Je před volbami, a tedy doba, kdy se doslova „hýbají ledy“. To, co se čtyři roky nedařilo, nestíhalo či bylo mimo sféru významnějšího zájmu politiků, se nyní naopak dostává do středu jejich pozornosti a je předmětem jejich nových slibů. Na přetřes se dostávají témata či konkrétní kroky, o kterých se dosud vůbec nemluvilo, a na veřejnost vyplouvají nejrůznější skutečnosti, názory, či jen konstrukce opravdu všelijakého původu. Je to zkrátka doba, kdy si člověk musí dávat o to větší pozor na vše, co přichází od politiků (ať již aktuálních či potenciálních), a hodnotit to důsledně v kontextu nadcházejících voleb.
Nejinak to vidím i se zprávami, které se objevily minulý týden, ohledně záměru ČSSD zrušit samostatné ministerstvo informatiky, a nahradit jej sekcí na Úřadu vlády. Přišlo to tak trochu jako blesk z čistého nebe, protože vládnoucí ČSSD dosud nic takového nesignalizovala. Nebo alespoň ne oficiálně, pokud pominu ojedinělé výkřiky typu „Vladimír Mlynář byl prvním a posledním ministrem informatiky“, které jsem již dříve zaznamenal od některých konkrétních lidí z ČSSD (a které jsou už dnes tak jako tak nepravdivé).
To ODS se obdobným programovým záměrem netají, a hlásá jej už poměrně dlouho. Konkrétně od Invexu 2003 (podrobněji).
Musí být samostatné ministerstvo?
Zpět ale k meritu věci: pravdou je, že samostatný resort nemusí být jediným způsobem, jak řešit agendu státu v oblasti informatiky (e-governmentu, elektronických komunikací atd.). V zahraničí existují a fungují i jiné modely, nejčastěji založené právě na převedení celé agendy pod předsedu vlády, který pak má přímo pod sebou příslušný úřadnický aparát (a je jedno, jestli formálně jde o sekci na Úřadu vlády, samostatný úřad v čele s nějakým zmocněncem vlády, nebo něco ještě jiného). Podstatné jsou kompetence, které takovéto řešení skýtá, a pak hlavně ochota a zájem zabývat se celou oblastí informatiky a využívat ji k rozvoji celého státu a jeho ekonomiky i ku prospěchu všech občanů.
Ovšem v situaci, kdy již máme jedno řešení a někdo signalizuje záměr přejít k jinému řešení, mi přijde jako nejpodstatnější, proč tak chce udělat. Je to proto, že samostatné ministerstvo je příliš slabé, než aby dokázalo prosadit své úkoly, zejména ty nadresortního charakteru – a nové řešení má být cestou, jak dát celé oblasti informatiky větší váhu a sílu? Za sebe bych se dokázal s touto potřebou ztotožnit.
Jenže ono to může být i naopak. Konkrétně tak, že oblast informatiky si nezaslouží vlastní resort (není na to dost významná), a tak je možné ji naopak ještě dále „zeslabit“. Před tím bych naopak velmi varoval. Jenže jak tomu je u dvou největších politických stran v ČR?
Jak to vidí ODS?
V případě ODS je deklarována první varianta, tedy snaha posílit význam informatiky a toho, kdo řeší příslušnou agendu. Poprvé to bylo prezentováno na Invexu 2003 (podrobněji), kde předseda Mirek Topolánek při představování své stínové vlády řekl:
Stínového ministra informatiky jsem nejmenoval a obecnou agendu v této oblasti si ponechal. Věřím, že problematika ICT je natolik průřezová a důležitá, že patří přímo pod předsedu vlády, což je model například britský."
Otázkou ovšem je, jak konkrétně to bude provedeno, a zda realita bude s tímto záměrem v souladu. Zde považuji za potřebné oddělit od sebe dvě významné oblasti informatiky – e-government a elektronické komunikace. Ohledně toho, co ODS navrhuje pro oblast elektronických komunikací, jsem spíše skeptický.
Dosud prezentovaná stanoviska ODS se totiž ubírají cestou co nejmenších zásahů státu do fungování trhu elektronických komunikací, což v principu určitě je správné. Jenže rychlost a míra, s jakou chce ODS postupovat, a to i na dosud transformujícím se českém trhu, mi přijde příliš velká a neadekvátní. Koncepce ODS například (alespoň podle tohoto stručného a přehledného stanoviska z roku 2003) vystupuje proti současnému regulačnímu rámci, založenému na analýzách relevantních trhů a následných nápravných opatřeních, včetně cenových, která mohou být ukládána subjektům s významnou tržní silou. ODS by naopak neregulovala ani dominantní hráče na trhu.
Pokud jde o oblast e-governmentu, kde se ODS opírá hlavně o návrhy a koncepce think-tanku eStát, zde s navrhovaným zeštíhlováním a zvyšováním efektivnosti obecně problém nemám.
Jak to vidí ČSSD?
Pojďme ale nyní ke zprávám z minulého týdne, které říkají, že i ČSSD už se samostatným ministerstvem nepočítá. Tato informace však nepochází z nějakého programového dokumentu, či alespoň „koncepčního vyjádření“ nebo hodnocení. V programových dokumentech ČSSD (například v jejich volebním programu) jsem ji nenašel ani já, ani minulý týden kolega Jan Kálal pro článek Jak se volební programy věnují rozvoji Internetu?, který srovnával volební programy stran v oblasti Internetu. Nezaznamenal jsem ji ani v rámci dosavadních „předvolebních slibů“ a jiných výkřiků, třeba mezi návrhy ČSSD na „počítačovné“.
Na veřejnost se tato informace dostala spíše nepřímo, až v souvislosti s představením „vlády talentů“. Tedy toho, jak by si ČSSD představovala obsazení vlády (zřejmě jednobarevné), pokud by ji v dalším volebním období sestavovala. A právě zde se ukázalo, že se samostatným ministerstvem informatiky už ČSSD nepočítá.
Přitom ještě nedávno to nejspíše vypadalo jinak. Stávající ministryně informatiky Dana Bérová v jednom interview zmínila určitou nabídku:
HN: Dostala jste nabídku do Paroubkovy „vlády talentů“?
Ano, pan premiér se mnou o tom hovořil.
Jenže při následném představení „vlády talentů“ už ve výčtu potenciálních budoucích ministrů a ministryň chyběla. A autor seznamu ohledně jejího (ne)zařazení odpověděl takto:
HN: Takže paní Dana Bérová vypadává ze hry?
Jiří Paroubek: Já myslím, že vypadla ze hry.
Jenže osoba paní Dany Bérové je věc jedna, a existence samostatného resortu informatiky věc druhá. Navíc nabídka ohledně „vlády talentů“ se nemusela nutně týkat samostatného resortu informatiky. Mohla se týkat i nějakého jiného resortu, eventuálně nějaké funkce vládního zmocněnce či něčeho podobného (pro toho, kdo by šéfoval tomu, co vznikne ze stávajícího ministerstva informatiky).
Podstatné ale je, že nejde (jen) o osobu paní Dany Bérové, ale o celý samostatný resort informatiky, se kterým už ČSSD náhle nepočítá.
Ale je to skutečně ČSSD jako politická strana, kdo chce zrušit samostatné ministerstvo? Většina médií to tak prezentovala, ale pokud se na webu ČSSD podíváme do zápisu z tiskové konference, na které byla „vláda talentů“ představena, dozvíme se něco trochu jiného:
Jiří Paroubek:
„Já jsem se rozhodl, že ministerstvo informatiky nemusí být ministerstvem a že to může být v zásadě sekce v rámci úřadu vlády. Myslím si, že si umím představit, že nějakou dobu, než se změní kompetenční zákon, může tato funkce ještě trvat, ale ta změna kompetenčního zákona by měla směřovat ke zrušení tohoto ministerstva a vytvoření na několik let ministerstva pro evropské záležitosti.“
Aniž bych chtěl zabíhat do politiky a pouštět se úvah typu „styl vládnutí“ či „strana jednoho muže“, dovolím si zdůraznit ono já jsem se rozhodl
. A pak také připomenout, že zatímco ODS má zrušení resortu informatiky ve svých programových dokumentech, u ČSSD jsem nic takového nenašel.
Ale jak už jsem psal v úvodu, blíží se volby…
Je to reálné?
Na záměr zrušit samostatný resort informatiky samozřejmě lze mít různé názory. Někdo jej může vítat, jiný zase odsuzovat – a dalším to může být úplně jedno. Z mého pohledu je pro hodnocení zásadním momentem to, proč se tak děje. Zda je to jen nějaká momentální pohnutka v zápalu vrcholící předvolební horečky, nebo jde o dopředu a programově promyšlený tah. Stejně tak je na místě se ptát, co je cílem: zda je to kvůli tomu, že informatika „nemusí být ministerstvem“, a lze ji tedy „pomenšit“ na něco méně významného a silného (a místo toho zřídit třeba nějaké jiné ministerstvo). Nebo zda je to naopak snaha informatiku „povýšit“, aby měla větší sílu prosazovat své nadresortní úkoly. A pak je zase na místě se ptát, zda deklarovaný záměr bude skutečně realizován tak, jak byl deklarován, atd.
Zkrátka: nic není jednoduché, a jednoduchá není ani odpověď na otázku, zda by informatika měla být samostatným resortem, nebo nikoli. Správně by asi ta otázka měla znít úplně jinak: měla by být informatika „zesílena“ (povýšena), nebo naopak „zeslabena“ (ponížena)?
A hlavně: všechny dosavadní úvahy o zrušení samostatného ministerstva informatiky jaksi mlčky předpokládají jednobarevnou vládu, resp. takovou, ve které není třeba hledat žádné posty pro koaliční partnery. Jenže šance na jednobarevnou vládu považuji za mizivé (snad i včetně té oranžové s rudou podporou) a v tomto kontextu pak vidím pravděpodobnost skutečného zrušení samostatného resortu informatiky také jako velmi malou.
Čím si MI ČR moc nepomohlo
Potřebě zachování samostatného ministerstva informatiky asi moc nepomohly některé kauzy a aférky, které se kolem tohoto resortu a jeho vedení v poslední době vyskytly.
Připomeňme si například výsledky výběrového řízení na dotace z broadbandového fondu, které celkovému image resortu na veřejnosti moc neprospěly. Hlavně částka 7,5 milionu korun pro portál Peprnet.cz a postava Slávka Boury zřejmě zafungovala jako pomyslný červený hadr, který se postaral o reportáž v České televizi či článek na titulní stránce Nedělního světa [PDF, 3,9 MB]. Ale nejvíce v žaludku to zřejmě leží samotnému bulváru, který nemůže překousnout, že mu ministerstvo vlastně dotuje konkurenci.
Když si ale přečtu podrobnosti o celém portálu Peprnet.cz, také se nemohu zbavit pochybností. Ne ani tak kvůli věcnému zaměření (na bulvár), jako spíše kvůli „ekonomické vizi“ tohoto projektu, v souvislosti s dotacemi:
Veškeré služby projektu Peprnet jsou ziskové – náklady na provoz jsou hrazeny ze strany zákazníků nebo partnerů. Cílem je realizovat projekty, které realizují přínos pro partnera, následně i pro Peprnet!"
Nikdo není z Peprnetu vyloučen – projekt je pro všechny fyzické i právnické osoby. Spolupráci na projektu lze nabídnout kterémukoliv subjektu. V případě konkurence mezi subjekty platí pravidlo o vyšším výnosu (nemusí být pouze finanční).
A když už jsme u dotací z broadbandového fondu, nejméně dva úspěšní žadatelé (o dotaci na infrastrukturu) už své žádosti vzali zpět, konkrétně obce Všeruby a Markvartice. Důvod naznačuje článek na Živě:
Obec totiž mezitím získala od Českého Telecomu příslib na vybudování DSLAMu v jejich lokalitě. Tedy přesně to, o co se představitelé obce snažili již v minulosti. Pokaždé se ale dozvěděli, že jejich lokalita není pro vybudování vysokorychlostního Internetu dostatečně atraktivní."
Nabídka od Českého Telecomu přišla krátce po zveřejnění výsledků dotačního řízení. Náhoda? Možná, ale velká.
Ale zpátky k samotnému ministerstvu informatiky. Do toho se nedávno dost ostře navezlo Euro, článkem Bérová a její náměstci si užívali za státní peníze v Alpách . Nedokážu posoudit, jak daleko či blízko je Euro od pravdy, ale jeho tištěná verze zmínila v dané souvislosti i náměstka Vladimíra Hořejšího, jehož neúčast na akci v rakouském Kaprunu komentovala takto:
Spekuluje se, že jeho neúčast může souviset s aférou kolem půlmiliardy korun, zmizelých z České konsolidační agentury (ČKA), kde Vladimír Hořejší hraje jednu z důležitých rolí."
První náměstek ministryně informatiky Vladimír Hořejší totiž působil až do července 2005 jako předseda představenstva společnosti IMOB, která jako dceřiná společnost ČKA spravovala mj. i společnost Galileo Real, ze které se peníze ztratily.
A v závěru minulého týdne přišla zpráva o tom, že náměstek Vladimír Hořejší již měl podat rezignaci na svůj současný post na MI ČR:
Tento týden pan náměstek Vladimír Hořejší doručil paní ministryni Daně Bérové svoji písemnou rezignaci a žádost, aby ji paní ministryně přijala. Paní ministryně je od pondělí na služební cestě v zahraničí. Po svém návratu se s panem náměstkem Hořejším na začátku příštího týdne sejde, jeho rezignaci už ale vzala na vědomí," řekla Českému rozhlasu [tisková mluvčí MI ČR] Klára Volná.
Informovalo o tom opět i Euro, v článku Náměstek ministryně informatiky Hořejší rezignoval:
Vladimír Hořejší byl podle informací týdeníku EURO jedním z lidí, kteří umožnili podvodnou transakci s penězi ČKA. Aby Jan Šik, ředitel IMOB, jež je pověřeným správcem Galilea Real, mohl peníze z firmy vyvést, musel mít zmocnění vystavené dvěma členy představenstva IMOB. Na plné moci je vedle Jana Šika podepsán ještě Vladimír Hořejší, jenž byl předsedou představenstva IMOB do července 2005.
Ministerstvo informatiky by se k celému případu mělo vyjádřit až tento týden (kvůli zahraniční služební cestě ministryně Dany Bérové).