Průměrný odborník na informační a komunikační technologie (ICT) si v Česku v roce 2023 přišel na hrubou měsíční mzdu 88 tisíc korun, což je meziročně o 6,5 procenta více. Zároveň je to o 92 procent více, než kolik činí průměrná tuzemská mzda. V některých profesích, jako jsou vývojáři softwaru, jde průměr nad sto tisíc. Výjimkou jsou ICT zaměstnanci ve veřejné správě, kteří vydělávají výrazně méně než ti v soukromém sektoru. To podle Bezpečnostní informační služby (BIS) představuje riziko pro národní bezpečnost.
Státní ICT odborníci si v roce 2023 v průměru přišli na 54 tisíc korun. „Zahrnuty jsou všechny příplatky a odměny,“ řekl Lupě Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti na Českém statistickém úřadu, který čísla o platech zahrnul do nového ročníku publikace Digitální ekonomika v číslech.
„Zatímco ve mzdové sféře berou ICT specialisté téměř dvojnásobek toho co ostatní zaměstnanci v soukromé sféře, ve veřejné sféře je plat ICT specialistů vyšší jen o zhruba desetinu v porovnání s ostatními zaměstnanci odměňovanými podle platových tabulek,“ doplnil staťák.
Střet zájmů a dorovnávání platů
Na problém nedostatečného odměňování v ICT v poslední veřejné výroční zprávě upozornila BIS. Stát má obecně nedostatek odborníků, největší problémy jsou ale právě v oboru IT, v němž je velká poptávka na soukromém pracovním trhu.
Stát tak podle bezpečnostní služby musí outsourcovat důležité role na třetí subjekty, které jsou často ve střetu zájmů. „Na jedné straně se podílí na přípravě podkladových materiálů a na straně druhé jsou zároveň následně adresáty legislativních norem vzniklých na základě těchto podkladů,“ shrnula BIS.
Zpravodajci v roce 2023 zaznamenali několik případů „zcela flagrantního střetu zájmů“ pramenícího z neschopnosti státu konkurovat soukromým zaměstnavatelům.
„Zástupci některých státních institucí přijímali finanční prostředky pro dorovnání svých nízkých platů ve státním sektoru od třetích subjektů. Takové subjekty se přitom ucházely o veřejné zakázky instituce daného zaměstnance nebo na ně měly dopadat legislativní návrhy úřadu zaměstnávajícího takového člověka,“ zjistila BIS.
Podle BIS kvůli této situaci bují klientelismus, tedy poskytování neoprávněných výhod vybraným osobám a firmám. Projevuje se to u veřejných zakázek, výběrových řízení a při přerozdělování veřejných financí.
V minulosti taková jednání doprovázela korupce, což už dnes pravděpodobně není takový problém. Představitelé státních institucí ale využívají prosazování zájmů různých skupin k posilování vlastní pozice – například se poté u skupiny, které pomohli, nechají zaměstnat. „Jejich motivace spočívá především v očekávání budoucího prospěchu, což je ovšem velmi obtížně doložitelné,“ doplnila BIS.
Problém to je
Výše finančních odměn ICT odborníků ve státní správě je dlouhodobé téma. Zaznívají i hlasy, že to ve skutečnosti není tak hrozné, protože existují nástroje, jak peníze řešit. Více to v našem rozhovoru rozebral Karel Trpkoš z Ministerstva práce a sociálních věcí.
Zjištění BIS a čísla ČSÚ nicméně říkají, že nízké odměny problémem nadále jsou. Projevuje se to na více úrovních, třeba ve fluktuaci lidí.
S nízkými mzdami se potýká například Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Ten kromě jiného dohlíží na kybernetickou část kritické infrastruktury státu a snaží se prosadit nový zákon o kyberbezpečnosti s většími pravomocemi. V ideálním světě by tak měl být vybaven vysoce kvalifikovanými a dobře placenými pracovníky.
Ředitel NÚKIBu Lukáš Kintr už dříve pro Lupu uvedl, že úřad v roce 2023 přijal zhruba 100 nových lidí, ale zároveň jich 80 odešlo. Při tehdejším počtu zhruba 370 zaměstnanců šlo o významnou fluktuaci. Průměrný měsíční plat lidí na NÚKIBu v roce 2023 byl podle výroční zprávy 57,5 tisíce korun.
NÚKIB často přijme absolventy, kterým poskytne praxi, zkušenosti z práce na citlivých projektech spojených s národní bezpečností a podobně, a takto vycvičení lidé posléze odejdou do soukromé sféry, kde dostanou i násobně větší peníze. Někdy odcházet nechtějí, ale tlačí je založení rodiny nebo pořizování bydlení. Fluktuace má někdy i dopady na kvalitu, protože jsou lidé v zácviku.
„V technické oblasti to máme postaveno na brutálních srdcařích. Netrpíme na to, že bychom nebyli schopní lidi získat, ale že je nejsme schopní dlouhodobě udržet. Do nově příchozího kolegy investujeme třeba rok dva a on následně odejde, aniž by know-how náležitě předal. Pak se točíme v kruhu a snadný krok z něj nevede,“ popsal Kintr. Dodal, že fluktuace ne vždy souvisí pouze s platy, ty ale hrají stěžejní roli.
NÚKIB pro Lupu uvedl, že se situace v roce 2024 zlepšila. Poměr nově obsazených (61) a ukončených (33 včetně výpovědí ze strany úřadu) pracovních poměrů byl nižší než o rok dříve.
Situace týkající se nedostatku IT a kyberbezpečnostních odborníků a jejich finanční ohodnocení je ale podle kyberúřadu stále problém. Situaci ovlivňuje několik věcí.
„První z nich je právě obecně převyšující poptávka nad počtem odborníků, které produkuje náš vzdělávací systém. Druhým faktem je, že státní správa není v rámci současných pravidel schopná nabídnout žádaným expertům adekvátní platové ohodnocení. Soukromý sektor zkrátka v drtivé většině případů stát přeplatí, přičemž i naše data z každoročních šetření jasně poukazují na finanční ohodnocení jako hlavní faktor limitující nábor zaměstnanců veřejných institucí,“ shrnula Alžběta Dvořáková, mluvčí úřadu.
Jak ČSÚ počítá mzdy
Do mezd (v případě ICT specialistů ve veřejné sféře platů) se zahrnují všechny mzdy za práci včetně příplatků, prémií a odměn, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky.
Mezi odměny se zahrnují například pololetní nebo roční cílové nebo mimořádné odměny. Patří sem i pohyblivá složka mzdy (výkonnostní, motivační), kterou některé společnosti označují jako osobní příplatek.
Pokud jde o příplatky, zde patří především osobní příplatky, zákonné příplatky (za práci ve svátek, za práci v noci, o sobotách a nedělích, za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí), nebo příplatky, které má společnost stanovené ve vnitřním předpisu nebo kolektivní smlouvě (například příplatek za směnnost, za uznané certifikáty, za zaškolování nových zaměstnanců apod.). Patří sem i doplatek do minimální a zaručené mzdy, ale to se ICT specialistů určitě netýká.
Náhrady zahrnují částky za čerpanou dovolenou, svátky, za poskytnuté volno při překážkách v práci na straně zaměstnance, při překážkách v práci na straně zaměstnavatele, při překážkách z důvodu obecného zájmu atd. Položka neobsahuje náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU