Vlákno názorů k článku Stalo se: připravují se elektronické volby od MB - E-volby nemohou zajistit opravdu svobodné hlasování, které je...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 14. 4. 2008 9:19

    MB (neregistrovaný)
    E-volby nemohou zajistit opravdu svobodné hlasování, které je nyní dáno fyzickým chozením za plentu (i když v dnešní éře šmírovací techniky si nemůže být nikdo jistý ani za plentou). Dovedu si představit, jak někde budou nutit např. zaměstnavatelé, aby se zaměstnanci dobrovolně rozhodli pro e-voting a provedli ho pod dozorem u nich. Na Mostecku se nedávno losovaly ceny pro voliče ovšem bez kontroly volby - ta by však při e-votingu byla reálná.

    Pokud se změní legislativa, která umožní e-voting, zcela určitě se zásadně změní charakter voleb.
  • 14. 4. 2008 10:10

    pakarna (neregistrovaný)
    No už aby se změnil, uznej sám že to tam potřebuje pořádně provětrat.
  • 14. 4. 2008 10:29

    Radek (neregistrovaný)
    Problém zajištění svobody hlasování, lze zajistit například možností opakovaného hlasování. Pak by "ten kdo by nátlak" vykonával neměl jistotu účinku.

    Ale každý nový systém je potřeba srovnat se stávajícím. Otázka nestojí zda jsou e-volby bezpečné absolutně, ale zda je bezpečnost a použitelnost na stejné úrovny jako dnes.
  • 14. 4. 2008 12:23

    MB (neregistrovaný)
    Možnost opakovaného e-hlasování svobodu hlasování nezajistí. Dám-li někomu k dispozici své prostředky pro ověření mé identity (samozřejmě protizákonně, ale na druhé straně z nějakého důvodu vynuceně - zaměstnavatel, manželka .-) ) tak "dobrovolně" asi ani nebudu chtít opakovaně hlasovat. Pokud jsem stál za plentou sám, tak nikdo neměl (neměl by) možnost moje hlasování kontrolovat.
  • 14. 4. 2008 13:14

    Marek Antoš
    Souhlasím s tím, že elektronické hlasování nemá jen samé výhody. Vaše obavy ze zneužití nelze stoprocentně vyvrátit, ale riziko lze alespoň v největší možné míře omezit. Sem patří možnost opakovaného hlasování (nejen elektronicky, ale i osobně ve volební místnosti), ale také samotný způsob autentifikace při hlasování.

    V Estonsku je třeba hlasovat tak, že se do čtečky čipových karet zasune občanský průkaz, na kterém má každý občan uložený svůj certifikát. Ochrana před zneužitím je nasnadě: jednorázový login a heslo k volbám můžu někomu předat a dál se o hlasování nestarat, ale občanku mu asi nedám, případně ji budu chtít zpátky. Elektronické hlasování můžu nastavit třeba tak, aby skončilo pět dnů předtím, než se otevřou klasické volební místnosti. Pak si nemůže být nikdo jistý, že i když na mne dohlédne při elektronickém hlasování, já ten hlas následně nezruším tím, že budu hlasovat klasicky.
  • 14. 4. 2008 14:20

    MB (neregistrovaný)
    Ty mechanismy proti zneužití elektronického hlasování jsou zajímavé. Ale mám obavy, aby firmy pracující na takové zakázce si nezjednodušily problém, a nevznikl paskvil. A pokud elektronické hlasování proběhne v jiném čase, tak nebude za stejných podmínek. Viz načasování různých politických afér na řádově desítky hodin před volbami. Ale pokud bude možnost opravy i v den klasických voleb... Spíše vidím zajímavé, že pokud připustím e-voting pak budu muset mít vlastně systém na celé zpracování voleb (i těch klasických) včetně zde vzpomínaného zisku volebních seznamů Například náš dům je ve volebních seznamech 2x - pokaždé s jinou adresou. A to ještě sociálka používá třetí adresu! Naštěstí se adresy vždy sešly ve stejném volebním okrsku.
  • 14. 4. 2008 14:30

    Ritchie (neregistrovaný)
    Manipulovat volby nátlakem lze i nyní. Volby se totiž dají manipulovat nejen donucením, aby volič volil konkrétní stranu, ale i zabráněním mu ve volbě.

    Nicméně § 177 trestního zákona na to pamatuje a věřím, že trest by při tak hrubém porušení demokratického průběhu voleb, jako je dozorování zaměstnanců, byl nepodmíněný, tudíž by se to dotyčnému zjevně nevyplatilo.
  • 14. 4. 2008 18:19

    Radek (neregistrovaný)
    Ano, spojit "volby vzdálené" tedy přes internet, a zároveň provést elektronizaci celého procesu voleb je více než vhodné.
  • 15. 4. 2008 13:20

    anonymní
    i v uvedenem pripade ta svoboda ovsem mizi, protoze dcera se samozrejme boji, ze ji tam nekdo uvidi a otci to povi..
  • 15. 4. 2008 14:00

    Radek (neregistrovaný)
    Pokud někomu nevyhovuje příklad v Estonsku, tak se může podívat na Španělsko, Ženevu, Belgii apod.
  • 15. 4. 2008 14:24

    anonymní
    A co mu brani vyvijet natlak na dceru uz ted?

    To je takovy problem prichystat ji obalku jen s jednim hlasovacim listkem a jit do volebni mistnosti s ni (zcela bezna vec)?

    Je hezke ze dcera muze za plentu, ale co je ji to bez dalsich hlasovacich listku platne, ze? A kdyz si je od komise vyzada, tak si toho otec vsimne, a dcera ma utrum ...



    Pochybuji ze nekdy bude existovat DOKONALY a naprosto neprustrelny volebni system.

    Postatne je IMHO to, aby se fixlovani pri volbach dalo jednak dohledat a dokazat, a zadruhe aby se nevyplatilo.
  • 15. 4. 2008 16:14

    anonymní
    v tomto mate pravdu, nicmene reseni je jednoduche.. proste povinnost jit tam se vsemi listky za tu plentu. Ted muze leda tak listek zneplatnit, coz neni dokonale.
  • 16. 4. 2008 13:52

    anonymní
    Tomu vlastně rozumím, ale nějak asi neumím popsat, co mi na tom přijde "netajné". Jde mi o to, že pokud systém pozná, že jsem osobně nehlasovala a tedy bude se přičítat můj hlas daný prostřednictvím internetu, je to okamžik, kdy se můj hlas odtajní, či nikoli?

    Zatímco osobně hlasuju na stejný, neoznačených obálkách atd., v případě internetu si musí systém zapamatovat konkrétní hlas konkrétní osoby, aby ho případně přičetl, pokud by ta daná osoba nehlasovala ještě navíc papírově.
  • 14. 4. 2008 14:56

    adlouhy (neregistrovaný)
    Natlak na volice muze byt realita. Dnej jsem zarigistroval zpravu, ze v Italii v klasickych volbach zakazuji lidem brat si za plentu mobily. Aby si nemohli vyfotit co tam hodili. Stavalo se, ze v malych obcich mistni mafie vyvijela natlak na volice a vyfocene listky ji slouzily jako dukaz toho jak lidi volili. Pokud by se volilo eletronicky, tak ruznym manipulatoru, vyderacu apod. vzrusta mnohem vice moznost ovlivnovat volby. Ano da se to zresetovat vicenasobnym voleni, ale kdyz je na nekoho vyvijen natlak, kdo se odvazi, ze ho nekdo uvidi jit do volebni mistnosti papirove hlasovat, ze nekdo zjisti, ze jeo IP adresa se pripojovala k volebnimu serveru a pod. ?
  • 14. 4. 2008 18:24

    anonymní
    A opět Estonsko naším vzorem. Kam ti demokrati pro ty své východní vzory chodí?
    Hlavní problém je úplně stejný jako třeba při zkouškách u e-learningu. Nikdo přece nemůže vědět, kdo (zpravidla doma) u počítače na otázky odpovídal.
    A naivita, že třeba otec (velký straník) neodhlasuje za všechny členy rodiny, je hodná pouze politiků v rozvojových zemích (anebo v postsovětských republikách).
    A zkuste jako plnoletá dcera, kterou onen otec doma živí, ho neuposlechnout. - Proto mi připadá, že argumentovat státem, kde musí rodinné poměry vypadat jako u nás za 1.republiky, je jen důkazem naprosté neznalosti poměrů (možná ještě úmyslné manipulace).
  • 14. 4. 2008 19:08

    Marek Antoš
    Jasně, úplná jistota, že nedojde k nátlaku na voliče, k rodinnému hlasování apod. neexistuje. Dá ale alespoň udělat maximum pro minimalizaci rizik. Třeba ve vámi uváděném příkladu může dcera před otcem hlasovat podle něj, ale později hlasovat znovu a svůj původní hlas tím zneplatnit.

    Estonsko je s internetovým hlasováním v rámci EU zřejmě nejdál, ale není jediné. Poměrně rozsáhlé pilotní projekty už pár let probíhají ve Velké Británii, zahraniční voliči hlasují po Internetu v Nizozemí apod. Slučitelnost elektronického hlasování s evropskou Úmluvou o ochraně lidských práv řešila i zvláštní komise Rady Evropy atd.

    Zkrátka můžeme se zavedením elektronických voleb souhlasit i nesouhlasit, pro obojí je dost dobrých důvodů a argumentů, ale v mezinárodním kontextu to rozhodně není žádný úlet ani východní specialita.
  • 15. 4. 2008 3:47

    icu (neregistrovaný)
    Chápu, že to může někoho iritovat, ale faktem zůstává, že v některých oblastech IT jsou na tom lépe státy, na které se díváme skrz prsty - zdaleka nejde jen o Estonsko. Podobně se dívá "stará EU" na nás - třeba to překvapení pánů od Orange, když po koupi zjistili, jaké služby už Globtel normálně nabízí (a Orange ve Francii zatím jen plánuje).

    IMHO, nehodnoťme řešení, jestli je z USA, Estonska nebo Vietnamu, ale to, jestli pomůže obyvatelům ČR. Systém estonských voleb neznám, ale upřímně, jsou nejdál (pravda, s finskou pomocí) a minimálně bych estonský systém vzal jako výchozí k diskusi.

    A strkat Pobaltí mezi postsovětské republiky - to v zájmu svého zdraví nezkoušejte v Talinnu, V Rize, ani Vilniusu - asi byste přišel k úhoně - fakt to nemají rádi, jejich vnímání SSSR je zcela odlišné od toho, které mají třeba Uzbekové, Ázerové, Kazaši či Rusové.
  • 15. 4. 2008 15:59

    anonymní
    V Estonsku se především vše týká jen asi 65% obyvatelstva. Kdo nebyl Estonec před rokem 1938 případně jeho rodiče, nemá žádné občanství.
    Nějak na toto všichni demokraté zapomínají. Představte si, že u nás bych vhodným datem - třeba lednem 1948 - zbavili většinu Rómů státního občanství. To by celá Evropa vyváděla, a nějaké volby by už nikdy neuznala za věrohodné.
    Za to v Estonsku to jde. Stále jsou vzorem, ale z kolika procent obyvatelstva se ony pozitivní statistiky odvíjí? A je možno v Estonsku při v e-volbách vůbec vybírat více než jedno (preferovanou) variantu? Spíš si myslím, že co Estonec, to manifestační volič - a potom je samozřejmě nějaká svoboda volby nemusí trápit.
  • 16. 4. 2008 12:49

    Bambul (neregistrovaný)
    Když tak nad e-voting uvažuji, nejsem si stále jistá, zda ty výhody, které se všude uvádí jsou dostačující. Minimálně z mého pohledu nikoli.

    Pokud odhlédnu od technické stránky, které nerozumím vůbec, tak mi zbývá na e-voting hledět z hlediska volebních principů. A právě i jejich problematika je tu v diskusi naznačena. Zejména tajnost hlasování a zásada osobního hlasování.

    Možná to jen chápu zle, ale naznačené řešení, mi stejně princip tajnosti nabourává. Pokud dáme možnost hlasovat na internetu několikrát, v době, kdy je to povoleno, tak ok. Ale poté by volič mohl (ale nemusel) přijít do volební místnosti osobně a odhlasovat klasicky osobně papírově. Pro toho, kdo by osobně odhlasovat nepřišel, jako jeho hlas by byla akceptována poslední změna na internetu. Doposud dle mého soudu v pořádku, ale teď nastává problém. Když tedy budu vědět, že X nehlasoval osobně, ale otevřu tu první část „jeho profilu“ na internetu, zjistím, že tam hlasoval (stále nevím jak). Jenže v tu chvíli tedy nechám jeho hlas připsat dané straně, čímž se tedy odtajním jeho hlasování. Tohle možná ale jen špatně chápu, pak bych byla ráda za vysvětlení. Díky.

    Bohužel jsem celkově k internetu hodně skeptická a nic na něm nepovažuji za tajné. Absolutizaci volebních principů sice chápu jako mýtus, ale e-voting mi relativní tajnost relativizuje ještě více. Nehledě na problém osobního hlasování, který je podle mě v případě e-voting ohrožený i při několikanásobné možnosti změnit svůj hlas.

    Pokud se na e-voting navíc podívám z mezinárodního pohledu, pak právě Estonsko je nejdál. Pokud vím, zde byl e-voting uzákoněn v roce 2002, ostatní země opravdu zkouší pilotní projekty a v tak velkém rozkvětu elektronické hlasování zase není. Souhlasit by se s ním dalo, nejspíše jako s řeším pro hlasování ze zahraničí, tak jako v Nizozemí při volbách v roce 2004. Přece jen usnadnění a modernizace voleb je legitimním cílem.
  • 16. 4. 2008 13:53

    Bambul (neregistrovaný)
    Tomu vlastně rozumím, ale nějak asi neumím popsat, co mi na tom přijde "netajné". Jde mi o to, že pokud systém pozná, že jsem osobně nehlasovala a tedy bude se přičítat můj hlas daný prostřednictvím internetu, je to okamžik, kdy se můj hlas odtajní, či nikoli?

    Zatímco osobně hlasuju na stejný, neoznačených obálkách atd., v případě internetu si musí systém zapamatovat konkrétní hlas konkrétní osoby, aby ho případně přičetl, pokud by ta daná osoba nehlasovala ještě navíc papírově.
  • 16. 4. 2008 13:29

    Radek Silhavy (neregistrovaný)
    Tato otázka je úzce spojena právě s tím, jak hlasy ukládat. Pokud máme mít monožnost hlasovat přes internet a pak třeba zajít do volební místnosti, tak musí být proces nastavený tak, že se hlasování přes internet "zruší" a platit bude pouze hlas z místnosti. V tomto případě, však systém musí vědět, který hlas je čí - není myšlo absolutně. Lze řešit například tak, že před volbami dostane každý volič svůj unikátní PIN. Tento PIN a svůj elektronický občanský průkaz bude potřebovat k přístupu k hlasování. Mezi hlasem a PINem musí pak existovat jasná vazba.

    Obecně tajnost volby je pak dána způsobem přidělování PIN a jeho provázání na el. občanku. Tato oblast souvisí nejen s technkou, ale také s nastavením procesů obecně a osoubou správce dat.
  • 16. 4. 2008 15:59

    Radek (neregistrovaný)
    Aby, to celé bylo funkční tak se samozřejmě ve volebních místnostech musí hlasovat také elektronicky - tedy prostřednictvím nějaké formy počítače či terminálu. Hlasovat se tedy bude tak, že na obrazovce dojde k výběru strany případně preferovaných kandidátů a tyto se uloží. Před hlasováním se pak použije stejná identifikace jako při volbách "přes internet". Lze si představit i možnost volby ve volební místoni kdekoliv v ČR, protože dle volebního seznamu by každý dostal kandidátky za svůj obvod.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).