Já bych řekl, že to záleží na tom kterém operátorovi. Já si nemyslím, že by to vždycky muselo dopadnout tak, že si zákazník koupí něco, co nechce. Ale třeba přijde a chce dobrou učebnici angličtiny pro své osmileté dítě. Tohle je ten případ, kdy se obracíte na prodavače i v klasickém obchodě, protože je jasné, že na první pohled (pokud nejsete pedagog nebo profesionální rodič) prostě na knížce nepoznáte, jestli je vhodná a dobrá pro vaše dítě. A podobně to můžete mít u každého zboží, třeba i u dovolené v Chorvatsku. Neomezoval bych tohle řešení jen na obchody.
zda by jste si udrzeli hodne takovych zakazniku, kteri koupili bez premysleni neco, co jim vnutite a potom si uvedomili, ze to vubec nepotrebuji a vyhodili zbytecne penize! Ono by to bylo krasne - je s tim nejmene prace, ale prece jen funkcnejsi zpusob obchodu je ten, kdy, vzhledem ke sve nabidce, zjistite co zakaznik opravdu potrebuje a to mu nabidnete - ten se totiz vrati urcite...
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).