Na Slovensku se schyluje k dražbě kmitočtů hned v pěti pásmech, která má potenciál ovlivnit tamní telekomunikační trh na dlouhá desetiletí dopředu. A to jak v tom dobrém, tak i ve špatném slova smyslu. Na webu Úradu pro reguláciu elektronických komunikácií a poštových služeb běží až do 17. února veřejná konzultace podmínek připravované multispektrální elektronické aukce.
Ta se přitom měla uskutečnit mnohem dříve a v komornějším pojetí. S dražbou v pásmech 900 a 2100 MHz regulátor původně počítal už na konci roku 2023. Jenže proti podmínkám se postavili tři největší hráči. Nesouhlasili se zvýhodněním nejmladšího operátora 4ky (dříve Swan). A úřad jim ustoupil. „Když se z více důvodů začala aukce posouvat v čase, úřadu se naskytla jedinečná možnost uspořádat místo toho aukci hned pěti pásem naráz v letošním roce, které neodolal,“ komentovala důvody pro přepsání podmínek mluvčí regulátora Adriana Volfová.
Pátý nejspíš nepřijde
Nové podmínky výběrového řízení sice přímo nevylučují, že by k našim východním sousedům mohl přibýt pátý operátor, podle znalců tamního trhu je to ale scénář krajně nepravděpodobný. Spíše než o co jiného se tak bude hrát o postavení nejmladšího hráče. 4ka totiž nemá k dispozici pro plnohodnotnou síť klíčové frekvence pod 1 GHz a to jí způsobuje problémy.
„V minulosti, už když vstupovala na trh, měla možnost v aukci zabojovat o potřebné kmitočty s ostatními třemi konkurenty. Ale té možnosti nevyužila. Tehdy projevila zájem jen o frekvence v pásmu 1800 MHz, které mohla získat za vyvolávací cenu, a k tomu v jiné aukci získala kmitočty z pásma 3,6 GHz,“ objasňuje původ handicapu pro čtvrtého operátora poradce Telekomunikační unie na Slovensku a bývalý mluvčí regulátora Roman Vavro.
4ka teď s odstupem času poukazuje na to, že O2, které na trh vstoupilo jako třetí v pořadí, tehdy získalo v aukci potřebné frekvence prakticky bez toho, aby o ně muselo soutěžit s existujícími operátory. A požaduje, aby měla stejnou možnost. „Problémem je, že už se o něm ale nedá mluvit jako o novém operátorovi, aby taková forma pomoci byla přijatelná,“ vysvětluje Vavro. Je tak pochopitelné, že taková myšlenka na zisk kmitočtů mimo soutěž se ostatním třem konkurentům nepozdává.
Cíl se změnil, udržet čtyři už není priorita
S nově představenými podmínkami aukce se proměnil i cíl dražby. Ta původně plánovaná, dvoupásmová, si vytyčila „zvýšit konkurenci a udržet čtyři operátory na trhu“. Ostatně, tak to deklaroval i předseda slovenského regulátora Ivan Marták, když se v roce 2020 ujal funkce. A platnost tohoto svého vyjádření v mezičase několikrát veřejně potvrdil. Nová, multispektrální aukce už v zacílení používá zřetelně odlišný slovník. Chce vytvořit předpoklad pro to, „aby frekvence z příslušného frekvenčního pásma získalo více účastníků výběrového řízení a aby tyto frekvence byly mezi účastníky rozdělené rovnoměrně, spravedlivě a transparentně“.
4ka tak může zapomenout na to, že by pro kmitočty potřebné pro svou další existenci získala za hubičku. Naopak se dá čekat lítý boj. „Pozice kteréhokoliv operátora (nejen 4ky) se může posílit, ale i oslabit. Je to jedna bitva, která rozdá karty na následujících 23 roků,“ potvrzuje mluvčí úřadu Volfová s poukazem na to, že příděly budou úspěšným dražitelům vydány s platností do konce roku 2048.
Draží se sice pět pásem (800 MHz, 900 MHz, 1500 MHz, 2100 MHz a 2600 MHz), nejcennější a pro další vývoj klíčové jsou ty pod 1 GHz, tedy 800 a 900 MHz. Ty jsou ideální pro stavbu 4G a 5G sítí, protože jejich signál se dobře šíří na velkou vzdálenost a snadno překonává překážky v zástavbě. Naproti tomu pásma 2100 a 2600 MHz jsou vhodná hlavně do měst na zvýšení kapacity sítě. Umožňují uspokojovat poptávku po rychlých datech v hustě zalidněném území. A konečně pásmo 1500 MHz je zatím jakousi Popelkou, o kterou ani v minulosti operátoři přílišný zájem nejevili. Neexistuje pro něj totiž dostatečná podpora koncových zařízení. Tyto kmitočty tak mají být jen doplňkové pro downlink u zařízení, která využívají spojení frekvenčních pásem.
Národní roaming jen pro úspěšného vydražitele
Bez nízkých pásem není 4ka schopná postavit plnohodnotnou síť. Vypomáhala si proto národním roamingem. S ním počítají i podmínky nové aukce. Závazek se bude týkat těch operátorů, kteří vydraží alespoň čtyři bloky dohromady v obou klíčových pásmech. K tomu, aby 4ka na národní roaming dosáhla, nesmí mít ke dni podání nabídky do aukce žádné frekvence pod hranicí 1 GHz a současně musí v této aukci v tom samém pásmu alespoň jeden blok vydražit. Nemůže tedy aukci těchto nejcennějších frekvencí úplně vypustit a spoléhat se jen na národní roaming. Za možnost využívat cizí síť bude muset platit a tato výhoda bude navíc časově omezená jen do konce roku 2033.
Je tak jasné, že i když regulátor připravil multifrekvenční aukci, budoucnost podoby slovenského trhu bude odvislá od zájmu hlavně ve dvou pásmech – 800 a 900 MHz. Obojí je silně nedostatkové zboží. V osmistovce je k dispozici jen šest bloků, přičemž pro každého operátora platí spektrální limit dva bloky. Dává smysl, že stávající držitelé přídělů si budou chtít svou pozici udržet, a velmi pravděpodobně si dostupné bloky mezi sebe rozdělí jen trojice nejsilnějších operátorů. U devítistovky je situace jen o poznání příznivější, když do dražby jde sedm bloků a při stejném spektrálním limitu z logiky věci jeden blok zbyde na 4ku, pokud ovšem o něj bude mít zájem. To se ale vzhledem k podmínkám národního roamingu dá očekávat.
Jenže jeden blok je pro celoplošnou síť žalostně málo. Vybudovat s ním celorepublikové pokrytí je utopie. 4ka tak bude potřebovat vysoutěžit mnohem větší porci kmitočtů, má-li ambici alespoň dohnat své konkurenty. A to rozhodně nebude zadarmo. Vyvolávací ceny každého z bloků pod 1 GHz začínají na 17 milionech eur. Pásmo 2,1 GHz Slovensko nabízí za 6 milionů eur za blok o velikosti 2 × 5 MHz a na nejnižší úrovni aukce začíná u bloku v pásmu 1500 MHz, resp. v pásmu 2600 MHz. Tam si za ně regulátor počítá 3 miliony eur. Vše to jsou vyvolávací ceny, které zájem dražitelů může dostat i výrazně výš. I kdyby ale zůstalo jen u nich, státní rozpočet si polepší minimálně o 364 milionů eur.
Česká stopa jménem slovenských důchodců
Tržní a konkurenční podmínky v Česku a na Slovensku jsou odlišné, a to je důvod, proč se slovenský regulátor českými aukcemi nijak významně neinspiroval a místo toho zohledňoval zkušenosti z podobných dražeb v celé Evropské unii. Přesto společný prvek a českou stopu lze u východních sousedů nalézt.
Bratislavský úřad využil služeb stejného poradce jako ten vysočanský. Na přípravě podmínek se podílela konzultační firma Grand Thorton Advisory. „Určitá analogie v regulačním přístupu je proto vysoce pravděpodobná,“ zmiňuje mluvčí Adriana Volfová volbu podobných nástrojů na obou stranách řeky Moravy, jako jsou spektrální limity či další technická omezení v podmínkách aukce.
Českou stopu pak představuje osoba bývalé šéfky Českého telekomunikačního úřadu Hany Továrkové (dnes Lempochner). Jak Lupě pod podmínkou anonymity potvrdil zdroj blízký těmto jednáním, Lempochner při přípravě aukce několikrát spolu se zástupcem z Jednoty důchodců na Slovensku kontaktovala vedení tamního regulátora s požadavkem na zohlednění speciálních tarifů pro sociálně znevýhodněné. Odešla však s nepořízenou. Nároky na zajištění dostupných mobilních služeb pro tuto skupinu obyvatel nemá řešit aukce, ale princip takzvané univerzální služby.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU