Anténa má svůj laděný profil - zisk v závislosti na frekvenci. Pokud původní rozsah vysílání byl asi 400? MHz. Pro DVB-T a později T2 se zůžil a na těch samých frekvencích je šířen signál operátora - to slouží jako rušení.
Pokud byste měl anténu s maximálním ziskem na frekvencích DVB-T2 a maximálním útlumem všude jinde máte ideální anténu. To lze řešit naladěním antény a filtry.
Co je to za nesmysl? Chybovost na kodeku moc nezáleží, ta se řeší na úrovni modulace. Kodek to ovlivňuje jen tím, jak reaguje, když už ta chyba nastane (jak dlouho trvá, než se obraz poskládá zpátky). Zvuk používá v obou případech stejný kodek, takže popisovaná vada je spíš vlastností daného zařízení.
Technický ředitel Michal Kratochvíl:
„Správně jste řekl ta negativa. Je to vynucený proces, nic jiného nám nezbývalo. Kdybych měl rozhodnout já, tak bych do toho nešel a vymyslel bych, jak vysílat HD programy v DVB-T. Bylo by to složitější, ale šlo by to,“ připustil.
To, že DVB-T vykresluje dobře, je nesporné, jenže vyžaduje větší datový prostor.
Proto nevhodné pro HD.
DVB-T2/264.AVC je na tom lépe, stejně dobře vykresluje, zvládá HD a má nízkou
přenosovou chybovost při horších příjmových podmínkách.
DVB-T2/265.HEVC je na tom jinak.
Při špatných příjmových podmínkách dochází k rozpadu snímků, zpožďování zvuku
i jeho mrčení.
Obraz vysílaný v SD rozlišení je nestandardně plastický (mírně nepřirozený).
Taky se proslýchá, do 10 let nový televizní.
Na takto kategorické vyjádření bych byl opatrný, mám totiž zkušenosti právě opačné. Do našeho hlubokého vesnického údolí přicházel analogový signál několika cestami a člověk si mohl vybrat, na kterého ducha se soustředil. Pochopitelně záleželo na počasí, zda byl sníh atd.; když na temeni kopce vykáceli lesík, jeden duch zmizel, bohužel ten silnější a stabilnější. DVB-T byl zázrak, perfektní a stabilní obraz, rovněž DVB-T2 bez problémů.
Co se antén týče, staré pravidlo říká, že neexistuje zázračná anténa. Pokud je vhodně zvolena a samozřejmě pokud je v pořádku, je úplně jedno, jestli přijímá signál analogový nebo digitální. Čili "násobně lepší" anténu si neumím představit.
bez přezdívky: Jestli ona příčina nebude stejná, jako s tím satelitem – náklady na výrobu pořadu jsou stejné (nezáleží na tom, zda pořad natáčíte pro 10 milionů obyvatel nebo 60), ale rozpočet je větší (protože diváci se rekrutují z 60 milionů obyvatel a ne z 10).
určitě to bude méně než platí třeba italská Mediaset nebo německá RTL. Pochybuju, že se Nově účtují stejné ceny jako se účtují třeba RTL.
„Určitě“ a „pochybujete“? A co vás k tomu vede? Jaký důvod by měl satelitní operátor dávat Nově slevu?
Čistě cena za satelitní distribuci by měla být všude stejná. Pronájem TP totiž na družici stojí u vlastníka pro všechny stejně bez ohledu na to jaký program je na něm sířený nebo pro jak velké území je určený. Takže český Skylink platí na Astře 19 za 1 TP stejně jako německá RTL. To že je určený pro menší území je dáno kódováním a to už není starost vlastníka družice. Větší náklady zahraničních TV se projeví spíše v množství personálu (vyšší počet kameramanů, redaktorů, novinářů, moderátorů...), a taky dražších vysílacích právech na převzaté pořady. Na druhou stranu ve velkých zemích mají komerční stanice vyšší příjmy z reklamy. To ovšem nic nemění na tom že u nás tento systém kdysi fungoval, tedy dokud komerční TV nepřišly na to že z provize za každého abonenta u pay TV lze získat další peníze.
Filip Jirsák: no, to je diskutabilní. Protože sice tyto velké země mají ekonomickou výhodu která tkví právě v jejich velikosti, ale na druhou stranu oproti nám mají také mnohem větší investice. Podívej na vlastní tvorbu třeba německé nebo italské televize. Tam jsou schopni do pořadů vlít i desítky milionů eur, což u nás samozřejmě nehrozí. Navíc, i když neznám nebo nevím kolik přesně platí třeba skupina Nova za satelitní distribuci, určitě to bude méně než platí třeba italská Mediaset nebo německá RTL. Pochybuju, že se Nově účtují stejné ceny jako se účtují třeba RTL.
24. 7. 2020, 15:16 editováno autorem komentáře
To je všechno pravda, přechod na DVB-T2 byl třeba v mém místě příjmu kvůli tomu velmi náročný, vyžadoval hned dvojí výměnu antén a některé přijímače mají stále problém.
Ale tím nijak není dotčeno tvrzení, že na kanále 26 máte pomocí SFN pokryto v podstatě celé Česko, takže jedna vysílací síť DVB-T2 spotřebovala výrazně méně spektra než obdobná vysílací síť DVB-T, kde byla maximální velikost SFN výrazně menší.
Jan Miksa: problém u nás je ten, že my diváci jsme díky naší benevolenci a možná naivitě nechali televizní společnosti dělat si co chtějí. Kdybychom od samého začátku odmítli jednotně platit za bezplatné kanály na satelitu, tak by Nově, Primě a jiným nezbylo nic jiného, než si tu distribuci zaplatit, protože oni potřebuji nás diváky, ne my je. Ale bohužel, protože Skylink na to šel takticky a začínal na 29 korunách měsíčně většina diváků to neřešila a radši těch 29 korun zaplatila. Dnes už není cesty zpět. Z 29 korun to je stovka (a půjde to furt nahoru) a kromě HD žádná jiná přidaná hodnota. Takže de facto my diváci jim platíme za satelitní distribuci (místo toho, aby si to platili ze svého jako všude jinde). A HD pro mně není důvod, to je standard.
24. 7. 2020, 13:22 editováno autorem komentáře
To už tady jednou bylo. Skylink a CS Link a jejich reklama "navždy zdarma". Jenže pak si komerčky zvykly na to že operátor platí jim místo aby stanice platily za kapacitu družice. Dostupnost na satelitu ZDARMA totéž co v DVB-T/T2 má více zemí. Zmíněná Itálie, kde funguje platforma Tivusat, dále Německo má skoro všechno FTA bez jakékoliv karty (i když většinou pouze SD). Ve Francii existují dvě platformy (Fransat a TNTsat) které nabízí bez měsíčních poplatků totéž co v DVB-T, 27 programů, skoro všechno v HD + jeden testovací 4K kanál. Jednu z znich doma přijímám, ale pouze s HD přijímačem, takže nevím co na tom 4K kanálu je. Tam se to dá z distribučních muxů a se speciálním přijímačem chytat i bez karty. Dále Velká Británie má základ taky FTA, ale v omezeném vysílacím svazku, který nelze mimo britské ostrovy rozumně přijímat, což by u nás asi vytvořit nešlo. V Rakousku existuje platforma ORF Digital, u které ale nevím jestli má komerčky, takže asi obdoba té naší české ČT karty.
To bylo do roku 2012, kdy si TV stanice samy platily distribuci přes satelit. Pak si platit přestaly, vyjma ČT a tudíž se bez poplatku dá přijímat už pouze ta Česká televize. Na Slovensku pak RTVS, ta má také speciální SAT kartu jenom pro 3 svoje programy.
24. 7. 2020, 09:23 editováno autorem komentáře
Mám praktické zkušenosti s příjmem DVB-T2 v Praze i na venkovské chalupě, která ovšem není v úzkém údolí na Šumavě. V obou lokalitách STB naskenuje téměř 100 stanic. V Praze na lepší anténu bez zesilovače, která je směrována na město a severní oblasti. Na chalupě, JZ od Plzně, LP anténa s vestavěným zesilovačem je směrována na Bavorsko/Domažlicko a jediným problémem u této varianty zůstává ohlídat zbytečně velké zesílení zesilovače, aby nebyl vstup tuneru přebuzen. Počet naskenovaných stanic nemá konkurovat satelitu, jen dokumentuje, že nelze šmahem říci, že SFN je nepřekonatelný problém a také příjem od několika provozovatelů na jedinou anténu z různých kót se navzájem komplikuje.
Netvrdím, že to tak má a může mít každý, ale někdy je v tom jen prostá neznalost fyziky, trvání na teoretických vlastnostech DVB-T2, nebo nechuť k experimentování.
Na překlopení karty ČT zvysoka se...u. Kvůli pěti a půl programům, z toho dva nepoužitelný pro mainstreamového diváka nebudu investovat do satelitu. Jo, kdyby to bylo jak píše Jan Miksa třeba jako v Itálii kde mají VŠECHNY bezplatné kanály včetně komerčních na satelitu včetně HD a 4k, tak to by byla jiná písnička. Ale jinak je to pro mě neatraktivní. Dokázal bych si to představit pouze někde na chatě kam jezdím 3x do roka na pár týdnů. Doma určitě ne.
S tím pozemním signálem to není tak triviální, mimo jiné proto, že zde exitují dva subjekty a každý šíří programy z jiných kót, takže velmi často se musí jednat o složitější anténní systém nebo dokonce jeden z poskytovatelů není vůbec dostupný. Toto u satelitního vysílání nehrozí, kromě toho jsou dostupné i další programy, např. slovenské a pochopitelně je spousta programů ve vysokém rozlišení, zatímco u pozemního vysílání je v HD jenom ČT a NOE.
Vzhledem k tomu ze ty chaty byvaji vetsinou ve slozitejsim terenu a v lesich tak pozemni vysilani neni prilis vhodne.
Taky jinak na to hledi typicky prazak v placate Davli a jinak nekdo kdo ma chatu v Sumavskych lesich.
Mam docela silene zkusenosti se zapadnimi cechy kde po revoluci museli postavit maly prevadec v nekolika obcich. Napriklad v lokti je stale funkcni i digitalni opakovac. Protoze udoli reky kde je z obou stran les priste jinak nedokryjes. Vetsina lidi v okolnich obcich tu stejne ma satelit.
I na panelacich jsou caste paraboly, protoze proste krom par ctvrti v sokolove a jedne ve varech kabelovka neni. Krom toho je blizke nemecko a lidi si uz tak nejak zvykli přijímat nemecke vysilani- ktere jeste davno v analogu melo lepsi signal nez mistni vysikace. Takze satelit je jasna volba pro pokračování prijmu vice programu a kvalitni prijem mistnich programu.
Naopak, právě na vesnici, kde bývá převaha víkendových chalup, je pozemní vysílání jediná rozumná možnost. Shrnutí:
1) Internet - omezená dostupnost
2) Kabelovka - nulová dostupnost
3) Satelit - na vesnickou chalupu se moc nehodí, navíc se
pro krátké pobyty ani nevyplatí
Takže zainvestovat do antény, pozvat experta na zaměření signálu a lze očekávat solidní výsledek.
Již při přechodu na DVBT se ukázalo, nakolik je snadné vysílání zarušit. Kvalita antény musela být násobně lepší než u analogu. Ve městech to nebylo tak zlé, na vsi ale je hůře. Totéž nastává u DVBT2, rušení ještě více (déle) zasahuje do obrazu v závislosti na kompresi. Jediná možnost je opustit terestrální vysílání ve prospěch netu nebo družice. Takže se jedná o vyhozené peníze, pane technický šéfe ČT a souhlasím s Vámi, že byl nesmysl do toho jít.
Vysílací sítě sice budou čtyři, ale na rozdíl od DVB-T použijí mnohem méně frekvencí, protože v DVB-T2 je možné dělat jednofrekvenční sítě přes celé Česko. Takže čtyři vysílací sítě DVB-T2 zaberou výrazně méně spektra než čtyři vysílací sítě DVB-T, každá přitom přenese o polovinu víc dat. To rozhodně nebyl zbytečný přechod. Pokročilejší komprese je sice dobrá, ale větší spektrální účinnost nic nenahradí.
Kapacitu pásma 700 MHz se dalo bez problému uvolnit i ve stávajícím DVB-T bez nutnosti přechodu na DVB-T2. Klidně mohlo zůstat DVB-T pouze s přechodem na MPEG4 který většina beden podporuje. To že je přechod vynucený je největší lež celé informační kampaně. Vysílací sítě budou 4, takže tohle se nemění, akorát by se v pásmu trochu přeladily níže. Stejně tak v jedné síti by se dalo bez problému provozovat 5 FHD programů.
Jenže obraz místo HEVC vs. H264 kodeku daleko víc ovlivní reálný (maximální) bitrate, se kterým se vysílá. A ten se navíc může v čase měnit (např. odpojování regionálních zpráv po 18h, https://www.televizniweb.cz/2019/10/jak-bude-ceska-televize-resit-regionalni-vysilani-v-dvb-t2-planuje-hned-pet-mutaci-zprav/). V T2 taky něco ubralo spuštění ČT3 :-)
Dělal jsem si srovnání DVB-T2 a Skylinku, konkrétně programů České televize, kdy šlo vždy o stejný pořad. Bohužel musím konstatovat, že v záznamech z DVB-T2 je menší ostrost v detailu než u Skylinku. Velmi dobře je to vidět při porovnání stejných snímků z obou záznamů, kde detaily v DVB-T2 záznamu viditelně chybí. Takže každý se může rozhodnout, zda mu více vyhovuje např. cca 1 GB HEVC 1080p50 nebo 1,5 GB H.264 1080i25.
Bohužel se to ČT moc nepovedlo, v porovnání se Skylinkem ČT HD je pozemní HD v DVBT2 vcelku nevalné kvality. Asi to přehnali s naplněním multiplexu.
Na druhou stranu, lepší než drátem do voka. Neměl jsem si kupovat tak velkou televizi. Nakonec se vše vyřešilo IP-TV, žena je nadšena, může shlédnou všechny detektivky z archivu. HD kvalita je podružná.