O víkendu jsem si pohrál s oběma prohlížeči. Následující zjištění mají umožnit orientaci při volbě prohlížeče pro běžné užívání. Většinu lidí nezajímá, zda a jak nějaký nový prohlížeč vyznává výstřelky posledních (polo)standardů.
Designéři webových se už léta perou s tím, aby jejich výtvory vypadaly pokud možno stejně ve všech užívanějších prohlížečích (i aby se v nich vůbec zobrazily. :-) Hazardéři ukládají do javascriptového kódu testy na typy prohlížečů a jejich verze. Podle výsledků testů se pak totéž provede v jednom prohlížeči tak, v jiném onak, někdy poněkud různě.
Profesionální tvůrci stránek mají tohoto stavu plné zuby a naléhají na producenty prohlížečů, aby se konečně dohodli na dodržování určitých standardů. Pro takové situace nejlepší rada zní – dělat všechno co nejjednodušeji a vyhnout se trápení sebe samého i uživatelů. Dobrý – a hlavně účelný – design se dá udělat s minimem prostředků.
Můj pohled na Operu a Mozillu odpovídá zmíněné radě. Neposuzuji krajní využívání všech možných „fidlátek“. Zajímá mě konfigurovatelnost a užitečnost (tj. možnost upravit UI a schopnost zprostředkovat potřebné informace např. při studiu). Netradičně nebudu nic srovnávat s posledními výtvory NS a MS – pro mne jsou to mamuti s tisíci zbytečných chobotů. Dosud používám dávný, malý Navigator 3.x s vypnutou grafikou i vypnutým JavaScriptem. 98% dat, která mne zajímají, jsou texty, zbylá 2% průvodní vysvětlující obrázky. Tento nepoměr nasvědčuje tomu, jak málo se na webu využívá grafika tam, kde by byla nejužitečnější. I jak moc je jí tam, kde většinou k ničemu není.
Vyznavače hejblátkových bakchanálií jsem už dostatečně odradil :-) Pro zbývající většinu jdu na věc.
* Čeština aj. jazyky
jsou tím prvním, co rodilé non-inglišáky po instalaci zajímá. Ani v jednom z obou prohlížečů žádný problém. V Opeře je nastavení jazyka trochu skryté (bohužel i v nápovědě a popisech). V Opeře zvotle menu „File – Preferences – Documents“. Dvakrát klikněte na „Normal“ a pak zvolte font (např. Times New Roman CE). Jde o výběr z fontů, které máte ve Windows (volba „Fonts“ v Control Panelu Windows – tam předem musíte mít i české fonty). V Opeře můžete přisoudit typ fontu i dalším objektům, např. titulkům, formulářům apod., ale není to nutné.
V Mozille není nastavení fontů o nic méně skryté. Projděte menu „View – Character Coding – More – East European“. Pak zvolte font (nejčastěji zřejmě „Central European Windows-1250“). Jazyk – je součástí informace, kterou se prohlížeč hlásí serverům – nastavíte v Opeře v submenu „Preferences – Languages“, v Mozille v „Preferences – Navigator – Languages“.
„Preferences“ jsou u Mozilly v menu „Edit“, u Opery ve „File“. Jazyky s fonty fungují v obou prohlížečích bezproblémově.
*Grafika a její vypínání
zajímá každého, kdo grafiku nevyžaduje, nebo má pomalejší připojení k Internetu. V Opeře je v submenu „Preferences – Multimedia“. V Mozille v „Preferences – Advanced – Images“. Výběr možností je v Opeře bohatší. Můžete v ní zvolit i způsob zpracování obrázků JPEG či vypnout animaci gifů. Mozilla má zase navrch v možnosti volby zobrazování grafiky pouze z „osloveného“ serveru (např. bez vkládané grafiky z reklamního serveru). V Opeře můžete vypnout i přísun všech multimediálních dat.
V interpetaci grafiky Opera převažuje nad Mozillou. Mozilla má při vypnuté grafice některé nectnosti. Nezobrazuje ani náznak grafiky bez stanovených rozměrů, a to ani když je text v ALTu (Opera v takových případech vkládá slovo IMAGE). Např. na Lupě nemůžete přidat svůj diskusní příspěvek, protože grafika s odkazy prostě neexistuje.
Opera má jednu nádhernou věc. Pokud chcete vidět nějaký obrázek při vypnuté grafice, s kurzorem v prázdném rámečku grafiky kliknete na pravé tlačítko myši a v naskočivším menu zvolíte „Show image“. Obrázek se vykreslí v rámečku přímo, bez překreslování stránky. Pouze v případě, že je obrázek větší, než jemu vyhrazená „slepá“ plocha (u obrázků bez specifikovaných rozměrů), překreslí se část stránky pod ním (nikoli celá), aby se do nové, větší plochy vešel. Bohužel, Mozilla nezobrazuje grafiku při jejím vypnutí, ani když o zobrazení požádáte. To považuji za koncepční chybu.
*Cookies
Komu se líbí, že mu kdekdo cpe cookies do počítače a pak ho s jejich podporou šmíruje? Oba prohlížeče umožňují nastavit práci s cookies (v submenu „Preferences“). Opera má jen o pár drobných voleb víc. Pro běžné potřeby bohatě stačí i nabídka Mozilly. Podstatné je, že oba prohlížeče umožňují zařazovat do databáze cookies adresy serverů, ze kterých cookies odmítáte. Můžete si nastavit rozhodování o cookies během surfování. Prohlížeč vás upozorní na každé přicválavší cookie a nabídne volbu jeho přidání k zakázaným. Tak se brzy zbavíte cockies všech hlavních šmíráků, k nimž patří především rozsévači inzertních nudlí.
Méně znalé uživatele upozorňuji, že ne všechny cookies jsou „špatné“. Některé vás zbavují např. nutnosti opakovaně zadávat různé údaje na serverech atd. – proto s nimi zacházejte citlivě.
* Rychlost
Zkoušel jsem poměřovat, jak dlouho trvá zobrazení stránek obou prohlížečů. Žádný markatní rozdíl jsem nenašel. O jejich rychlosti se hodně diskutuje. Někdo tvrdí, že mu jde rychleji ten, jiný že onen. Zřejmě to bude záležet na celkové sestavě a konfiguraci toho kterého počítače. Oba prohlížeče zvládnou i nadmíru přetabulkované stránky, jakými se vyznačuje i Lupa. Data se sice natáhnou celkem rychle, ale jejich interpretace dá oběma trochu zabrat.
* Lehkonohost Opery versus těžkotonážnost Mozilly
Stažený soubor Opery bez Javy má cca 2 MB, Mozilly bez Javy skoro 7 MB. Abyste Mozillu dostali na počítač, musíte mít volých cca 45 MB na disku. Po instalaci na něm pak zabere cca 30 MB. Pro Mozillu se doporučuje 64 MB RAM a procesor minimálně 233 MHz. Zkoušel jsem oba prohlížeče na 486/66 MHz. Mozilla je na něm při práci s menu nesmírně pomalá. Opera jede tryskem. Na spuštění Mozilly se čeká věčnost, Opera naskočí rychle.
Tuto informaci považuju za velmi důležitou. Většímu rozšíření Internetu u nás brání nejen ceny připojení, ale i ceny počítačů. Ne každý má desítky tisíc na PC s rychlým Pentiem. Můžete si být jisti, že Opera poběží výborně na jakékoli levné šunce. Zabere minimum prostoru na disku i v RAM. V tom je Mozilla opakem Opery. Pro jistotu zopakuju, že se to netýká doby zobrazení natažených stránek – ta je u obou přibližně stejná.
* Drobné dodatky
Norská Opera je komerční spolek. Žádný otevřený kód. Verze 5 je první bezplatnou Operou (jinak stojí $35). Bezplatnost vyvažuje přísuny nudlí do horní části Opery. Zakoupená Opera je bez nudlí. Vždy bezplatná Mozilla 0.6 samozřejmě ještě není hotovou první verzí. Má otevřený kód a je pro dlouhou řadu systémů. Opera pro pět, včetně Linuxu. Poslední Opera 5 je zatím jen pro Windows (starší verze ale třeba i pro 16-bitové Windows). Nudle v Opeře mi poněkud vadí, ale to je věc osobního vjemu. Nemusíte mít obavu, že by operní nudle nějak zatěžovaly spojení. Ze serverů Opery se údajně stahují jen jednou týdně a uloží se do cache, odkud se cyklicky vytahují (zda se nějak kontroluje počet jejich zobrazení, netuším).
Nebudu rozebírat spoustu možností nastavení všeho možného, včetně privátních ochran. To podstatné nechybí u žádného z obou prohlížečů. Opera má navíc třeba takovou blbinku, jakou je volba zvukových signalizací některých procesů (třeba ukončeného natažení stránky, souboru apod.). Opera i Mozilla nabízejí práci s Javou (soubory s Javou jsou podstatně delší, disk se o dost víc zaplní). K oběma prohlížečům můžete přidat softwarové moduly (plug-ins) pro práci se široce užívanými formáty dat, včetně multimediálních.
Geekové z Mozilly nabízejí výběr různých vzhledů prohlížeče – příjemná věc. Opera je v jednom provedení. U obou prohlížečů můžete vybombardovat nepotřebné průvodní ptákovinky z horní části UI, kde jsou menu aj. informace a leccos si uzpůsobit podle svého vkusu. Oba prohlížeče umožňují práci s e-mailem a se zprávami Usenetu (News). Opera má navrch implementované ICQ.
Menu „Debug“ v Mozille je věnováno vývojářům. Pobavilo mě, že Opera nabízí možnost prověření kompatibily kódu stránek se standardem HTML (Validator W3C), leč Mozilla nikoli. Validator W3C zavoláte s kurzorem na stránce, kliknutím pravého tlačítka myši a volbami „Frame – Validate HTML“. Prověří se kód zobrazené stránky, resp. framu na zdrojovém serveru (onen přímý odkaz bohužel bere neanglické znaky jako chyby v kódu, ale i tak je to milé).
Mozilla se drží tradice rozhazování jednotlivých separátních oken po ploše monitoru. Opera nikoli. V ní jsou okna se stránkami „uvnitř“ jediné plochy jejího UI. Zvykl jsem si na separátní okna, leč zvyknout se asi dá i na styl Opery. Hezké na Opeře je, že si můžete zobrazit jen samotnou stránku po úplně celé ploše monitoru (ovládání myší a klávesnicí ale funguje plně i pak). Některé stránky tak vypadají zajímavě. Oba prohlížeče mají zoom, takže i blechy místo písmen snadno přečtete.
Hezkou fintou Opery jsou klíčové znaky pro hledání v prohledávačích Internetu. Např. po zadání textu v adresní části: g site:cz +linux -„holka modrooka“ se zavolá Google, který v TLD .cz vyhledá stránky obsahující slovo „Linux“ či „linux“, kde ale nebude text „holka modrooka“ :-) Klíčovým slovem pro Google je znak „g“ a mezera za ním. Klíčových slov je celkem 11 – s jejich pomocí můžete hledat i stavy akcií firem, soubory MP3, videozáznamy apod. V Mozille můžete předvolit jen jeden prohledávač (je v ní ale původní netscapovský SmartBrowsing s klíčovými slovy např. pro hledání stavu akcií).
Další detailnější informace najdete na webovských stránkách, věnovaných každému z obou prohlížečů.
* Konečné zhodnocení
může být jen subjektivní. Zlatou medaili dávám Opeře. Mozille stříbrnou, ale pozlacenou :-) Mozillu nelze ještě hodnotit nadoraz, protože její první verze bude až… až někdy konečně bude. Už se vyvíjí přes dva roky. Myslím, že rozhodnutí Opery nabízet bezplatnou verzi je velmi dobrým krokem. Počty jejího stažení po pouhých dvou týdnech jdou do miliónů. Pozice Opery vůči Netscapu se určitě zlepší. Byť je mi poněkud divné, proč je v jejím menu volba, zda se má Opera hlásit navenek jako MSIE nebo Mozilla (myšleno Netscape) nebo Opera. Zvolil jsem Operu, ať jí to když tak píchne ve statistikách. Přidáte se?
ČLÁNKY DO MAILU