Ty procenta byla vycucaná z prstu a ilustrativní.
Jinak si myslím že nemáte pravdu. Třeba prakticky všechna ADSLka mají pevnou veřejnou IP adresu.
UPC (nevím jak v posledních letech) dával veřejnou IP adresu. Která změnila jednou za čas. Třeba jednou za 2 roky.
Spousta uživatelů má veřejné a často i pevné IP adresy. Jen o tom neví, protože vůbec neřeší, jak by to využili. A je jim úplně u zadele, co to taková IP adresa je. :-)
Mají svůj Internet Explorer a v něm Facebook. :)
Podle me je to tak, ze ta zarizeni co pouzivaji totiz nic jineho neumi. HG622u jsem uz videl a nic jako routing podsiti jsem tam nepotkal, proste jen jedna IPv6 adresa na WAN a /64 bez moznosti zadani masky na LAN.
Zajimalo by me, jestli kdyz stavajici zakaznik na IPv4 projevi zajem o IPv6, tak mu IPv4 seberou a skonci taky za NATem.
Vy byste mohl z fleku delat v kravofonice. Co kbybychom to jeste vylepsili: v zakladu bude jen prideleni adres. Za dalsi poplatek vam ho zaslou, za dalsi poplatek na vami urcenou adresu, za dalsi vam daji i heslo k vybaleni zaslaneho zip archivu, za dalsi by poslali navod, jak zkonfigurovat krabicku a teprve kdyby nekdo chtel usetrit, tak mu nadidnou automatickou konfiguraci za 56 000 kc. Super, ne?
Souhlasím že pro 90% uživatelů je pevná veřejná IP k ničemu, že ji neumí využít.
Ale i tak je dost uživatelů, kteří ji využít umí. A není to žádný rozmar, ani geekovost. Stačí se třeba jen vzdáleně připojovat domů, kde mám třeba sdílené datové uložiště.
Tohle jsem používal už před 10 lety, na dálku přistupovat k disku, kde mám své dokumenty a fotky.
A proto si nemyslím, že by IPv4 musela být placená. Stačí by nebyla defaultně, ale jen na vyžádání.
To samo o sobě bude fungovat dostatečně samoregulačně.
Tak, a když by jste měl designovat řešení pro obrovskou síť jako Telefónica bezesporu má, upřednostnil by jste řešení pro 90% těch co ji používají nebo těch 10%? (osobně to odhaduji spíš na 95% a 5%). Mě se zdá logika jasná, výdělek z těch co veřejnou IPv4 vyžadují a nechtějí za ni platit je nižší než náklady na implementaci takového řešení, které popisujete vy. Prostá matematika.
Proč by to ten modem umět neměl? Je to jen otázka softwaru, což je fixní jednorázový náklad. Ono když se podíváš na schopnosti levných čínských krabiček, tak umí naprosto. To jen značkoví výrobci se záměrným blokováním různých softwarových funkcí snaží vytvářet různé cenové verze téhož výrobku.
U toho IPv6 bude neschopnost zařízení dána spíše tím, že je to novinka a výrobci to ještě nestihli vypilovat. Ono je to přece jen komplikovanější než IPv4 a ani Linux (který skoro všechny ty krabičky řídí), to nemá 100% vychytané.
> Třeba prakticky všechna ADSLka mají pevnou veřejnou IP adresu.
Popravdě řečeno, žádné z nich nemá by default pevnou ip adresu. Pokud chcete pevnou IP adresu na ADSL, je to přímo služba, kterou si musíte doobjednat. IP adresa u ADSL se může změnit jen tak, třeba po roce, jakmile byl přidán nový prvek do sítě.
Ja bych to na 90% nevidel, respektive, zamenujete pricinu a nasledek. 90% uzivatelu nema pevnou verejnou IP a tudiz ji(moznosti s ni spojene) nemohou vyuzivat. V tech 90% je ale znacne mnoztvi lidi, ktery ten problem alespon nejak obchazi (dyndns a spol) a pak znacne mnoztvi tech, kteri netusi ze aby si mohli na ten VoIP telefon doma zavolat, potrebujou se k nemu pripojit = potrebujou aby mel IP adresu, ale rozhodne nepotrebujou zadnyho VoIP providera (neb s konektivitou se da volat primo).
Pokud přihlédneme k ceně onoho modemu (zdarma) tak to ani umět nemá, stejně jako to neumí cokoliv dalších do nevím kolika tisíc.
Vzhledem k tomu, že IPv4 budou "vzácné" předpokládá se, že za veřejnou se bude platit. Za mě jakožto BFU můžu říct, že je aktuálně mi veřejná IP k ničemu. Stejně tak to má dalších třeba 700 000 dalších BFU co jejich služby využívá. To, že pár geeků bude říkat, že je to špatně je bohužel jen nepochopení situace.
Ten blok /64 plánuje Telefonica poskytovat v základu trvale, nebo plánuje přechod na něco většího? Kdyby si autor RFC6177 přečetl, tak by zjistil, že obsahuje:
"A key principle for address management is that end sites always be
able to obtain a reasonable amount of address space for their
actual and planned usage, and over time ranges specified in years
rather than just months. In practice, that means at least one
/64, and in most cases significantly more."
"While it seems likely that
the size of a typical home network will grow over the next few
decades, it is hard to argue that home sites will make use of 65K
subnets within the foreseeable future. At the same time, it might be
tempting to give home sites a single /64, since that is already
significantly more address space compared with today's IPv4 practice.
However, this precludes the expectation that even home sites will
grow to support multiple subnets going forward. Hence, it is
strongly intended that even home sites be given multiple subnets
worth of space, by default. Hence, this document still recommends
giving home sites significantly more than a single /64, but does not
recommend that every home site be given a /48 either."
"The above-mentioned goals of RFC 3177 can easily be met by giving
home users a default assignment of less than /48, such as a /56."
"- it should be easy for an end site to obtain address space to
number multiple subnets (i.e., a block larger than a single /64)
and to support reasonable growth projections over long time
periods (e.g., a decade or more).
- the default assignment size should take into consideration the
likelihood that an end site will have need for multiple subnets
in the future and avoid the IPv4 practice of having frequent and
continual justification for obtaining small amounts of
additional space.
- Although a /64 can (in theory) address an almost unlimited
number of devices, sites should be given sufficient address
space to be able to lay out subnets as appropriate, and not be
forced to use address conservation techniques such as using
bridging. Whether or not bridging is an appropriate choice is
an end site matter."
Takže Telefonica sice zvolila minimum, které má povolené. Ale toto minimum je silně doporučeno nepoužívat. V článku postrádám kritiku tohoto kroku.