.cz/8730-ucil-se-praveky-clovek-od-vlku.html a toto jsem skutečně přehlédl http://www.osel.cz/141-puvod-psu.html.

A zajímavéje i toto http://www.osel.cz/3765-bude-nas-mozek-v-budoucnu-mensi.html

v tom druhem clanku se pise, ze pes nepochazi z VLKA sedeho, ale z vuchodoasijskeho VLKA, nekde asi soudruzi udelali chybu

A z čeho asi jiného by psi pocházeli? Uhnětl je bůh či co?

Geneticky je příbuzenství psů a vlků v podstatě dokázáno. Například existují nálezy, že první domestikovaní psi se vyskytovali v nejižnějších částech Modré řeky v Číně a že dnešní psi mají geneticky nejblíže k vlkům, kteří žili na území Středního východu a Kavkazu, kde také byli domestikováni. Navíc je zajímavé, že postupem času je domestikace vlků viditelná v průběhu času napříč různými částmi světa. Současná plemena psů jsou pak výsledkem práce posledních několika pár set let.

http://www.nature.com/nature/journal/v464/n7290/full/nature08837.html
http://earthsky.org/earth/where-did-the-first-dogs-come-from-2
https://en.wikipedia.org/wiki/Origin_of_the_domestic_dog
http://www.theatlantic.com/science/archive/2016/06/the-origin-of-dogs/484976/

Klíčový fakt je ten, že pes s vlkem mají společného předka, ne že jeden předchází druhému. Zdá se to jako maličkost, ale ovlivňuje to pak celou řadu dalších mylných odvození vč. např. stále běžně uplatňovaného zcela zcestného schématu ve výcviku a výchově psů podle vzorů z vlčí smečky (a tyto vzory jsou navíc odpozorované od vlků chovaných v zajetí, kde se chovají nepřirozeně) - vnucování hierarchie apod..

V podstatě je to podobný přešlap jako říct, že člověk pochází z opice místo toho, že člověk a dnešní (!) opice mají společné předky. V určitých situacích (např. na základní škole) snad takové radikální zjednodušení stačí, ale chcete-li o tématu pochopit víc, je upřesnění nutné.

Jinak ztráta motivace u dětí má často i jiný důvod, rodiče jim v raném věku nečetli. Jsou tedy více navázáni na konkrétno a abstraktní svět je jim vzdálenější, protože kulturní mýty a archetypy vstřebávali v podobě konkrétních instantních a hotových obrazových vjemů z televize.

A, že televize ovlivňuje i sny, je známo. Údajně za černobílé sny střední generace může právě sledování černobílé televize.

Nevím kolik synovi je... ale co zkusit pro začátek https://www.youtube.com/watch?v=428R_oEjGGI

Má to pěknou grafiku a zvuky, to by mohlo motivovat?

Mě tyhle věci (tehdy frčel Baltík a taková ta věc od Lega) nikdy moc netáhly i když jsem ve 12 letech začínal (možná už jsem tehdy na to byl moc starý :), nevím). Prostě psát něco ve skutečném Pascalu mi přišlo lepší.

Možná by předřečník mohl zkusit ukázat dětem skutečný nezjednodušený Python, C, C#, Javu nebo tak něco.

Mám to podobné. Ale já mám děti asi doopravdy ještě moc malé.

Ono je to podobný s automobilismem.
Když se začali objevovat auta, tak každý, kdo je měl, tak je dovedl rozložit složit - hrabal se v nich ....
Ti lidé existují pořád a je jich přibližně stejně. Jen celkový počet lidí, co jezdí autem je mnohonásobně větší.

Dnešní děti jsou stejné, jako jsme byli my. Jen chybně předpokládáme, že do IT jich bude zapálených mnohem víc, než za nás.

Karel

mozna by vas tenkrat taky nebavilo hrat si s elektronkama a radsi jste programoval ty jednočipy....

Problém je že jakmile jednočipem potřebuješ řídit cokoli jiného (nebo i napojovat nekompatibilní 3.3/5V sběrnice, multiplexovat a tak), stejně nějaké znalosti z nejednočipové elektroniky potřebuješ.

Máme příliš mnoho informací. Není třeba experimentovat, stačí pohledat na internetu. Ať už děláte cokoliv, tak na internetu je plno lidí, co to umí lépe. Internet je také obrovský zdroj inspirace - tak velký, že řada lidí rezignovala na vlastní fantazii a jen staví to, co už někde viděli. A když už se s někým chcete podělit o strasti nebo úspěchy, tak se vám vysmějí.

V téhle situaci to mají děcka mnohem horší než my. Já musel experimentovat a číst článek v AR znovu a znovu, abych to rozchodil. Člověk to zkoušel měřit, zesilovat, plakal že nemá na osciloskop. A když to nakonec fungovalo, tak jsem se s tím mohl pochlubit kamarádům a ve škole.

Dnes? Děcko stráví hodiny u internetu a ne s voltmetrem. A když to pak donese ukázat kamarádům, tak se mu vysmějí, protože lepší věci seženou za pár korun na tržnici nebo na internetu. Je to svět ukrutně demoralizující, urážející a ubíjející. Svět, který tomu děcku odmalička vnucuje, že je odpad a nikdy nebude tak dobrý, jako "borci na youtube". První neúspěchy je proto od všeho odradí.

Nejste špatný učitel a ani vaše děti nejspíš nebudou špatné. Jen mají přehnaná očekávání a málo sebevědomí a sebekázně. Kéž bych měl nějakou lepší radu, než jim dokolečka opakovat, že nikdo učený z nebe nespadl a že všechno je věc cviku, tréningu a zkušeností. Podněcovat jejich fantazii, ať něco vymyslí sami a neopisují z internetu. A chválit je za každý úspěch. Protože kolem je dost jiných, co je naopak rádi a často budou srážet na kolena. Neuvěříte, jak moc bolí věta "to nic není, to já jsem na youtube viděl...."

Dobrý den,
pro zajímavost - hype křivka existuje i pro vzdělávání. Docela pěkně interaktivní ji nabízí universita v Minnesotě, viz http://hypecycle.umn.edu/ a IoT tam samozřejmě figuruje, důležitých trendů a technologií, které ovlivňují školství a vzdělávání je ale mnohem více.
Co se týká zmíněného zavádění tzv. informatického myšlení do rámcových vzdělávacích programů škol, tak na tom se od začátku roku na MŠMT docela intenzivně pracuje. V říjnu bude celý komplex opatření spuštěn první výzvou z ESF, jejímž výsledkem by měla být např. příprava sad digitálních výukových zdrojů pro žáky a učitele (metodických materiálů pro učitele, učebnic pro žáky atp.), ověřování na pilotních školách, tvorba vzdělávacích kurzů MOOC, soutěží pro studenty atp. Na ni navážou další výzvy a především v dalších letech tzv. šablony zjednodušeného financování, díky kterým budou moci školy získat jednoduše finance na zavádění novinek.

Základní informace jsou na http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020, hlídacího psa celé Strategie digitálního vzdělávání nabízí Jednota školských informatiků na http://digivzdelavani.jsi.cz/

Pěkný den
ON

Na přelomu 18. a 19. století se nahromadilo dost inovací k tomu, aby tato skutečnost opodstatnila začátek jednoho období.To období se nazívá jak víme průmyslová revoluce. Termín je však nepřesný, protože průmyslová revoluce nemá žádný jasně definovaný začátek ani konec.To období bylo jednak přelomové,ale zároveň pro společnost šokující.

Srovnáme-li tehdejší a dnešní přelomové období a jeho vliv na společnost ,tak dojdeme k závěru že dnešní přelomové období co do inovací a technologií přelomovým obdobím není,ale je to jen jakési pokračování jednoho období,které bude pro společnost mnohonásobně víc šokující než tomu bylo na opodstatněném začátku jednoho období.

Ve ztahu k Vámi výše uvedenému linku vyvstává mnoho otázek bez odpovědí a i přes úctu k dané strategii - vědom si její nutnosti - musím s politováním konstatovat že se jedná jen o strategii, která bude horko těžko dohánět to co bylo po mnoho let zanedbáno.

I přes mou řekněme narovinu kritiku jsem rád že alespoň něco v dnešním pokračujícím období přelomových změn začalo a přeji mnoho úspěchů ve strategii zmírnění následků již několik let probíhající generační výměny moci.

Přesně tak. A je zajímavé, že to koreluje s šířením znalosti čtení napříč populací a není náhodou, že v Americe bylo přijímání změn aktivnější, to proto, že na novém kontinentu byly rodiny izolovanější a návštěvu kostela často nahrazovalo společné čtení Bible, což mělo u dětí pozitivní vliv na rozvoj jejich mozku.

Naproti tomu katolické země jsou zaostalejší, protože tam není tradice čtení z Bible, ale tradice návštěv bohoslužeb, což je analogie dnešní TV s instantním obrazem reality. Což v budoucnosti negativně ovlivňuje tvůrčí potenciál mladého mozku.

Proto místo polytechnických stavebnic, by mělo být zvláště na základním stupni, zařazeny hodiny imaginativního čtení. Ale na to je už asi na základním stupni pozdě, protože se děti díky nedostatečně rozvinutému mozku v raném dětství budou nudit.

??? asi hodne silny kadidlo....

v zabijeni jsou take velmi dobri :D

dnesni zide jsou ale prevazne ekonomicti "zide" z ruska, kteri chteji/chteli pudu/barak atd.. s puvodnimi semity pak nemaji etinicky nic spolecneho... usmudlany palestinec z gazy jemuz ti dnesni zide vybombardovali skolu nekolik generaci nez se v tomto vezeni narodil je vic zid nez oni

v ramci populacni valky pak dovenou moderni zide vynalezt zidy i v africe ..