Slovenská televize a rozhlas (STVR) stále nemá řádného generálního ředitele a funguje v provizorním režimu. Instituce, která od července nahradila původní RTVS, je závislá na politických dohodách. Vládní koalice dříve slibovala, že dočasný ředitel bude ve funkci jen do konce září, protože do té doby už proběhne konkurz. Kvůli hádkám vládních stran však celý proces nabral zpoždění. Dosud není kompletní ani rada, která má ředitele vybírat.
„Současný stav způsobuje STVR problémy při vstupování do plnohodnotných právních vztahů či řešení nové organizační struktury,“ citovala agentura TASR tajemníka Rady STVR Adama Mozoláka. Dočasné vedení má ze zákona omezené kompetence, může například uzavírat smlouvy jen do určitého finančního limitu. Navíc je potřeba schválit rozpočet na příští rok, k tomu je ale potřeba plnohodnotně fungující Rada STVR.
Pověření přechodného šéfa STVR bylo prodlouženo do konce roku. Zákon o STVR platí od 1. července, opoziční poslanci se kvůli němu obrátili na Ústavní soud. Ten jejich podnět přijal, ale zároveň nevyhověl jejich návrhu, aby pozastavil platnost některých částí zákona. Ministryně kultury Martina Šimkovičová (za SNS) mezitím jmenovala první čtyři členy budoucí Rady STVR, mezi nimi i svého blízkého kolegu Lukáše Machalu. Rada však nemůže fungovat, chybí pět ostatních členů, které měl vybrat parlament.
Hádky v koalici
Slovenští poslanci mají nové radní vybrat ze 44 přihlášených kandidátů. Koalice se ale neshodla na tom, kterých pět jmen podpoří. Rozpory jsou mezi SNS a stranou Hlas zejména kvůli jménu bývalého ministra kultury Daniela Krajcera, kterého Hlas podporuje, zatímco SNS je tvrdě proti. „Každá z koaličních stran má v tuto chvíli jinou představu o personálním fungování rady,“ připustila minulý týden strana Směr. Rada má být podle nových informací doplněna do konce roku a stihnout by se měl i výběr ředitele.
STVR stále nemá vizuální identitu ani definitivní webové stránky, pro své internetové služby využívá domény původní RTVS. Na stránkách instituce se tak prolínají informace zaniklé organizace s údaji o nové televizi a rozhlasu.
Na pozadí tahanic o vedení probublávají další protesty redaktorů. Stávkový výbor zaměstnanců se obrátil na prezidenta Petera Pellegriniho kvůli tomu, že se členem Rady STVR stal Lukáš Machala. Je totiž jedním z tvůrců nové legislativy. „Zákon si připravil sám pro sebe,“ upozorňují redaktoři.
Politická moc se personálně propojuje s médiem veřejné služby, protože Machala je stále generálním tajemníkem služebního úřadu ministerstva kultury. Mezi členy komise, která nové radní vybírala, navíc byli Machalovi kolegové z ministerstva nebo lidé, se kterými se zná ze svého předchozího působení.
Hovoří premiér
Na začátku října se zaměstnanci ozvali proti speciální dramaturgii diskusních relací, kde byl jediným hostem premiér Robert Fico. Do rozhlasové diskuse byl pozván až po telefonátu z úřadu vlády, po kterém se náhle změnila dramaturgie.
V neděli následovala mimořádná polední debata k výročí Karpatsko-dukelské operace, která vznikla na základě smlouvy s ministerstvem obrany. Předseda vlády byl jediným hostem a moderátorka, která dosud podobné pořady neuváděla, mu nejen neoponovala, ale občas za něj dokončovala věty.
„Zásah vládní moci do dramaturgie jakéhokoli média je hrubým porušením principů novinářské svobody a integrity a nezávislosti mediálního domu. Snahy o zestátnění veřejnoprávního média dokazují i personální změny v diskusních pořadech. Pořad O 5 minut 12 v krátké době vystřídal už tři moderátory poté, co vládní politici označili předchozí redaktory za nevyhovující,“ napsali protestující zaměstnanci.
STVR ve svém vyjádření „absolutně vyloučila“ jakékoliv politické vlivy, finanční podpora ministerstva obrany prý byla použita na přenosy z oslav. Zmínka o diskusním pořadu se podle mluvčí dostala do smlouvy jen kvůli tomu, aby se televize při jeho vysílání mohla napojit na elektřinu přímo z místa konání, které patří mezi hlídané objekty, a také kvůli parkování přenosových vozidel.
Rozruch vyvolalo také zjištění, že STVR nechala moderovat zpravodajské relace Veroniku Tóthovou, která souběžně pracuje jako PR specialistka státního letiště. Televize s ní ukončila spolupráci až po otázkách deníku SME. Podle deníku to byl vůbec první známý případ na Slovensku, kdy se na zpravodajství podílela stále aktivní PR pracovnice státního podniku.
Na konci září se po sociálních sítích rozšířily záběry, jak poslanec Rudolf Huliak (SNS) po skončení debaty v STVR spadl ze židle. Zatímco Slováci vyráběli memy, televize začala vyšetřovat, kdo toto video pustil ven. „To, že záběr, který nebyl odvysílán v přímém přenosu, unikl na veřejnost, je z našeho pohledu nepřípustné. Tento incident důsledně prošetříme,“ oznámila STVR. Poslanci Huliakovi se omluvila.
Bývalí zaměstnanci vidí budoucnost STVR skepticky. „Uvědomila jsem si zásadní věc, že na Slovensku kvalitní a nezávislé veřejnoprávní médium nemá místo. Není možné, aby takové existovalo. A to zejména kvůli politikům a jejich nevoli. Není tu pro něj rovněž společenská objednávka,“ shrnula situaci pro portál Aktuality.sk Soňa Weissová, bývalá šéfka zahraniční redakce Slovenského rozhlasu.
Národní mediální úřad
V hledáčku slovenské vlády však není jenom národní telerozhlas. Předseda vlády Robert Fico a předseda SNS Andrej Danko oznámili, že by chtěli zřídit Národní mediální úřad. Novinářem by podle jejich představy na Slovensku mohl být jen ten, kdo vystudoval žurnalistiku a povinně se stane členem stavovské organizace.
„Advokát, notář, soudce, právník musí mít vysokoškolské právnické vzdělání. Proč by to nemělo být tak, že novinářem bude jen ten, kdo buď vystudoval žurnalistiku, nebo prošel nějakou rekvalifikací? Měli byste být součástí třeba nějakých stavovských organizací, kde budete mít nějaké disciplinární řízení, jako mají právníci,“ řekl premiér novinářům na nedávné tiskové konferenci.
„Podmínku povinného členství ve stavovské novinářské organizaci pamatujeme naposledy z dob totalitního válečného Slovenského státu a je více než smutné konstatovat, že mocichtivost současné vládní koalice sahá k manýrám totalitních režimů,“ ohradilo se opoziční Křesťansko-demokratické hnutí.
Zákon o Národním mediálním úřadu připravuje ministerstvo kultury. Předseda parlamentního výboru pro média Roman Michelko (SNS) tvrdí, že jeho předobrazem bude podobný německý úřad. Pravděpodobně má na mysli spolkové sdružení regulačních orgánů Die Medienanstalten, které například sleduje koncentraci vlastnictví médií na trhu nebo stanovuje požadavky pro vyhledávače a sociální sítě.
„Chceme udělat nějaký úřad, který bude řešit licence, který bude řešit vysílání, zda je v souladu s licenčními podmínkami, který bude řešit i internetové diskuse,“ přiblížil poslanec hrubé obrysy budoucího úřadu. Na Slovensku už nyní funguje Rada pro mediální služby, obdoba české Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
Ve středu 30. října vláda schválila poslanecký návrh Andreje Danka a dalších poslanců, podle kterého budou politici moci vyzvat média, aby zveřejnila opravu údajně nepravdivých tvrzení. Pokud to neudělají, hrozila by jim pokuta od tisíce do 15 tisíc eur. Politik usilující o opravu článku však zároveň nebude muset dokazovat, že je nepřesný nebo vylhaný.
Média si budou muset hlídat i správné používání slovenštiny. Ministerstvo kultury oznámilo, že připravuje novelu zákona o státním jazyce. Podle ministryně Martiny Šimkovičové je státní jazyk základním prvkem nehmotného kulturního dědictví a je nutné zlepšit vymahatelnost zákona a zvýšit pokuty za jeho nedodržování.
„Přísněji budou muset zákon o státním jazyce dodržovat také média a organizátoři veřejných akcí. Cílem novely je také eliminace používání cizích výrazů, které pronikají do úředního a veřejného styku, přestože ve slovenském jazyce existují jejich plnohodnotné ekvivalenty,“ uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě. Cizími výrazy v ní samo nešetřilo.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem