Názory k článku Škrtání stovek milionů. Komunisté a lidovci chtějí zrušit kus reklamního trhu

Však ty nabídky jsou toxické, věty typu "Vše chci hned!" apod.
Pak to u lidí s finanční gramotností nula vede k předlužení. Protože hodně lidi vůbec neplánuje finance a jen využívá na maximu to, co se jim poskytuje ve stylu "Byli bychom blbí, nevyužít půjčky".

Tyhle pitomé reklamy mi také vadí. Když vidím reklamu na snadné půjčky/úvěry, otevírá se mi kudla v kapse a mám chuť jednu vlepit všem těm zaprodancům typu Roman Vojtek nebo Láďa Hruška. Kovy to vyjádřil dobře - https://www.youtube.com/watch?v=xxh6P1lpYGI

A kdyby (kdy) žila Věra Pohlová, jistě by tyhle reklamy také nejraději zakázala. :-)

To je přesně ten problém, co v tom vidím. A taky důvod, proč podobné opatření (zákaz reklamy) nebude mít nejméně jednu generaci efekt. To povědomí, které se šíří společností, vypadá nějak takto:

"Žijeme v době, kdy přece každý žije na dluh! Všichni si půjčují, vždyť to vidíme každý den v televizi. Nikdo si nespoří, jen si berou půjčky. Tak proč já ne? A exekuce mi nehrozí, protože já jsem chytrý!"

Tohle je ale zejména problém výchovy a vzdělání. Děti málokdo vede k odpovědnosti a spoření. Reklamy na půjčky jsou pak už jen špička ledovce - lidem, co si neumí spořit, ukazují svět, kde nespoří nikdo. Každý, bez ohledu na postavení, zaměstnání a příjem, si v tom světě půjčuje. Na skříň, na auto, na nové bydlení. To obecné povědomí a iluze je na takové úrovni, že když prohlásíte "potřebuju zrekonstruovat kuchyň, tak jsem si začal měsíčně dávat 5000 Kč stranou a za dva roky se začnu po nějaké poohlížet", tak vás má plno lidí za magora, že proč si na to nepůjčím? Ještě to chápu u prodejců, pro ně je "mám 120 tisíc a chci novou kuchyň" mnohem horší situace než "chci novou kuchyň, tak mi řekněte, kolik si mám půjčit". Zkrátka lidé kolem si myslí, že je normální a udržitelné žít celý život na dluh a jen splácet. A reklamy v televizi je v tom bludu udržují. Výsledky už občas vídám v okolí: konečně jdou do důchodu, naspořeno nemají a půjčku už jim nikdo nedá. Po zaplacení nájmu jim zbyde tak akorát na jídlo. No a pak se jim rozbije televize nebo lednice a jsou... však víte kde.

Zákaz ale asi nic neřeší. Reklamy na tabák jsou také zakázané, ale na jeho spotřebě se to neprojevilo. Do reklam na alkohol se musí povinně dávat upozornění na věk a nesmí se tam objevovat lidé spití do němoty, ale ani to se spotřebou alkoholu nehnulo. Takže je vážně otázka, zda zákaz reklam "mám holou pr*el, dlužím čtvrt milionu a jsem happy" něco změní.

kdyby stát omezil garanci vymáhání půjček soudy, bylo by po problému, úvěrové společnosti využívají stát a jeho zákony k vlastnímu podnikání a nenesou tak žádné riziko když jim ty peníze vymáhají soudy. Není to tak dávno kdy půjčovali úplně každému bez náhledu do registrů, prostě lichva garantovaná státem. A půjčování je stejná závislost jako alkohol a jiné drogy protože fungují na stejném principu, takže nemají v reklamách co dělat.

Měl jsem možnost vidět práci "skutečného lichváře". Jedinou reklamu, kterou měl, byli "spokojení zákazníci": obvykle ten, kdo dovedl nového klienta, měl měsíční splátku "umazanou" (né, že by to něco reálně znamenalo).
Zakázat televizní reklamu na půjčky mu jen zvýší počet klientů.

To je pěkný nesmysl. Jak bez rizika? Vy si vážně myslíte, že každý dluh, co jde k exekutorovi, je splacen?

Využívat stát a jeho zákony k podnikání je normální. Jinak to ani nejde. A kdyby neexistovala možnost vymáhat dluh, pak by nefungoval obchod.

S tím je trochu problém v tom, že ten koeficient záleží na více věcech než RPSN.

Co je pevné:

1. Poplatek za poskytnutí úvěru - může být v procentech nebo fixní částka, u bank většinou 0
2. Měsíční poplatek za vedení úvěrového účtu - dnes už také běžně 0
3. Sazba úroku ze zbylé částky, obvykle se uvádí jako roční nebo denní

Pokud jsou poplatky 0, pak už z tohohle dokážete spočítat RPSN. Proto se RPSN používá, protože se s ní snadno počítá.

Dál do toho vstupují dva variabilní údaje: výše půjčky a doba splácení. A s tím už problém je. V reklamách pak musíte nějak nadhodit kombinaci tohoto. Zradou je doba splácení, která představuje desítky možností.

A tím se blížím k vašemu koeficientu. Víte vše, co je výše. A řeknete si, že je to půjčka 100 000 a zkusíte dvě délky splatnosti, 12 měsíců a 60 měsíců (pět let). A vyjde vám klidně tohle:

Půjčka 100 000 Kč, 12 splátek, bez poplatků, roční úrok 10%, celkem zaplatíte 105 499 Kč. Koeficient 5.5%
Půjčka 100 000 Kč, 60 splátek, bez poplatků, roční úrok 10%, celkem zaplatíte 127 782 Kč. Koeficient 27.78%

V obou případech je RPSN kolem 10.6%, ale koeficient je různý. A když si úvěr vezmete jen na tři roky, tak RPSN pořád bude stejná, ale koeficient se zase změní. V tom je zkrátka zrada toho koeficientu, respektive toho o kolik přeplatíte - je to závislé na době splácení. RPSN ne, proto se s ní mnohem lépe pracuje ve chvíli, kdy si chcete porovnat cenu úvěrů z více nabídek.

Zjistit z RPSN cenu služby je pak docela snadné, stačí si dosadit výši úvěru a počet splátek. Kalkulačka třebas tady:
https://www.dtest.cz/kalkulacka/splatky-uveru?form_amount=100+000&form_n=60&form_rate=10.6&form_send=Vypo%C4%8D%C3%ADtat&__form%5B%5D=form

Všechny reklamy typu XXX peněz za YYY měsíčně jsou prohnilé - není vidět, kolik dotyčný zaplatí (přeplatí) celkem. Informace o RPSN zobrazená mikropísmem v dolním řádku je k ničemu - i když si číslo přečtu, stejně cenu služby nezjistím. Přitom by jednoduše stačilo přidat do textu jedno číslo STEJNOU velikostí písma, třeba 10 000 za 1 000 měsíčně (1,2). Koeficient 1,2 znamená přeplatek 20%, tedy zákazník zaplatí celkem 12 x 1 000. Finito.