Vlákno názorů k článku Záchrana internetu, nebo uregulování k smrti? Spor o síťovou neutralitu nekončí od Makovec - Obávám se že diskuse na Lupě (a sousedních...
-
Ivan Nový (neregistrovaný)
Samozřejmě, že jezdím podle zákonů trhu, proto jezdím bezpečně, do situací, kde bych mohl přijít k úhoně se necpu i když jsou pravidla silničního provozu na mé straně. A vám bych doporučil jezdit taky tak, než se vám něco stane.
Podívejte se na stádo koní, běží tak rychle tak jako automobily jezdí v obci, v chumlu a žádné zákony nepotřebují a přesto se vzájemně nepotlučou.
Ona ta smysluplná (optimální) pravidla se totiž vždy vytvoří sama.
-
Když přijedete do neznámé země, po které straně silnice vyrazíte - po pravé nebo po levé? Nebo si hodíte kostkou, aby se to optimální pravidlo vytvořilo samo? A není lepší způsob, jak stanovit, po které straně silnice se bude jezdit, než že si každý bude jezdit po straně, kde bude chtít, drtivá většina se navzájem posráží a pozabíjí, až zbydou jenom ti, kterých na začátku bylo náhodou o něco víc?
-
Ivan Nový (neregistrovaný)
Jen hypotetický příklad, ve skutečnosti na nás hustota dopravy z nebe nespadla.
Ale chování společenství je na toto připraveno, cca 1% inovátorů vymýšlí nové věci, některé jsou úspěšné jiné ne, a zbytek je kopíruje a tím šíří informaci o úspěšných řešeních.
Takže nejprve se jezdilo jen prostředkem silnice, rychlosti byly malé, pak při houstnoucím provozu někoho napadlo jezdit při kraji, aby se nemusel vyhýbat, ostatní to pak napodobili.
Když přijdete do jiné země, nebo třeba jen do velkého města, tak první co uděláte je, že budete sledovat jak se chovají ostatní, abyste je napodobil a nebyl za vidláka. A o to se nestará stát, ale přirozená sociální pravidla a sociální tlaky, které existují bez ohledu na existenci státu.
-
To jsem zvědav, jak odpozorujete pravidlo, že se jezdí vpravo, s výjimkou prvního úterý po úplňku, první letní středy v přestupném roce a narozenin princezny, kdy se jezdí vlevo.
Co když ty přirozená sociální pravidla a sociální tlaky vedou k tomu, že se začneme společně organizovat, ustanovovat si pravidla, kterými se budeme řídit, i když to dané pravidlo pro nás zrovna v danou chvíli není výhodné - a když pak tu organizaci nazveme státem?
-
Ivan Nový (neregistrovaný)
Ano, do této fáze to vždy dojde, ale pak to nejsou pravidla, ale už poruchy, které začínají pozvolný úpadek takto postižené kultury. Vše je o míře. Dnes je společnost zcela jednoznačně přeregulovaná a proto spěje velmi rychle k zániku. Za 50 let z evropské kultury nic živého nezůstane. Pokud nedojde ke změně.
-
krakonoš (neregistrovaný)
Tak tohle už je vrchol debility! Klaus jak vyšitý! Já, já, já, potom dlouho nic ,pak zbytek, který se dá podojit a potom už jen nezajímavý odpad, který nelze nijak využít. Pomoz nám všichni svatí, jestli se tenhle trumbelínek někdy dostane na nějaké vedoucí místo. Zkusme si představit, jak by to vypadalo ve včelím úlu, nebo mraveništi, kdyby se tam začala takováto parodie na demokracii realizovat.
-
Ivan Nový (neregistrovaný)
Omyl, já, já křičí vždy ti, co požadují regulace, protože doufají, že omezením ostatních, vyrovnají své šance, aniž by na to museli vynaložit vlastní úsilí. To co na socialismu nefungovalo a co přineslo jeho rychlý pád, byly právě regulace a orientace na průměrnost. Průměrnost jako optimalizační kritérium prostě nefunguje. Vede k neoptimálnímu rozdělení zdrojů a tedy k postupné destrukci takto postiženého systému. Což bylo experimentálně ověřováno v Československu v letech 1948 až 1989.
ČLÁNKY DO MAILU