Ono je toho pomerne dost, opakovane se to zapina "samo" (po ruznych aktualizacich) a je to s kazdou verzi skryte jinde, protoze by si to nedejboze mohl ten klasicky BFU vypnout i bez odborne pomoci. (vsemozni pomocnici co se snazi byt chytrejsi nez uzivatel, meni mu pod rukama velikost pisma, zamenuji slova za jina slova ...)
99% uzivatelu zvlada tak maximalne odstavec, odsazeni resi mezerami, a formatovani oznacenim textu a tlacitkem tucne.
Podivejte se na jejich filosofii ocima koncoveho uzivatele. Word ma stovky funkci a autori se je snazi vizualne co nejlepe zpristupnit, aniz byste musel studovat manualovou bibli. Emacs ma funkci mnohem vic, ale uzivatel si nejdriv musi nacist hutny manual, aby o nich vubec vedel - a tahle filozofie je dnes uz mrtva.
Pan Stallman je sice legenda, ale nikdy nevyvijel protistatni cinnost ani nemel co do cineni s metodami tajnych sluzeb americkeho establishmentu. V tomhle pripade se proste myli a jen by vehnal lidi do jeste vetsi opratky nez maji na krku ted. Je treba projekt, ktery devalvuje efektivitu systemu zpracovavajici metadata a umoznujici pak cilene zamereni na konkretni osoby. Sice to neni v zajmu vydavatelu nebo establishmentu, ale je to v zajmu osobni svobody kazdeho jednotlivce. To by ostatne bylo i v duchu prechozich postoju pana Stallmana.
Očima běžného uživatele u Wordu ty stovky funkcí musím napřed povypínat, aby Word dělal to, co chci a ne to co si myslí, že chci. Najít, kde se to všechno vypíná je práce na dlouhé zimní večery a s každou verzí Wordu se to měni.
Emacs dělá v základu to, co chci a když chci něco navíc, tak se podívám do manálu, jak to udělat. Tedy musím manál studovat, jen když to potřebuju. Ne jako u Wordu, kde musím nastudovat napřed všechno, co nepotřebuju, abych to vypnul.