Vlákno názorů k článku Televize za 321 Kč. Musí vám e-shop prodat zboží, i když se fatálně spletl v ceně? od anonym - Vzdyt by preci stacila trocha zdraveho rozumu... Splest se...

No jo, ale na selský rozum tady nikdo nehraje, sami zákonodárci tomu přispívají, např. pokud mzdový/á účetní resp. zaměstnavatel omylem odešle zaměstnanci na účet výplatu ve vyšší částce než mu náleží a tento ji přijme v dobré víře, že mu náleží, tak ji nemusí vracet viz Zákoník práce:

"vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené"

a mzdový/á účetní taky přece v těch tisících výplat může udělat chybu, nebo může jít o chybu softwaru, bankovní úřednice ap. ale podle zákonodárců musí být neomylní.

No podle mě to je naopak dost stejné a oba zákony jsou dokonce i konzistentní a vcelku logické :

Pokud prodávající uvede špatnou cenu, která však je v mezích normální ceny daného předmětu třeba 9 místo 15 tisíc apod, případně pokud dostanu vyšší diety, než mi náleží, tak mi je prodávájící/za­městnavatel nucen zboží/peníze ponechat a je to jeho problém a ztráta.

Pokud cena zboží bude zjevný omyl, případně dostanu dvakrát takový plat, než bych měl mít. Čili nemůžu v dobré víře předpokládat, že bych na takovou slevu/plat měl nárok, pak prodávající může smlouvu zrušit a zaměstnavatel po mě požadovat peníze zpět.

Tak s tím, že se smlouvy mají plnit obecně souhlasím. V každém právním řádu je ale spoustu ale.
Na mnoha místech naše právního řádu se bere ohled na něco, co můžeme nazvat "zjevná chyba". Nevím, proč by to nemělo platit tady.

Vy uvádíte příklady z úplně jiné kategorie.

Tak asi popáté: peníze co vám přišly neprávem od zaměstnavatele musíte vrátit. Nechat si je můžete pouze v tom případě, kdy existují dostatečně silné indicie pro to, abyste měl tu dobrou víru, že vám patří.

-Pokud jste dostal jinou částku na účet a jinou částku napsanou na výplatní pásce, tak nemůžete uplatnit dobrou víru, že to nebyla chyba. A to by byl zřejmě váš případ s tím, že byly přehozeny pouze čísla účtů - tedy by museli peníze vrátit všichni, kdo dostali výplatnici a ostatní zřejmě taky - viz níže.

-Pokud jste na výplatní pásce uviděl jinou hodnotu základní mzdy, než máte ve smlouvě/ v platovém výměru, tak nemůžete uplatnit dobrou víru, že to nebyla chyba.

-Pokud sedí základní mzda, ale na výplatní pásce máte zjevné nesrovnalosti (jiné odpočty na děti, jiné srážky/exekuce), tak nemůžete uplatnit dobrou víru, že to nebyla chyba.

-Pokud všechno sedí a liší se pohyblivá složka mzdy/prémie, tak potom by to bylo o jednání u soudu, jestli jste měl důvod čekat, že dostanete víc. Tady by záleželo na konkrétním případu.

-Slušná jistota, že se nemusí nic vracet platí pouze v případě, že se jedná o očekávané prémie/diety/náh­rady - jenom zaměstnanec neví přesně kolik to bude.

Zákon logicky správně chrání tu stranu,která čeká nějaké peníze a neví přesně kolik, před tou stranou, která si může dát pozor, aby poslala správnou částku.
Jak byste tady chtěl rozlišovat omyl a zneužití, to netuším.

To, že účetní, která udělala hrubou chybu, musí tu chybu (do výše své zodpovědnosti) nahradit mi vůbec nepřijde směšné, přijde mi to logické a správné.

To, jak by to zaměstnavatel požadoval, jestli v jedné částce, nebo ve splátkách je úplně nepodstatné. Nemluvě o tom, že kdybych odtamtud odešel (jako asi každý, kdo by se dozvěděl, že bude dostávat pouze základní plat), tak by to po mě chtěli najednou. A pokud by zaměstnavatel zkrachoval, tak to konkurzní správce bude chtít najednou a hned. Ale je fakt jedno.

Pokud by platilo, že musím vracet peníze i když jsem je zjevně přijal v dobré víře, tak by si z toho mohli zaměstnavatelé udělat bič na lidi, kteří dávají výpověď - jen si podej výpověď - jenom mi zaplať vše, co jsme ti poslali nad základní plat, byl to totiž dlouhodobý omyl.

Já jsem rozhodně dalek toho, abych tvrdil, že zákonodárci se vždy řídí zdravým rozumem. Já jenom píši, že tento váš příměr prostě není šťastný - protože tohle v souladu se zdravým rozumem je.

Vy nějak odmítáte vzít v úvahu, že v tomto případě se posuzuje, zda jsem si mohl myslet, že mi ty peníze opravdu patří a kdy jsem musel (alespoň předpokládat), že to je omyl.
Když vidím televizi za 321 Kč, tak rozhodně nemám důvod předpokládat, že ta cena je v pořádku a musím uvažovat i o variantě, že jde o omyl. Pokud musím předpokládat, že jde o omyl a přesto utratím své ostatní peníze jinak a na televizi si nechám jenom 321 Kč, tak to je jenom moje chyba a nechápu, proč by mě měl zákon chránit.

splést se může každý - ale zákazník ne, jenom obchodník má právo na chyby, že ..... takhle dvojí morálka je typicky česká ....

Vrácení zaměstnanci neprávem vyplacených částek je trošku jiná situace.

Pokud mi zaměstnavatel omylem vyplatí peníze navíc - a já mám dobrý důvod se domnívat, že to není omyl, tak ty peníze mohu utratit - a následně bych měl velký problém je vracet.
Takže to, že si ty peníze mohu nechat je velmi logické. Představte si, že vám šéf řekne - před rokem jsem vám odebral osobní ohodnocení a všechny prémie nad váš (nízký) základní plat - ale účetní vám to omylem posílala dál - tak mi teď vraťtě cca půlmilion. Směšná situace, že?

Další příklad je, že jedete do ciziny a nezkoumáte podrobně vyhlášky několika ministerstev, takže nevíte jaké diety a další příplatky vám náleží - prostě co podle toho, kolik dostanete, si vyberete hotel se štěnicemi/bez štěnic a jestli budete jíst na ulici, nebo u stolu s ubrusem.
Bylo bylo fakt hloupé, kdyby měl zaměstnavatel právo vám říct - udělal jsem chybu - vrať mi značnou část těch peněz, co jsi tam utratil.

Něco jiného ovšem je, když beru nějaký plat a najednou mi z ničeho nic přijde výrazně vyšší částka. A v výplatní pásce je uvedena nikoliv jako mimořádné prémie, ale jako vyšší základní plat - potom těžko mohu předpokládat, že mi šéf zvýšil základní plat, aniž po mě chtěl podepsat dodatek k pracovní smlouvě, nebo aspoň platový výměr - a peníze musím vrátit.

Pokud to dojde sk soudu, tak se opravdu zkoumá - jestli jsem si mohl myslet, že mi ty peníze patří, nebo jestli mi muselo být jasné, že to je omyl.

Situace kdy v obchodě uvidím velmi výhodnou cenu - a u pokladny/později mi odmítnou to zboží za tu cenu prodat je zásadně odlišná.

Můžete přece do 14 dnů odstoupit od smlouvy bez udání důvodu.

ne když nakoupíte v kamenném obchodě .... ano když nakoupíte "na dálku", zjednodušeně řečeno ....

Máte pravdu, že tady jde o ochranu zaměstnance před šikanováním, bohužel se s tím svezou i ti slušní kteří by na nějaké zneužití nepomysleli. Právě takovou situaci jsem zažil, kdy mzdový program v ceně kolem sta tisíc obsahoval chybu, kdy došlo k zamíchání bankovních účtů, takže někteří zaměstnanci by dostali méně než jim náleží což by samozřejmě požadovali doplatit a zase naopak někteří by dostali více, ale tito by přeplatek dle zákona pravděpodobně vracet nemuseli (záleží jak vypadá aplikace v praxi) a na firmě která dodává software si taky nic nevezmete. Naštěstí se to tehdy podařilo na poslední chvíli odhalit (asi nějaké vnuknutí shůry) jinak byl velký problém s velkou škodou.
Prostě tam chybí rozlišení úmyslu/zneužití a omylu, pokud stát někomu omylem vyplatí víc než měl klidně to vymáhá zpět, ale zaměstnavatel na to nárok nemá a pak to obvykle odskáče mzdový/á.

Takže chápu že z pozice zaměstnance se to jeví jako logická a správná věc, která chrání zaměstnance, ale z pohledu zaměstnavatele to už tak nevypadá. Proto nemůžu překousnout, že zde omyl nemůže být zákonným prostředkem napraven a tudíž nesouhlasím s tím, že je logický a správný - chrání jednu stranu na úkor druhé a nerozlišuje omyl a zneužití.

Hezký výklad, ale nám právník sdělil, že vůbec není jisté že by to takto případný soud posuzoval, jelikož zaměstnanec vůbec výplatní pásku nemusí číst, nebo pokud je zasílaná poštou může říct, že ji nedostal, neví kolik dostane prémií atd. navíc by vymáhání bylo hodně složité.
Podle mě vůbec tohle neměli zákonem upravovat a případný spor posuzovat individuálně, tohle pouze nahrává jedné straně.

Budu doufat, že máte pravdu Vy.

Mě se mimochodem něco podobného stalo - šéf přišel nadšeně, že se mu podařilo ukecat navýšení mezd pro všechny - a mě pak chodily vyšší peníze. Mzdové pásky jsem nečetla, jediné, co mě zajímalo, byla výše dovolené. A pojednou zjistili, že mi poměrně dlouho posílali vyšší peníze (přes rok) a že jim je mám vrátit (tuším kolem čtvrt milionu). To stejné se stalo i kolegovi v kanceláři. Kolega jim to radikálně odmítl, já byla ochotná připustit nějaké opravy, ale pouze po podmínkou zpětné opravy výplaty, daňových přiznání, sociálky, zdravky (protože tenkrát byl dost velký rozdíl i v procentech když se jeden rok bralo víc a následující výrazně míň). No, nakonec jsme neplatili ani jeden - opravovat daňové přiznání, sociálku a zdravku přes rok zpětně, to je na kontrolu ze všech 3 institucí, do toho rozumný člověk nepůjde.

A vezmu-li to kolem a kolem, tak přičtu-li k tomu výši dlužných faktur za práci, které nikdy nejspíše nedostanu proplaceny, jsem stejně v minusu (jen je to u jiných firem).

protože platí zásada, že smlouvy se mají plnit? jestli mi někdo nabídne televizi za 321 Kč a já to přijmu, tak jsme se dohodli. To není situace, že bych mu dal nůž na krk a on mi to musel prodat. Oni sami to nabídli, nikdo je k tomu nenutil.

Stejně jako to platí, když si koupím vysavač za 35 000 Kč / nádobí za 30 000 Kč, ačkoliv jinde stojí 5000 Kč.

Zeptám se jinak - když si něco někde koupím a zjistím, že jinde to prodávají levněji - mohu jít a zrušit tu smlouvu? vrátit zboží a dostat zpět peníze? JEN když s tím bude obchodník souhlasit, jinak to je moje chyba, že ....

Tak přiznám se, že 100% jistý si nejsem, ale řekl bych, že jakákoliv změna platu se musí dít se souhlasem zaměstnance (pokud je vyplácen podle smlouvy), nebo s jeho vědomím (pokud je to podle mzdového výměru). Řekl bych, že všechna příslušná ustanovení zákoníku práce jsou psána obecně (např. ...Dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru....) - nikoliv jenom o snížení.
Pochybuji, že by nějaký zaměstnanec přesvědčil soud, že si opravdu myslel, že mu byl zvýšen plat bez jeho vědomí.

U prémií by to právě byla právní bitva u soudu, jestli zaměstnanec měl racionální důvod domnívat se, že dostává takto vysoké prémie. Pochopitelně jiná bude situace, když někdo obvykle dostává 2 tisíce prémií a potom jednou dostal 4 tisíce. A jiná bude situace, když někdo dostává obvykle 2 tisíce prémií a potom jednou dostal 200 tisíc. Zejména pokud v poslední době nevykonal nic mimořádného.

Přesně. Autor článku je asi takový další vyčůránek, co by se měl dát na politiku a nejlépe k LIDEM. Tam se mu s jeho přístupem bude dařit a muže hlásat a podobně vzletné kecy a odrbávat kdekoho jen bude moct.

Jinak opravdu stačí jen trochu slušnosti a pochopení, že se prostě stane chyba.

ještě jednou a pomalu ..... si přečtěte můj příspěvek a příspěvek, na který reaguji ... jednostranná smlouva může a nemusí být spotřebitelská smlouva ... jedná se o dvě množiny smluv, které se mohou a nemusí prolínat ..... ještě jinak - ne každá spotřebitelská smlouva je jednostranná ... ne každá jednostranná smlouva je spotřebitelská ....

- samotný fakt "jednostrannosti" není důvodem pro odstoupení
- od spotřebitelské smlouvy (navíc ne každé) i když není jednostranná lze odstoupit (za splnění podmínek)

možná už to lépe pochopíte ....

každý normální člověk pochopí, že "jednostranná smlouva" = smlouva, jejíž podmínky jsou pro jednu ze smluvních stran nevýhodné, popř. má jedna ze smluvních stran horší postavení, než druhá, např. tím, že tato smlouva obsahuje jednostranné sankce, závazky jedné strany neodpovídající závazkům druhé smluvní a další ujednání, která v takovém smluvním vztahu nejsou obvyklá a podstatným způsobem znevýhodňují postavení smluvní strany ....

slovy nejvyššího soudu - smlouva uzavřená za nápadně nevýhodných podmínek ....

ale toto snad každý pochopí, že tu nikdo nepíše právnické rozbory a že se tu používají jisté zkratky, které jsou poněkud nepřesné, nicméně jejichž význam je každému (nikoliv hnidopichům) zřejmý

obecně máte pravdu - nesouhlasím ale s tím, že bude-li na výplatní pásce jiná základní mzda, tak to je problém zaměstnance .... základní mzdu může změstnavatel zvýšit (nikoliv snížit, že) i sám od sebe ... já bych o tom měl samozřejmě vědět, ale nemusím .... když mi nabídne vyšší mzdu, mohu to akceptovat a nemusí to proběhnout ani písemně .... druhá věc je pak samzřejmě prokazovat, na čem jsme se dohodli, ale o tom řeč není

naopak se domnívám, že od té doby by zaměstnavatel už musel dávat vyšší základní mzdu už napořád .... neboť ji nabídl a zaměstnanec ji přijal - návrh akceptoval

myslím, že ani u prémií nemáte pravdu - prémie jakožto nenároková složka mzdy je jednostranně určována zaměstnavatelem - uvede-li na výplatní pásce vysoké prémie a tyto vyplatí, pak se rozhodně nedomůže jejich vrácení .....

něco jiného je samozřejmě rozpor: částka na výplatní pásce X skutečně vyplacená částka

Tak každý soudní spor je tak trochu loterie a v Česku to platí asi trojnásob. Já sám právník nejsem, takže jenom víceméně tlumočím názor jiných právníků :-)
S tou výplatní páskou - nevím jestli je to nějak relevantní, co zaměstnanec nemusí - protože zaměstnanec si může nechat jenom ty peníze, které dostal v dobré víře. A co jsem pochopil já, tak dobrá víra rozhodně není slepé přijetí jakékoliv částky (která neodpovídá obvyklým částkám) a ještě kdyby to bylo podepřeno tím, že si zaměsnanec ani neověřil, že to souhlasí s výplatnicí.

Všechny reálné příklady, které mi byly prezentovány z téhle oblasti se týkaly toho, že nebyl vůbec jasné, kolik má zaměstnanec dostat. Protože pracoval jenom část měsíce, jinou část měl dovolenou a jinou část byl nemocen. Potom byl vlastním autem na služební cestě a potom byl v cizině, kde se mu něco proplácelo proti předloženým účtům a něco podle paušálů. Potom všelijakých prémií (kdy se očekávaly) a situací, kdy se váš plat odvozuje od nějakého kdovíjakého právního předpisu.

Pokud by to nebylo zákonem upraveno, tak nastanou přesně ty komplikace, které jsem dříve popisoval, protože by nebylo co posuzovat individuálně - každý by musel vrátit vše. A znova opakuji - dnes právě to individuální posuzování je - je to posuzování, jestli byla nebo nebyla ta dobrá víra.

"ale účetní vám to omylem posílala dál - tak mi teď vraťtě cca půlmilion. Směšná situace, že?"

A to že to tedy teď bude muset ta účetní z podobně nízkého platu dávat ze svého to není směšná situace ?
Jinak ten zaměstnavatel by to jistě nepožadoval v jedné částce, ale postupně, např. srážkou ze mzdy třeba ve výši toho kolik bylo měsíčně vyplaceno navíc.

Odlišná situace to jistě je, nikde neříkám že ne, ale já tím chtěl pouze říct, že zákonodárci se podle mého názoru ne vždy řídí selským rozumem, tak bych se ani nedivil kdyby podle nějakého paragrafu musel v tomto případě prodejce objednané zboží za evidentně podhodnocenou cenu prodat, např. dle Vaší logiky protože zákazník již počítal s televizorem za 321 Kč a další peníze již utratil ap.

Za chyby se plati... aspon v pravnim state.
Ldyby byl prodejce co k cemu, udela si na tom bajecnou reklamu, vzdyt reklama by byla prirozena a tohle by se rozkriklo.
Takhle ma negativni reklamu, sice zadarmo, ale me treba odradil.