Vlákno názorů k článku Sharp LC-40LE810E: čtyři barvy a naprosto neuvěřitelně nízká spotřeba od M BEAT - Technologie Quatron je nesmysl. Je to stejná krávovina...
-
Technologie Quatron je nesmysl. Je to stejná krávovina jako ta 21:9 blbost od Philipsu.
Prostě už japonci nevědí roupama jak by blbý evropany ještě víc přinutili kupovat jejich elektroniku. Za chvíli tu bude pěti nebo rovnou osmibarevná technologie se zaručeným podáním fialové, bledě modré, béžové, rudé... :-D
Mně stačila ta jejich reklama se zaručeně žlutým mořským koníkem, abych pochopil že je to jedna velká šikmooká opičárna. Odpudivější už jsou jen reklamy na prací prášky... -
Tyhlety výkřiky jsem četl již před rokem.. Každý druhý filmový BR, každý třetí filmový DVD.
Stačí pohledat, internet funguje. Naopak nyní nechápu ty kteří koukají na 16:9 panelu na film s pruhy, či natažený. Sledovat TV lze samozřejmě 1:1, což je asi 47 palců, nebo progresivně natáhnout. A i v CT občas odbavují film tak že je správně nazoomováno 21:9. Obraz ve 21:9 ve srovnání se 16:9 daleko víc vtáhne do děje, je podstatně větší než 16:9 (1:1) a vše je asi jako když se přešlo ze 4:3 (to ovšem řvali jiní, možná ti samí). -
Ano. V podstatě je to nesmysl. Je to podobný nesmysl jako 100Hz snímkový rozklad. V tomto případě je ovšem nutné se nad problematikou trochu zamyslet. Podstata (ne)smyslnosti je totiž běžnému divákovi utajena. Prvotní problém je v subjektivním vnímání obrazu a jeho barev. Naprostá většina lidí dá přednost televizoru, který barvy zobrazuje zcela nereálně. Přesně takto jsou dělané i demonstrační filmy pro předvádění televizorů. Sytější barvy vypadají lépe. Žlutější žlutá je tak jistě argumentem. Za normálních okolností by ovšem žlutá měla být dokonale žlutá i na RGB matici. Problém je ovšem v kvalitě té RGB matice. Pokud není složena z přesně definovaných barev, pak je to problém. Technologie QUATRON se tak vlastě snaží korigovat nedokonalost původní zobrazovací technologie.
Podobnou korekci nedokonalosti je možné vidět i u barevného tisku. Kvalitní barevný tisk dnes používá také širší paletu barev než jen RGBlueBlack.
QUATRON tak může být subjektivně opravdu lepší než RGB. Zda-li se ale jedná o věrnější podání barev, to je otázka. -
Technologie Quatron je nesmysl.
Souhlas. Rád si nechám vysvětlit, kde Sharp bere další informaci pro žlutou barvu nebo co vlastně tato technologie dělá "navíc".
V TV signálu, DVB nebo analogovém, jsou informace o 3 barvách, jak všichni víme. Přesněji o jasu + 2 barvách. Třetí se vypočítá. Žlutá se také vypočítá a to z těchto tří barev. K tomu jsou uzpůsobeny zobrazovače, které umí v každém pixelu pomocí RGB zobrazit plnou škálu barev viditelných lidským okem.
Kde je ten přínos nebo rozdíl? -
Vezmu kameru s RGB chipem a pak to pustim na RGBY, proc? Dle meho nazoru je to chytak na hlupaky. U tisku je to ale uplne neco jineho, prave jak nekdo naznacil, tak netiskneme s RGB ale CMY. Formaty nejsou 100% kryte, takze co vyfotim s RGB nevytisknu na CMY, proto se snazi vyrobci doplnit inkousty tak aby se vytisklo vice barev. Ale to je blbost u RGB zobrazeni.
-
Dovolim si hrube nesouhlasit - 12 bitove zpracovani obrazu ma velky vyznam - zvlaste pokud mate obri barevne plochy, kdyz lidske oko uz zvlada vnimat barevne prechody - no ale tohle pochopite, az se zacnete hloubeji zabyvat podstatou komprese a v jaky barevnych prostorech se vse odehrava - RGB urcite neni format, v jakem jsou data prenasena v datovem streamu a 8 bitu je malo - smirte se s tim :)
Na druhou stranu 98% divaku to muze byt prakticky sumafuk, protoze kdyz nevi, jaky problem maji videt, tak o nem nevi. -
To je bohuzel jen vase omezene vnimani sveta - ta informace je zaznamenana jen v 8 bitech - a dokonce Cb a Cr neni typicky na pixel ale na dvojici ci ctverici bodu - o rozliseni a pixelech na snimacich bych se taky moc nerozvadel - ale cela pointa pribehu je, ze lze behem dekodovani prevadet barevny signal opet na funkci spojitou (viz stredni skola) - a o tom, jak kdo ten prevod zvladne udelat - o tom to je - jinak by jsme se dneska museli divat na obri ctvereceky - a vic bitu se proste hodi...
Jinak sam ze sebe - po shlednuti Quatronu v OK musim konstatovat, ze veta "televizor měl potíže s resamplováním z málo kvalitních video zdrojů" me prijde jako eufemismus - protoze tak hnusny obraz ze signalu NovaHD Dr.House jsem uz dlouho nevidel i na LCD - ale tak kazdemu se asi libi asi neco jineho :) -
ivovi (neregistrovaný)Abych pravdu rekl, vas prispevek jsem nepochopil - napr. "vic bitu se proste hodi", "obri ctverecky". Ja jsem jen uvedl s jakym barevnym rozlisenim je prenasen SD obraz, tedy "jemnost" barevneho odstinu.
"Rozsah" barevnosti je dan normou - pohybuje se v trojuhelniku tri jasne definovanych barev. Pokud se nezvetsi rozsah vysilanych barev, je zbytecne zvetsovat rozsah u zobrazovacu, protoze vysilane barvy zvladaji (jak ktere zobrazovace). Zrovna u te zlute ani moc neni kam pripadne vysilany rozsah zvetsit - nebyl by videt. Tedy bud Quatron generuje zlutou mimo vysilany rozsah, coz verny obraz nemuze prinest. Nebo zobrazuje vysilane barvy verneji nez jine zobrazovace, coz ale podle testu na internetu neni pravda, prave naopak vernost barev Quatronu i po kalibraci je horsi. -
Já osobně vidím přínos "vypočítané" žluté hlavně v podání barvy pleti obličeje. Jak jistě všichni víme, přirozená barva pleti je v mnoha případech, pomocí kosmetických přípravků, zejména u žen, "napravována" k obrazu svému. Na TV obrazovce, možná kromě barvy a střihu šatů, je u herce, nebo jím ztvárněné postavy, nejdůležitější obličej. Mimika a výraz společně dotvářejí to, co charakterizuje osobnost a mluvu postavy. Jsou ale filmy, nebo možná i TV pořady, kde se barva obličeje moc nepovedla a možná to dovede tento Sharp trochu napravit? Technologie elektronického zpracování obrazu dokáže udělat trávu zelenější, moře modřejší, sníh bělejší, tak proč neudělat barvu pleti ještě pleťovější? -
Fyzikálně lze odůvodnit u barevného vnímání použití jen 3 základních barev. Pokud by to byla absolutní pravda, mohli by i malíři - umělci si vystačit s třemi tubami. Ale oni jich používají desítky a navzájem je ještě kombinují. Proč? To by nedokázali namíchat libovolnou barvu z těch tří? Nebo by to všichni malíři nezvládli? Nebo vše a všichni malují jen v nepřirozených barvách?
Domnívám se proto, že subjektivní dojem TV diváka lze kladně ovlivnit i čtvrtou "základní" barvou. Teorie fyziky také kalkuluje s proporcionální barevnou sytostí, je dodržena i u televizních zobrazovačů? Jsou všechny lidské oči fyzikálně dokonalé? Nakonec se jedná o konečný divácký dojem a pro jeho naplnění se mohou využívat i možná "zbytečná" technologická vylepšení. -
No ale pozor, YCbCr má větší rozsah než RGB, velká část kombinací dá ve výsledku některé ze složek buď vyšší než 1(respektive255), jiné zase dají záporné hodnoty. Minimálně některé bluray disky toho využívají k zaznamenání barev mimo standardní RGB.
A že by nebyl vidět?
http://en.wikipedia.org/wiki/File:CIExy1931_sRGB.svg
Směrem do zelené a zelenomodré je tam ještě spousta místa a když máte žlutou, můžete zelenou posunout.
A jakou kalibrací? Sám bych moc nevěděl jak si s kalibrací taové obrazovky poradit. -
RGB sice nezajistí 100% viditelného spektra, ale to s těmi malíři není zrovna dobrý příměr. Tam jde spíš o praktický stav věci a schopnost přesně namíchat konkrétní odstín. To co elektronika umí snadno, pro člověka je problém. Dovedete si představit, že by malíř musel všechny odstíny míchat z přesně odměřeného množství tří základních barev? Bylo by to samozřejmě možné, ale jak by množství těch složek vlastně zjistil? Často taky odstín vznikne až postupným odvozováním od nějaké konkrétní barvy. Tak jak to popisujete by malíř strávil nejvíc času už jen přípravou barev, o čemž kumšt samozřejmě není. Teoreticky možné to je, ale prakticky je to pitomost. Vy jste asi nikdy nezkoušel malovat, že? :-)
-
Na jednu stranu je to ale docela zajímavý nápad. Zvlášť pro extrémně chudé malíře. Nakoupí základní barvy CMYK ve velkém (tj. se slevou) a je vymalováno :-). Z těchhle barev samozřejmě jde namíchat prakticky jakýkoli odstín. U oleje bych ještě přidal bílou. Ta se v netransparentím stylu dělá dost blbě :-).
-
Prosim p.Ivane zkuste si nejdrive naprogramovat nejaky prehravec, napiste si nejake video filtry, zabyvejte si chvili dekompresi mpeg4 formatu a pak si povime - jinak je to velmi obtizne vysvetlit laikovi s predstavou, ze lze rozume s minimalni ztratou prevadet barevne prostory v 8 bitech. Kdyz mate bitu 12, tak uz preci jen 4096 prechodu je jina kava nez jen 256 - zvlaste v kombinaci FullHD rozliseni. BTW u audia vetsine lidi staci dynamicky rozsah 16 bitu na zvuk - myslim, ze pro oko to bude podobne - ale zatim 48bit (3*16) zpracovani je porad trochu mimo dosah bezneho smrtelnika ;)
Navic mam pocit, ze diskusi nectete celou - jiz nekolik lidi vam zde napsalo, ze LCD nektere barvy neumi spravne - takze onen barevny prostor pokryvaji spatne - a Quatron se snazi tyto nedostatky potlacit. Vy znate nejake RGB LCD za 24 tisic ktere zobrazi nejak rozume pletovou barvu ? Zatimco pro plasmu to neni problem (tam je zase problem trebas bila) - u klasickeho LCD panelu je porad problem a vetsinou se v TV divate na lidi...
O tom, ze soudruzi v Japonsku u Quatronu nekde udelali chybu se nebudeme bavit :) protoze po shlednuti jeho obrazu si to myslim taky (ale prevazne z duvodu dekomprese a postprocesingu) - ale to, ze LCD potrebuje nejaky postouchnuti k vernejsim barvam je zjevne - a kazdy vyrobce na to jde jinak ;) Nekdo prida zluty pixel a nekdo prepocita barvy pro RGB tak, aby co nejvice odpovidaly reality - ovsem vzhledem k nealinearnosti techto transformaci je to zatim porad velky orisek.... -
ivovi (neregistrovaný)Vetsi rozsah ma, ale ty hodnoty mimo trojuhelnik primarnich barev snad nejsou v MPEG2 dovolene nebo ano?
K "nebyl videt" - ano, spis by slo o barvy nevytvoritelne fyzikalnim zdrojem.
Kvuli Quattronu se ale prece nevysila quattron verze poradu s "posunutou zelenou do zelenomodre".
Kalibrace - snad kazdy televizor ma moznost hrat si s nastavenim barev - zesileni a predpeti R/G/B a pod., pak merit kalorimetrem pred obrazovkou a porovnat s vysilanou barvou a v nekolika krocich nastaveni a mereni opakovat. -
Co je mi známo tak není dovolená jen nula a 255 (nebo tak nějak, možná je tam pár dalších zakázaných hodnot, z hlavy to opravdu nevím) v YCbCr, xvYCC vznikl právě proto aby popsal jak naložit s hodnotami mimo RGB. Kontrola toho jestli leží v RGB by docela zdržovala a na okrajích barevných ploch by to nejspíš ani nebylo dodržitelné.
No jo, ale jak to chcete kalibrovat když tam máte tu žlutou navíc? A proč myslíte že to nastavíte líp než výrobce? -
Neni preci tak tezke, si o formatu YUV zjistit vice: https://secure.wikimedia.org/wikipedia/en/wiki/YUV
Opravdu doporucuji si tyhle veci trochu programovat, je to pak daleko zjevnejsi.
Matematicka uloha na nalezeni limitnich hodnot - kdyz si ji vyresite, zjistite, ze je mnohem vice hodnot, ktere jednoduse mezi temito dvema barevnymi prostory netransformujete. A BTW clipping hodnot per pixel dnesni hw stiha bez problemu. Duvodu proc se vlastne konvertuje do YUV lze take vygooglit...
K te druhe otazce - proc lip nez vyrobce - protoze vyrobce vetsinou preferuje saturovane barvy - nebo jake mate vysvetleni k tomu, ze temer kazda televize v review prochazi calibracnim procesem - calibrovane barvy se zrejme zakaznikum nelibi a je potreba z toho udelat papouskarium - v tom je LCD velmi dobre - ale v tom pripade je jedno, jestli tam navic nejaka zluta nebo neni, protoze ty barvy nemaji s realitou nic spolecneho. Zakazniku, kteri chteji videt realne barvy asi moc neni...
Jenze Sharp by asi tezko lidem vysvetloval, ze nejaka barva sviti 'o fous' realisticteji - zaplate nam za to o X tisic navic - cehoz by si zase bezny zakaznik vubec nevsimnul - a tak zase prepalil barvy do zlutozelena - toho si clovek vsimne raz dva ;) co na tom, ze s realitou to nema nic spolecneho :), hlavne kdyz se to libi....
Osobne si myslim, ze by bylo primarne dobry vratit se od zrcadel zpet k matnym panelum :) - bylo by to mnohem prinosnejsi :) -
Taky mám pocit, že LCDčka mají problém zobrazit RGB tak, jak ty tři barvy dostanou po drátech. Jasně, je tu nelinearita samotných tekutých krystalů. Taky by mě zajímalo, jak moc přesné (ve smyslu RGB) je spektrum používaných CCFL trubic, resp. používaných LED diod. Dává mi velmi dobrý smysl, že se barevný prostor v řadiči displeje v každém případě konvertuje, i u "tříbarevných" panelů.
Z takového "selského" úhlu pohledu: včera jsem byl v jednom krámě s televizemi - měli tam různé modely Samsung, nějaké Huyndai, Philips, Panasonic, Sony... zajímavé bylo, když byl vedle sebe postavený CCFL a LEDový model stejného výrobce, a zrovna zobrazovaly žluťoučké logo prodejny, tak pravidelně ten LEDkový panel působil vedle CCFL vyloženě "hnusně vyblitě" :-D Možná to je důvod, proč se Sharp snaží panelu s LEDkovým podsvícením "pomoci" čtvrtou barvou (která je pochopitelně buzena na základě nějakého přepočtu barevného prostoru z ideálního RGB).
Nevím jak na tom byly s věrností luminofory klasických obrazovek (s věrností "RGB obrazovky" vs. "RGB snímače"). Tj. jak přesně seděly vlnové délky, resp. spektrální přenosové funkce filtrů... Ona to není trojčlenka, jako že tři základní ideální vlnové délky a hotovo - ve skutečnost celý řetězec znamená vrstvení/skládání několika poměrně netriviálních "spektrálních přenosových funkcí" (snímač, podsvícení, zobrazovací "škrticí matice" se separátně filtrovanými subpixely, a nakonec oko pozorvatele)... a dovedu si představit, že konkrétně u LEDek jde vlnová délka resp. spektrum ovlivnit o něco hůře než u CCFL luminoforů (není tolik na výběr, jaké vlnové délky lze použít). LEDky jsou podle mého skoro tak úzkopásmové jako laser, jenom nejsou koherentní. Proto taky LEDkové osvětlení (třeba v interiéru) unavuje oči ještě hůř než mizerná zářivka. A jestli je citlivost lidského oka na různé vlnové délky natolik individuální, jak tu někteří naznačují, není divu, že někomu může připadat obraz na displeji *hodně* jiný než realita :-)
Že různé televize záměrně przní barevné podání (některé víc, některé míň), o tom žádná. Viděl jsem kousky, které měly barvy vysloveně saturované (levné neznačkové CRT z poslední doby) - obraz vypadal jak omalovánky. Hnus, velebnosti... -
Nesmysl to zaručeně není,měl jsem možnost porovnat film na Blu-Ray na klasické LCD a na Quatronu a to během 5 min. a rozdíl to je. Ten kdo to kritizuje tak ho asi štve že si koupil dražší Tel. od Samsungu nebo LG. Sharp je kvalita která se vyrábí jen v japonsku v jedné továrně a né někde v Číňe nebo na Taiwanu.
-
Kdyby byl SHARP tak IN jak tu všichni básní, tak by se nehrnul do jahod, když mu TV nevynášejí:
http://byznys.ihned.cz/c1-60878560-sharp-bude-pestovat-v-dubaji-jahodyMimochodem jsme zkoušeli pomocí sondy kalibrovat obraz a u SHARPA Quatron to NEJDE! Stejně tak jako neumí černobílý obrázek. S tou žlutou je to šlápnutí vedle, omalovánky z ničeho. Nejkvalitnější obraz měly LS a LE řady TV od LG s local dimingem. Používají jako monitory v ČT.
-
To není tak docela pravda, pomocí tří barev nikdy nemůžete zobrazit všechny barvy, nejsytější barvy vám vždycky budou chybět. Vyvětlení je poměrně složité, jednoduše řečeno je to tím, že každý čípek reaguje nejen přesně na danou barvu, ale i barvy kolem, tedy ať už zvolíte jakoukoli frekvenci, nikdy se vám nepodaří aktivovat jen a pouze čípky dané barvy.
ČLÁNKY DO MAILU
