Pointa je ta, že jenom prase a tetřev hlušec kupuje nástroj přes internet. A pokud mu to stačí, pak je tetřev hlušec.
Myslím, že i podprůměrně inteligentní čtenář pochopil, že pointou bylo napsat kontranázor k názoru Jiřího Kouly nade mnou. Tedy nikoli se poplácat po názor, ale pofackovat Jiřího Koulu. Ale přijde mi to natolik jasné, že nechápu, že tu pointu je schopen někdo nepochopit. Jestli stejně talentovaně hrajete na kytaru, pak váš názor naprosto beru, pro vaši osobu internetová koupě kytaru je více než dostačující.
vzhledem k tomu, že většinou nesedí ani stejná velikost zboží u stejné značky stejně, když člověk zkouší např. kalhoty, tak řešit nákup oblečení tak, že budu dvě hodiny vybírat u počítače, čekat něž to někam dorazí, tam si to teprve zkoušet a možná si pak něco koupím, je opravdu produktivní. A nějaká aplikace mi v tom nepomůže.
Jediný kde to má smysl, jsou nějaký trička nebo doplňky, kde problém s velikostí není (ono taky když všichni co dělají "individuální" trička používají jednoho a toho samého Adlera... ).
No, nákup hadrů je nutné zlo, takže prostě zastavím u obchoďáku, zaběhnu do jedné z prodejen kde jsem zvyklý, tam něco vyzkouším a hotovo. A většinou 2x levněji než na všech Zútech, o Mallu ani nemluvě. To je nablýskané vetešnictví s nulovým výběr ve všech kategoriích.
Paralela s kupováním kytary je docela vhodná. Já si ji třeba přes internet koupil, pro to moje občasné brnkání není důležité nic z toho, co byste mohl uvést jako důvod, proč je třeba kytaru vybírat osobně (za předpokladu seriózního prodejce nabízejícího jen zboží bez vad znemožňujících základní užití).
Stejně tak u módního zboží, kde jde o to se v něm párkrát ukázat (než bude zase out), je důležitost kvality látky také velmi nízká (a pokud o to někomu skutečně jde, je tu ta možnost vyzkoušení při převzetí).
Jako služba mi to příjde užitečné. Ale spíš bych si to představil jako projekt, který nějaký nadšenec provozuje jen tak pro zábavu. Pokud na tom někdo chce provozovat firmu, tak nevím. Platit to mají patrně provozovatelé eshopů. Tak nějak se mi nechce věřit, že lze nastavit cenu tak aby přilákala dostatek eshopů a zároveň nebyla příliš nízká aby to taky něco vynášelo.
Tak trh nákupu oblečení na dálku tady existoval dávno před internetem a existuje dál.
Část lidí je prostě ochotna takto nakupovat. A SizeID by mohlo vyřešit asi největší problém těchto nákupů. Nepochybně není cílem, aby se takto prodalo 100 % oblečení.
Já osobně jsem si u nějakých (neinternetových) zásilkových obchodů před 20 lety občas koupil nějaké oblečení (mikina, svetr, tričko, pyžamo). Velikost se odhadla (napoprvé blbě, pak už se vědělo). Kvalitu materiálu jsem neřešil, očekával jsem, že bude běžná a platilo to.
Ale zrovna montérky bych na dálku fakt nekoupil. Tedy rozhodně ne první montérky dané značky/typu. A já zase takovou spotřebu montérek nemám, takže já pořád kupuji ten první kus dané značky.
Zrovna u montérek můžete čekat zásadní rozdíl nejenom v kvalitě materiálu, ale i v praktičnosti různých detailů.
To sice ano, ale jediná možnost, jak si mezi stovkou kytar vybrat tu správnou (což zahrnuje vzájemné srovnání všech), by byla objednat (a asi i zaplatit) si všechny, nechat si je dovézt (přičemž převézt sto kytar nebude žádná láce a tyto peníze Vám už nikdo nevrátí), vyzkoušet, všechny je vrátit (takže ještě jednou nevratná pálka... Nebo tohle už jde za obchodníkem?) a založit novou objednávku na tu vybranou (přičemž bych se nedivil, kdyby mu obchodník, kterému se takhle projel celý krám, natruc poslal špatnou)...
Jádro sporu přece leží úplně jinde než v možnosti vrácení, pan Ponkrác má ucho profesionála, tudíž pro něj je představa objednávky kytary přes internet absurdní (a je to zcela v pořádku), já se svým "postižením tetřeva hlušce" si vystačím s tím, že když ji naladím úplně hloupě podle ladičky, tak mi všechny akordy ve všech polohách znějí "dobře", za což mi ručí značka a "kategorie", takže si ji online klidně objednám (a je to též zcela v pořádku).
Stejně tak pro někoho SizeID nemá smysl, protože u oblečení rozlišuje kvality ocenitelné jen osobně, pro jiného ale ano, protože si vystačí s "kvalitami danými značkou a kategorií".
No a zbývá nám páně Ponkrácův útočný tón, k němuž ale není moc co říct, udělá-li mu dobře pomyšlení, že jeho sluch je nesrovnatelně lepší než ten můj, budiž mu to přáno, potřebuje-li to k uspokojení navíc ostentativně hlásat do světa, je to sice zvláštní, ale co už, lidé jsou různí.
Vtip je v tom, vnutit svůj skriptík na cizí stránky.
Všichni řeší milion bezpečnostních opatření a pak do svých stránek includují desítky cizích skriptů z nespočtu lokací. To je jako když od svého webu odevzdáte klíče.
Každý takový skript má přehled o všech návštěvnících, může jakkoliv modifikovat celou stránku, zobrazovat návštěvníkům cokoliv, získávat od nich co ho napadne.
Ta data mají velkou cenu, když se umí dobře použít.
Já si kytaru vybíral tak, že jsem šel do hudebního krámu s asi stovkou kytar. Na každou jsem se podíval, poklepal, na asi 10 nejlepších jsem si zkusil zahrát. Ve výsledku jsem si vybral dvě, které bych si byl ochoten koupit, ale jedna byla výrazně lepší než druhá. Tu jsem nakonec koupil, nebyla ani nejlevnější, ani zdaleka nejdražší.
Prodavače jsem zaujal, protože přede mnou tam byl jiný kytarista, dělal to samé co já a skončil prý u stejné dvojice kytar a dokonce si chtěl koupit nakonec přesně ten samý kus co já. Jen ho odradila značka, protože to byla nějaká noname.
Já tu kytaru koupil a hraji na ní už několikátým rokem. Hraje mnohem lépe, než běžné, cenově byla spíše pod průměrem.
Přes internet bych žádný hudební nástroj rozhodně nekoupil. Pár lidem už jsem nástroj vybíral, a vždy byl výsledkem silně nadprůměrně, vynikajícně hrající nástroj, který cenově stál jako průměr, ale výsledkem je vysoce nad ním, což slyší i běžní lidé.
Také jsem měl tu čest od pár lidí, co si koupili nástroj na dálku či něco, co „jim stačí“. Většinou to byly strašné šmejdy. Holt když někdo je tetřev hlušec …
Nedávno tu také někdo tvrdil, že 128 kbps mp3 je dokonalá kvalita nerozeznatelná od originálu. Holt pokud má někdo podobnou poruchu sluchu už od narození, pak nechť si nástroj klidně koupí přes internet. Opravdu mu to stačí.
Nikoliv, na kytaru hraju dokonce ještě o něco méně talentovaně. Ale abychom se vrátili k tématu článku, má původní reakce měla ukázat, že tak jako existuju já, pro kterého je online nákup kytary více než dostačující (na což mám dokonce nyní Vaše dobrozdání experta přes kytary, což dává váhu tomu, co bylo původně jen tušením tetřeva hlušce), existují nejspíše i zákazníci, pro něž je více než dostačující online nákup oblečení, tudíž SizeID má smysl.