Tahounem středovlnného vysílání je Český rozhlas
Český rozhlas vysílal doposud (téměř) jako jediný v pásmu středních vln. Krok je to zcela logický a ukazuje v podstatě i na strategii stanic, o kterých bude řeč vzápětí - vyhovět především starším posluchačům, kteří si nechtějí pořizovat nové rozhlasové přijímače. Pokud bychom nepočítali Český rozhlas Radiožurnál, který vysílá na dlouhé vlně 270 kHz, v pásmu středních vln donedávna šířily svůj signál Český rozhlas 6 a Český rozhlas Dvojka. Jak naši čtenáři vědí, Šestku v tomto druhu analogové distribuce nahradil nový okruh mluveného slova s názvem Rádio Plus.
Český rozhlas Plus je určen
především těm posluchačům, kteří očekávají publicistiku v širších
souvislostech a prostor pro hlubší debatu o důležitých tématech. Posluchač tu
může pravidelně „potkávat“ například Lídu Rakušanovou, Libora Dvořáka, Radka
Kubička, Jana Bednáře, Petra Šimůnka, Ondřeje Konráda a řadu dalších. Díky
Plus zůstanou v českém rozhlasovém éteru zachovány unikátní reportážní,
dokumentární a analytické žánry, které nikde jinde nenajdete,
ujistil novináře
na nedávné tiskové konferenci ředitel Centra vysílání Ondřej Nováček.
Tradičním partnerem posluchačů na středních vlnách byl a zatím stále zůstává Český rozhlas.
Z komerčních rádií mělo doposud zájem pouze Country
Mezi komerčními subjekty nebyl doposud o střední vlny zájem. Jediný, kdo tvořil výjimku, bylo pražské a středočeské Country Rádio, kterému se podařilo v posledních několika letech významně expandovat prostřednictvím VKV pásma do celé republiky, především pak v Čechách, ale také do části Moravy. Naladit si ho mohou zájemci také prostřednictvím satelitu Astra 3B, což mu de facto zarušuje pokrytí minimálně střední Evropy. Šíření signálu prostřednictvím středních vln má v jeho případě smysl. Stačilo by, když bychom se podívali na strukturu jeho posluchačů.
Podíváme-li se na teoretickou mapu pokrytí signálem ze středovlnné frekvence 1062 kHz, uvidíme, že stanice by si opuštěním této distribuce značně pohoršila. Přes den tu vysílá silou 20 kW, v době od 19 do 6 hodin pouze 1 kW. Důvod? Omezení mezinárodní koordinací středovlnných kmitočtů. Country Rádio patří k jedné z nejúspěšnějších komerčních stanic u nás. Podle posledního průzkumu poslechovosti Radioprojekt si ho denně naladí 219 tisíc posluchačů a je třetí nejúspěšnější „regionální“ stanicí u nás (po Blaníku a Rádiu Čas). Country Rádio jednu dobu využívalo i středovlnný brněnský kmitočet 1584 kHz, ale později od něho upustilo.
Není třeba si pokládat otázku, proč Country Rádio drží svůj středovlný kmitočet ve Zbraslavi.
Impuls AM bude pro starší, hrát bude hudbu do 90. let
Další
hráč, který chce oslovit posluchače v České republice prostřednictvím
pásma středních vln, je Rádio Impuls, respektive jeho sesterská stanice Rádio Impuls
AM, která bude učena výhradně pro distribuci v tomto pásmu. Má jít o okruh
odlišný oproti klasickému Impuls, jež je mimochodem dlouhodobě
nejposlouchanější rozhlasovou stanicí u nás. Půjde o hudební informační rádio
s 24 hodinovým vysíláním s menším podílem mluveného slova.
Převažujícím žánrem bude česká muzika sedmdesátých a osmdesátých let. Chybět tu
nebude ani první polovina devadesátých let,
přiblížil DigiZone.cz PR manažer
Rádia Impuls Tomáš Přenosil.
Programová nabídka Rádia Impuls AM by měla oslovovat
především posluchače v cílové skupině od 45 do 69 let. Půjde tedy o
posluchače starší, než které máme na Impulsu,
upřesnil Přenosil. V tuto
chvíli probíhá příprava programového schématu a také technické části vysílání.
Spuštění stanice se očekává v průběhu léta letošního roku, aby bylo
vyhověno zákonné podmínce. Co si Impuls o vstupu do tohoto pásma slibuje? Podle nás jsou střední vlny poměrně opomíjeným prostorem v éteru. Country
Rádio a Český rozhlas Dvojka tu ale vysílají poměrně s úspěchem. Chceme
najít další volný prostor v éteru a zkusit ho zaplnit,
konstatoval PR
manažer Impulsu.
Rádio Impuls je v České republice nejposlouchanější rozhlasovou stanicí. Jak se povede Impulsu AM, na to si budeme muset ještě několik měsíců počkat.
Dechovka: Šlágr TV v rozhlasové podobě?
Z českého rozhlasového éteru téměř zmizela dechovka, v určité podobě zůstává zachována pouze na stanicích Českého rozhlasu. Toho chce využít stejnojmenné komerční rádio, které nedávno expandovalo z internetu také do pražského digitálního pozemního vysílání (DVB-T). Nejvýznamnějším krokem pro něho má být ale právě vstup do pásma středních vln. Licenci pro toto vysílání získala stanice na zasedání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) 19. února. Stejně jako Rádio Impuls AM počítá se šířením prostřednictvím vysílače v Líbeznicích, konkrétně na kmitočtu 1233 kHz. Předpokládaný start by měl proběhnout v jarních měsících.
Dodavatelem samotného vysílače bude společnost Tesla, trafo by měl dodat ČEZ. Zatímco Rádio Impuls AM kromě Prahy a středních Čech o další expanzi nehovoří, Dechovka už o ní mluví od počátku. Chystá se šířit signál například prostřednictvím vysílače na Českobudějovicku, a později i na střední a severní Moravě. Do dvou a půl let by stanice mohla pokrýt svým signálem celou republiku. Rádio Dechovka samo sebe označuje jako první dechovkové rádio, které je zavedenou a úspěšnou značkou. Její vysílání bylo prostřednictvím internetu zahájeno v červenci 2009. Během tří a půl leté existence se stanice etablovala jako jedno z nejúspěšnějších, nejposlouchanějších ryze internetových radií.
Speciálně na lidovou hudbu se chce zaměřit rozhlasová stanice Rádio Dechovka, která po téměř čtyřech letech míří také do klasického rozhlasového éteru.
Proč jsou střední vlny stále populární?
Někdo by mohl chápat analogové vysílání již
jako přežitek a upíná se k digitálnímu způsobu distribuce. To ale není
úplně nejlepší řešení. Současné vysílání na středních vlnách má nezastupitelné
místo na všech kontinentech a vysílače počítáme v řádu statisíců. Přetrvávající
výhodou jsou nízké technické nároky a snadná dostupnost tohoto vysílání na
kterémkoliv místě v oblastech, měřených na stovky kilometrů,
přiblížil serveru
DigiZone.cz Václav Dosoudil, předseda Československého
DX klubu, spolku, který po celé republice registruje stovky členů se zájmem
o příjem signálu na všech druzích analogových i digitálních platforem.
V tomto ohledu AM rozhlas podle Dosoudila dosud
předčí všechny moderní technologie FM, DAB i satelitního vysílání. Trvalému
zájmu se AM rozhlas těší především v rozlehlých územních celcích, jakými jsou
USA, Kanada, Brazílie, Čína, Indie, Japonsko apod. Jistý ústup SV vysílání byl
v posledních dvaceti letech zaznamenán v některých evropských zemích, ale
zdaleka není jisté, zda je to řešení definitivní. Tak jako tak není ani v
Evropě možné najít jediný volný středovlnný kanál, který by v noci nebyl
obsazen několika vysílači,
konstatuje Dosoudil a nediví se současnému
zájmu komerčních vysílatelů: Zajímavým novým trendem je výstavba malých
vysílačů, které při svém nenákladném provozu stačí pokrýt přijatelným signálem
oblasti větších měst.
Podle předsedy Československého DX klubu se
ale ani středním vlnám nevyhýbá digitální technologie, v tomto případě
konkrétně DRM, která o své místo bojuje už druhé desetiletí, zatím s nejistými
výsledky. Jak nasvědčují velkolepé projekty např. v Indii, ještě v této věci
nebylo řečeno poslední slovo. Jisté je, že klasické AM vysílání na středních
vlnách se zatím ve světě těší trvalému zájmu, přestože se to v uzavřených
prostředích s bohatou nabídkou FM stanic a kabelových sítí na první pohled
nezdá. Jinými slovy, středovlnné vysílání je přes veškeré prognózy a
zatracování dodnes houževnaté až nezničitelné,
konstatoval na závěr Václav
Dosoudil.
ČLÁNKY DO MAILU