Názory k článku Nová studie hodnotí kvalitu digitálního vysílání v Ostravě
-
Nebudu tady kolegy z katedry telekomunikací obhajovat, na zprávičku jsem jednoho z nich upozornil, asi se tady ozve sám. Ten MUX4 se mi také nezdá, ale protože použili jinou metodiku výpočtu pokrytí (RDK2) možná je problém tady.
Jen bych se chtěl zeptat, jestli máte nějaké konkretní informace o nekruhovém vyzařovacím diagramu Hladnova - z místních diskuzí jsem nabyl stejného dojmu (z části byl podpořen i údaji Kuby Melína a pokrytím MUX3), ale když jsem vyhrabal staré vyjádření ČRa po zhoršení signálu na Opavsku, tak se tam na http://www.digistranky.cz/dvbt/divaci/caste-dotazy/prijem-signalu-dvb-t.html píše:
"6. Na Opavsku jsou hlášeny problémy s příjmem DVB-T signálu. Čím je toto způsobeno?
Dne 29. 9. byla na ostravském vysílači Slezská Ostrava (Hladnov) měněna hlavní vysílací anténa. Nová anténa je všesměrová a tudíž se změnil vyzařovací diagram na kruhový. ..."
Existuje tedy nějaký zdroj, který by kruhový diagram Hladnova vyvracel? -
Jo já vím, ale cenu bych neřešil. Dost často jsou to buď sponzorské věci partnerů, nebo je to prostě potřeba. Radši prachy do tohoto neř do státních černých děr odkud se to nikdy nevrátí (prožere). Laboratoř plná R-S za miliony není nic překvapivého a je to zcela pochopitelné. Otázka je, nakolik je potenciál těchto věcí využit.
Spíš bych řešil, co s tím naměřili. Protože tyto výsledky udělám i s ručním Promaxem nebo Unaohmem (resp. v dnešní době ty Telemanny apod, Maxpeak apod).
Na VŠ mi tam chybí podrobný popis metodiky měření a použité přístroje. Jak psal jiný diskutující, změření jen úrovní, to je naprosto oničem. Kor s tímto měřákem. Popravdě, kdyby to bylo jako např. semestrální nebo ročníkový projekt studenta, pochopil bych to.
Nic takového tam ale nevidím, spíše to aspiruje na vědeckou práci pracovníků katedry.
Nechci se tímto nikoho dotknout, ale přidávám se k jiným diskutujícím, že měření s takovýmto názvem, s takovouto technikou a takovéto instituce, bych si představoval trošičku (hodně) jinak. -
No Sefram (pokud to je opravdu on), Davide stojí poměrně velký "ranec" peněz! Je vidět, za co VŠB utrácí peníze nás daňových poplatníků! A ve finále s tím dělají lidé, kteří o VF technice slyšeli tak akorát z "letadla". Vůbec úroveň celé VŠB je podle dobře informovaných zdrojů hodně nízká a je to jen "černá díra" na finanční prostředky ze státního rozpočtu. Jen by mě zajímalo, kolik dotyční, kteří toto "měření" vypracovali za to dostali zaplaceno...:-(( -
No ta vnější kritika už zaznívá,viz můj dřívější příspěvek.
Na tu hlavní, bych "málem zapomněl" - práce se jmenuje měření DVB-T na území města Ostravy, ovšem výběr míst měření je naprosto neadekvátní- 14 měření v Ostravě -Porubě v okruhu jen 1 km, zbytek Poruby nic. Dále 5 měření Šenov a Radvanice a 5 měření Michálkovice. Takticky se vyhli nejhustěji obydleným lokalitám, centru města, Mar.Horám, jižní části Ostravy jakoby nebyly. Měření na kolejích VŠB bylo samozřejmě pohodlné, ale jeho vypovídací hodnota konverguje k nule, pominu-li již známý (a uváděný) fakt, že pro naprosto spolehlivý příjem DVB-T signálu v bytových domech je nutná kvalitní venkovní anténa, zejména v podobě kvalitní STA. -
Ano, ta práce má dobrý záměr, ale opravdu tam chybí dost věcí, které člověk potřebuje pro udělání si komplexní představy. Možná by to chtělo trošičku vnější kritiky ;-)
Na fotkách v jiné sekci je vidět anténa i měřák zřejmě značky Sefram, typ ale nejde identifikovat, fotky jsou ze špatného úhlu.
http://kat440.vsb.cz/images/stories/random/full/mereni_dvb1.jpg
http://kat440.vsb.cz/images/stories/random/full/mereni_dvb2.jpg
http://kat440.vsb.cz/images/stories/random/full/mereni_dvb3.jpg
http://kat440.vsb.cz/images/stories/random/full/sefram_venku.jpg
Pokud to nechcete číst v tom webovém okně ale v PC ve svém Acrobat Readeru, tak ke stažení zde:
http://www.edisk.cz/stahni/79402/zaverecna_zprava_final_sec.pdf_2.16MB.html -
Je to tvrdé konstatování, bohužel v mnoha ohledech pravdivé. Několik zásadních výtek k dokumentu:
1. Mapy pokrytí skutečně v mnoha místech a zásadně neodpovídají realitě. Platí to zejména u Muxu 4 (cca 30% naznačeného pokrytí je nesmysl) a v menší míře i Muxů2 a 3- u těch je zjevně problém v tom, že skutečný vyzařovací diagram z Hladnova je úplně jiný, než si autoři myslejí (není všesměrový). V textu uvádějí jakýsi "korekční" faktor 10dB, neuvádějí však dostatečně jasně, jestli + nebo mínus . 10dB rozhodně není zanedbatelných.
2. Praktickým měřením bych zejména vyčetl omezení se jen na měření úrovně. V řadě případů je velmi důležitá též chybovost. V této souvislosti mi zcela chybí vyhodnocení jednofrekvenční sítě a oprávněnosti činnosti vysílače Hladnov. Nebudu napovídat - jeho instalace je jeden velký omyl a zbytečnost a kdyby se od počátku vše realizovalo na stávajícím stanovišti v Hošťálkovicích, ubylo by 90% problémů a pokrytí by zůstalo naprosto stejné. V blízkém okolí Hladnova navíc vznikají zbytečné problémy s vysokou úrovní a preechem.
3. Velice pěkná (pro laiky) je kapitola o různých variantách implementace DVB-T příjmu doma. Velkým problémem však v dnešní době je propojování různých přístrojů, z nichž některé jsou GALVANICKY spojeny s nulovacím kolíkem zásuvky elektrické sítě (všechny PC a velká spousta LCD panelů). Při vzájemném propojení nestejných zemních potenciálů (např. rozvod STA, více panelů doma, PC a panel apod.) a jen dvouvodičové elektrické síti (zatím většina bytů dříve postavených) vznikne brum, brumové pásy a zemní smyčky s vyrovnávacími proudy. Jedním z řešení je přikoupit tzv. izolátor (galvanický izolační člen) a tyto smyčky přerušit. Brum značně degraduje analogový signál a často i digitální, pokud překročí určitou mez a je druhou nejčastější příčinou zhoršeného obrazu zejména ve velkých rozvodech.
4. A na závěr. Autoři uvádějí min. a max. meze signálu, přičemž při příliš silném (údajně 70dBuV a víc) doporučují "slabší" anténu. To je samozřejmě nesmysl. Příliš silný signál, pokud dělá potíže se správně sníží útlumovým článkem, které se běžně vyrábějí jak v provedení s IEC konektory, tak s F konektory (kterými bývají již opatřeny i nové moderní UHF pásmové antény). Trochu mě mrzí, že jako případ příliš silného signálu uvádějí zejména STA (společné antény). To je samozřejmě nesmysl, zcela výjimečně lajdácký servis STA. Pravidelně udržované STA mají na zásuvkách přesně definované úrovně, které u analogu nepřekračují cca 80dBuV a u DVB-T cca 72dBuV. Jediný problém je v tom, že Ostravsko je lokalita absolutně nejvíce zatížená neustálými změnami výkonu a lokalit DVB-T vysílačů a ani ten nejlepší servis není schopen obsloužit stovky STA ihned. Pokud toto měli autoři na mysli, bylo by záhodno to uvést, v opačném případě, páni docenti, mám vztyčený prst já na Vás! Napsali jste to i z mých daní.....
ČLÁNKY DO MAILU
