Vlákno názorů k článku Srovnání spotřeby televizorů u modelových řad pro rok 2010 od Pamětník - Dovolím se tentokrát recenzenta, pana Herwiga, zastat. Ten...

Dovolím se tentokrát recenzenta, pana Herwiga, zastat.

Ten ze svého příspěvku nedělá nic víc, než shrnutí řady jeho recenzí za poměrně dlouhé období. Pokud pro web Digizone neudělá recenze akreditovaná laboratoř, buďme rádi i za to. Málokomu se do rukou dostane tolik přístrojů na základní testování a já ani nemusím vědět v jakém vztahu spolupráce a financování je pan Herwig s redakcí Digizone i půjčovateli přístrojů. Já ale předpokládám, že použitá metodika bude pochopitelně srovnatelná. Dělá to jeden člověk, snad se stále stejnou měřící technikou a je tedy celkem jedno, že s ní není detailně seznámen každý čtenář. Na druhé straně je pravdou, že právě zobrazovací režim je často to jediné, co od sebe jednotlivé typy a výrobce TV odlišuje. Ani laboratoř by asi nedokázala nastavit na všech TV identický režim, ani zhodnotit právě ten rozdíl, který v rámci snížení spotřeby někteří výrobci nabízí. Také by k testu muselo dojít v jediný okamžik, aby bylo možné porovnávat stav s identickým obrazem a tudíž i jasem, popřípadě i jasem okolí. Nebyla by škoda, čekat kvůli paralelnímu srovnání s testem třeba i rok, kdy první typy jsou už dávno u svých majitelů a předprodejní kusy ještě nejsou na pultech? Proto se domnívám, že nic nebylo propásnuto. Je ale pravdou, že identické informace by získal čtenář vlastním důkladným shrnutím recenzí z tohoto období, ale stejně by to neznamenalo konec zdejším nesmyslným hádanicím o spotřebě televizorů. O užitečnosti těchto informací lze pochybovat, ale můžeme opravdu očekávat něco lepšího? Pro některé a podle ankety je to zatím více než polovina z nich, je údaj o spotřebě TV v různých režimech důležitý, ale také já se připojuji k těm, pro které je nějaký údaj o spotřebě až na chvostu argumentů při výběru nového televizoru. Ty nároky jsou u uživatelů tak pestré, že si například nikdy netroufnu vydat rezolutní radu v případě, že se na mne obrátí nějaký známý, co si má koupit za TV do své domácnosti. A troufl by si někdo prosazovat nějaký typ jen proto, že má nejnižší spotřebu, nebo nedifinovatelnou adekvátní spotřebu svým různorodým parametrům? Proto užitečnost je asi to poslední, co bych osobně u těchto recenzí v oblasti spotřeby hledal. Možná to zní kacířsky, ale nemám pravdu?

Takovýto článek je naprosto k ničemu, a tabulka v něm nehovoří vůbec nic! Zcela zásadní problém je totiž v tom, že se v článku nikdo nedozví použitou metodiku měření, stejně jako nastavený zobrazovací režim na televizoru. Autor tak propásl jedinečnou možnost poskytnout čtenářům opravdu zajímavé a užitečné informace, a konečně ukončit nesmyslné hádanice o spotřobě televizorů. Bohužel se tak ale nestalo, a užitečné informace jsme se opět nedozvěděli.

už to tam máte... :)
pokud byste chtěl k měření vědět cokoliv dalšího, ozvěte se pls...

diky - jinak pravda

Mimochodem ted jsem koukal například na pěkný kalibrátor a za babku - nějakých 4000 euro. Bohužel to mi nikdo nezaplatí a psaním recenzí na to nevydělám (kupodivu :).

Ale ještě drobnost - dtest si nechává testy kdesi takto dělat, ale výsledky jsou někdy naprosto otřesné a kolikrát si myslím, že jsem měl úplně jiný přístroj než oni.
Určitě by pomohlo to mít pořádně změřené, ale o laboratoři to jenom není.

Tovární nastavení není pro "Obchod"
Volba doma, obchod se volí ještě před instalací, takže je samozřejmě všechno měřené na režimu "Domy" a za stále stejných podmínek.

Jinak souhlas - u plazem záleží nejen na nastavení ale hlavně na typu scény - nechám televizor naběhnout, měřím hodinu, pak mi z toho vypadne spodní a horní spotřeba a zprůměruju to.
Je to myslím docela srovnatelné.

Aha myslel jsem že je to už dostatečně známo...

Tedy: měřeno stále stejně - ve standardním továrním nastavení, tj. jak se televizor nainstaluje.
Konkrétní podmínky do jakých se nainstaloval (pokud jsou jiné než obvyklé, např. že má standardně zapnuté osvětlení Ambilight, což spotřebu zvyšuje) najdete u článku.
Jinak vždy měřím cca hodinu u testů je napsáno i rozpětí.

Popsaná super přesná metodika měření spotřeby by měla účel pouze tehdy, kdyby divák svůj TV potom provozoval jen v tomto režimu. Menu TV ale stále častěji nabízí odlišné jasové a kontrastní režimy pro různé typy scén. Přitom málokdo se dívá jen na barevné pruhy a měřidlem nastavenou bílou a černou. To už je opravdu ilustrativnější sledování průběžné spotřeby třeba celou hodinu při měnících se scénách. Jistě bude spotřeba jiná během hokejového zápasu, kdy převládá bílá a jiná při hororu, odehrávajícím se v noci v temném lese. Pro srovnání a odpovědné rozhodování kupujících by vzorová spotřeba při naprosto umělém obraze "monoskopu" mohla být naopak i zavádějící. Nakonec celkovou spotřebu může divák zásadně ovlivnit i tím, že se hlavně dívá v denní dobu a jas si upraví tak, aby vůbec něco viděl, nebo jiný typ diváka, který má čas na televizi jen pozdě v noci, kdy bývá naprostá tma a může mít jas maximálně potlačen. A při těchto extrémech může být spotřeba zcela jiná, než ta teoretická laboratorní. A to na obě strany. Obecně ale snad platí předpoklad, že s nárůstem úhlopříčky také zákonitě narůstá spotřeba. Trend ve vývoji TV ale preferuje právě zvětšování obrazovky, proto se výrobcům vyplatí technologicky spotřebu snižovat, aby byly tyto obří modely vůbec prodejné i pro kategorii ekologicky a ekonomicky smýšlejících diváků.

Ostatně, často jsou u TV uváděny přesné údaje jen o rozměrech a hmotnosti, u úhlopříček ani ty a to ostatní je dost relativní a prakticky nekontrolovatelné. Už jenom proto, že většina výrobců používá své "normy" a metodiky měření si upraví podle svých potřeb a marketingových cílů.