Vlákno názorů k článku Shlédněte kaskádovací standarty na webovských stránkách od J. Vlachý - I český jazyk má své standardy (nikoliv standarty),...

I český jazyk má své standardy (nikoliv standarty), které se nazývají Pravidla českého pravopisu. Alespoň v titulku článku by se jich autoři mohli držet.

Vy jste ale ocividne ten titulek nepochopil, protoze vse je tam spatne a zamerne.

Nevím, jestli od té doby vyšla další pravidla pravopisu, ale poslední pravidla, která jsem měl v ruce, se mezi mými známými učiteli nazývala Pilipovo šílenství a obsahovala několik věcí, které se mně osobně hrubě nelíbily (nejen z hlediska estetiky, ale i z logiky - například výraz "terorizmus" je strašný, ale pokud už ho přijmeme, měli bychom říkat také "terorizta").

Podle mého názoru je celkem jedno, jestli necháme jazyk prznit pubertálními mladíky nebo akademiky, až na to, že jazyk puberťáků asi půjde stále používat (i když třeba nebude libozvučný), zatímco u toho akademického si nejsem jist.

3. Ve slovech s příponou vyslovovanou jako [-izmus] a ve slovech zakončených na [-zmus], [-zma] se píše s i z, přičemž za základní se považují podoby se s. Pravidla českého pravopisu, Dodatek MŠMT

Uvedl bych i rok vydání, Dodatek je k 1993, v tiráži je 1998 a na patitulu 2000 :-) Jedná se o akademické vydání, vydala Academia.

Plně s Vámi souhlasím. Také zásadně píšu terorismus, komunismus a rasismus a vedu k tomu i své děti. Naštěstí s tím ve škole nemají problém, protože ty verze jsou tolerovány i v Pravidlech. Zde nemají hlásky z žádné opodstatnění a dostaly se do Pravidel na základě reformy, která se pod vlivem rusismů (tady bych snad měl pejorativně napsat rusizmů) připravovala ještě před převratem. Slovo standard s tím ovšem nesouvisí, jinak napsat nelze a nikdy nešlo. Uznávám ale, že si to nadpoloviční množství lidí plete.

A teď si představte, že mně profesorka řekla, ať se -ismy nezatěžuji, že pokud si zapomatuji -izmy, bude to stačit. Stejně se prý od toho upouští. A krom toho mi řekla, že universita se už nepoužívá!

Pokud píšete "universální", pak s klidným srdcem pište i "universita". Já už asi zůstanu u své Univerzity. Ve filosofickém textu bych ovšem také psal o universu. Záleží na přiměřenosti a konzistenci stylu.

Četl jsem před lety v Literárkách, že rozdíl mezi použitím slova "president" a "prezident" je dán historickým datem. Mezi lety 1918 a 1948 jsme měli presidenty, do roku prosince 1989 pak prezidenty, a nyní už máme zaplaťbúh zase presidenta. -- Nechci to panu Vaculíkovi vymlouvat, je to jejich rozhodnutí, ale myslím, že do ortografie by se politika tahat neměla. Mohli by si to možná uvědomit i sociální demograti (demogracie -- ukázkový půvab).

Rekl bych, ze ma pravdu. Po listopadu doslo sice k urcite renesanci nekterych starsich forem se S, ale rekl bych, ze kde se Z jednou ujalo, tam uz zustane.
Ja bych ale formy se S vital jako vitane stylisticke rozruzneni - tam, kde se to hodi a kde chceme zduraznit archaicnost, ci "vznesenost". jako treba ta Universita nebo tvrde prosazovana "filosofie".

Kazda reforma narazi na odpor: Nepamatujete si, jak se driv brojilo proti tým (team) /napriklad/?
Jinak s tim terorizmem je to slozitejsi

1) podle vasi logiky by s epak napr. muselo rikat "bůhý" misto "boží", je to prece od slova buh.

2) koncovka ista se osamostatnuje od koncovky -ismus, da se pouzivat i nezavisle na ni.
Slysel ste nekdy pojmy srandizmus, kecalizmus atd.? Myslim, ze ne, ale sranda- srnadista, kecat, kecalista urcite ano.
Kdyby vzdycky prevazily hlasy proti reforme, nemeli bysme dodoneska ani hacky a carky.
Nevim taky, jak vite, ze tvary s izmus sou rusizmy, napr. komunizmus je rusky "kamunizm", (cesky bylo driv komunism). Slovenstina napr. ma "komunizmus" uz dlouho a nikdo s enad tim nepozastavuje. Dle meho je to spis snaha o priblizeni psane a mluvene formy jazyka, ktera je jiste chvalyhodna. Staci se podivat, kam az jazyk lpeni na psane forme muze zavest, anglictina je toho dobrym prikladem, ta twainova reforma je dobrej vtip jenom zdanlive, cesky se d riv taky psalo uplne jinak a nikdo se kvuli tomu nepopada za bricho, anglictina ma v tomhle velkou nevyhodu (napr. i 2x vetsi podil dysgrafiku!). Ostatne mam dojem, ze prave Twain sam v tomto smeru Aj kritizoval.
Skoda, ze autor nezminil, ze prave web ma tendenci priblizovat psanou a mluvenou formu jazyka. (A taky nechapu tu anketu, proc bych s emel rozhodovat mezi webove a internetove stranky? Muze se prece v pohode pouzivat oboje.)

Ad 1) Pane Saratogo, bůž/boží je změna "střída" vzniklá monoftongizací z bôg/bôžie -- jedná se tedy o problém morfologický. Zato -smus/-zmus je spodoba znělosti, a tedy problém fonetický.

V ostatním s Vámi souhlasím, mám radost, že nejste pro rigidní užívání nějaké skostnatělé normy.

Čeština pro ulehčení čtení a psaní přistoupila už na počátku literárních dějin k fonetickému zápisu, tento princip sledují i poslední úpravy v pravopisu, proto dokud se bude říkat terorizmus, potud se bude terorizmus i psát.

Už jsem tu zmiňoval prezidenta (pro pana Bilčíka: už jsem se tu zmiňoval o prezidentovi) -- věděli jste třeba, že ještě na počátku století se to slovo česky psalo jako præsident? Teprve Masaryk se zasadil o to, abychom je psali, jak je říkáme -- tehdy president.

1) Mate pravdu a sem prijemne prekvapen, ze i pocitacnik tolik zna o jazyce.
Nicmene me slo spis o priklad (mozna ne uplne stastny), ze "ismus" ne nutne musi souviset s "ista" a ze "zmena" (no ona to pak vlasten zmena neni) neni na zavadu.

Jinak, ze v cestine prevazuje foneticky zapis, (byt ste to uplne presne takhle nenapsal), tim bych si nebyl tak jisty, historickeho pravopisu i morfologickeho je podle meho v cestne taky az az, podle meho je to tak priblizne 1:1:1.
Jinak usuzuju, ze vicemene kazdy jazyk musi zacit s fonetickym nebo morfologicky (prip. kombinaci) pravopisem, jinak to snad ani nejde, ledaze by ten jazyk vznikl misenim jinych jazyku.

Vykani x tykani v diskuzich je dalsi zajimavy problem, ja nejsem pridrzly, ale myslim, ze lidem s prezdivkou by s e z principu a z logiky veci melo spis tykat. prece jenom, "pane Saratogo", je trochu bizarni, ze ano? A tak stary, jak sem s eprve snazil predstirat. taky nejsem.:))

K anketě bych (kromě již výše zmíněného rozdílu mezi site a pages) dodal jen, že rozdíl mezi webovými a internetovými stránkami není jazykový ale obsahový. Internet totiž není jen web. Někdo to chápe, někdo ne.