Ja bych se zeptal, zda nekdo nema informaci o tom zda, pripadne odkdy daval telecom medene kabely do chranicek. Kdyz jsem sel jste v devadesatych letech po ulici a z vykopu cucel zpolazasypanej tlustej cernej kabel a prez nej byla polozena oranzova paska s napisem SPT telecom, je zjevne ze to slo primo do zeme. Proto se ptam zda to pozdeji zacali davat do chranicek. Ona taky otazka je, zak se vubec daji "zafukovat" tyhle tezky medeny tlustokabely.
Ještě k tomu by patřila zmínka o jedné možnosti uložení kabelů - a to jsou kabelovody /kolektrory/ ale ty jsou převážně jen ve velkých městěch a ne celoplošně. V kabelovodu lze kabel v podstatě snadno vyměnit za jiný /je to vlastně svým způsobem také laicky řečeno chránička/ Potíž je že obvykle z kabelovodu pokračují kabely někam dál do okolní lokality a to už standartním výkopem ....
S kabelovodem bývají napřímo chráničkou propojeny jen okolní objekty /a ještě ne vždy/............
Odpověd na to, kolik je zakopaných drátů v zemi je složitá. Pokrytí v Praze je většinou dostačující. Je to hrozně individuální, záleží na dané oblasti. To samé je i u druhé otázky - opravdu záleží na dané lokalitě. Každopádně je nutné počítat s tím, že s měděnými kabely musíme ještě nějakou dobu vystačit. Každý operátor chce za danou investici rychlou návratnost. Je důležité si uvědomit, že nejdražší je výkop, nikoliv cena optického kabelu. S výkopem jsou spojené ohromné náklady a návratnost je velmi dlouhodobá. Optické kabely je zakopávají, při budování nových bytových lokalit, kde se musí stejně kopat.
Telefonní kabely se vkládají většinou do země přímo. Jsou navržené tak, aby snesly podmínky přímo v zemi. Jsou různé druhy ochranných plášťů, jako např pancíř, olovo nebo samotný plast. vkládají se do tzv. kabelového lože, jednoduše řečeno je kabel podložen vrstvou s pískem aby okolní předměty (např. kameny) nemohly narušit plášť kabelu. Záleží na charakteru kabelu, tzn jestli je to kabel spojovací s tisícem párů, nebo třeba do domu s 10 páry.
Do chrániček se vkládají v případě, pokud hrozí případné narušení okolního prostředí apod. v mnoha lokalitách byly vkládány do země plastové trubky, do kterých se zafukují optické kabely, což má výraznou úsporu v dalším kopání.
Přesně jak píše PavelX tak to je hodně individuální - pokud je v lokalitě modernizovaný kabelový rozvod po polovině 90tých let, tak šance na volné páry bývá - neznám situaci v zmiňované Praze, ale z kusu středočeského kraje který znám, tak nová síť byla tehdy dimenzována kapacitně relativně velkoryse /což se v současnosti už zas tak úplně nedá říci, neb šetří se na všem - i když to je relativně jedno neb se v současnosti výstavba téměř nekoná/. Pokud jsou v lokalitě staré kabely pamatující hluboký socialismus tak ta kapacita je nevalná (i přes masivní úbytek zákazníku z důvodu cenové politiky O2 a nárustu jiných možností připojení) a je mnohdy dost problém získat jiný pár - navíc tyto sítě jsou mnohdy ne zrovna v nejlepším stavu což případný výběr ještě ztíží ......
Pane kolego, je vidět, že jste nikdy ADSL neměřil:)). Je zde přeci přímá závislost průměru vodiče a útlumu. Útlum je hodnota, která nám zabraňuje přenášet xDSL na větší vzdálenosti. Kapacity se samozřejmě také měří, respektive měříme tzv kapacitní nerovnováhy - kapacita A-zem, B-zem. Zde hodnota rozdílu by neměla být vyšší než 5nF. Dále měříme tzv. odstup signálu od okolního šumu - SNR. Tato hodnota je velmi důležitá, jelikož nám definuje jak je náš signál odolný vůči nežádoucím rušivým vlivům z okolí. Mohu říci, že vodiče s průměrem 0,8 mm (oproti nejvíce používaným 0,4mm), jsou velmi odolné.
takže určitě je důležitý průměr drátů, vemte si UPC jak silný má v sobě měděný vodič a jaké skvělé rychlsoti dosahuje, jinak v zemi jsou křížové čtyřky o průměru 0,6 mm co že je na přenosové parametry dobé, nýbrž nastává problém v barácích, do UR (účastnického rozvaděče) je přiveden ten 0,6 kabel ale odchod do pater se využívá ranžír 0,4 mm poprípadě Sykfy 2x2x0,5 a to mění parametry linky, to samé platí i na ústředně připojování z HW pozice na DSLAM se tahá klasický ranžír o průměru 0,4 mm kde už ty ztráty jsou jasné a čím více dalších venkovních rozvaděčů bude traťový, síťový, případně pomocný rozvaděč tím hůře pro novou službu, takže jediné řešení by bylo ranžírovat ústředny datovými kabely o průměru 0,6mm zapouzdřené aby nedocházelo k indukcím a interiéry budov překopat a vybudovat kabeláž s takovými kabely aby přenosová rychlost byla co nejvyšší, proto říkají že ideální to bude do 0,5 KM protože z ústředny to jde do přímých UR rozvaděčů v baráku a ne přes nějaké pomocné
Po přečtení předcházejících příspěvků bych rád vyvrátil či upřesnil několik omylů, které jsou zde popsány. Budu vycházet z mnohaletých zkušeností, které mám v nasazování těchto služeb.
Problém není ve schnilých kabelech, ale v průměru žil - 0,4mm, které byly zvoleny v době, kdy se ještě nepočítalo s nasazováním těchto služeb. Veliký důraz byl kladen (jako všude) na vynaložené náklady. Počítalo se hlavně s přenosem hlasových služeb a tento průměr vyhovoval. Pokud by se v té době pokládaly kabely s průměrem 0,8mm tak by dnes situace byla mnohem příznivější. Samozřejmě optika je výhodná, ale celosvětově je v zemi položeno nejvíce měděných kabelů, proto se stále současné techlogie xDSL vylepšují. Takže hlavním nepřítelem xDSL služeb je útlum kabelu, který je přímo závislý na průměru žil, vzdálenosti od ústředny a dále na rušení. Rušení je hlavně přímo závislé na množství xDLS služeb nasazených v kabelu. Služby, které pracují ve stejném pásmu jako ta vaše, může (ale nemusí) ovlivnit tu vaší. Proto, když se odstraňují poruchy tohoto charakteru, je vaše linka přepojena ja jiný pár v kabelu, kde k tomuto rušení nedochází. U VDSL zde bude hrozit rušení rádiovými vlnami, jelikož tato technologie pracuje v mnohem vyšších pásmech než ADSL. Proto koncová zařízení musí být proti tomu dostatečně vybavena.
Takže v souhrnu:
- čím větší průměr žil, tím lépe (menší útlum)
- čím menší vzdálenost od ústředny tím také lépe (závislost útlumu na vzdálenosti)
Toto jsou fyzikální problémy, se kterými nic neuděláte!!!!
Fatální omyl!
Průměr drátů je to poslední, na čem záleží! Podstatná je vzájemná kapacita (42 - 47 nF/km) a indukčnost. Takže kabelový pár funguje jako dolní propust s horním mezním kmitočtem max. 10 kHz. Dosah se dá zvýšit tím, že vysílací impedance se sníží na minimum a přijímací zvýší na maximum, ale takové vedení potom funguje jako impedančně nepřizpůsobené a tudíž silně rušící. Pro oponenty doporučuji pečlivé studium patřičné literatury (Vodička/Riedl.)