Hezké vidět, co vymyslí právník mimo realitu a podstatu věci. Zaměstnavatel samozřejme moji poštu číst nemůže. Jak by se k ní dostal? TO by musel být kouzelník nebo koudelník.
O schopnosti autora zůstat v realitě svědčí i použité fráze, třeba "zaměstnavatel může kontrolovat veškerou poštu odesílanou z „jeho“ schránky" ... Co to znamená, pošta odesílaná z „jeho“ schránky? Jak se dá elektronická pošta odeslat z nějaké schránky? S elektronickou poštou už dělám přes deset let ale tohle bych asi neuměl.
Elektronická pošta se dá odeslat z počítače, _z_ emailového klienta. Soukromého, firemního, nebo jiného. _Přes_ nějaký poštovní server. Opět soukromý, nebo firemní. Ale odeslat poštu "ze schránky"? A ještě ke všemu jedné konkrétní schránky? Co to technicky znamená? Jak by to dotyčný právník dokazoval? Formuloval? To by byla zajímavá konstrukce, ještě lepší, než tenhle článek. Docela rád bych si jí přečetl. A rád bych byl k takové konstrukci pozván jako znalec :-)))
možná nejsem odborník na technickou stránku elektronické pošty jako vy...
ale na druhou stranu na rozdíl od Vás vím, co znamenají pojmy "firma", "soukromý" atd. A nebyl by problém si z toho dělat legraci na tři stránky
BTW: proč by se nemohl na serveru dostat zaměstnavatel k Vaší poště, tu si snad může číst každý na každém serveru přes který jde (pokud není šifrovaná).
Po precteni Vaseho clanku bych Vam chtel navrhnout, zda-li byste se nevrhnul i na jine oblasti. Jednou z nich jsou bezpecnostni kamery. Aniz by jejich vlastnici meli muj souhlas, klidne si me nataceji (staci se zastavit u bankomatu, v bance, na letisti apod.). Dle meho soudu se jedna jednoznacne o porusovani meho soukromi. Domnivam se, ze tohle by mohlo byt to prave pro pravniky (pachatelem jsou bohate instituce/stat apod.).
K MOJÍ poště se zaměstnavatel na svém emailovém serveru dostat nemůže, protože tam MOJE pošta není a ani přes něj neprochází. To je celkem jednoduché. Asi by to měl být jeden ze základních principů, který by mohl v této oblasti docela dobře fungovat.
K firemní poště, která přichází na firemním serveru do firemního kastlíku na jednu z několika desítek firemních email adres, které pro firmu používám, se samozřejmě zaměstnavatel dostane. Pokud by chtěl a měl k tomu důvod. Nedokážu si představit, proč bych měl zaměstnavateli bránit v tom, aby se na tu poštu díval. Asi to mám v životě všechno trošku jednodušší a přímější.
Jám mám radši, když se vymýšlí reálné a spravedlivé řešení aktuálního problému, než když se realita tlačí do právních kliček. Proto tolik ironie, omlovám se. Právníci, soudci a celá tahle branže bude ty kličky v mnoha oblastech dělat radši, protože jim zřejmě vynesou výrazně více, než rozumné řešení problémů lidí. Je to vaše práce. Co se dá dělat.
"Jám mám radši, když se vymýšlí reálné a spravedlivé řešení aktuálního problému, než když se realita tlačí do právních kliček."
:)) v pořádku, tak uveďte jaké je reálné a spravedlivé řešení, zkuste se zamyslet nad souvisejícími vztahy, tak aby to nebylo řešení vztahující se pouze k úzkému problému (např. elektronická pošta), ale obecně použitelné na veškerou komunikaci mezi lidmi.
nejlepsi reseni by bylo, aby kazda firma pri uzavirani smlouvy se zamestnavatelem mela POVINNOST informovat ho jestli cte nebo necte jeho emaily, s tim, ze obe moznosti jsou jen na uvazeni firmy, ale pokud se jednou firma zavazi necist emaily zamestnancu tak to delat nesmi.
Tim se vyresi veskere problemy.
Se specialnimi zamestnanci (treba novinari komunikujici s utajenymi zdroji, nebo manazeri co maj sve kontakty treba na ministerstvu) se uzavre smlouva, kde bude garance necteni emailu.
Zaklad je, aby to bylo v KAZDE smlouve, aby to prinutilo firmy zvolit si urcitou strategii. V soucasnosti bez klauzule si totiz jak zamestnanec tak i firma muze vykladat zakon jak chce. A nejhorsi by bylo, kdyby doslo k soudu a ten vydal nakej precedentni rozsudek. Protoze v tehle diskuzi se krasne ukazalo, ze obecne povolit nebo obecne zakazat cteni emailu neni to prave.
Problém je v tom, že listovní tajemství patří mezi základní lidská práva a svobody, ty jsou nezadatelná, nezrušitelná, nezcitelná a nepromlčitelná. Tzn., že do nich preventivně SMLUVNĚ (či JEDNOSTRANĚ) zasahovat nemůžete. Stějně jako se ze zaměstnavatelem nemůžete dohodnout, že Vám za porušení pracovní kázně uřízne ruku.