Simona Kijonková je bezesporu jedna z nejvýraznějších a nejúspěšnějších českých podnikatelek. Na zelené louce založila v roce 2010 Zásilkovnu a na začátku letoška celou skupinu Packeta, ve kterou projekt vyrostl, kompletně odprodala jako byznys s obratem 7,25 miliardy korun. Podle informací z trhu šlo o prodej v podobných hodnotách, Kijonková se od té doby věnuje dobročinnosti i investicím do nadějných startupů.
To pro ni přitom není novinka, investiční skupinu JSK, prostřednictvím které s penězi vstupuje, jak říká, do growth a private equity projektů, založila s manželem už v roce 2017. Jen v průběhu šesti měsíců roku 2024 oznámila skupina JSK tři úspěšné investice.
Vedle toho Kijonková rozjela svoji nadaci pro podporu ve vzdělávání i pro péči o duševní zdraví a teď oznámila, že se pustila do nové výzvy: v projektu Inspire & Impact Network chce propojovat ženy a i díky dopadu, který tak získají, měnit Česko k lepšímu.
Inspire & Impact založila dlouholetá manažerka velkých českých i nadnárodních firem Renata Mrázová a figurují v něm také bývalá ředitelka české pobočky Google Taťána le Moigne, podnikatelka a bývalá ministryně informatiky Dana Bérová, analytička a zakladatelka Czechitas Dita Formánková či Vladimíra Michnová, personální ředitelka mezinárodní skupiny LINET Group. Kijonková tu bude vést mimo jiné akvizici členek a i v rámci tohoto projektu dbát na podporu vzdělávání, přístup k technologiím, komunitě i vzájemné podpoře. V JSK Investments zatím investovala do Týdne inovací zakladatele Lukáše Sedláčka, do firmy inTouch Vassila le Moigne, která využívá umělou inteligenci v péči o seniory, a do projektu „automatu na minidomky“ Kodu.
„Cílem je i to, abychom ženy povzbudili. Když jsem ve 26 letech seděla v představenstvu společnosti, byla jsem tam jediná žena. A investorek je u nás tolik, že se dají spočítat na prstech rukou. Tristní je v České republice ve srovnání s Evropou a celým světem především počet žen zakládajících startupy, je jich pouze kolem tří procent,“ vyjmenovává Kijonková. V projektu propojuje zájem o podporu podnikání žen, které se odráží i v jejím investičním vehiklu JSK.
Kijonková získala v letošní Křišťálové Lupě cenu pro osobnost roku a prodej Zásilkovny zároveň odborná porota ocenila v kategorii projekt roku.
Když jste oznamovala založení vlastní investiční platformy, říkala jste, že jste připravena pomáhat desítkám dalších founderů zažít to, co jste zažili vy. O čem jste to mluvila?
Chtěla jsem, aby zažili ten opojný pocit exitu. Hovořím samozřejmě o startupech, ne rodinných firmách, kde to podnikání funguje trochu jinak a předává se z generace na generaci. Startupoví podnikatelé nicméně směřují k exitům. Chtěla jsem, aby tu bylo víc úspěšných expertů a aby se podařilo zakladatelům, kteří jsou v úplném počátku podnikání, přenést přes všechny ty bariéry. Je jich celá řada a každá firma má spoustu vývojových etap, my matadoři jsme si to už několikrát zažili a měli bychom začínajícím podnikatelům ukazovat správné uličky, aby nechodili do těch slepých.
Podle toho, co vidíte, vnímáte nějaký rozdíl mezi podnikáním toho typu dnes a dříve?
Přeci jen je to 13 let rozdíl a doba se neustále zrychluje. Startupové prostředí tehdy nebylo rozvinuté jako dnes, velice dobře si pamatuji, jak jsem se snažila o první investiční kolo v roce 2011 a setkala se s celou řadou bariér. Dnes je na to startupová komunita dobře připravená, zakladatelé přesně vědí, co s firmou. Je tu spousta poradců, komunit, které fungují jako síť pro začínající podnikatele. Ta první etapa je nejhorší, je to one-man či one-woman show, náročná finančně, procesně i psychicky. Ale existuje už hodně mechanismů, jak ji přestát. Hodně jsme se posunuli i v digitálních nástrojích, je možné komunikovat digitálně tak, jak to za nás nešlo, ještě v roce 2010 jsem měla problém obklopit se lidmi, kteří s technologiemi umějí. Myslím si, že počátek mého úspěchu bylo to, že jsem byla programátorka, kterých moc nebylo. Dnes už zakladatelé se všemi těmi nástroji umí pracovat. Co se nezměnilo, je skutečnost, že průměrný zakladatel je mladý muž, žen mezi nimi moc není. V celé síti figuruje kolem tří procent startupistek.
Simona Kijonková byla vyhlášena v anketě Křišťálová Lupa 2024 - Cena českého Internetu Osobností roku. Kompletní výsledky najdete zde.
Existují pro ty ženy nějaké reálné překážky?
Je jich několik, patří mezi ně určitě předsudky, co ženy kolikrát mají samy v hlavách. Je potřeba na tom pracovat, ženy podporovat a motivovat je v tom, že každý může začít podnikat. Formou bariéry je i skutečnost, že startupisté jsou z velké části ti, kteří mají technologické vzdělání, právě ženy přitom většinou volí jiné obory. A pak je překážkou strach. Ženy obecně nemají tolik sklon k riziku jako muži. Vše se to ale dá odbourat úspěšným příkladem. V rámci celého světa statistiky mluví o 23 procentech startupistek a o ještě menším podílu žen, které založily jednorožce, společnosti s hodnotou nad miliardu dolarů. To je přeci obrovský nepoměr oproti domácím číslům, na kterém bychom dle mého mohli zapracovat.
Jaké sektory vás jako investorku teď zajímají?
Celá řada. V Česku vnímám nedostatečnou podporu vědy a výzkumu. Máme tu řadu velmi chytrých hlav, je to zřejmé a vidět už na tom, že je vyvážíme do světa. Typickým příkladem je například profesor Michal Pěchouček, velký odborník na umělou inteligenci, dlouho žil a pracoval v zahraničí, ale vrátil se do České republiky a aktuálně obohacuje naše české prostředí v AI. Tak by to mělo vypadat. Každá firma, se kterou hovořím, hledá absolventy technologických oborů, ale oni prostě nejsou. A pokud, tak odcházejí právě do zahraničí, neumíme talent udržet.
Jak to tedy obrátit?
Není to jen tak, musí spolupracovat akademická obec s komerčními firmami i se státem jako takovým – důležitá je podpora ze strany státu. Nejen směřovaná na trh, ale i v tom, že ti lidé budou vědět, že máme nějakou vizi, směřujeme za vyšším cílem. Já osobně jsem se rozhodla podporovat vědce napřímo, už jsem tři vědkyně a vědce podpořila v rámci nadace granty na studium do zahraničí. Právě s tím očekáváním, že se vrátí do Česka se stejným příběhem jako profesor Pěchouček. Investovali jsme do Týdnu inovací, akce, která podporuje a propojuje vědce, výzkumníky, inovátory a technology s komerčními subjekty. A akademickou sféru se státním sektorem.
Projekty vybíráte sama?
Dnes máme poměrně rozsáhlý investiční tým manažerů a specialistů, kteří se v investicích pohybují celý život. Zkušenost zakladatelky a zkušenost s exitem mě nekvalifikuje jako nejšpičkovějšího odborníka na soukromý kapitál, obklopuji se těmi, kteří investování dělají na světové úrovni. V investiční komisi máme přísedící odborníky ze všech těch oblastí a odborníky na trhy, které nás zajímají. Ale pracujeme s vlastními penězi, finální rozhodnutí děláme ve třech. S každým zakladatelem, do kterého investuji, se scházím.
Jaké vlastnosti musí zakladatel mít, aby vás zaujal?
Když vidím prvně žádost o investici, nejdůležitější v té úvodní chvíli je produkt, musí mě oslovit, dávat mi smysl a zapadat do investiční strategie JSK Investmens. Řeším trh i žádost i to, jestli jsou smysluplná uvedená čísla. Až pak se setkáváme se zakladatelem. Určitým způsobem ho studuji. Potřebuji znát sklon k riziku, pracovitost, nebojácnost. U startupisty je důležité, aby uměl skákat přes bariéry a nezastavilo ho to. Musí mít jasnou mysl, věřit svojí vizi, být přesvědčivý, rozumět číslům i technologiím. Ale zároveň nebýt sobecký. Je třeba umět motivovat, protože dřív či později bude třeba vystavět tým a pro věc ho získat. Těch vlastností je řada a toto budou ty nejzákladnější. Na druhou stranu je ještě potřeba mít určitou míru finanční gramotnosti a umět investory přesvědčit o tom, že zrovna tento projekt bude onen jednorožec.
Jaké projekty vás zajímají?
Co se týče rozvoje společnosti, díváme se na všechny typy společností a nejčastěji investujeme v seedové fázi, tedy do firem, které mají produkt, jsou už na trhu a potřebují začít škálovat. Případně do těch, které už vyrostly a potřebují se dostat do zahraničí. Za posledních šest měsíců jsem se dívala na investice v horizontu 1,4 miliardy korun.
Od začátku hovoříte o zájmu o takzvané impactové firmy, projekty se společenským dopadem. Je jasné, že k tomu musí nějak byznysově fungovat – jste ochotná v téhle kategorii přimhouřit nad byznysem oko?
Myslím, že to vůbec nemusím. Celospolečenský dopad je pro nás u projektů velmi důležitý, je v našich hodnotách. Ale na monetizaci se samozřejmě díváme, čísla jsou pro nás neméně důležitá. Neinvestovala bych do projektu, kterému číselně nevěřím. Samozřejmě jde o určité riziko. Ale to v jakémkoliv investování, ostatně celý ten segment se rizikový kapitál jmenuje a vždy počítáte s několika scénáři, kde je velká část faktorů velmi obtížně predikovatelná. Možná jdu do větší míry rizika. Ale to je zas definice mě. Nemusím se toho bát, riskuju totiž vlastní peníze.
Zaujal mě jeden ze směrů, kterými jste se vydala, když jste vyjádřila zájem o něco, co jste nazvala kulturou singles. Jakou tady máte představu?
Je to segment, který je velmi na vzestupu, na to existuje řada studií. Singles se do velké míry rekrutují z generace Z, kvůli nedostupnosti bydlení, nedostatku příležitostí, nebo jiným než dosud převažujícím hodnotám v životě. Například i tady vnímám nějaké rozdíly proti tomu, když jsem začínala podnikat, zatnuli jsme zuby a 12 hodin pracovali. Když dnes se zakladateli hovořím, jejich priority jsou prostě jinde. Každopádně mám dojem, že oblast singles je komerčními subjekty nedostatečně uchopená. Ať se podíváme na jakýkoliv byznys: zábava, eventy, ubytovací zařízení, seznamování, školství… A největším problémem je nedostupnost toho bydlení.
Proto tedy směřovala jedna z prvních investic do Kodu, projektu stavící minidomky?
Každý dokáže chodit do práce, může začít podnikat, ale vždy musí mít střechu nad hlavou a na tu práci klid. Většina generace Z to tak nemá. Podle průzkumů často žijí ve spolubydlení, a to dle mého není prostředí, které vás podpoří v motivaci rozvíjet projekty nebo začít podnikat. Po nocích nemůžete rušit spolubydlící. Jsou to další bariéry, které mají význam. Jsem připravená postupně investovat do projektů, které takovou problematiku řeší. Kodu je jeden příklad za všechny. Oslovila mě ta vize, podpora singles bydlení a dostupnost pro ty, kteří nemají financí nazbyt. Projekt řeší spoustu bariér, nejen finančních, ale třeba i časových. Zároveň zakladatelky jsou zkušené byznysmenky, Romana Voříšková spoluzakládala Slevomat a byla i u projektu Bezrealitky, Jitka Plevová spoluzaložila Pikle.cz. Takže jsem investovala nejen do vize, která se mnou souzní, ale i do jejich osobností.
Platí plán, že během dekády počítá JSK se vstupem do firem s objemem v řádech desítek miliard korun?
Ano, to platí. Počítáme přitom s desítkami až stovkami investic. A s takzvanými smart money – dáváme nejen finanční podporu, ale i formu poradenství, určitý mentoring zakladatelů. Právě proto, aby nemuseli do těch zmíněných slepých uliček.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU