Vlákno názorů k článku Systém DiPSy už školám a žákům ušetřil víc, než kolik dosud stál. Chystá se další rozvoj od RRŠ - Hlavní chybu toho systému vidím v tom, že...

Hlavní chybu toho systému vidím v tom, že o (ne)přijetí žáka nerozhoduje škola, ale studenti jí prostě jsou přiděleni nějakým systémem.
Podobně, jako když hlavním (jediným) kritériem pro přijetí dítka na ZŠ (či MŠ) je spádovost, bez možnosti vybrat si školu dostupnější nebo vhodnější.

To naopak omezuje protekci.

Stejně, jako zrušení peněz a zavedení komunistického přídělového systému omezuje korupci.
Obojí ale zároveň omezuje svobodu (rozhodování).

Jakože objektivní výsledek přijímaček brání řediteli "svobodně" si přijmout koho chce?

22. 8. 2024, 23:11 editováno autorem komentáře

No a já zase to, že přiděluje systém, beru za výhodu a spravedlnost. Nemohu nastat situace "Neboj Franto, toho tvýho kluka přijmeme, v klidu. Jo a mrkni mi na to jak pokračuje schválení té mé žádosti na úřadě, nějak se to táhne".

Jenže taky nemůže gympl nabízet specialisované třídy s rozšířenou výukou matematiky/che­mie/biologie/ja­zyků a přijímat děti s konkrétním zájmem ve stanoveném počtu, protože prostě dostane nějaké studenty, bez ohledu, jak se chtějí profilovat. Sice to lze pak nějak roztřídit, ale to už je pozdě - nenaplánujete to, nevíte, jaké potřebujete učitele...
Ona by ta spravedlnost neměla znamenat bez možnosti výběru.
I o tom, zda lumpa zavřou nebo pustí na podmínku, rozhoduje soud, nikoliv automat: za krádež je automaticky šest až osmnáct měsíců, délku a místo výkonu trestu stanovíme podle obsazenosti věznic bodovým systémem.

Hodnotící kritéria stanovuje škola, systém jenom potřebuje vědět, jaké je pořadí studentů z pohledu hodnocení na dané škole. Takže škole nic nebrání otevřít obor s rozšířenou výukou matematiky a upřednostnit při přijímání na tento obor studenty, kteří dopadli dobře z matematiky.

Možná teoreticky.
Čistě prakticky byli ředitelé rádi, když se jim podařilo to všechno pozadávat v defaultu.

Blbost. Gymnázium Jaroška v Brně má speciální matematickou třídu a v pohodě si s tím poradilo. Přihláška do matematické třídy je jedna, přihláška na všeobecný gympl je druhá. U každé pak jsou trochu jiná kritéria.

22. 8. 2024, 23:16 editováno autorem komentáře

Škola si nadefinuje kritéria a systém jí vygeneruje seznam těch, kteří je splnili. V čem je problém?

Že si nemůže nadefinovat kritéria chceme 25 žáků se zájmem o chemii, 25 se zájmem o biologii, 25 se zájmem o cizí jazyk a pak je profilovat: dostanou 75 kusů podle výsledků z matiky a češtiny, případně s dodatečnými body, ale nelze to omezit na počty.
Mohou dělat omezené pohovory, ale ve výsledku, pokud třeba vytipují talenty na chemii, nikdo jim nezaručí, že ti se tam dostanou, protože je převálcují ti, kdo budou mít lepší češtinu.

22. 8. 2024, 15:17 editováno autorem komentáře

Můžou si klidně udělat školní přijímačky z chemie. Ty můžou tvořit až 40% hodnocení. A z češtiny budou maturovat všichni.

Ale už nikoliv zároveň z biologie, jazyků.... (Respektive: šlo by to, ale hodně komplikovaně.)

Jinou ZS nebo MS si muzete vybrat, pokud maji volno a reditelka souhlasi (vim, moje deti tak funguji). Jinak logicky deti co bydli bliz maji prednost. Co je na tomhle spatne?

Reálně: zdejší MŠ i ZŠ mají kapacitu pod populaci. Na základce jsou vděční za každé dítko s odkladem, protože půl tříd zaplnily děti s loňským odkladem a pokud by přijali všechny, které se dostaví k zápisu, překročí kapacitu o polovinu. Takže reálná šance uchytit se mimospádově je nulová. I kdyby to prošlo u ředitele, sestřelí to úředníci: Vy máte naplněnost tříd na stodesíti procentech a chcete vzít dítě, které není spádové?

To ze jsou male kapacity je asi problem radnice mesta, ze vcas nevybudovala nove kapacity, ne?
A jakou to ma souvislost s ne/vhodnosti kriteriem podle spadovosti, nebo dokonce s DiPSy, to uz se asi nedovime...

Především tu souvislost, že ředitelé si nemohou příliš vyskakovat.
Kapacity středních, základních i mateřských škol jsou hrubě pod potřebou. Ale místo toho, aby se dal prostor k jejich individuálnímu řešení, svážeme to vnějšími pravidly a začneme bazírovat na jejich tvrdém dodržování.
A ještě to vznešeně prohlásíme za spravedlnost a boj proti korupci. Fuj!
Některé (!) střední školy se místo vzdělávání žáků v posledním ročníku věnují především drilování na jednotnou maturitní zkouškou. A obávám se (nikoliv bez důvodu), že nejedna základní škola půjde obdobnou cestou: tupým cvičením přijímacích testů, protože pokud bude větší procento žáků úspěšných v testech, bude škola považována za kvalitní. (Což je ovšem k ničemu, pokud musí brát v podstatě pouze spádové žáky.)

Ještě k tomu drilu: vím o stření škole, kde nejen, že v podstatě resignovali na matematiku či češtinu, ale při hodinách nacvičují maturitní testy, včetně taktiky a strategie pro jejich úspěšné složení. Neoficiální názor zněl v podstatě takto: K úspěšnému zvládnutí maturity jsou taktické postupy a tupý dril důležitější, než přemýšlení a učivo posledního ročníku - přemýšlení stojí čas a obětovat pár bodů ve prospěch úspěšného zodpovězení ostatních otázek se vyplatí.
A teď jsme tohle přinesli na základky!