Dvojkovou soustavu jsme se svého času učili už v osmé třídě ZŠ - i když je pravda, že okrajově.
Horší ale je, že praktického hledisla je znalost dvojkové soustavy využitelná asi stejně jako znalost Morseovy abecedy (a když už, tak patří do matematiky). Témata, která by naopak měl středoškolák znát, aby se byl vůbec ve světě ICT schopen orientovat, zcela chybí. Třeba komunitní služby, organizace a správa dokumentů, "elektronický podpis" a pod.
Pokud patří převody soustav mezi učivo základní školy, není mi jasné, proč je jejich výuce věnována taková pozornost například na ČZU v předmětu Výpočetní systémy (tento předmět se vyučuje pouze na oboru Informatika). Navíc jsem nebyl sám, kdo se s těmito převody v praxi setkal až tam, předtím na ZŠ ani na osmiletém gymnáziu se, pokud si vzpomínám, tato látka neprobírala.
Odpověď je možná jednoduchá, VŠ často neví, co se učí na SŠ, a SŠ neví, co se učí na ZŠ. Úroveň škol i žáků je různá a opakování je matkou moudrosti ;-) Končil jsem ZDŠ v roce 1971 a už tenkrát jsme je v rámci experimentální výuky měli. Na středních školách všeho druhu se toto učivo probíralo v době zavádění programování již počátkem osmdesátých let.
No, ja jsem na ZS koncil az v 1990, ale nevzpominam si, ze bych se prevody soustav naucil na ZS nebo gymnazium (ale tam se to mozna opravdu letmo ucilo).
Samozrejme, tesne pred Vami doslo ke zlomu - kdo chce urcite dohleda... navic co se divite, kdyz se 5 hodin matiky muselo smrsknout o 20%... Kam by se to veslo (puvodni rozsah latky pri stale tupejsi populaci:-))?
Jinak co se tyce prevodu mezi soustavami, nechci se plest, ale mam za to, ze bylo (nekde) soucasti (mozna nad ramec) uciva 4. tridy... V osmicce to rozhode nebylo - mozna tak dobrovolna soucast pripravy na prijimacky a Belouse...:)
Nevim jak vy, ale ja se prevody soustav na ZS ucil, je fakt, ze v ty dobe uz sem to stejne davno umel - jako majitel atari 800 jsem si nekdy na urovni 6-7tridy zacal prgat programky v assambleru a tam bylo treba vedet jak je to binarne/hexa.
A bude hůř - viz rámcové vzdělávací plány. Vzdělaná populace není prioritou jakékoliv vlády. Jenom omezená a tupá většina znamená pro politiky jistotu...
Já nastupoval v r. 1977 jako první (možná už druhý) ročník, který měl ZŠ zkrácenou na 8 let a matně si pamatuju, že se to taky probíralo, ale jen tak okrajově.
Na VS se to myslim bere proto, aby si studenti uvedomili, jak ta cisla vypadaji v operacni pameti pocitace, dalsi level je to same v sestnactkove soustave, dalsi level jsou zaporna cisla a posledni level byvaji cisla desetinna. Dale to je podle me zaklad pro takove ty operace AND, OR, XOR, shift, rotace...
A primo k Vasi osobe si dovolim poznamku, ze mi neni jasne, jak se zajemce o obor informatika muze nesetkat v praxi s prevodem do dvojkove a sestnactkove soustavy jiz pred VS. Osobne jsem si vzdycky myslel, ze to je vec, na kterou musi narazit kadej kluk, kteryho zajimaji pocitace a kalkulacky. Proc treba cisla v IP adrese musi byt mensi nez 256? Proc je Truecolor cca 16,7 milionu a Hicolor cca 65 tisic barev? Proc je kilobajt 1024 bajtu? Co delaji tlacitka HEX a BIN, ktera jsou temer na kazde kalkulacce, ktera stoji vice nez 100 Kc?
On je ale malý rozdíl mezi tím, když někdo umí zmáčknout na kalkulačce tlačítko BIN, nebo si ten převod umí spočítat bez kalkulačky. Smyslem mého příspěvku bylo poukázat na to, že převody soustav se do této míry na školách, které jsem navštěvoval, neprobíraly.
Mimochodem, proč by měl pojem "zájemce o obor informatika" automaticky implikovat programátora?
Zaplatpambu jste ani nereagoval podrazdene. Bohuzel pro Vas, ja mam dneska hadavou naladu. :)
Kdyz uy to tlacitko na kalkulacce mackam, tak asi musim vedet proc.
"Smyslem mého příspěvku bylo poukázat na to, že převody soustav se do této míry na školách, které jsem navštěvoval, neprobíraly." Na skolach, ktere jsem navstevoval ja, se take moc neprobiraly. Bohuzel, Vy jste v puvodnim prispevku napsal "v praxi".
"Mimochodem, proč by měl pojem "zájemce o obor informatika" automaticky implikovat programátora?" Tyhle dva pojmy uz jsem si zvyknul rozlisovat. Proto jsem take vybiral obecne priklady (kilobajt, truecolor, ip adresa) a ne otazky, jak vymaskovat stisk tlacitka na joysticku, jak nastavit barvu v textovem rezimu, jak poznat, ze je tiskarna busy, proc jde v nejakem savegame nastavit skore maximalne 4 miliardy...
Mám dojem, že podrážděné reakce jsou především doménou přispěvatelů, kteří se neumí nebo nechtějí podepsat (neberte to osobně :) ).
Člověk by měl vědět, co dělá, ale dá se toto skutečně předpokládat od studenta, který se ve škole naučí, jak přesně prolézt filtrem přijímacích zkoušek, ale už nic víc?
Uznávám, že moje formulace byla nepřesná, je to o to ironičtější, že tehdy jsem se skutečnou praxí neměl v podstatě nic společného.
V podobných příkladech není potřeba umět skutečně převádět číselné soustavy. Osobně mám s matematikou nemalé problémy, ale spoustu jich kompenzuju celkem dobrou pamětí. Proto například masky podsítí nebo hodnoty nějakých často používaných mocnin dvojky znám nazpaměť a celá operace je v podstatě ekvivalentem výběru řádku z databáze.
"dá se toto skutečně předpokládat od studenta, který se ve škole naučí, jak přesně prolézt filtrem přijímacích zkoušek, ale už nic víc"
Samozrejme mate pravdu, ze tohle se predpokladat neda. Proto se to take uci na VS znova.
"V podobných příkladech není potřeba umět skutečně převádět číselné soustavy"
To mate taky pravdu, ale ja jsem zase predpokladal, ze na otazku "proc jedno cislo IP adresy muze byt od 0 do 255?" po odpovedi "protoze dvojkova soustava" prece musi u zvidaveho kluka vyvstat dalsi otazka "a dvojkova soustava jako co?" a hledani odpovedi "vzdyt do osmi bitu v jednom bajtu muzu napsat pouze osm cifer dvojkove soustavy a tam se prave vejdou jenom cisla od 0 (00000000b) do 255 (11111111b)". Samozrejme nektere mocniny a masky znam taky nazpamet, nicmene treba bajty v hexa musim do desitkove prepocitavat (krome proflaklych 0x00, 0x0A, 0x0D, 0x20, 0x7F, 0xFF).
No ona ta 2ková soustava je hodne dulezita pokud chcete psat neco napr v assembleri.A kdo se prohlasuje za IT experta by mel znat i ji (i kdyz ji v praxi treba nepouziva tak jako zaklad jakehosi vseobecneho vzdelani).
Problemem bych videl spis to ze ve vyuce informatiky na strednich skolach neni specifikovano co se maji studenti naucit, vsude se tak bere dokola Office s absolutne nadhodnocenou hodinovou dotací.(Pokud by se každému programu u zamestnavatele ucili 4 roky , potes panbu nad tou produktivitou prace)
Do programování se učitelé rači nepouštějí protože by se sami ocitli často na tenkém ledě.Sam jsem pro jednoho ucitele aprobovaneho na IT vypracoval primitivni program - soucast jeho diplomove prace.
Takže hodiny končí hraním CS ,chatováním či serfováním po XXX stránkách.
Co napr. takova Karnaughova mapa? Jak urcite masku site bez binarni soustavy? A to nemluvim o vyse zminovanem Assembleru:)
Dle me by do maturitnich otazek patrit mela, jelikoz ne kazdy student stredni skoly ji zvlada.
... a jednomu takovemu uciteli jsem ten jednoduchy programek do diplomky psal. :)
Ostatne mam nazor, ze na strednich skolach (s vyjimkou tech IT) kdo se chce naucit programovat a bavi ho to, tak to zvladne vicemene sam. A kdo nechce a nebavi ho to, tak tomu to proste ucitel nevysvetli.
No jo, protože už žádný vyučující není schopen žákům alespoň ukázat, jakým způsobem (v jakém kódu) jsou znaky ve Wordu uloženy.
Prostě všude se učí jen přiblbý "řidičák na počítač". (A u nás toto legitimizují vysokošloští profesoři či profesorky umělé inteligence - tak co by člověk mohl chtít po učitelích na středních školách.)
Vím, že i v prvním ročníku na VŠ (ČVUT FEL) se našlo pár lidí, kteří na to pozapomněli a dělalo jim to docela problémy. Jináč já si pamatuji, že na ZŠ jsme to určitě nedělali, bylo to v učebnicích, ale učitelka to přeskočila.
Nejsem expert na aplikace binární soustavy ale praktické využití určitě existuje, již mnou zmiňovaný assembler , komprimují se taky lépe 1 a 0 než přímo ASCII tabulka , dále třeba samoopravné kódy....
A spousta věcí o kterých by vám řekli elektronikaborci což já nejsem
Je uplne genialni, staci se totiz naucit prevody do binarnich cisel a pri narocnosti uloh na ZS typu scitani/nasobeni... je to pak daleko min nachylnejsi na chybu. Precijen se daleko snaz scitaji jednicky nez 9 ruznych cislic.
Fakt je , ze pri vetsich cislech se to potom trochu rozleze po papire ;).
si pil ne? :) komprimace je ciste matematicka disciplina definovana nad obecnymy mnozinami. je fuk jestli ta mnozina obsahuje 1cku a 0 nebo 255 hodnot nebo 156 miliard hodnot. porad to funguje stejne. samoopravne kody jakbysmet.
komprese je zvysovani entropie dat a samoopravne kody ji zase snizuji, zaklad soustavy na to nema vubec zadny vliv.
a vsechny soustavy jsou si rovny, existuje isomorfismus mezi mnozinou vsech cisel definovanych v ciselne soustave o zakladu X a ciselne soustave o zakladu Y pro vsechna X a Y.
<rejp> Ad 8 bod DNS - a co prevod domeny 3toho radu na IP? Tj. nazev stroje na IP? co deleni zateze a vicero IP? (nslookup google.com)
Tedy take s vyhradami :-)) </rejp>
Ano DNS toho dělá mnohem víc, ale v otázce není řečeno přece "Co všechno dělá DNS server?", pak by ta odpověď byla špatná.
To je to samé, jka kdybych se zeptal "K čemu slouží PC?" a dal možnosti:
1. k psaní textů
2. ke zlepšování fyzické kondice
3. k dopravě do práce
Prsotě první možnost je práván, ale samozřejmě není úplná, ty další jsou evidentně nesprávné, vždyť takových otázek bývá v nejrůznějších testech kvanta.
pro všechny bývalé studenty: Já jako učitel na SŠ (OA) můžu potvrdit, že žádné jiné soustavy než desítková nejsou obsahem učiva ZŠ (aspoň bežné ZŠ).
Učivo matematiky na ZŠ je neustále pročišťováno, v současnosti už ani taková vě jak jsou lomené výrazy není oficiálně učivem matematiky na ZŠ,a lepatří na SŠ. Podobně za těch 7 let, co učím na OA bylo výrazně pročištěno učivo matematiky, protože se to prostě s klesajícími znalostmi ze ZŠ nedá stihnout - např jsme vypustili pravděpodobnost nebo rovinu v analytické geometrii. Oficiálně patří dokonce komplexní čísla mezi tzv volitelné učivo na OA, to ale vypustit nemůžeme, protože se to neustále objevuje na přijímačkách.
My jsme dvojkovou soustavu zařadili do učiva pro 1. ročník na OA právě kvůli státní maturitě a mohu jednoznačně prohlásit, že to ani jeden student nebo studentka ze ZŠ neznali!
No jo milý pane učiteli, ale co to je za školu ta obchodní akademie?
Je to takový učňák s maturitou. Jenom na učňáku se lidi aspoň něco naučí udělat manuálně, zatímco na OA končí většinou případy naprosté rozumové i manuální neschopnosti (často i z řad učitelů), jen aby se propracovali k tomu papíru. Bohužel teď už ten papír má skoro každý, takže to zase tolik nepomáhá. Naštěstí vznikají soukromé VŠ na podobném principu.
No jakoe když máte na OA 3 hodiny matiky v prváku a druháku a po 2 hodinách ve třetáku a čtvrtáku, tak nevím, co byste chtěl za kouzla.
Kromě toho učím také nějaké hodiny na bakalářském studiu a můžu říct, že mnozí studenti.
A jen jedna poznámka k vaší větě - studenti z OA mají hlavně na ekonomických školách dost zásadní výhodu proti studentům z gymplů, protže ekooimku ovládají z OA, účto také a gympláci se v tom topí. Aspon to je moje zkušenost, co jsme slyšel od našich bvalých absolventů. Naopak s matikou mají problémy, to dokonce sami tvrdí, že by byli rádi, kdyby jáí jejich nástupci měli víc, že by jim to velice pomohlo.
A ještě k poslední větě, myslel jste asi naneštěstí ne? :)
Tak nevim, na gymplu jsem to nemel, na technicke VS jsem ekonomiku zakoncil jednim trapnym zapoctem v prvaku a ekonomickymi zalezitostmi, ucetnictvim apod. jsem se za skoro 15 let tak nejak neutopil... (jsem stale ve stavu OSVC)
Myslim, ze tu byly 2 hlasy, ze to BYLO soucasti uciva, vcetne prevodu mezi nimi (vzdyt je to trivialni, ale bysme chteli napr. po prodavackach, ktere nejsou schopny spocitat vracene mince i pokud to neprejde desitkovy rad...)... asi to bude tim, ze ti dva ucastnici to zazili a ze to tam neni dnes ani vcera nas pri urovni znalosti populace o 10-15 ci vice let mladsi tak nejak vubec neprekvapuje...