Technický šéf ČT: Kdybych si mohl vybrat, tak bych do DVB-T2 nešel

Druhá televizní digitalizace, rozšiřování počtu regionálních studií, nahrazování videoserverů, nákupy kamerových řetězců do přenosových vozů nebo výměna osvětlovacích roštů patřily v loňském roce mezi nejdůležitější technické investice České televize. Radu České televize o tom ve středu informovali provozní ředitel Milan Cimirot s technickým ředitelem Michalem Kratochvílem.

Kratší diskuse mezi členy rady a televizními manažery vznikla právě kvůli přechodu na DVB-T2. „Byl to v podstatě vynucený proces, kdy se uvolňovaly frekvence pro mobilní operátory. Dá se do budoucna říct, až investice skončí, že to v něčem technicky bylo pro televizi aspoň výhodnější? Ušetří se na něčem, nebo je něco technicky jednodušší? Anebo dokonce složitější?“ ptal se místopředseda rady Jaroslav Dědič.

Technický ředitel Michal Kratochvíl jeho skepsi částečně podpořil. „Správně jste řekl ta negativa. Je to vynucený proces, nic jiného nám nezbývalo. Kdybych měl rozhodnout já, tak bych do toho nešel a vymyslel bych, jak vysílat HD programy v DVB-T. Bylo by to složitější, ale šlo by to,“ připustil.

Dodal ovšem, že přechod na DVB-T2 má i kladné stránky. „Máme větší datový prostor. To znamená, že můžeme vysílat prostorový zvuk na všech kanálech i v terestrickém vysílání, což jsme dosud dělali na satelitním vysílání. Tedy samozřejmě u pořadů, které takto byly vyrobeny. Na všech kanálech můžeme vysílat HD programy. Nabízí nám to i malý, ale experimentální prostor s novými formáty, pakliže takové přijdou na trh. Jinak to byly složitosti a složitosti. Například jsme museli přijít na úplně jiný způsob vysílání teletextu. Divák to nepoznal,“ dodal šéf techniky.

V této souvislosti se vrátil k dotazům, proč v DVB-T2 nejsou klasické skryté titulky. „Ono to dost dobře nejde. To byly paketizované signály, které byly u každého jednotlivého kanálu. Každý měl svůj teletext. Nyní je jeden teletext, který je pouze na úrovni tabulek adresován jednotlivým kanálům. Kdybych tam dával skryté titulky, tak budou jedny, na všech kanálech stejné, a to by bylo matoucí. V DVB-T2 jsou takzvané DVB titulky, které jsou úplně proprietárním protokolem,“ poznamenal Kratochvíl.

„Česká televize začala vysílat všechny své kanály ve vysokém rozlišení, což myslím je určitá přidaná hodnota oproti DVB-T. Tím spíš, že komerční stanice k tomuto kroku zatím nepřistoupily,“ mírnil negativní pohled na DVB-T2 generální ředitel Petr Dvořák. „Jsme jediná televize, která dodává divákům plné vysoké rozlišení. Druhým příznivým momentem pro diváka je, že jsme byli schopni spustit seniorský kanál ČT3 – a to v rámci toho šíření, které už dnes máme placené, takže za šíření tohoto kanálu nemáme žádné dodatečné náklady. Třetí příznivou věc očekávám někdy v příštím roce. Nebudeme odbavovat tři regionální relace Události v regionech jako dnes, tedy pro severní Moravu, jižní Moravu a Čechy, ale budeme schopni jich vysílat pět,“ slíbil ředitel. Tato novinka však závisí na tom, jak se podaří dotáhnout zakázku na nová odbavovací pracoviště.

„Zajímalo by mě, jak se v příštím roce projeví na výnosech z poplatků tento vícenáklad v domácnostech a případná migrace na internet,“ obává se členka rady Hana Lipovská. „Ale v tomto konkrétním případě to není chyba České televize,“ dodala. Domnívá se, že kvůli přechodu na DVB-T2 někteří lidé mohou rezignovat na koupi nového přijímače a posléze přestat platit poplatek. „Budou to zajímavá čísla,“ myslí si Lipovská.

Televizní manažeři dali radním ve středu třicetistránkový dokument, v němž loňské technické investice podrobně popisují. Jeho součástí jsou i čtyři stránky s náročným technickým popisem DVB-T2 headendu, který Česká televize v roce 2019 pořídila.

„Jsme na to náležitě pyšní. Správné nadesignování headendu nám umožnilo v tomto roce zařadit vysílání ČT3 do jednoho týdne od rozhodnutí, že ho uděláme. To by za předchozí konstelace bylo neproveditelné,“ komentoval tento krok provozní ředitel Milan Cimirot. „Mohli jsme si ji teď upravit, jak jsme potřebovali.“

„Jsou to komplikované věci, které mají spoustu vzájemných návazností. Pokud dnes mluvíme o televizním vysílání, tak si málokdo uvědomuje, že máme velmi významný počet služeb, které se k vysílání přidávají – HbbTV, stereo nebo prostorový zvuk, to ubírá z pásma, ve kterém vysíláme, nějaký datový tok. Museli bychom si pak na nový kanál pronajímat prostor v jiném multiplexu, to by stálo miliony a miliony korun. Takto jsme za velmi drobné náklady dokázali připravit místo a odvysílat ČT3,“ dodal Cimirot.

Přechod na DVB-T2 dosud probíhá v klidu. Na začátku celého procesu bylo divácké centrum zahlceno telefonickými a mailovými dotazy, jak bude všechno probíhat a co musí domácnosti konkrétně udělat. „Když jsme teď vypínali jižní Čechy, tak za celé dopoledne jsme registrovali pět dotazů,“ sdělil Michal Kratochvíl. „Předpokládám, že daleko větší úder nastane při vypínání jižní Moravy, která díky svému geografickému půdorysu oslovuje větší počet diváků. Je otázkou, nakolik se diváci připravili v době koronaviru. Nicméně od léta 2018 jsme byli v DVB-T2 s výjimkou dvou oblastí na 26. kanálu skoro v celé republice, přelaďovali jsme pouze v jižních a severních Čechách. To je nesporná výhoda oproti komerčním multiplexům, kdy jsou diváci nuceni neustále přelaďovat. Na druhou stranu jednofrekvenční síť na půdorysu České republiky má jiná specifika a úskalí,“ informoval technický ředitel.

Přechod z DVB-T ovlivnil i výrobu pořadů. V souvislosti s uvolňováním pásma 700 MHz pro telekomunikační operátory bylo nutné obměnit bezdrátové mikrofony pro exteriérovou výrobu. Protože se současně musely vyměnit opotřebené přenosné mixážní pulty, jejichž výrobce ukončil činnost a nebyly na ně náhradní díly, rozhodla se Česká televize nahradit tato zařízení kompaktním řešením. Zakoupená technologie je „all in box“ pro profesionální natáčení zvuku audiovizuálního díla. Slučuje v sobě bezdrátové mikrofony včetně distribučních prvků VF signálu z antén, mixážní pultík a vícestopé záznamové zařízení, které může být připojeno ke kameře, nebo pracovat autonomně.

Radní se rovněž zajímali o to, jak se financuje například obměna kamerových systémů a jak probíhají odpisy technologií. „Vím, že konkrétně u kamerového systému je více možností financování, jak se rozhoduje mezi leasingem a přímým nákupem?“ zajímala se členka rady Hana Lipovská.

„Technologie se účetně odepisují na čtyři roky, nicméně životnost se snažíme natáhnout, jak to jde. V závislosti na tom, kde se kamera používá, to může být sedm, osm, dvanáct let. Pokud by se změnil obrazový standard, musí se měnit všechno,“ reagoval provozní ředitel. Milan Cimirot dříve zastával pozici finančního ředitele České televize, takže se o možnosti leasingu také zajímal. „Je to však nesmírně komplikované, sekundární trh na tato zařízení je diskutabilní a na leasingových poplatcích bychom zaplatili více. Nedostali jsme se k nikomu, kdo by byl schopen zajistit leasing technologií tak, aby byl pro nás výnosný,“ podotkl.

Dotazy radních nakonec vyvolala také velká investice do výměny osvětlovací techniky ve studiích na Kavčích horách. „Ta výměna probíhala z jednoduchého důvodu, a tím jsou bezpečnostní pravidla. Osvětlovací rošt jsou převodovky plněné olejem a mezi nimi jsou halogenová světla. Pokud nechceme riskovat požár nebo pád nějakého světla z roštu, který je 40 let starý, na účinkující, tak je to naprostá nezbytnost,“ zdůraznil ředitel techniky Kratochvíl. Poptávka po výměně je také v Ostravě, kde se osvětlovací rošty rovněž neměnily od chvíle, kdy studio vzniklo.