S myšlenkou pořádat dvouhodinové počítačové kurzy, určené opravdovým začátečníkům a s důrazem kladeným na „laicky srozumitelný výklad a rychlé zvládnutí těch nejpotřebnějších funkcí“, přišla již v loňském roce společnost Intel. V rámci Března – měsíce Internetu tehdy spustila projekt s názvem Centra Internetu, jehož podstatou bylo pořádání takovýchto kurzů v 18 regionálních městech. Jednalo se o dva různé dvouhodinové kurzy, zaměřené na ovládání počítače a práci s Internetem, pořádané v malých kolektivech (do deseti účastníků). Zúčastnilo se jich více než 5.000 lidí, kteří úroveň kurzů hodnotili průměrnou známkou 1,2.
Specifikem loňského ročníku bylo to, že oněch 18 regionálních center se nacházelo ve větších městech, povětšinou v dnešních krajských, že se kurzy pořádaly nejčastěji v internetových kavárnách a že celá akce byla financována ze dvou zdrojů: z podpory komerčních partnerů a z přímých plateb účastníků. Ti platili rovných 100 korun za jeden kurz.
Letos se pořadatelé rozhodli v akci pokračovat, a dokonce ji výrazně rozšířit – zejména tak, aby „dosáhli“ i do podstatně menších měst a městeček. K tomu už ale museli přibrat do projektu další partnery, jednak pro potřeby (spolu)financování, ale také pro samotné pořádání kurzů. Internetových kaváren je totiž v menších městech méně, a tak se konání kurzů letos přeneslo z rozhodující části (95 procent) do škol a knihoven. Počet regionálních center, kde se kurzy budou letos pořádat, tak mohl stoupnout na 134, v 97 lokalitách. Samotné kurzy byly pro letošek pojmenovány jako „hodiny Internetu“.
 |
Nový partner: Ministerstvo informatiky
Zcela novým partnerem, který do projektu vstoupil, je Ministerstvo informatiky České republiky. Pokud si ještě vzpomenete na reportáže z loňského Invexu, jedním z úkolů, které si dnešní ministr informatiky Vladimír Mlynář stanovil, je rozšířit do čtyř let základní počítačovou gramotnost alespoň na polovinu české populace. No a již delší dobu přicházely signály naznačující, že jedním z konkrétních kroků k dosažení tohoto cíle je pro ministerstvo informatiky právě vstup do projektu Center Internetu.
Skutečně se tak stalo, a původní projekt Centra Internetu byl rozšířen na Národní program počítačové gramotnosti, zkratkou NPPG. Nyní tedy jde o společný počin ministerstva informatiky, společnosti Intel a Centra Internetu (které je dnes samostatnou akciovkou). Na projektu se kromě Intelu podílí i další komerční partneři, konkrétně firmy Langmaster a Vogel-Burda Communications.
Způsob financování projektu nyní vychází z principu, který již na loňském Invexu avizoval Vladimír Mynář sloganem „ty dáš korunu, já dám korunu“. Zde konkrétně je to poněkud rozšířeno, na princip „ty dáš korunu, já dám korunu a účastník dá také korunu“ – přibližně jednu třetinu nákladů na proškolení každého účastníka totiž hradí ministerstvo informatiky (ze svého rozpočtu), druhou třetinu komerční partneři a třetí pak samotní účastníci kurzů. Je to rozpočítáno tak, aby pro účastníky zůstala zachována cena 100 korun za jeden dvouhodinový kurz.
Včera, při slavnostním zahájení celého projektu NPPG v Národní knihovně v Praze, zdůraznil Vladimír Mlynář mimo jiné i tento princip financování, s přímou motivací účastníků kurzu. Postavil to do protikladu ke způsobu, jakým byl financován projekt INDOŠ (Internet do škol), kdy stát dal někomu velkou částku peněz, zcela opomenul jakoukoli motivaci adresátů celého projektu (spíše je dokonce odradil od jakékoli vlastní aktivity) – a pak se nestačil divit efektům, které to přineslo. Použil dokonce zajímavé přirovnání: tyto kurzy jsou určeny lidem, kteří mají sami zájem na vlastním vzdělávání a jsou ochotni do toho i něco investovat – například vzdát se tří krabiček cigaret (nekuřáci si jistě sami doplní vhodný ekvivalent. :-)
Vladimír Mlynář také připustil, že celý program NPPG nemá nic společného se stávající Státní informační politikou ve vzdělávání (SIPVZ), ani s ministerstvem školství jako jejím nositelem – a ani s penězi na SIPVZ. Jak jsem již psal, vklad ministerstva informatiky jde z jeho relativně skromného rozpočtu. Pro letošek se počítá s cca 30 až 50 tisíci účastníky, a pokud by byl zájem výrazně větší, mohlo by se paradoxně stát, že by to přetížilo omezené vlastní zdroje našeho nejmladšího ministerstva. Vladimír Mlynář ale byl v tomto ohledu optimista a tvrdil, že v takovém případě by potřebné další prostředky určitě získal.
Jaký je obsah kurzů?
Osobně mne poněkud překvapilo, že na včerejší prezentaci celého Národního projektu počítačové gramotnosti se mluvilo pomalu o všem možném, jenom ne o konkrétní náplni kurzů, o tom, co by se jejich účastníci měli naučit, o výukových materiálech, jejich dostupnosti atd. Prezentovány zde byly pouze ty opravdu nejzákladnější informace, že letos se počítá s celkem pěti kurzy:
- Úvod: základy ovládání počítače, seznámení s Internetem a e-mailem
- Internet: práce s Internetem a e-mailem
- Text: psaní textů, tvorba dopisů
- Tabulka: vytváření tabulek na počítači
- Praxe: tipy na Internetu, vzdělávání, e-bankovnictví .
z nichž ale zatím jsou připraveny a skutečně vyučovány pouze první dva (zbývající tři by měly přijít na řadu někdy ve druhém čtvrtletí). Zmiňován byl také závěrečný test, který by účastníci mohli absolvovat nakonec celého bloku pěti kurzů.
 |
Osobně bych očekával, že alespoň na webu celého projektu najdu něco jako podrobnější osnovu jednotlivých kurzů (nebo že ji najdu v prezentačních materiálech projektu „na papíře“, když je určena lidem, kteří ještě s počítači neumí pracovat). Nestalo se. Obdobně pro uvažovaný závěrečný test.
 |
Pokud jde o výukové materiály, zde jsem pochopil, že záměrem pořadatelů je nedávat zájemcům nic dopředu a studijní materiály distribuovat účastníkům až na samotném kurzu. Ani novinářům, přítomným na včerejším slavnostním startu celého projektu, nebyly studijní materiály rozdávány. Protože mě velmi zajímala obsahová úroveň studijních materiálů a celková „laťka“ odbornosti kurzů, musel jsem si jeden exemplář explicitně vyžádat. Do ruky jsem nakonec dostal útlou brožurku s 13 stránkami textu (zbývající tři tvoří titulní stránka a reklamy). Očekával jsem něco přeci jen hutnějšího – možná ne pro samotnou výuku přímo na místě, ale jako „pozůstatek“ po kurzu pro účastníka, který jednou absolvuje kurz a teprve někdy později se k jeho obsahu dostává znovu a potřebuje si oživit a náležitě „vstřebat“ získané znalosti.
Pokud jde o odbornou úroveň brožurky, kterou se mi podařilo získat (je pro úvodní kurz), ta je skutečně uzpůsobena člověku, který dosud žádné zkušenosti s počítači nemá. Čtenář Lupy by nad jejím obsahem nejspíše ohrnul nos, ale pro skutečně první seznámení s počítačem to nejspíše bude adekvátní. Otázka je spíše, co na druhé, třetí atd. seznámení, kdy už uživatel překonal počáteční ostych a chce pokročit dál. Zde zřejmě začíná role dvou komerčních partnerů, společností Vogel-Burda Communications (vydávající papírový Počítač pro každého) a Langmaster (produkující výukový software). V úvodní brožurce má každý z nich celou reklamní stránku…
Zájemci o účast v kurzech si mohou zjistit jejich dostupnost, a také se na ně přihlásit, na „modré“ telefonní lince 844 111 130 (tj. se zpoplatněním jako místní hovor, po celé České republice). Na Internetu (zde) lze zjistit alespoň umístění jednotlivých regionálních center a termíny konání jednotlivých kurzů.
ČLÁNKY DO MAILU