>Vzhledem k dosavadnímu postoji ČTÚ, který s dvouročním odkladem nesouhlasí
nevim jake ma p. Antos o pomerech v CTU informace, ale je znamo ze hlavy CTU jsou ZA Cesky_Telekom, obzvlaste vazena pani namestkyne ministra...
...a CT si s CTU hraje jak kocka s mysi...
Praha, 17. brezna - Snaha o destabilizaci ceskych telekomunikac dohnala skupinu obcanu k zorganizovani peticn akce proti nastoleni chaosu a anarchie v oblasti telekomunikaci v tto zemi.
"Dnes a denne se presvedcuji, ze Cesk Telecom, a.s. poskytuje firmam i jednotlivcum vysoce kvalitni a financne dostupne sluzby, je i nejvyznamnejsim poskytovatelem pripojen k internetu v Cesk republice," rekl Premysl Olsansky, predn nezavisly expert v oblasti telekomunikaci. "Obcany, vladu i parlament je treba varovat pred nedozirnymi nasledky neuvazene liberalizace a poskozeni nejsilnejsi a nejuspesnejsi cesk firmy."
Petici za zachovani monopolu je mozno podepsat na internetove adrese http://www.neliberalizovat.cz/
Dobry den,
mozna trochu pomaleji chapu, ale ta petice PROTI liberalizaci je myslena vazne? Dival jsem se tam a docela jsem se zasmal, ale nic nenasvedcuje tomu, ze se smal i autor. Asi si vemu do ruky poradnej klacek....
From: MVDr. Jaroslav Pesan <Pesan@psp.cz>
To: Lukas Matejovsky <Matejovsky.Lukas@iol.cz>; Lubor Kolar <kolar@porcus.cz>; <radecek@email.cz>; Petr Poboril <poboril@applet.cz>
Sent: Monday, March 20, 2000 11:27 AM
Subject: stanovisko
> Vazeny pane,
> reaguji na Vas nesouhlas s nasim hlasovanim o
> Telekomunikacnim zakonu a zasilam Vam stanovisko ODS.
>
> Stanovisko klubu ODS telekomunikacniho zakonu a k jeho §78
>
> 1. ODS vzdy podporovala slozity proces odstraneni uplneho statniho
> monopolu na telekomunikacni sluzby.Tento proces vsak neznamena pouhe
> otevreni trhu.ODS sledovala minimalne tyto cile:liberalizaci
> trhu,efektivni privatizaci statniho majetku,rychle zkvalitneni site a
> v neposledni rade unosny proces deregulace a zrealnení tarifů.Snaha o
> vyvazeni techto cilu,ktere si mnohdy vzajemne odporuji,vedla a vede
> samozrejmne k mnoha stretum s temi,kteri,at jiz profesne ci
> politicky,sleduji pouze jeden z nich.
> 2. Liberalizace (tedy otevreni telekomunikacniho trhu vsem zajemcum)
> ve smyslu Smernice 96/19ES je projednavanym zakonem jednoznacne
> zabezpecena.Sluzby,zavadene §78,nijak nerozsiruji tento otevreny
> trzni prostor,spise naopak,protoze stat zde pristupuje k velmi
> striktni regulaci vztahu mezi jednotlivymi operatory.
> 3. ODS si je vsak vedoma,ze tato regulace je pozadovana smernice EU
> (97/33 a 98/61) s tim,ze clenske staty jsou povinny toto zabezpecit
> nejpozdeji 2 roky po vlastni liberalizaci telekomukacniho trhu.V
> tomtoodkladu (ktery s vyjimkou Nemecka vyuzily vsechny staty EU) se
> odrazi nejen urcita kontroverznost povinnosti vyplivajici pro
> jednotlive operatory,ale predevsim vedomi toho,ze implementace techto
> sluzeb je velmi technicky,organizacne a financne narocna a
> neprimerene tempo by mohlo nenapravitelne poskodit prislusna
> operatory.
> 4. ODS si je rovnez vedoma,tyto sluzby mohou v nekterych segmentech
> trhu znamenat snizeni cen (dalkove a mezinarodni volani,sluzby ve
> velkych mestech,velci zakaznici - firmy).Na druhe strane lze
> ocekavat,ze jine sluzby (mistni hovory,odlehle oblasti),o ktere
> nebudou mit novi operatori zajem,se mohou dostat pod velky cenovy
> tlak smerem vzhuru.Slozity proces socialne unosneho rebalancovani
> cen,zahajeny v roce 1995,by se tak diky "vyzobavani trhu"mohl
> zhroutit v nejmene prihodny okamzik a uzitek by byl mezi uzivatele
> rozdelen velmi nerovnomerne.
> 5. Vime take,ze zkusenosti ze zahranici nejsou jen
> pozitivni.Predevsim sluzba "prevoditelnost cisla",ktera je financne
> velmi nakladna neni zdaleka vyuzivana tak,jak se predpokladalo.To
> opet vytvari tlak na ceny.( Pr.: Holansko - volbu uziva do 10%,
> prenositelnostmene nez 1% úcastniků,probiha diskuse o cene takto
> vyuzivanych sluzeb).
> 6. Jsme tedy presvedceni,ze pozitiva,plynouci z okamziteho zavedeni
> vsech techto sluzeb by ani zdaleka neprevysila negativa z toho
> plynouci,vcetne dopadů na postaveni Ceskeho Telecomu a.s.,dosud
> monopolniho operatora vetsinive vlastneneho statem,predevsim se
> zretelem na soucasne probihajici proces prodeje statniho podilu.
> 7. Navrhli jsme proto takove zmeny §78,ktere by na jedne strane
> eliminovali negativa,ktera by plynula ze zbrkleho zavedeni techto
> komplikovanych sluzeb,na strane druhe by umoznily co nejdrive
> vyuzivat tu sluzbu,ktera je v tomto baliku nejcennejsi - tedy moznost
> volby operatora.Stejne tak nestojime o to,aby zavedeni povinnosti
> dane smernice EU mohly byt svevolne,bez vedomi parlamentu oddalovany.
> Navrhli a podporili jsme tedy:
> - zruseni moznosti Uradu prodlouzit dvouletou lhutu (jak navrhoval
> vlad.navrh)
> - povinnost zavest sluzbu kratke individualni predvolby pro
> jednotliva volani nejpozdeji do 31.12.2001(tzv.call-by-call)- prosla
> mekci varianta,
> - zavedeni moznosti dle technickych podminek lhůty zkrati a take
> sankcionovat plneni techto povinnosti (pozn.:nebylo prijato)
> Jsme presvedceni,ze tyto navrhy naplnovaly vyvazenym způsobem nejen
> to,po cem volaji novi,nastupujici operatori,ale take to,co je v zajmu
> nejsirsi verejnisti.Zaroven se vyvarujeme poskozovani zajmu statu
> jako spravce svereneho majetku.Jiste mohlbyt vysledek hlasovani
> lepsi,jsme vsak presvedceni,ze prijata podoba je mnohem
> prijatelnejsi,nez původní vladni navrh.
> ODS podporila zakon jako celek s presvedcenim,ze je to zakon
> mnohem lepsi,nez dosud platna norma a ze otevira dostatecny prostor
> pro vznik a podporu konkurence.ODS odmita zúzeni problematiky
> liberalizace pouze na jeden § zakona,zvlaste kdyz vi,ze
> liberalizacnich prvku obsahuje zakon celou radu (povinnost operatoru
> poskytnout svoji sit,propojit prostrednictvim sve site jine
> subjekty,povinnost univerzelni sluzby atd.)
> Ti,kteri pod praporem liberalizace hlasovali proti zakonu jako
> celku prokazali,ze jim vlastne neslo o volny trh,ale pouze o vlastni
> firenmi,a nebo politicky profit.
>
> Poznamka pod carou:
>
> - snizeni ceny Telecomu se muze pohybovat v intervalu 10-20 mld.
> Telecom v teto valce zustava pasivni (jakkoli vsichni tvrdi
> opak).Existuje důvodne podezreni,ze jde o snahu TelSource
> koupit zbyvajici statni podil co nejlevneji.
> - sluzba call-by-call je v podstate technicky jednodussi forma
> nastaveni predvolby cisel (vyber operatora).Chce-li uzivatel
> pouzit pro volani sit jineho opratora,vytoci predvolbu a tak se
> dostane (bud automaticky nebo pres operatorku) do jeho site.
> V pripade sluzby predvolby cisel jde o pevne nasteveni na jinou
> sit pro vsechna volani.Komfort tedy neni úplny,ale úcelu -
> zvolit si operatora je dosazeno pomerne snadneji a levneji.
> - smernice ES c.96/19 je zakladni dokument,ktery rozhodl o
> liberalizaci evropskeho telekomunikacniho trhu. O onech dvou
> sluzbach tam nebylo ani slovo,byl urcen termin plne
> liberalizace do roku 1998 a ony sluzby zavedla teprve smernice
> 97/33/EC smernice 98/61EC,ktere vsak umoznily vsem statům
> dvouletou implementacni lhůtu umoznily i dalsi odklad,ktereho
> mnohe staty (viz GB) vyuzily.
>
> S pozdravem
> MVDr.Jaroslav Pesan
> poslanec PS PCR
Na http://www.telecom.cz/infocentrum/tiskove_oddeleni/19032000.html najdete i graf:
ČTK) Nejvyšší náklady na Internet v Japonsku
a Polsku, v ČR nízké (19.03.2000)
LONDÝN 19. března (ČTK) - Z 29 zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) stojí surfování po Internetu nejvíce uživatele v Japonsku a Polsku, nejméně naopak v Itálii, Mexiku a Turecku. Česká republika je v dolní polovině pořadí zhruba na úrovni USA, vyplývá z článku v týdeníku The Economist, využívajícího údaje OECD.
Náklady na Internet se v jednotlivých zemích výrazně liší. OECD složila celkový ukazatel ze tří složek - měsíčního paušálu za používání telefonní pevné linky, tarifů za použití telefonu mimo špičku a poplatku za připojení pro poskytovatele Internetu.
V řadě zemí odpadá poslední článek, někde i placení tarifů za telefonní spojení.
V Japonsku vydává nyní uživatel za 40 hodin na Internetu mimo špičku přes 80 dolarů, v Polsku je to téměř 70 USD. Nad 40 dolary jsou náklady na Internet ve většině zemí západní Evropy a v Maďarsku.
Náklady na užívání Internetu v ČR, kde sestávají hlavně z plateb za telefonní spojení, jsou mezi 35 a 40 dolary za 40 hodin, tedy na úrovni USA, Irska, Nového Zélandu, Austrálie nebo Finska. Mírně levnější je Internet již jen ve Španělsku, Británii, Jižní Koreji, Itálii, Mexiku a kolem 20 dolarů stojí jen v Turecku.
ČLÁNKY DO MAILU