Vlákno názorů k článku Senzory Martina Malého: Z duše nenávidím smlouvání o ceně od Tomik - Hm, nějakou dobu jsem nad článkem přemýšlel. Nakonec...

Hm, nějakou dobu jsem nad článkem přemýšlel. Nakonec jsem došel k tomuto: Článek se dá shrnout do myšlenky, že když nerad smlouvám, zakážu smlouvání všem. A to se mi nelíbí. Každý má možnost se rozhodnout, jestli chce nebo nechce smlouvat a hlavně, jestli bude nebo nebude smlouvat. Tím neříkám, že souhlasím se stávající situací, s chování operátorů apod. Ale platí, že kdo se stará, ten má. A to neplatí jen o telefonních a datových tarifech. Takových situací je v životě plno. V prvé řadě se člověk o svá práva a zájmy musí starat a ne čekat, kde mu co kdo nabídne. K diskusi je, kde jsou jaké hranice a čeho se týkají.

Zkuste se zamyslet nad tím které společnosti jsou na tom celkově civilizačně lépe: ty kde je cenovka u triviálního nákupu a nebo nákupu základní komodity jako je telefonní nebo internetový tarif win-win cenou na které provozovatel pŕiměřeně vydělá a uživatel dostane přiměřeně fungující zboží které ho neomezuje v běžném používání a může se tak soustředit na svoje věci, a nebo ty kde je cenovka první výkop k "dělání bussinesu", rituálnímu tanci a handrkování kde se obě strany znale šklebí a pomrkávají očky a čekají jestli ta druhá také zná tajná tekutá pravidla hry, klíčová slova a kódy… a když ne, vojebat!

Já chápu že jsou lidé které to baví, kteří z toho odvozují svoji důstojnost a zralost (a někteří - ano Svobodní, myslím vás) by z toho rádi udělali základní model fungování společnosti. Je to ale cesta ne vpřed ke svobodě a tvořivé anarchii, ale k v lepším případě novému feudalismu.

A p. Malý tu píše o tom samém, ne že ne.