Vlákno názorů k článku Stejné DPH na tištěné knihy i na e-knihy? Jednoznačně krok správným směrem od lupa.cz jsou už jako čučkaři - Casto si spise kladu otazku, proc ma pri...

Podobně by se ale dalo argumentovat opačně - že ekologická stopa tištěné knihy je podstatně větší než u té elektronické a tyto externality by měly být obsaženy v její ceně.

Jinými slovy: Elektronická verze je pro kupujícího výrazně méně hodnotná než tištěná.

tak kdysi dokonce medialni smejdi tvrdili, ze stejny film na DVD je drazsi nez VHS protoze vyroba DVD je drazsi :D jo i takovy vtiplaci se najdou a kdyz jim nekdo ukazal cenik vymysleli si zas, ze DVD ma menu a to se oproti VHS musi udelat navic co naplat, ze pri XX tisic kusu by to cenu zvedlo sotva o korunu...

tak hlavně ani v jednom případě si kupující žádný totožný text nekupuje. V případě knihy si koupí věc, která text obsahuje a k této věci má vlastnická práva a může s ní nakládat dle libosti, ale to se netýká textu. V případě eknihy si kupuje pouze možnost užití bez jakýchkoliv vlastnických práv.

Opravdu?
Nejdražší položkou na knize opravdu není její tisk. Hromady barevných reklam ve vaší schránce budiž důkazem.

A nebyl tu nahodou kdysi rozhovor z nehoz vyplynulo, ze e-kniha je mnohem narocnejsi a jeji vyroba drazsi nez kniha tistena?

Kolik stromu musite pokacet na vyrobu milionu papirovych knih? Jak dlouho ty stromy rostou? Kolik energie spotrebujete na vyrobu milionu e-booku?

Je pochopitelne diskutabilni ekologicka zatez pc vs jedna kniha, ale to jedno PC zcela urcite nepouzivate na cteni jedine knihy.

Exituji zde ale daleko zjevnejsi pripady. Napriklad tzv "usporna" zarovka (neboli prevazne vybojka) se rtutovou naplni, vs zarovka ze skla, mosazi a wolframu. Nebo jeste lepe, stary a "neekologicky" automobil, ktery vygeneruje par kg emisi navic, vs novy "ekologicky", na jehoz vyrobu se tech emisi vygenerovalo nekolik tun.

Na e-knize jsou nejdražší autorská práva, sazba, a tzv. zlom (u papírových publikací se používá také výraz "pre-press" neboli příprava tisku). Tedy to, co publikaci dá podobu (včetně grafické úpravy). Je to pracné a časově náročné. U elektronické publikace rozsahu většího než článek o pár odstavcích to znamená i strukturu včetně odkazů a pravidel a závislostí pro reflow při změně parametrů zobrazení, aby se na to vůbec dalo koukat bez vzniku bolesti hlavy a nutkání někoho zabít.
Udělat to správně vyžaduje znalosti typografie, samozřejmě znalost softwaru a jeho ovládání, a zkušenosti. Jejich osvojení vyžaduje čas, a dotyčného člověka je potřeba adekvátně zaplatit, jinak se na to vykašle a vydavatel to pak bude muset dát někomu, kdo to zprasí stylem v této zemi obvyklým.

1. Sazba je naprosto stejná jako u papírových knih, respektive ten samý autorem a redaktorem (překladatelem) zkorigovaný text může být použit i jako základ tisku i jako základ e-booku.
2. Zlom je náročnější u tištěných knih, protože formáty typu epub nebo mobi (apod.) zlom vůbec neřeší (řádky láme až zobrazovací zařízení, z něhož se čte, většinou velmi primitivním a nechutným způsobem). Pdf se dá generovat přes TeX, pak je to práce relativně snadná (a je to výrazně levnější než DTP programy, používané pro tisk) a samotný program je zdarma.
3. Vnitřní odkazy apod. Opět nesmysl, protože řada knih takové věci nemá a nepotřebuje (prakticky veškerá beletrie), a ty by pak musely být výrazně levnější.
Druhou věcí je, že pokud je ve zdrojovém textu např. odkaz na tabulku, tak je věcí příslušného programu, který buď odkáže na tabulku č. XY na straně YZ, nebo na příslušné místo vloží hyperodkaz a k tabulce kotvu. Opět by zde neměl být rozdíl mezi e-bookem a papírem. Nehledě k tomu, že mám-li to vyřešeno pro papír je převod na hyperodkazy věcí prohnání textu nějakým skriptem, který se dá napsat třeba v perlu v podstatě s příručkou na kolenou.
Jinými slovy, pokud mám ve zdrojovém textu tabulku označenou jako \label{xyz} a odkaz na ni jako \ref{xyz} (z čehož TeX udělá "papírový" odkaz, tak opět není problém z těchto zanček vytvořit kotvu v hypertextu a odkaz na ni.
Druhá věc je, že pokud budu jednou mít zdrojový text s TeXovými značkami, tak jen stačí změnou parametru \magnification v hlavičce vygenerovat více finálních souborů v pdf, od vhodných ke čtení na velkém monitoru po vhodné pro čtečky s nižším rozlišením. A výsledek bude prakticky vždy lepší než automatické zalamování obskurních formátů čtečkou. A pdf lze, rovněž přes TeX či LaTeX, udělat i s hyperodkazy (a jsme omezeni jen tím, že část programů zobrazujících pdf s nimi neumí pracovat; jak je na tom SW čteček, nevím).
Pokud tvůrci e-booků dělají dělají hyperodkazy a další podobné věci ručně (a tudíž šíleně draze), tak nechť zkrachují, jako zkrachovali třeba formani když přišla železnice a pak ještě nákladní auta.

To záleží na tom, co všechno rozumíte pod pojmem ekologická stopa. Jednou vyrobená papírová kniha je při správném skladování více či méně "trvale udržitelná", narozdíl od elektronické knihy, která k samotnému užívání vyžaduje další vstupy.

Já například zrovna teď čtu Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze, svazek II, nakladatel František Topič, knihkupec, 1924 - a považte, ani jsem ji před čtením nemusel nabít. Kdybych místo solidní papírové knihovny zdědil třiadevadesát let starou čtečku, mohl bych ji používat nanejvýš jako těžítko, protože baterka by po těch letech byla mrtvá - a i kdyby mrtvá nebyla, nesehnal bych nabíjecí kabel.

Problém je, že tohle nedělá každý a se všemi knihami.
Spíš bych potom viděl k řešení "ekostopu" archaických a s podmínkami moderní doby nekompatibilních autorských práv, zabraňujících tomu, aby ty knihy visely k půjčení někde na netu.

Tak "náš" zákon to v podstatě řeší presumpcí viny a "autorským poplatkem" z každého paměťového média, tedy i ze čtečky e-knih a mobilu. A když jsem nucen poplatek zaplatit, z morálního hlediska mám "předplaceno" a mám morální nárok si do toho bez dalšího placení stáhnout cokoli. Minimálně jako kompenzaci za tu urážku.

Ve chvíli, kdy do ekostopy svoji knihovny započítáme i to, že čtečku obsahující celou knihovnu o x tisících svazcích strčím do batohu a objedu s ní svět, je ta elektronická mnohem výhodnější, protože si nechci představovat náklady na přepravu standardního lodního kontejneru například že Vsetína na Maledivy a zpět.

"Klasické tištěné knihy u nás od roku 2015 opět podléhají nejnižší možné sazbě DPH, tedy 10 %. Totožný text prodávaný ve formě elektronické knihy je zdaňován nejvyšší možnou sazbou 21 %. Ptáte se proč?"

Protože tištěná kniha "dává práci" více lidem, nežli elektronická. Z tohoto pohledu odlišné zdanění dává smysl.