Problém je, že autorská díla šířená prostřednictvím internetu vznikají dle pravidel ještě předinternetového věku. Jako příklad vezmeme hudební průmysl. Dříve se CD (originální nosiče) prodávaly jak na běžícím pásu, vydavatel z nich měl horentní zisky, které mu umožňovaly vkládat horentní sumy do nových projektů (často velmi zvrhlých - Hansoni, Spice Girls a podobné sračky). Internet do této koncepce moc nezapadá, protože MP3 a P2P sítě znamenjí velký odliv příjmů, se kterými "se počítalo". Díky pokročilé technologii digitálního záznamu zvuku, odpadá monopol hudebních vydavatelství na pořízení zvukového záznamu, který byl způsoben právě technologickým omezeními. Výsledkem bude krátkodobá krize hudebních vydavatelství, na základě níž se budou muset překopat základy celého trhu. Tj. dolarové zisky budou nahrazeny centovými, což bude provázeno obrovským nárůstem prodaných titulů. Objeví se nové produkty - hudební archivy, ty nahradí třeba v noci v TV inzerované "Techno výběry z let 1930-2003" na 10, 20 nebo 50 CD discích s bonusem CD znamé německé skupiny Neandertals.
Rozhodně by to však nemělo znamenat ohrožení pro hudbu, jak tento stav prezentuje v mediích P.Janda a stará garda české hudby.