Ale to přece nijak nevyvrací, co říkám já. Já se bavím o vztahu inflace a peněžní zásoby a ta prostě není v reálné ekonomice 1:1 a už vůbec není jedno definice druhého a na tom se shodnou všechny hlavní ekonomické proudy.
Na čem se neshodnou, je, jestli peněžní zásoba nějak ovlivňuje ostatní makroekonomické ukazatele jako reálný důchod. Keynesiáni říkají, že ano a tudíž deflace dle nich škrtí ekonomický rozvoj. A monetaristi tvrdí, že je to v dlouhém horizontu jedno. Ale to se nebavíme o vztahu peněžní zásoba-inflace, ale o vztahu peněžní zásoba-reálný důchod.
Mimochodem jak té deflace v tom 19. století dosahovali? Asi těžko to bylo stahováním peněz z oběhu, co? Že by to bylo tím, že peněžní zásoba jen stagnovala nebo nerostla tak rychle jako důchod? Podle vaší definice by ale v takovém případě měla být nulová nebo mírná inflace. ;-) Podíval jsem se do historických tabulek a mezi lety 1868 a 1900 se peněžní zásoba (M2) zvedla 5x (!), zatímco cenová hladina poklesla o 40 %. Jak tenhle jev vysvětlíte, když podle vás inflace=růst peněžní zásoby?
V historii byla celá řada teorií a modelů, které měly vstupní podmínky odtržené od reálné ekonomiky, některé aspekty zcela zanedbávaly (např. rychlost oběhu peněz). Ve středověku si vědci mysleli, že Slunce obíhá kolem Země, to ještě neznamená, že je to opravda a měli bychom se k tomu dogmaticky vracet.
Dnes jsou dva směry: keynesiánská (cambridgeská) škola a monetaristická. První říká, že změnami v peněžní zásobě se dají ovlivnit další makroekonomické veličiny jako třeba reálný důchod. Ta druhá říká, že to tak platí jen krátkodobě a dlouhodobě je mezi nimi vztah neutrální a změna v peněžní zásobě ovlivní jen cenovou hladinu. Ale ani jedna z těch škol a drtivá většina ekonomů nedává rovnítko mezi inflaci a změnu peněžní zásoby. I největší monetarista Friedman říkal: "inflace je vždy a všude peněžní jev vyvolaný RYCHLEJŠÍM tempem růstu peněžní nabídky NEŽ je tempo růstu reálného národního důchodu".
Nulová změna v peněžní zásobě nevede v reálné ekonomice, jejíž výkonnost se neustále mění, k nulové inflaci a stálosti cenové hladiny. Nakonec to jsme si vyzkoušeli ve středověku, kdy platidlem byly drahé kovy, jejichž zásoba stagnovala nebo rostla velmi pomalu a nestíhala tak vývoj ekonomiky. Výsledkem nebyla nulová inflace, ale naopak deflační spirála.
To opravdu NENÍ definice inflace. Inflace je růst cenové hladiny v ekonomice. Krátkodobě ji může ovlivnit více faktorů, dlouhodobě je to funkce růstu peněžní zásoby a růstu ekonomiky (přesněji její potřebě po penězích). Nezávisí tedy jen na růstu peněžní zásoby a ta tak ani nemůže být její definicí. Pokud by měla centrální banka dokonalou predikci a dokonale přesné monetární nástroje, tak dokáže růst peněžní zásoby dávkovat tak, že by rostla stejně jako ekonomika a její potřeba po penězích, nevznikaly by tak tlaky na ceny a inflace by byla nulová (i při rostoucí peněžní zásobě).
Při neměnné peněžní zásobě v rostoucí ekonomice by nebyla inflace nulová, ale záporná (deflace). Stejné množství peněz by totiž reprezentovalo čím dál větší bohatství vytvořené v ekonomice, docházelo by k tlaku na ceny směrem dolů a nevyhnutelně k deflaci.
"Inflace je u většiny ekonomů definována jako nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice v určitém časovém období"
https://cs.wikipedia.org/wiki/Inflace, kdyby ti vadila wiki, tady https://www.ecb.europa.eu/ecb/educational/hicp/html/index.cs.html to je napsané podobně
Ano, tisknutí peněz je uvolňování rezerv komerčních bank, ale to uvolňování neprobíhá "poskytnutím částečně kryté půjčky", ale fakticky převodem půjčených peněz do jiné banky, tj. transakcí na mezibankovním trhu, do té doby jsou peníze jen virtuálně na účtu klienta dané banky a nejsou počítány ani jako oběživo.
Tak co třeba definice amerického FEDu, která tvrdí to samé jako ECB? Pokud používáte termíny M1 a M2, tak uznáváte jejich terminologii? Nebo jsou američani také komunisté? https://www.federalreserve.gov/faqs/economy_14419.htm
"What is inflation and how does the Federal Reserve evaluate changes in the rate of inflation?
Inflation is the increase in the prices of goods and services over time. Inflation cannot be measured by an increase in the cost of one product or service, or even several products or services. Rather, inflation is a general increase in the overall price level of the goods and services in the economy."
Podle definice zde
https://cs.wikipedia.org/wiki/Inflace
Inflace je u většiny ekonomů definována jako nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice v určitém časovém období. Ekvivalentně lze inflaci definovat jako snížení kupní síly peněz.
ekvivalence "Inflace = narust penezni zasoby" neplati.
I kdyz uzkou vazbu obeho Wikipedie zminuje.
Nope. Nevím jak to počítají lidi kolem bitcoinu, ale ČNB má seznam cca 600-700 věcí a služeb nejrůznějších druhů, které lidi tak běžně potřebují. (spotřební koš) Takže na seznamu jsou věci jako třeba časopis Blesk nebo nůžky či třeba stříhání vlasů atd. Takže porovnají kolik to stálo před měsícem a kolik nyní, zohlední váhy nastavené u každé položky a podle toho počítají víceméně reálnou inflaci. Pokud se "natiskne" xyz miliard, tak ještě neznamená, že se to projeví inflací. To se stane pouze pokud se ty peníze ve velkém dostanou do oběhu a do spotřebního koše, kterým se to měří.
Pokud se to u bitcoinu počítá nějak jinak, tak sem s tím :-)
Ale to vis ze je. Historii jejiho prepisovani mas rozepsanou treba na
https://www.britannica.com/topic/inflation-economics
19. 1. 2022, 14:59 editováno autorem komentáře
Tak ať to nemáte tak složité při dávání rovnítka mezi EU, USA a Čínu, tak EU a USA pojmenujte neokomunisty. Není to dominantní ve všech patrech politiky, ale je to směr, který se čím dál více prosazuje. Patrně ani Vám to není proti srsti, ale ikdyž neokomunismus jen přejmenujete na progresivismus, tak výsledek je v zásadě stejný.
Nemáte zcela pravdu. Nájemné tam je viz http://sklad.bereza.cz/00-jarda/00_screenshot/2022-01-20_100932-c9VUlO.png alespoň u ČNB
Ceny nemovitostí tam skutečně nejsou a na to mají oddělený index a výpočet pod zkratkou CPIH