Jde o to, kolik z těch sto tisíc uživatelů je aktivních, kteří vytvářejí obsah, a kteří tam pak drží tu mlčící většinu. Když přijde nový pan majitel (a podle mého názoru ve věcech Twitteru blbec) o tyhle uživatele, přišel o všechno - sociální síť plná mlčících nebo fake účtů si na sebe jaksi z principu nevydělá.
Já třeba se klidně obejdu bez Twitteru - za konktakty, které sleduji, půjdu prakticky na jakoukoliv jinou platformu.
Berte to tak, ze Mastodon pouzivaji predevsim lide, kteri nestoji o to byt potencialnimi zakazniky. Cili pro toho, kdo hleda reklamni kanal je to jen velmi omezene pouzitelne, resp. nepouzitelne, protoze na facebooku nebo twitteru ma uzivatel jen velmi omezene moznosti blokovat sponzorovany obsah, na Mastodontu je blokace obsahu snadna.
Pokud jde o rozdíly mezi Facebookem a Twitterem, tak dnes už se liší pouze způsobem používání, tedy typ zpráv co se tam objevuje
Na Facebooku jsou spíše dlouhodobé informace a fotky, tedy něco na co se lidi podívají třeba i za týden nebo za měsíc. Takže tam nacházím informace jako kdy kdo bude v nějakém TV pořadu a především hromadu fotek stažených z netu.
Na Twitteru zase bývají spíše zprávy s krátkou životností, někdy tam běží doprovodná reportáž k TV pořadu nebo anketa. Třeba během StarDance nebo The Voice se tam objevují průzkumy kdo postoupí a kdo vypadne.
Pokud jde o autory, tak ti jsou na obou sítích stejní. Vesměs na Facebooku i Twitteru sleduji tytéž celebrity, firmy a komunity kolem nich
11. 11. 2022, 17:20 editováno autorem komentáře
Je to tak. Zaprvé je to jednosměrný kanál celebrit kde se dozvím kdy zpěvák vydá nové album nebo že herec natáčí nový film. K tomu kdysi sloužil Twitter, jenže dneska jsou na FB i Twitteru ti stejní autoři a částečně i stejný obsah. Pomalu už se "do party" přidává i Instagram
Zadruhé Facebook nahradil diskuzní fóra, takže si tam předávají informace sběratelé veteránů, modeláři nebo fankluby celebrit. O nějaké zpěvačce tam dostávám třeba informace kdy bude v nějakém TV pořadu, nebo fotky od jejích fanoušků (autorský zákon Facebook nejspíš nezná). Facebook už není ani o té reálné známosti, většina příspěvků co vidím je od lidí které neznám a ani neřeším kdo to tam dal.
I když je pravda že ten původní "rodinný" Facebook mi nedával smysl, takže současný Facebook je vlastně lepší. Proto hledám v Mastodonu vlastně další klon současného Facebooku a Twitteru.
Twitter ale v naproste vetsine nebyl pouzivan tetou/neteri ale firmami nebo jednotlivci s profesnim obsahem.
Nemyslím si. Když se podíváte do prapočátků Twitteru, tak to lidi opravdu používali jako sociální síť. Ano, pak to zmorfovalo do platformy, kde se hlásá svému publiku.
Na twitteru sleduji treba firmy/jednotlivce z oblasti pocitacove bezpecnosti. Na nejake influencery typu Shopaholic Nikol seje pes, jejich publikum je podle me natolik dementni ze ma potize se ctenim
Ale ty firmy a jednotlivci z oblasti počítačové bezpečnosti jsou taky influenceři. Mají své publikum a to svými zprávami ovlivňují.
Mastodon zatim twitter z tohodle pohledu nenahradi, protoze jako firmu/profesionala v oboru me zajima me publikum, potencionalni zakaznici.
No a to je právě ono. Vy po tom chcete platformu, která vám umožní dostat váš obsah k publiku. Je to ale ještě opravdu sociální síť ve svém původním významu? Někdo nechce dostávat obsah k co nejširší skupině lidí nebo naopak ho jen konzumovat s občasným komentářem, ale prostě mít online svůj sociální kruh, s kterým chce sdílet a diskutovat.
Uznávám, že Mastodon nebo obecně Fediverse není ideální platforma na ono šíření obsahu. Nefungují tam žádné algoritmy, dosah se nedá koupit, šíří se jen organicky. To z něj ale nedělá špatnou sociální síť. Řekl bych, že je to naopak to, co může sociálním sítím navrátit jejich původní úlohu.
Obávám se, že to je nevyhnutelné. Masám tahle forma vyhovuje a chtějí ji, komerčním provozovatelům vyhovuje taky, protože se na ní snáze vydělává.
Představa ideální sociální sítě jen pro kultivované a vzdělané lidi bez nácků a konspiračních teoretiků naráží na to, že aby to tak fungovalo, bude ta síť muset být omezená na takovou sociální bublinu. Už ani ti blízcí příbuzní a známí do toho zdaleka vždy nespadají. A to nemluvím o tom, že někdo by tam nesnesl ani levičáky, jiný pravičáky, další konzervativce nebo liberály...
Twitter ale v naproste vetsine nebyl pouzivan tetou/neteri ale firmami nebo jednotlivci s profesnim obsahem. Na twitteru sleduji treba firmy/jednotlivce z oblasti pocitacove bezpecnosti. Na nejake influencery typu Shopaholic Nikol seje pes, jejich publikum je podle me natolik dementni ze ma potize se ctenim a proto twitter nebyl nikdy pro ne. Mastodon zatim twitter z tohodle pohledu nenahradi, protoze jako firmu/profesionala v oboru me zajima me publikum, potencionalni zakaznici. A kdyz se podivam na to z pohledu firmy - mam si udelat vlastni server? Mam se registrovat na serveru xyz.cz nebo abc.com? Nebo mam mit 100 registraci na 100 serverech? A jake nastroje pro publikaci jsou dostupne pro mastodon ktere mi umozni planovat zobrazovani prispevku, hodnoceni zobrazovani prispevku, analyzu potencionalnich zakazniku? Predpokladam ze zadne. Za me mastodon je zatim vhodny leda tak na jinou formu blogisku o ponicich nebo jako platforma pro absolutni nadsence kterim je vlastne jedno kdo je sleduje.
To, co jste napsal, velmi dobře vystihuje, do čeho sociální sítě zmorfovaly. Sociální sítě původně lidi propojovaly, lidi si na nich vyměňovali zážitky ze života, udržovali se v kontaktu. Dnes jsou ale sociální sítě mnohem více jednosměrné kanály influencerů k publiku. Jak jeden komentátor The Atlantic trefně napsal: "dřív jsem na Facebooku mohl vidět, jak rostou moje neteře a synovci, dnes tam akorát najdu tetou nasdílený dezinfo článek o očkování".
Pokud vám na Mastodonu chybí herci, zpěváci, politici nebo firmy, tak v něm ve skutečnosti nehledáte sociální síť, ale takové algoritmy vyboostované RSS.
To je nakonec celkem jedno, nechávají to spojovat se svým jménem, zatímco dřív by si dali zatracený pozor, aby pod něčím podobným byli podepsaní - a kdyby snad ne, novináři by jim to dali pořádně sežrat. Stačí si vzpomenout, jak byli Paroubek nebo Topolánek svého času tepáni za žblebty, které by z dnešního pohledu vypadaly spíš jako opatrné a umírněné.
Twitter je do určité míry taky niché, minimálně v ČR.
Nevím, jakožto síťový asociál to nemůžu posoudit z pozice aktivního uživatele. Ale zvenčí jasně vidím, že třeba u politiků se stal Twitter normou toho, jak komunikovat s veřejností. Dřív měla každá větší strana jednoho vyhrazeného politika, kterému na pověsti nezáleželo (ODS Macek, ČSSD Rath apod.), který dělal taková ty prvoplánová plácnutí do vody, u kterých sice strana chtěla, aby zazněly, ale kdokoli jiný by se styděl, kdyby byly spojovány s jeho jménem. Teď taková plácnutí v ještě syrovější (nebo surovější) podobě chrlí na Twitter přímo předsedové stran a jiní vysocí hodnostáři, často bez rozmyslu přímo během jednání. Kdo to nedělá a snaží se přemýšlet, než něco napíše nebo řekne do médií, je vnímán jako suchar.
Přesně takhle to funguje. Pro drtivou většinu uživatelů je nejdůležitější že tam najde obsah ze staré sítě, tedy ty stejné herce, zpěváky, politiky, firmy a další. To jak je síť postavená a kdo ji vlastní je druhořadé. A proto všichni používáme Facebook který šmíruje a prodává data a Twitter který teď patří Muskovi a šachuje s pravidly. Je sice super mít síť kterou neřídí žádný miliardář, ale bez tvůrců obsahu je k ničemu. Zběžně jsem prohledal ten "nový Twitter" (Mastodon). Jenže nikoho z autorů které sleduju na Twitteru jsem tam nenašel, takže jsem se rychle vrátil na Twitter.
Trochu mi to připomíná situaci po převzetí Githubu Microsoftem
To je celkem netrefné srovnání. Společné to má akorát to, že populární služba byla převzatá někým, u koho měli lidi obavy, jak to povede dál. Ale zatímco Microsoft se té úlohy zhostil velmi dobře a tu nedůvěru rychle rozptýlil, Musk se chová, jakoby chtěl do týdne zůstat v Twitteru sám.
Twitter je do určité míry taky niché, minimálně v ČR. Toho opravdu běžného uživatele tam nenajdete. Tvrdit, že většině vyhovuje být na Twitteru, je omyl, protože většina tam ani není. A přijde mi, že taková ta tradiční česká komunita Twitteru je naopak docela dobrá cílovka Mastodonu, lidi, u kterých si dokážu představit, že to budou používat.
Jinak ono už ani tak nejde o to, jaký Twitter bude, ale jestli vůbec bude. Destabilizoval tu službu pěkně. Většina zaměstnanců odešla nebo byla odejíta, inzerenti kvůli nejistotě odcházejí a říkají, že Twitter pro ně není priorita (protože nemá toho masového uživatele), hrozí mu miliardové pokuty... A to se nedá říct, že by ta firma i před tím byla ve skvělé kondici.
Vsak ono i u IRC - krom toho, ze je decentralizovane (v tom smyslu, ze muze mit vice serveru s nezavislou spravou) fungovalo a stale funguje nekolik nezavislych a nikterak nepropojenych siti.
A stejne jako u toho Twitteru, Facebooku, WhatsAppu, Instagramu a ja nevim ceho jeste plati, ze ne vsichni jsou nutne vsude zaroven... a platilo to uz v dobach tech IRC siti.
Po Muskově převzetí Twitteru začaly s Mastodonem experimentovat stovky tisíc nových uživatelů.
Ze zvědavosti jsem se podíval, kolik má Twitter uživatelů, tady se tvrdí, že asi 400 milionů. Takže ty stovky tisíc jsou asi tak jedno promile - a to je ještě otázka, kolik z nich u toho opravdu zůstane, kolik zůstane u Twitteru (a kolik zjistí, že se bez něj vlastně docela dobře obejdou). Trochu mi to připomíná situaci po převzetí Githubu Microsoftem, to také podle komentářů vypadalo, že "všichni" berou nohy na ramena a je jen otázka času, kdy "poslední zhasne". Mysím, že už můžu směle konstatovat, že realita byla poněkud jiná.
V tom vidím hlavní problém: drtivé většině dnešních uživatelů Internetu decentralizace a nezávislost na jedné velké firmě nic neříká a pokud ano, tak jsou spíš pro centralizaci. Prostě jim vyhovuje, že "všichni" jsou na Facebooku, Twitteru, WhatsAppu, Instagramu a já nevím kde všude se ještě očekává, že bych měl být. Asociálů, kteří o to nestojí, je jednak málo a jednak ještě velká část z nich nestojí ani o ty alternativní platformy a vystačí si se zájmovými webovými fóry, případně dokonce relikty dávné minulosti jako mailing listy či IRC.