Z této diskuze je vidět, že plno lidí vůbec neví, co špatného pan Mlynář udělal. Pro ty, kteří to chtějí pochopit uvedu přehnaný příklad, který ale odpovídá použité právní "fintě" pan ministra. Ministr (jakýkoliv) převede veškeré peníze, které získá ze státního rozpočtu na soukromou firmu (většinou svého kamaráda). No a ta firma se o ty peníze "stará". Bez jakékoliv kontroly ze strany vlády parlamentu, případně NKÚ. No a přesně to, v malém, provedl pan Mlynář. Jak toto může někomu připadat správné, nechápu.
... a chová se tak stejně jako ČSA, letiště Praha nebo Česká pošta.
Mimochodem, zapoměl jste na detail, že ta firma byla v majetku Testcomu. Je pravděpodobné, že neodlišujete roli managementu od role vlastníka. To platilo v socíku, ale od té doby se doba posunula.
Vy zase nerozlišuje podíl společníka, atd. od vlastnictví. Názorněji je to vidět u akciovky. Kdyby šlo o akciovku chápal byste, že nevlastníte akciovku, ale vlastníte její akcie. Majetek akciovky vlastní akciovka a ta s ním i nakládá. Podobně majetek eseróčka vlastní eseróčko a to s ním i nakládá.
Takže znovu vlastníte-li akciovku, vlastníte akcie firmy ne firmu a její majetek. Vlastníte-li s.r.o., podobně vlastníte podíl ve firmě ne firmu.
Získám - li 100% akcií, stávám se majitelem společnosti i jejího veškerého majetku, a mohu s ním naložit podle libosti, samozřejmě přitom musím respektovat veškeré smluvní vztahy. Nevím jak jste přišel na to, že tomu tak není. Stejně tak je-li TESTCOM 100% vlastníkem (jako jediný společník s podílem 100%) TESTCOM servisu,s.r.o., můžou si navzájem účtovat co chtějí a nula od nuly pojde, maximálně se odvede něco na daních, takže tím asi státu žádná škoda nevznikne. I zde (jako na lidovkách) Vám položím otázku, kde vznikla (státu) jakákoliv škoda, ať už si navzájem fakturovali cokoliv?
Škodu si spočtěte jednoduše. Oprostím se od ostatních škod a vysvětlím vám onu třímilionovou škodu.
Jestliže Vám něco patří Vám (jak tvrdíte) tak si to přeci nebudete kupovat. Vy tvrdíte, že Testcom servis s.r.o. patří 100% státu a přesto si od něj státní příspěvkovka koupila za 3 miliony jakýsi nehmotný majetek. Majetek, který bylo nesmyslné kupovat, protože je její. Majetek, který byl smyšlená fikce fakticky neexistoval a nikde nebyl uložen. Majetek, který k ničemu nepotřebovala. Navíc majetek, který měla obchodním zákoníkem zakázáno od provázaného subjektu koupit (protitunelářské ustanovení obchodního zákoníku dovoluje bez předchozího znaleckého ocenění vzájemně mezi provázanými subjekty koupit pouze cokolik do výše 10 procent základního vkladu - protože základní vklad byl 7,5 milionů Kč, koupě vyšší než 750 tis. Kč byla bez ocenění znalcem zakázaná). No a navíc tím porušoval Testcom servis s ministerstvem uzavřený závazek, že nebude mít žádné finanční požadavky.
Tak teď počítejte. Když bylo do s.r.o. vloženo 7,5 mil. Kč jako základní vklad a 3 miliony Kč za koupi, kolik jste do s.r.o. celkem dal? No cca 10,5 milionů Kč. Aby nula od nuly pošla, musely by být na účtě Testcom servisu s.r.o. Ale tam je jenom něco přes 7 milion Kč. Tak nějak špatně vám ta nula od nuly pošla, protože už mezitím ony milionky zmizely do cizích kapes. Vida a pan Moravec měl pravdu.
Takže začnu Vaším šíleným tvrzením, že akcionáři nevlastní akciovou společnost - kdo jiný? Vlastníte - li 99% akcií, společnost není Vaše, jen v ní máte podíl. Vlastníte - li 100%, věřte mi, nyní již Vaše je, sakumprásk i s chlupama. Pokud ne, čí tedy? Pochopte, že procento akcií , jenž máte v držení, vyjadřuje míru Vašeho vlastnictví.
Teď si představte, že jste stát. Představte si, že Váš majetek činí řekněme 10,5 milionu Kč. V jedné kapse máte 7,5 mil, v druhé 3 mil. Varianta 1) - z první kapsy vydáte 3,5 milionu a zaplatíte provoz PVS, potom z druhé kapsy vyndáte 3 miliony a přesunete je do první. Celkem vám zůstane 7 milionů. Varianta 2) - z první kapsy vydáte 3,5 milionu a zaplatíte provoz PVS, a z druhé nic vyndavat nebudete. Celkem vám opět zůstane 7 milionů Kč. Takže prosím Vás, kde došlo k té škodě 3 miliony, o které byl stát připraven?
No je to přeci jasné. Rozpor je v tom, za co byly ty tři miliony a bylo-li je třeba první kapsou za něco vydávat.
Byly-li by 3 miliony Kč zaplacení provozu PVS druhou kapsou (znovu opakuji druhá kapsa nejsem já, jenom ovlivňuji 100% rozhodovacím podílem ustavení jejích orgánů), byly by to jednou již druhou kapsou uhrazené prostředky za běžný provoz, které není již třeba od této druhé kapsy kupovat.
Při koupi však byly ony 3 milióny vydávány za "nehmotný" majetek dražší než 60 tis. Kč, který je třeba koupit (tzv. dlouhodobý nehmotný investiční prostředek).
Takže ve skutečnosti šlo u druhé kapsy o běžné provozní náklady nebo o náklady na pořízení "nehmotného" provozního majetku?
Zodpovíte-li si správně nejprve tuto otázku můžeme pokročit k druhému kroku. Neplatí-li A, platí špatné B. Neplatí-li B, platí špatné B. Výsledek bude vždy špatný.
V původní smlouvě o zajištění činnosti PVS z 30. 10. 2003, bylo výslovně stanoveno, že Testcom SERVIS s.r.o. nemá nárok na náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s vyvíjenou činností pro zajišťování provozování PVS.
Jestliže je toto ve smlouvě stanoveno tak vždycky půjde o škodu příspěvkové Testcom - výdaj na a několikanásobně zakázanou koupi nepotřebného a fiktivního majetku je jednoznačně podle rozpočtových pravidel zakázaným výdajem a škodou. Máte z čeho těch 3,5 mil. Kč vrátit? Na účtě s.r.o. nejsou (tam je jenom oněch 7,5 mil. Kč) - takže škoda nelze ani napravit. Takže kde v té druhé kapse ty peníze jsou?
Bylo - li něco účtováno proti rozpočtovým pravidlům, nechť je viník volán k odpovědnosti, taktéž nehospodařilo - li sro dle zákona. ALE pochopte prosím, jde o to, že i kdyby TESTCOM ty 3 miliony TESTCOM servisu nezaplatil, zbylo by sice na účtě sro 7,5mil - 3,5mil(provoz) = pouhé 4mil. Poté, co je sro zlikvidováno, by tuto hotovost společník s podílem 100%, tedy sám TESTCOM, převedl zpět na svůj ůčet a protože nehmotný majetek od sro nezakoupil a zbyly mu na účtě 3 mil, měl by tedy opět kompletní sumu našich 7mil.
Ve skutečnosti TESTCOM 3 mil zaplatil (v našem příkladu mu nezbude na účtě nic), tudíž při likvidaci sro si převede zpět o to vyšší zůstatkovou částku tj 4mil co zbyly na účtě sro po zaplacení provozu PVS + 3mil které tam přístály tím, že sám odkoupil "nehmotné statky" = celkem 7mil. Copak to není jasné? Prostě ona "škoda", která vznikla (jakkoliv protiprávním a jistě trestuhodným) zakoupením nehmotného majetku, je obratem napravena tím, že likvidací sro je tato suma vrácena zpět TESTCOMU - zaplatil ji v podstatě sám sobě, respektive vlastnímu sróčku, které vzápětí zlikvidoval a peníze si vzal zpět.
Jádro pudla je zřejmě v tom, že nedokážete rozlišit mezi případem, kdy si někdo založí VLASTNÍ sro a dohazuje mu kšefty, a kdy je sro VLASTNĚNO mateřskou společností.
To co říkáte je totální hloupost. Není to problém účetnictví, ale zákonnosti provedené operace. Účetnictví zachycuje provedenou operaci, tj. koupi. Ve skutečnosti byla PROVEDENA KOUPĚ-OBCHODNÍ OPERACE ZAKÁZANÁ OBCHODNÍM ZÁKONÍKEM, PROTI ROZPOČTOVÝM PRAVIDLŮM, I PROTI ZDRAVÉMU ROZUMU I PROTI UZAVŘENÉMU ZÁVAZKU. Zaúčtování je pouhý zápis v účetnictví, nevypovídá o správnosti nebo nesprávnosti obchodní operace.
Za druhé neodpověděl jste na otázku, když šlo o již vyplacené provozní náklady, proč najednou z nich byl nehmotný majetek.
Za třetí to si fakt myslíte, že když by při řádné likvidaci zůstalo na účtě z původního vkladu 7,5 mil. jenom 4 miliony a dále neexistující nehmotný majetek, který i kdyby existoval pak byl zcela bezcenný nehmotný majetek, že nenastala žádná škoda, že se tím pádem původní vklad nevytuneloval?
To si fakt myslíte, že kdyby nyní stát nakoupil obdobným způsobem za 1000 miliard od ČEZu (pokud by ho 100% vlastnil)PROVOZNÍ VÝDAJE, které vyplatil v předchozích 10ti letech, že by nešlo o tunelování státu?
Připomínám, že za prvé při tunelování nejde o škodu, ale o to, že pro někoho jiného, v tomto případě např. pro Testcom servis sro byla získána výhoda.
Ve skutečnosti však byla způsobena i škoda, protože kdybyste chtěl prodávat již dříve vyplacené provozní náklady pak tyto jsou neprodejné, protože nikomu k ničemu nejsou, nikdo je nepotřebuje. Čili OBVYKLÁ CENA je NULOVÁ. Navíc smluvně platil závazek, že sro za nic co by vytvořil nesmí po státu nárokovat peníze.
Dovolím si připomenout co říká § 89 tr. zákona o škodě:
(12) Při stanovení výše škody se vychází z ceny, za kterou se věc,
která byla předmětem útoku, v době a v místě činu OBVYKLE prodává.
Nelze-li takto výši škody zjistit, vychází se z účelně vynaložených
nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo uvedení věci v
předešlý stav.
Nepleťte prosím hrušky s jablky.
- ano, chápu že jejich koupě TESTCOMEM byla nezákoná
- jako provozní náklady zjednodušeně označuji rozdíl mezi původním vkladem 7,5mil a zůstatkem 4mil = 3,5 mil. Nezapočítávám zisk z prodeje "nehmotného majetku", po jehož přičtení bych byl na aktuálních 7mil. Prosím nezaměňujte tyto částky, ať udržíme smysl dialogu. Řešíme zde onu škodu 3 mil, která měla vzniknout TESTCOMu.
- ano, přesně tak. Celková částka, která by zůstala TESTCOMu by byla stejná, jako nyní. V součtu je jedno, jestli provozní náklady platilo sro (a tudíž mu zůstaly jen 4mil), nebo zda je platil přímo TESTCOM.
- co to melete o nákupu provozních nákladů ČEZu? V takovém případě by nešlo o tunelování jedině v tom případě, pokud by je stát zaplatil jen v konkrétním časovém úseku, v kterém byl jeho 100% majitelem. Bylo by jedno, jestli je zaplatí z jeho provozního zisku, a za zbytek navýší hodnotu firmy, nebo mu všechny peníze rovnou sebere, zaplatí provozní náklady ze státního rozpočtu a zbytek prožere. Byl by to prostě jeho majetek, se kterým by nějak hospodařil.
- tunelování je vyvádění majetku společnosti, kterou spravuji jinému majiteli, na jinou, které jsem vlastníkem, tudíš první firmu okrádám. To není tento případ. Pokud zalovíte v paměti, dokonce ani Dr. Macek, který vzorově vytuneloval knižní velkoobchod, nesměl být dle soudu označen Zemanem za tuneláře, a že si nahrabal! Tuneloval totiž vlastní společnost, kterou pak prodal dál "černému koni".
- škoda nevznikla, nikdo přece neprodával provozní náklady.
No problém je ten, že majetek 3 mil. Kč se přeléval do Testcom servisu s.r.o. teprve poté co ony tři miliony byly již z Testcom servisu s.r.o. předtím vyplaceny Capitol Internet Publisheru s.r.o. (ve skutečnosti 5 milionů vyplaceno)a v Testcom servis s.r.o. chyběly. Či-li jak správně říkáte přelity byly majetek (peníze) společnosti, kterou spravuji jinému majiteli - MUDr. Baránkovi a spol. (CIP s.r.o.).
Pokud si to představíte jako statický akt, pak zkratkovitě s těmi 3 miliony dojdete k nesprávnému závěru, že škoda žádná, protože to prostřednictvím eseročka jako stát vlastním.
Ale představíte-li si to správně více kroky jako TEKOUCÍ-přelévající se majetek, pak škoda pochopitelně nastala, zvlášť nemůžeme-li mj. vynechat ani cca 6 milionů příjmů nateklých do Testcom servisu s.r.o. místo do do Testcomu p.o. .
A tu představu presentoval pan Moravec, byl poněkud laickým způsobem, jako oněch chybějících 11,5 mil. Kč a to akceptoval i Městský soud.
Působivě zkratkovité je Váš citát: "byl by to prostě jeho majetek, se kterým by nějak hospodařil". S majetekem Testcom servisu s.r.o. se totiž nehospodaří jako s majetkem státu - to by se na něj musely vztahovat rozpočtová pravidla, to by se na něj musel vztahovat zákonn o zadávání veřejných zakázek, atd.
Neznám Mackovu kauzu Knižního velkoobchodu, ale problém je jak dobře zajistí soud znalce auditora a zda mu dá správné otázky. Možná, že pak by i cauza Knižního velkoobchodu dopadla jinak.
Ještě zjednodušeněji řečeno zkrat byl v tom, že vrchní soud a kdovíkdo ještě si neuvědomil, že tunelování směrem do CIP s.r.o. (celkem 5 milionů Kčš) PŘEDCHÁZELO ČASOVĚ onomu doplnění již vytunelovaných 3 milionů.
zakázaný prodej za 3 miliony tedy nebyl začátek dvojoperace (pak by to všichni chápali), ale její dokončení.
Ale zpochybnil, zpochybnil to Městský soud v Praze a dokonce na návrh státního zástupce, ale zřejmě v tom našel vrchní soud nějakou blíže nespecifikovanou vadu. V tom případě to měl vrátit Městskému soudu v Praze, ať ji odstraní.
Problém taky byl, že k hospodaření eseróčka neměl soud ani nějaký kontrolní nález - NKÚ do soukromého eseróčka nesmí a stejně tak do něj fakticky nemohlo ministerstvo financí (výjimkou by byly daně a o ty nešlo) - proto se ani k vyplacení peněz CIP nemohly tyhle dvě kontrolní instituce zřejmě vyjadřovat.
Ať je to nyní v jakémkoliv stavu, když nyní Mlynář zažaluje Moravce pro údajné křivé svědectví tak dosáhne především toho, že Moravec bude moci jít do nahlížet do trestního spisu Mlynáře a spol. (což zatím jako svědek nemohl) a tím tyhle pseudovyčíslení nebo nedostatečné posudky znalců apod. napadat a žádat řádné znalecké posudky apod. protestoval proti úkonům atd.
Což asi nechcete, takže se obávám, že se to nestane.
Moravec je v podobné situaci jako Čunkova sekretářka, kterou taky Čunek ani jeho spojenci na státním zastupitelství nezažalují pro křivé svědectví.
Hodně vzdáleně podobné je to kauze O.J.Simpsona, který se v USA dokázal za pomoci advokátů vyhnout odsouzení za trestnou činnost, ale v občanskoprávním řízení pak žaloby vedené vůči němu za způsobení smrti prohrál.
Cena plnění ve výši ceny obvyklé (což tvrdíte vy) je něco jiného než
OBVYKLOST ceny (hodinové sazby) PRÁCE ZA HODINU(což jediné potvrdil posudek znalce).
Zda byly skutečně odpracované vykazované hodiny znalec pokud vím, ze zveřejněných zápisů městského soudu, neprokazoval. Prokazoval, že hodinová sazba byla obvyklou cenou.
Čili špatné bylo zadání nebo znění znaleckého posudku a závěr soudu z něj. Proč tenhle rozdíl poznal Městský soud v Praze ale už ne Vrchní soud v Praze nevím. Na vyhlášení rozsudku jsem nebyl a přečtu si ho teprve až ho zveřejní na svých stránkách Mlynář.
Je mi líto jestli Vás to jako příznivce Mlynáře nebo jako podílníka na zisku Ekonomie nebo CIP sro překvapilo, ale důvody ke stížnosti pro porušení zákona tady bohudík jsou. Pro Vás bohužel, pro moje vnímání reality bohudík.
Vždycky jsem věřil, že boží mlýny skutečně melou a třeba se to ukáže i v tomhle případě. Ale pokud se domníváte, že si Chmelíček a spol. zaslouží být příkladem správného a beztrestného chování za podvodné spolčení k porušování zákona, máte asi opravdu jiné vidění světa než většina. Většina lidí si skutečně myslí, přes Mlynářovu masivní mediální masáž, že alespoň podmínku si tahle parta zasloužila.
A že když osobu, která se u soudu vymlouvá na svou nevzdělanost a neznalost základních finančních zákonů zaměstná jako svého osobního poradce ministr financí, tak že tady něco hodně smrdí.
"Kontrolni odhad soud pochopitelne mel. POKUD VÍM, POSUDEK soudniho znalce ZNĚL tak, ze cena plneni byla v ve vysi ceny obvykle."
Takže prosím citujte přesně, kde v rozsudku Městského soudu a v kterém zápisu zveřejněném Mlynářem je to takto, resp.jak přesně uvedeno.
Prosím o doslovnou citaci - ne jenom POKUD VÍM.
Když dáte tu citaci, nebudete za blba...Nebo možná budete:-)
POKUD VÍM, POSUDEK soudniho znalce ZNĚL tak, ze cena plneni byla v ve vysi ceny obvykle."
Nekličkujte a pošlete sám citaci jak zněl posudek znalce. V čem je uvedeno jak zněl posudek znalce a jak přesně zní citace a ne jenom, že: "POKUD VÍM".
Říká se tomu důkaz opakem. Ať taky vypadne něco konkrétního z Vás, čím si Mlynáře a spol. usvědčíte. Ale to vy asi nerad.
Poslete tu citaci, o kterou se opirate. Nikoliv posudek znalce, ale citaci, o kterou se opiral soud.
Nasledne se dockate citace posudku znalce.
Vy tady Mlynare z neceho obvinujete a podpirate to vyrokem mestskeho soudu, tudiz dodejte nejakou argumentaci (napriklad ten vyrok) a pak se muzeme bavit dale.
Výrok Městského soudu v Praze máte ve výrokové části rozsudku zveřejněného na www.mlynar.cz
Vy tady obhajujete Mlynáře a opíráte to o posudek soudního znalce viz váš výrok: "POKUD VÍM, POSUDEK soudniho znalce ZNĚL tak, ze cena plneni byla v ve vysi ceny obvykle."
Takže pošlete znění toho posudku soudního znalce nebo alespoň odkaz na jeho přesnou formulaci a kým z obhajoby nebo z obžalovaných byla v kterém protokolu zavěšeném na www.mlynar.cz a dočkáte se přesnější citace jeho rozcupování. Nemáte-li takový posudek znalce, není se o čem bavit. Vaše POKUD VÍM nic neznamená, není-li to ničím doloženo.
Cituji níže z rozsudku Městského soudu v Praza o posouzení znalce zda přeléváním 5 mil. Kč do Capitol Internet Publisher s.r.o. vznikla škoda. Všimněte si, že znalec tvrdí, že "Jediná činnost, která je efektivně vidět, jsou činnosti redakce, které se zabývaly aplikací, životními situacemi, které tam efektivně jsou a na které se může každý podívat" Všimněte si, že tvrdí, že neměl s čím srovnávat na trhu - přitom práce na tzv. "životních situacích" prováděli zaměstnanci TESTCOM, příspěvkové organizace pan Vraštiak a paní teď si nevzpomenu jak se jmenovala (o kterých se nepravdivě tvrdilo, že jsou zaměstnanci Testcom servisu s.r.o.) - za cenu mezd dle tarifů ve státní správě, tj. mnohonásobně nižší než jak práci oceňoval níže uvedený znalec. Kvůli tomuhle znaleckému posudku je u vrchního soudu osvobodili? Tenhle znalecký posudek měl potvrdit, že zádná škoda nenastala? No to snad ne, čtěte pozorně v jiné části diskuze
link http://www.lupa.cz/clanky/stalo-se-vladimir-mlynar-byl-osvobozen/nazory/206501/
Cituji níže z rozsudku Městského soudu v Praza o posouzení znalce zda přeléváním 5 mil. Kč do Capitol Internet Publisher s.r.o. vznikla škoda. Všimněte si, že znalec tvrdí, že "Jediná činnost, která je efektivně vidět, jsou činnosti redakce, které se zabývaly aplikací, životními situacemi, které tam efektivně jsou a na které se může každý podívat" Všimněte si, že tvrdí, že neměl s čím srovnávat na trhu - přitom práce na tzv. "životních situacích" prováděli zaměstnanci TESTCOM, příspěvkové organizace pan Vraštiak a paní teď si nevzpomenu jak se jmenovala (o kterých se nepravdivě tvrdilo, že jsou zaměstnanci Testcom servisu s.r.o.) - za cenu mezd dle tarifů ve státní správě, tj. mnohonásobně nižší než jak práci oceňoval níže uvedený znalec. Kvůli tomuhle znaleckému posudku je u vrchního soudu osvobodili? Tenhle znalecký posudek měl potvrdit, že zádná škoda nenastala? No to snad ne, čtěte pozorně.
Z rozsudku:
Obžalovaný Mgr. Dušan Chmelíček v rámci hlavního líčení předložil znalecký posudek vypracovaný znaleckým ústavem Novota, a.s., k hodnotě souboru činností a služeb provedených a poskytnutých společností Capitol Internet Publisher, s.r.o., při zajištění činnosti Portálu veřejné správy na internetu. Znaleckým úkolem bylo posouzení cenové úrovně v souboru činností a služeb, které byly provedeny a poskytnuty při zajištění činnosti internetového Portálu veřejné správy společností Capitol Internet Publisher, s.r.o., podle rámcové smlouvy o spolupráci při zajištění činností Portálu veřejné správy uzavřené dne 12.11.2003 mezi společností TESTCOM servis, s.r.o., v návaznosti na převedení Portálu veřejné správy ze zkušebního do ostrého provozu prováděného Ministerstvem informatiky ČR. Předmětem ocenění byly položky provedených činností, popř. poskytnutých služeb uvedené v příloze č. 1, které byly součástí prací Capitol Internet Publisher, s.r.o., při zajišťování činností podle dodatku č. 1 uvedené rámcové smlouvy o spolupráci při zajištění činností Portálu veřejné správy. Znalec předpokládal, že tyto činnosti a služby byly provedeny v období do podpisu výše uvedené smlouvy do data 31.1.2004, kdy došlo k ukončení činností a předání provozu Portálu veřejné správy Ministerstvu informatiky ČR. Vzhledem k tomu, že TESTCOM servis, s.r.o., v době zadání správy a provozu Portálu veřejné správy byla státem vlastněná společnost, která neměla zaměstnance a kapacitu pro vykonávání této správy, zadala si tuto činnost u profesionální firmy zabývající se poskytováním komplexního servisu v oblasti tvorby internetových a intranetových prezentací. Tato firma byla vybrána na základě interního výběrového řízení o nabídce na správu Portálu veřejné správy, kterou byly obeslány tři firmy působící v tomto oboru. Společnost Capitol Internet Publisher, s.r.o., byla vybrána na základě referencí a nejnižší ceny. Přehled o činnostech a službách provedených a poskytnutých Capitol Internet Publisher, s.r.o., je uveden jako soubor rekapitulace prací provedených ve 4 oblastech, a to technické zajištění, smluvní zajištění, tvorba životních situací, obsah redakcí a vyjednávání. Znalec měl k dispozici smlouvu o zajištění činnosti Portálu veřejné správy uzavřenou dne 31.10.2003 mezi Ministerstvem informatiky ČR a TESTCOM servisem, s.r.o., dále rámcovou smlouvu o spolupráci při zajišťování činnosti Portálu veřejné správy uzavřenou dne 12.11.2003, včetně dodatku č. 1 a dodatku č. 2, nabídku na provozně-technické služby zadavatele TESTCOM - Technický a zkušební ústav telekomunikací a pošt Praha, ze srpna 2005. Dále měl k dispozici reakci firmy Nostromo, Corpus Solutions, a.s., Capitol Internet Publisher, s.r.o., informace o cenách. Mezi předpoklady ocenění je uvedeno, že za přesnost údajů a informací, ze kterých vycházel, nepřebírá odpovědnost a předpokládá jejich pravdivost a úplnost. Ocenění souboru činností a služeb bylo provedeno porovnáním hodinových sazeb, účtovaných dodavatelem Capitol Internet Publisher, s.r.o., se sazbami srovnatelných firem a kontrolu termínu data zahájení činnosti podle smlouvy. Znalec předpokládá, že rozsah časové náročnosti činností a služeb podle přílohy č. 3 vyjadřuje skutečně nutnou spotřebu času jednotlivých kategorií specialistů podle jejich určení. Podle názoru znalce objektivizace ve vztahu činností není proveditelná vzhledem k mimořádnému zadání, které je v ČR ojedinělé a není k dispozici srovnatelný projekt, resp. veřejně dostupné informace. Specialisté, kteří pracovali na zajištění činnosti Portálu veřejné správy a rozvoji aplikace životní situace, pracovali v průměru 10 hodin denně (oproti běžné pracovní době 8 hodin denně), a to z důvodu dodržení požadovaného termínu odevzdání prací. Na projektu nepracovali o víkendech. Při porovnání cenové hladiny hodinových sazeb s jinými společnostmi je znalec toho názoru, že hodinové sazby prací, uvedené v přehledu činností a služeb provedených a poskytnutých při zajištění činnosti Portálu veřejné správy odpovídají obvyklým cenám a podmínkám obvyklým v běžném obchodním styku mezi nezávislými subjekty. Znalec zpětně propočetl termín zahájení podle počtu vykázaných hodin a termínu odevzdané činnosti podle uvedených kritérií, bylo testováno, zda tento termín nepředchází termín podpisu smlouvy, tj. 12.11.2003. Bylo zjištěno 5 položek, který podle názoru znalce nepatří do vykazovaných a placených činností a nevyplývají z předmětu smlouvy, ani z práv a povinností Capitol Internet Publisher, s.r.o., ve smlouvě a v dodatcích. Obvykle jsou v běžném obchodním styku podobné práce hrazeny z režie zpracovatele, protože patří do přípravy a zadání projektu, není-li dohodnuto ve smlouvě jinak. Proto znalec v kontrolním propočtu hodnoty souboru činností výše uvedené činnosti vyňal a provedl výpočet celkové ceny souboru činností bez nich. Původní soubor činností byl ohodnocen na částku 4.613.900,- Kč a opravený soubor činností potom činil 3.681.350,- Kč.
Zpracoval znaleckého posudku Ing. Jiří Kudr u hlavního líčení vypověděl, že jej zpracoval na základě zadání a objednávky obžalovaného Mgr. Chmelíčka. Znaleckým úkolem bylo posoudit hodnotu souboru činností a služeb provedených a poskytnutých společností Capitol Internet Publisher, s.r.o., při zajištění činnosti Portálu veřejné správy. Ke zpracování znaleckého posudku kromě těch podkladů, které jsou uvedeny v posudku programu a nabídky firem pracujících v této oblasti a jejich hodinové sazby, měl k dispozici nabídku TESTCOM, příspěvkové organizace, ke společnosti Nostromo, Corpus a Capitol Internet Publisher, s.r.o. Nedokázal vysvětlit, proč ve spise jsou založeny reakce Nostromo, Corpus a Capitol Internet Publisher, s.r.o., které jsou všechny označeny tak, že jsou určeny pro TESTCOM servis, s.r.o., přestože zadavatelem byl TESTCOM, příspěvková organizace. Ohledně výsledků činností společnosti Capitol Internet Publisher, s.r.o., uvedl, že výsledky jsou fakticky v Portálu veřejné správy. Měl k dispozici 2 CD, na kterých bylo asi 1.600 Mb informací, nemůže však kategoricky tvrdit, že by tam přesně byly komentáře ke smlouvě k zajištění spolupráce atd., šlo o obrovskou spoustu textu, tabulek, dat, programů, neměli pochybnosti o tom, že činnosti byly provedeny, protože jinak by Portál nefungoval. V tabulce na straně 13 jsou 4 činnosti, které vyloučili, šlo o činnosti, které směřovaly k přípravě smlouvy a k přípravě práce na Portálu veřejné správy. Jediná činnost, která je efektivně vidět, jsou činnosti redakce, které se zabývaly aplikací, životními situacemi, které tam efektivně jsou a na které se může každý podívat. Uvádí-li v tabulce pod bodem 2 vypracování pověření k Portálu veřejné správy s počtem hodin 4, nezabývali se konkrétně jednotlivými činnostmi, protože by to byly stovky hodin, původně uvažovali o tom, že by chtěli k dispozici stav před zahájením prací a stav po vykonání činností. To však není možné, protože to funguje tak, že máte nějaký soubor, do kterého zpracovatel aktivně zasahuje a mění ho. Neviděl předmětné pověření, neví, o jaké pověření šlo a zda vůbec Capitol Internet Publisher, s.r.o., měl cokoliv činit s tímto pověřením a zda forma a rozsah pověření odpovídá účtovaným 4 hodinám. Pokud jde o analýzu trojstranné smlouvy o spolupráci při zajišťování činnosti Portálu veřejné správy a převodu některých práv a povinností pod datem 25.2.2005, nezaobíral se tím, a ani neměli kompetence k tomu, aby mohli rozsoudit rozsah takto speciálních záležitostí v porovnání s čímkoliv, právní služby jsou ojedinělou, individuální záležitostí. Pokud by takto měli k tomu přistupovat, pak by si museli najmout specialistu ve všech oblastech, které byly provedeny a posudek by stál řádově statisíce, ne-li miliony. Zaměřuje se pouze na to, aby posoudili cenovou úroveň a tu posoudili a vyjádřili se objektivně. Stejně tak nebylo jejich úkolem porovnat cenu, kterou Capitol Internet Publisher, s.r.o., uvedl ve své nabídce s konečnými cenami, v nabídce se navíc vytváří rezerva pro případné okolnosti, kterou mohou nastat v průběhu činností. Nezaměřovali se například na rozdíly v počáteční cenové nabídce a v konečné ceně, kdy cena za html. operátora za hodinu činila 600,- Kč a fakticky 750,- Kč. Pouze prováděli srovnání s obdobnými firmami, které by to dělaly a s jejich cenovými podmínkami. Od zadavatele se dozvěděl, že společnost TESTCOM servis, s.r.o., činnost nemohla vykonávat sama, protože neměla zaměstnance a neměla kapacity. Pokud v posudku uváděl, že pracovníci pracovali 10 hodin denně, bez sobot a nedělí, tak pracovali pouze pro tyto činnosti. Nezkoumali, mezi kým měl být předávací protokol, který je uveden na straně 2 logu, 3. položka s datem 16.1.2004 sepsán, a zda vůbec Capitol Internet Publisher, s.r.o., měl participovat na tomto protokolu. Při výčtu hodin postupovali tak, že provedli testování, vzali si počet hodin, který byl fakturován, přepočetli to funkcí 10 hodin denně, minus soboty a neděle a zpátky z počtu se dostali na datum, které by teoreticky mělo být datem zahájení práce. U všech jim to souhlasilo, bylo to v rámci období, kdy ke zpracování došlo, tzn. po podpisu smlouvy. Čtyři činnosti byly zahájeny před, a proto je vyloučili a jedna činnost vyšla před zahájením, proto je nezahrnuli do přecenění. Vzali hodiny, které byly uvedeny v soupisu a z jiných materiálů nevycházeli. Pokud jde o životní situace, které jsou uvedeny v tabulce, 5. položka na straně 16, tak nekontrolovali, kým tato činnost byla vytvořena, ani k tomu neměli zadání. K položce v poslední příloze s datem 31.1.2004 technické konzultace uvedl, že podle ničeho nekontrolovali tyto telefonní konzultace a počet účtovaných hodin, vycházeli z toho, že práce skutečně provedeny byly, a že odpovídá jejich popis a hodiny, které provedli. Skutečně kontrolovali pouze cenovou úroveň. Předmětem posudku bylo to, že cenová úroveň prací odpovídá standardu, který lze odvodit z běžné úrovně cen prací v tomto druhu zakázek. Ne všechny práce byly provedeny v časovém limitu, který byl vymezen podpisem smlouvy a datem předání. Tyto práce z toho vyloučili. Hodnotou, kterou vypočetli, chtěli sdělit, kolik podle jejich názoru činí teoretická možná fakturovatelná hodnota po odpočtu těch prací, které byly provedeny mimo časový limit zpracování.
Po zvážení všech shora uvedených skutečností soud hodnotil podle svého vnitřního přesvědčení, založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu, provedené důkazy jednotlivě i v jejich souhrnu a dospěl k závěru, že je nepochybné, že obžalovaní se protiprávního jednání dopustili.
Ano, ale když utratíte-rozkradete majetek akciovky nebo majetek eseróčka, pak jste nerozkradl státní majetek, protože státním majetkem není to co je zjednodušeně řečeno uvnitř akciovky.
To co je zjednodušeně řečeno uvnitř akciovky vlastní sama akciovka, stát vlastní onen papírek - onu 100% akcii.
Ostatně velmi dobře to věděl i obžalovaný jednatel Novotný, což je zřejmé z jeho odpovědi na otázku položenou u soudu: "K dotazu předsedkyně senátu, když se obžalovaný zmiňoval o obchodním majetku společnosti s ručením omezeným, komu v takové společnosti patří obchodní majetek, obžalovaný uvádí: Samozřejmě té obchodní společnosti. Movitý, nemovitý majetek je majetkem s.r.o."
Takže Novotný u soudu v tomto lhal, resp. jak by řekl Mlynář křivě svědčil?
ČLÁNKY DO MAILU