Vlákno názorů k článku Senzory Martina Malého: Vzali věc, která fungovala, a přidali k ní internet od OH - Autor napíše vlastní zkušeností podložený názor a tržní...

Autor napíše vlastní zkušeností podložený názor a tržní komsomolec Ivan Nový na to zareaguje traktátem o trhu a evoluci, dokazujícím především nepochopení autorova textu a tvrzením, že by autor měl držet ústa, protože prý nemá dost informací.
Živá příroda zjevně udělala chybu a stvořila monstrum jménem Ivan Nový. :-(

Tak ještě jednou, autor nerozhoduje, autor se dopustil názoru.
Můj názor je ten, že ovládání udělátek z elektrárny je daleko levnější, jednodušší i bezpečnější místně z velína nebo z uzavřené vnitřní sítě a jakýkoli internetový přístup k témuž je extrémně nežádoucí.
Jo a pouhé zapnutí generátoru do sítě a regulace jeho výkonu se řídí podle skutečné aktuální spotřeby. Spouštění pak podle dlouhodobých statistik - už jen proto, jak dlouho trvá studený start.

Jenže jak vzniká poptávka? Jak často někdo vymyslí, že by něco potřeboval a začne to poptávat? Jak často někdo něco uvidí a řekne si, že se mu to může hodit? A jak často se někdo o něčem doslechne/dočte a tím dojde k závěru, že to potřebuje/nepot­řebuje? Ten třetí případ je (podle mého názoru) daleko nejčastější.

Takže autor článku jeho zveřejněním právě formuje tu poptávku, co umožňuje fungování volného trhu. Autor jen zveřejnil svůj názor, ale nikoho nenutí ho akceptovat. A to je přesně to, co je důležitou podmínkou fungování volného trhu.

prominte ale jak nemam to co mi vyhovuje povazovat za spravne? jde samozrejme o osobnostni jev - vy zretelne nemate problem nechat si rict co je spravne

Ale blbost.

Trh je hřiště, které neustále regulace vlád i zájmy korporací překolíkovávaj dle svých zájmů.

Trh funguje jen v daných mantinelech. Mimo ty mantinely buď funguje černý trh nebo hobby apod (záleží o jakou oblast jde)

Poponesete mantinely - a trh si vybere něco úplně jiného.

Zprostředkovaně se ty informace kumulují v ceně výrobku nebo služby, díky vyrovnávání poptávky a nabídky cenou, dosahováním osobního zisku, systém jako celek nalézá optimální rozložení zdrojů. Nelze to naplánovat, protože to optimum nikdo ani nezná. Optimální není, aby každý měl stejně, nebo byl stejně spokojený.

Ano samozřejmě, autor zveřejnil svůj názor, čím více protichůdných názorů tím lépe. Ale na druhé straně bychom to co vyhovuje nám, neměli zaměňovat s tím, co je správné, správný je totiž teprve kompromis, ke kterému se dojde na volném a neregulovaném trhu, protože ten zváží jednotlivé vlivy nejpřesněji.

Vy to samozřejmě máte považovat za správné, ale to neznamená, že to správné je, teprve kolektivní evoluční algoritmus, jakým je například trh, nalezne rovnováhu těch individuálních správností. A to je na tom to fascinující, každý se stará o naplnění svých zájmů a výsledkem je nalezení optima za celé společenství.

No a tímto postupem, kdy 1% inovátorů v populaci vymýšlí nové věci a 99% zbytku populace kopírováním šíří informaci o úspěšných řešeních napříč systémem se nalézá optimum.

Autor neformuje poptávku, protože nepřichází se žádnou nabídkou, jen s kritikou zatím neexistujícího typu nabídky. Tím se nic neformuje. Chybí zřetelná výhodnost následování. Svět je dokonalý, skepse se nešíří, protože neposkytuje žádnou zřetelnou výhodu.

Když zůstanete sedět na zadku, tak se nikam nepohnete, takže kdo to sedění po vás zkopíruje, nehne se taky nikam a šíření tohoto signálu ve společenství velice rychle zanikne, protože není co kopírovat, většina se nehýbe.

Kdežto pokud svým konáním demonstrujete nějakou zřetelnou výhodu, tak se hned najde spousta jedinců, kteří vás začnou napodobovat, takže informace o tomto se šíři geometrickou řadou dále.

Autor svým negativním názorem samozřejmě poptávku formuje (i snižování je formování). Autor varuje případného inovátora, že jeho úsilí nemusí přinést ovoce. Autor tím umožňuje inovátorovi se nad svou inovací zamyslet a případně se věnovat nečemu užitečnějšímu a tak své schopnosti na trhu lépe uplatnit. A inovátor má možnost i přes negativní postoj ostatních svoji inovaci dotáhnout (a pokud měl pravdu, vydělat na tom), nebo s tím seknout a opravdu dělat něco jiného. To už je jeho rozhodnutí, jak moc svému nápadu věří. Toto všechno je součástí trhu. Podstatné je, že autor nikomu nezakazuje něco inovovat a nikomu nezakazuje něco používat. Jen píše, že podle něj je to blbost, a jak je vidět v této diskusi, není zdaleka sám. To je pro inovátora velmi důležitrý signál.

Ne každá invoace je dobrá, ne každý nápad přinese užitek, ne na každém nápadu se vydělá. A čím dřívě se stopne nesmyslná inovace, tím více zdrojů zbude pro ty smysluplné, které opravdu lidstvo někam posunou.

Ale vážený pane "Ivan Nový,

my zde nechceme diskutovat o Vašich fiktivních bytostech, které jste si pojmenoval "Inovátor" a které, jak tvrdíte, "cizí názory nezajímají".

My zde zvažujeme normální lidi z masa a kostí, kteří (normálně většinou) podnikají.

Např. podle Vašich škatulek: Steve Jobs byl obyčejný kopírovač. Ale D. Engelbart taky nebyl inovátor, protože nic neprodával?

Je to vpodstatě jedno, jak Xerox, tak Jobs s Applem se jistě intenzivně zajímali o cizí nápady, informace a názory, v rozporu s Vaším teoretickým modelem.

ano stevej jobs byl prohnane dobry kopirovac

Inovátor je inovátor proto, že ho cizí názory nezajímají. Vrhat se do směru, který je obecně považován za správný, nemá už pro něj smysl, protože to už není doména inovátorů, ale kopírovačů. Inovátor ví, že něco zkouší, že to nemusí vyjít. Kopírovač místo toho sází na jistotu, zajímá ho jen to, co je 100% úspěšné. Inovátor sází na velký zisk v případě úspěchu, který mu pokryje předchozí nezdary, kopírovačova strategie je se vyhnout nezdarům pomocí kopírování, cenou jakou za to platí je nemožnost velkého úspěchu, protože při kopírování se potencionální zisk rozdělí rovnoměrně mezi všechny, co dané řešení kopírují. Obě strategie se doplňují, inovátor experimentuje a kopírovači reprodukují úspěšné pokusy díky nimž se informace o nich šíří dále.

No to jen znamená, že jste kopírovač, ano poměr inovátorů ke kopírovačům je v populaci cca 2:97,9. Ano, normální je opisovat. Inovátor nechce být normální, je to regulérní blázen.

Existuje i třetí typ, mrštný kopírovač, který úspěšný nápad zkopíruje jako první, ti jsou tak mezi oběma protipóly, a je jich ještě méně, než inovátorů. Je otázka, zda se jim to povede díky nadání a nebo je to jen dílem náhody a svezou se na náhodném úspěchu inovátora. Ti totiž ještě stihnou získat nadprůměrný zisk, který v čase klesá a nenesou náklady na vlastní neúspěšná řešení, která nesou inovátoři. Ti nakonec velmi zbohatnou.

Ano, ale ani Jobs se nezajímal o nápady, se kterými byla už nějaká firma úspěšná. Ale šel do rizika, hledal nové cesty a nové, nevyzkoušené nápady. Některé věci se v Apple vyvíjely tajně, jako v podstatě nelegální iniciativa vývojářů, a proti jeho vůli.

Funguje i regulovaný trh, podobně jako temná hmota, nedostatek inovací a stále se proměňují realita nakonec zničí regulátory, kteří se zbavili jediné obrany, kterou proti tomu mají a tou je trh.

Lidstvo se nemá nikam posouvat, lidstvo má optimálně alokovat zdroje, aby zvýšilo pravděpodobnost svého přežití. Kam, to žádný člověk předem neví. To kam alokovat zdroje téměř optimálně umí určit jen trh.

Jednotlivec, vláda, think tank, firma k tomu nemá dostatek informací a ani času. Výpočty alokace zdrojů jsou časově náročné, silou se nedají dělat, jen pomocí heuristických algoritmů, což je de facto simulace trhu, jen s tím rozdílem, že člověk musí určit optimalizační kritérium, což je rovněž potíž, protože i volba optimalizačního kritéria je součástí řešení problému, to totiž není známo.

Místo toho trh to evolučním algoritmem počítá na 7 miliardách procesorů se stovkami miliard neuronů 24 hodin denně, okamžitě reaguje na provedené experimenty, kopíruje úspěšná řešení. A stačí k tomu tak málo, aby si každý hleděl vlastního prospěchu, fyzikální realita našeho vesmíru zaručí, že společenství se pak samovolně pohybuje ve směru k optimálnímu rozdělení zdrojů.

Například nejúspěšnější vyšší tvorové - mravenci s touto strategií vydrželi stovky milionů let a přizpůsobili se změnám klimatu i změnám celých geologických epoch.

jako to neví nikdo na světě, autor to ví sám za sebe, za ostatní ale mluvit nemůže, protože k tomu nemá dost informací. Prostě je to třeba zkusit, jako plno jiných věcí a čekat, zda se to ujme, či nikoliv. Rozhodnout to může jen trh. Zpětná vazba existuje, nutnost vydělat na investované prostředky.

Tak jsme vznikli i my díky evoluci, náhodou, jako pokus, který se ujal. Například bakterie a viry jsou mnohem dokonalejší než člověk, protože se dokáží mnohem rychleji adaptovat na změny prostředí, dokáží žít i v kosmu, takže z tohoto pohledu i člověk je v podstatě zbytečný.

Dokonce ani živá příroda za miliardy let nestvořila mechanismus, který by dopředu věděl, kam je třeba alokovat zdroje. Jakýkoliv pohyb lze popsat evolučním algoritmem, jakýkoliv záměr kohokoliv je jen iluze.

Pokud se to autorovi nelíbí, musí IoT konkurovat vlastním nápadem, který na trhu alokuje více zdrojů a tím IoT vytlačí z trhu.

Rozum jednotlivce je na to málo, trochu optimálně alokovat zdroje umí jen kolektivní evoluční algoritmy.

Ano, ale nedisponuje informacemi o pohledu ostatních, nedisponuje ani informacemi o rozložení ostatních zdrojů, takže nemůže předem rozhodnout, zda se IoT prosadí či ne. O tom, zda něco je a nebo není hovadina nerozhoduje přání jednotlivce, ale jejich suma, kterou vyhodnocuje trh. Do hry se započítávají všechny možné vlivy, nikoliv jen názor konzumentů, ale i proveditelnost onoho názoru. Svět je dokonalejší, než si představujete.

Můj názor je, že IoT by primárně neměl být určen přímo konzumentům, ale měl by vytvářet sítě, které na základě sebraných informací umožní realizaci kolektivních algoritmů, které umožní snižování nákladů na produkci i provoz.

Tedy ne ovládání žehličky mobilem z kanceláře, ale zapnutí parogenerátoru v elektrárně s předstihem, v době kdy lidé obvykle začnou hromadně žehlit (pouze příklad). Bez IoT to lze taky, na základě statistické analýzy, ale s IoT může distribuční síť reagovat jemněji i na vlivy, jako jsou aktuální změny počasí, které spotřebu energií ovlivňují taky.

Nebo automatické zvyšování cen, když se v obchodě pohybuje více lidí. Nebo automatické zvýšení ceny u produktů, které jdou na odbyt.

Mělo by jít o změnu, či spíše o přidání dalšího rozměru do perspektivy, kterou producenti nahlížejí na svůj produkt.

Změna od řízení statistického, na základě "klimatu", k řízení přímému, na základě toho, co se aktuálně děje.

No právě, ale o tom co je a není nesmysl, nerozhoduje individuální názor, ale suma těch názorů, trh.

Jinak je dobré, aby bylo co nejvíc různých názorů na cokoliv, o tom který se prosadí rozhodnou ostatní, tím, že ho budou kopírovat.

Ano, ale nedisponuje informacemi o pohledu ostatních

A jak může někdo disponovat informacemi o pohledu ostatních, když podle vás ti ostatní informace o svém pohledu zveřejňovat nesmí, protože nedisponují informacemi o pohledu ostatních, protože ti ostatní informace o svém pohledu zveřejnit nesmí, protože ...

Vždyť autor článku jen zveřejňuje svůj pohled, aby umožnil ostatním s ním disponovat.

No ale o tom IoT nebude, bude o tom, že AI parogenerátoru vyhodnotí informace ze sítě, společně s naučeným modelem chování a bude o pár procent efektivnější než současný stav. Pokud se síť zaplatí a dosáhne se tím i individuálního zisku provozovatele parogenerátoru, bude mít IoT smysl.

IoT primárně nebude o ovládání zařízení na dálku, ale o získávání informací o vzdáleném okolí. Nebo o rozšíření kooperace mezi izolovanými entitami, což umožní využít kolektivní inteligence pro snižování nákladů.

O nějaké pohodlí a přímé služby pro koncové konzumenty by jít nemělo.

Na IoT nelze nahlížet izolovaně, ale jako součást budoucího trendu prosazení AI, který právě začal a ovlivní IT v následujících 10 letech.

Problém pána s popiskem Ivan Nový je ten, že než by si něco pečlivě přečetl, tak raději mluví (píše).

Článek netvrdí, že se to nemůže ujmout (tím, že a jak může, se zabývá komentář pojmenovaný Bludimír)

Naopak, článek tvrdí, že IoT je ve většině případů nesmysl. Autor nám to sděluje právě proto, abysme se do tohoto byznysu nenechali vlákat. O tom, že bude koncept IoT prosazován/pro­sazen, o tom přeci článek nepochybuje, naopak z toho vychází!

A můžeme být rádi, že to pána s popiskem Ivan Novotný nadzvedlo, že to ťalo, z jeho vyjádření je docela zřejmé, že je právě takovým slepým propagátorem.